|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
|
|
The Quest for Identity within the Reality of Plantation Memory in Eudora Welty's Short Fiction
Plicková, Michaela ; Ulmanová, Hana (vedoucí práce) ; Matthews, John Thomas (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá povídkami Eudory Weltyové a jejich vztahem k plantážnické paměti. Pojem plantážnické paměti je definován v úvodní kapitole jako soubor normativních binárních opozic, mytologií, které pokřivují obraz skutečnosti předválečného Jihu, jazykové a fenomenální evidence útisku a subverzivních schopností textu a autora, které umožňují rozložit oficiální narativ a osvobodit umlčené hlasy utiskovaných jednotlivců. Práce se pokouší o interdisciplinární zkoumání procesů, s nimiž se jednotlivé subjekty v rámci plantážnického společenského řádu musejí potýkat a jejichž prostřednictvím se ustavuje jejich identita, ať už tím, že jim vzdorují, nebo tím, že se jim podřídí. Tři analytické kapitoly této práce se zabývají devíti povídkami vybranými z knihy The Collected Stories of Eudora Welty, a to na základě typologie a kritérií, které jsou vyloženy v úvodu. Text práce se - bez nároku na úplnou reprezentaci celého literárního díla Weltyové - pokouší ukázat obecné tendence a narativní strategie, jež Weltyová ve svých povídkách užívá, když píše o - a v rámci - plantážnické paměti. Výběr byl veden snahou o co největší rozmanitost a každá kapitola obsahuje tři povídky a tři příběhy jejich protagonistů; témata jednotlivých kapitol odpovídají třem kategoriím určeným typologií výběru. První...
|
|
|
Narrative Structures in Virginia Woolf's Shorter Fiction
Kovačeva, Elizabet ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
práce Jedním ze základních principů modernismu bylo zpochybňovat existující kultucní normy a tradice, překonávat je, či se jich zcela zbavovat. Potřeba inovace se dotkla i žánru povídky. Virginia Woolf patřila mezi průkopníky modernistické povídky, přestože je její žánrová tvorba často přehlížena v porovnání s jejími romány či s jinými autory povídek, např. Katherine Mansfield či Jamesem Joycem. Tato bakalářská práce se zabývá narativními strukturami v krátké próze Virginie Woolf. Opírá se o předpoklad, že kvůli vzájemné tematické propojenosti není možné číst, pochopit a docenit povídky Virginie Woolf zcela odděleně od jejích románů, zároveň je však potřeba umět vnímat jejich kvalitu nezávisle na týchž románech, jelikož se jedná o dva rozdílné literární žánry. V úvodu je představen kulturně-literární kontext doby, ve které Woolf žila a tvořila, s důrazem na její obeznámenost s Čechovem a prvními postmoderními malíři. Náplní kapitol 2 a 3 je pak naratologická analýza čtyř povídek - "Mrs Dalloway in Bond Street" (Paní Dallowayová na Bond Street), "Nové šaty," "Blue & Green" (Modrá a zelená) a "Nenapsaný román." První část druhé kapitoly se zabývá intertextualitou v "Mrs Dalloway in Bond Street," Cílem je porovnat povídku s úvodní částí Paní Dallowayové. Oba texty jsou geneticky propojené a na...
|
host ::
RSS.