|
|
SIROTČÍ REGISTRA NA PANSTVÍ JINDŘICHŮV HRADEC V LETECH 1693-1699
TŮMOVÁ, Karolína
Bakalářská práce se zabývá osiřelými dětmi a jejich právním postavením na jindřichohradeckém panství v letech 1693-1699. První část je věnována právě vrchnostenské správě ve sledovaném období, protože správa sirotčí agendy a péče o sirotky samotné spadala do jejích kompetencí, potažmo panovníka, jenž byl vnímán jako nejvyšší poručník. Následuje stručný popis panství z pohledu tehdejších katastrů, ať již Berní ruly či katastru tereziánského. Na závěr je pozornost zaměřena na historii panství a jeho vrchností. Druhá část se zabývá postavením sirotků v právním světě od detailnějšího vymezení pojmu sirotek jako takového, po zajištění jeho výchovy a správy jeho majetku po rodičích. Na tento úsek navazuje komparace právních předpisů z římského práva s českým právem zemským i městským. Hlavní částí práce je ovšem pohledem na sirotky a jejich situaci skrze dochovaná sirotčí registra. Na základě jejich rozboru autorka práce poskytne stručný přehled životních údajů vybraných sirotků a přiblíží jejich osudy. Současně se zaměří také na zkoumaná sirotčí registra jako na specifický typ úředního dokumentu. Veškeré prameny, které byly pro práci využity, jsou součástí fondu velkostatku Jindřichův Hradec, který je uložen v jindřichohradeckém oddělení Státního oblastního archivu v Třeboni.
|
|
|
Pražská péče o sirotky a opuštěné děti v první polovině 20. století
Fremrová, Květa ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá péčí o opuštěné děti a sirotky, přičemž se zaměřuje na to, jak byla tato péče prováděna v Praze v 1. polovině 20. století. Práce nejprve představuje obecný vývoj péče o tyto děti, legislativu, která se na ně zaměřovala, a poté už se soustředí na vývoj pražské sociální péče se zvláštním zřetelem na děti. Existovaly dvě hlavní možnosti, jak bylo o opuštěné a osiřelé děti postaráno. Prvním, častějším, byla náhradní péče v rodinách. Pražské děti byly s oblibou umisťovány mimo Prahu do tzv. rodinných kolonií, kde se koncentrovaly pěstounské rodiny a byla tak zjednodušena kontrola nad péčí, jaké se v náhradních rodinách dostává. Druhou možností byla ústavní péče v sirotčincích. Ty mohly být zřizovány jak městem, tak v návaznosti na některou církevní obec, případně je mohly zřizovat soukromé laické spolky. Pro každou možnost jsem vybrala pražský ústav a na nich demonstruji základní rysy ústavní péče. Pokusila jsem se také rekonstruovat život v ústavech. Poslední kapitola se věnuje dobovým pohledům na klady a zápory na obě možnosti zaopatření. Klíčová slova: sirotci, opuštěné děti, sociální péče, Praha, dětské domovy, pěstounská péče, rodinné kolonie
|
|
| |
|
| |
|
|
Pražská péče o sirotky a opuštěné děti v první polovině 20. století
Fremrová, Květa ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá péčí o opuštěné děti a sirotky, přičemž se zaměřuje na to, jak byla tato péče prováděna v Praze v 1. polovině 20. století. Práce nejprve představuje obecný vývoj péče o tyto děti, legislativu, která se na ně zaměřovala, a poté už se soustředí na vývoj pražské sociální péče se zvláštním zřetelem na děti. Existovaly dvě hlavní možnosti, jak bylo o opuštěné a osiřelé děti postaráno. Prvním, častějším, byla náhradní péče v rodinách. Pražské děti byly s oblibou umisťovány mimo Prahu do tzv. rodinných kolonií, kde se koncentrovaly pěstounské rodiny a byla tak zjednodušena kontrola nad péčí, jaké se v náhradních rodinách dostává. Druhou možností byla ústavní péče v sirotčincích. Ty mohly být zřizovány jak městem, tak v návaznosti na některou církevní obec, případně je mohly zřizovat soukromé laické spolky. Pro každou možnost jsem vybrala pražský ústav a na nich demonstruji základní rysy ústavní péče. Pokusila jsem se také rekonstruovat život v ústavech. Poslední kapitola se věnuje dobovým pohledům na klady a zápory na obě možnosti zaopatření. Klíčová slova: sirotci, opuštěné děti, sociální péče, Praha, dětské domovy, pěstounská péče, rodinné kolonie
|
|
|
Is Maternal Death more important for Girls and Paternal Death for Boys? An Analysis from Developing Countries
Klepetko, Tomáš ; Bauer, Michal (vedoucí práce) ; Želinský, Tomáš (oponent)
Smrt rodiče má potenciál zhoršit aspekty života dětí v rozvojových zemích. Vzdělání je jedním z těchto aspektů: když zemře rodič, sníží se zdroje obživy, zvýší se psychologický stres stejně jako nutnost nahradit zesnulého rodiče v některých z jeho povinností. Lite- ratura běžně rozlišuje vliv smrti matky a otce na vzdělání dětí. Nicméně žádná práce se nezaměřuje konkrétně na vliv interakce mezi pohlavím zesnulého rodiče a osiřelého dítěte. Tato diplomová práce empiricky testuje hypotézu, že smrt matky je důležitější pro dceru a smrt otce pro syna. Argumentace k tomuto tvrzení je následovná: matky obecně tráví více času výchovou malých dětí a prací v domácnosti, proto je po smrti matky nutné najít náhradu pro tuto roli a tuto náhradu je snadnější najít mezi dcerami než mezi syny. Vybraná dcera je následně vystavena vyššímu riziku, že nedokončí školu kvůli vyšší zod- povědnosti, která je po ní vyžadována v domácnosti. Otcové jsou na druhé straně vnímáni především jako ti, kdo zajiš'tují zdroj obživy, proto je po smrti otce pravděpodobnější, že ho nahradí na trhu práce jeden z jeho synů než některá z jeho dcer. Vybraný syn má následně vyšší pravděpodobnost...
|
|
|
Pražská ústavní péče o sirotky a opuštěné děti v první polovině 20. století.
Fremrová, Květa ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Rákosník, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá péčí o sirotky a opuštěné děti se zaměřením na pražské ústavy určené k zaopatření těchto dětí. Práce nejprve představuje obecný vývoj péče o sirotky a opuštěné děti, systém organizace této péče a některé subjekty, které na poli péče o děti působily. Děti mohly nalézt zaopatření v náhradní rodinné péči nebo v ústavu, část práce popisuje tyto dvě eventuality a dobový diskurz o kladech a záporech obou možností. Ústředním bodem práce je organizace sociální péče o děti na území Prahy a představení vybraných dětských domovů a sirotčinců. Poté se práce stručně věnuje také každodennosti v ústavech: charakteristice obyvatel ústavů, vztahů mezi personálem a chovanci či možnostem hospodářského zajištění chodu ústavů. Základem pro napsání práce byly archivní materiály věnované jednotlivých dětským domovům a také dobová odborná literatura. Klíčová slova: sirotci, opuštěné děti, sociální péče, Praha, dětské domovy
|
|
|
Sirotčí agenda a péče o sirotky v Prácheňském kraji v 18. století
FUČÍKOVÁ, Lucie
Práce je zaměřena na sirotčí agendu a péči o sirotky v Prácheňském kraji v 18. století. Je rozdělena na několik částí. V první se aurorka zaměřuje na právní vymezení sirotků a poručnické správy. Ukazuje vývoj od římského práva po kodifikaci městského práva Pavla Kristiána z Koldína. Druhá část představuje postavení sirotků v českých městech v 18. století. Zárověň jsou zde představena jihočeská města, která byla dále sledována v dalších částech práce. Zároveň je zde představena instrukce pro sirotčího písaře dochovaná ve fondu Velkostatek Netolice v SOA Třeboň. Stěžejní část práce je zaměřena na představení tří druhů sirotčí agendy v několika městech bývalého Prácheňského kraje. První jsou sirotčí knihy z měst Lhenice, Netolice, Volary a Bavorov. Dalším druhem sirotčí agendy jsou sirotčí účty z měst Lhenice, Netolice, Volary a Záblatí. Posledním druhem sirotčí agendy, který je představen, jsou sirotčí tabely z měst Lhenice, Netolice a Volary. Všechny prameny jsou v práci předtaveny jak po formální stránce, tak po obsahové stránce.
|
host ::
RSS.