|
|
Vývinová plasticita plazů
Peš, Tomáš ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Frýdlová, Petra (oponent)
Prostředí, ve kterém se vyvíjejí plazí vejce, může mít výrazný vliv na fenotyp budoucích mláďat. Jedním z hlavních faktorů prostředí, který působí na vyvíjející se zárodky, je teplota. Odpověď fenotypu jedince na vliv prostředí může být rozmanitá. Může být krátkodobá, také ale může přetrvat do dospělosti, významné mohou být i pohlavně specifické reakce. Velké množství studií se zaměřilo na fenotypové změny indukované prostředím během rané ontogeneze, ale jen malá část si všímala délky trvání tohoto vlivu. V této práci jsou shrnuty studie zabývající se vlivem inkubačního prostředí na fenotyp mláďat u druhů plazů s teplotně i genotypově určeným pohlavím. Z těchto studií jsem se snažil posoudit, zda jsou tyto vlivy dlouhotrvající, zda jsou pohlavně specifické a nakolik empirické výsledky podporují Charnov & Bullovu hypotézu. Tato adaptivní hypotéza se snaží vysvětlit vznik a udržitelnost teplotně určeného pohlaví. Klíčová slova: fenotypová plasticita, prostředí, vývin, chování, morfologie, určení pohlaví, fenotyp
|
|
|
Sociální interakce a morfometrická analýza u vybraných populací tilikvy obrovské (Tiliqua gigas)
Jachnická, Kristýna ; Frynta, Daniel (vedoucí práce) ; Rehák, Ivan (oponent)
Tiliqua gigas je vzácný, s oblibou chovaný druh velkého scinka. Sociální struktura tohoto charismatického druhu však zůstává téměř neznámá. Vzh- ledem k vysoké agresivitě tohoto druhu a jeho obtížnému studiu v přírodě, se experiment založený na pachové diskriminaci jeví jako vhodný nástroj k jejímu lepšímu pochopení. Naše výsledky ukázaly, že reakce na pachový stimul je obecně slabá a má silně individuální charakter. Zájem jedince vzbuzují především látky produkované skrze kůži v oblasti hřbetu a nezdá se, že by pach jiného jedince vedl k útěkové reakci. Behaviorální analýza byla také doplněna o podrobnou analýzu hlav druhů T. gigas a T. scincoides. Je známo, že tyto druhy se dělí na několik diferencovaných poddruhů, které jsou dále tvořeny geograficky odlišnými populacemi. Zajímalo nás, zda se jednotlivé populace dají od sebe rozlišit na základě geometrické mor- fometrie a zda je dané rozdělení v souladu s jejich příbuzností. Ukázalo se, že po sloučení do větších skupin na základě genetické příbuznosti, se populace jeví jako distinktní, a jsou tím podpořeny výsledky fylogenet- ické analýzy. Nicméně zdá se, že tvar hlavy se neliší mezi pohlavími a nepoukazuje tak na pohlavní dimorfismus ve...
|
|
|
Umí ptáci manipulovat poměrem pohlaví mláďat?
Tomiška, Lubomír ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Fuchs, Roman (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnutí dosavadních poznatků o vychýleném poměru pohlaví u ptáků. Právě toto kontroverzní téma představuje jednu z důležitých otázek evoluční ekologie. Přestože se největší rozvoj experimentálních prací odehrál, díky objevení determinace pohlaví analýzou DNA, už v 90. letech minulého století, stále postrádáme konzistenci v hledání ultimátních příčin stejně jako obecného proximátního mechanismu. Na druhou stranu máme k dispozici přesvědčivé důkazy o vychýleném primárním, sekundárním, terciárním i kvartérním poměru pohlaví. Existence manipulace či obligátního vychýlení poměru pohlaví je proto velmi pravděpodobná. Má práce porovnává studie se zaměřením na stejné ultimátní příčiny, přičemž poukazuje na jejich nedostatky a zároveň přínosy pro studium vychýleného poměru pohlaví u ptáků. S odhadem poměru pohlaví souvisí také několik specifik, které jsem se snažil vystihnout v teoretickém úvodu. Druhá část práce nabízí potenciální proximátní mechanismy, které by mohly stát za manipulací poměrem pohlaví. V rámci porovnávání výsledků jsem narazil na rozšířený trend vychýlení poměru pohlaví přes první vejce snůšky, kterému by mohla jako proximátní mechanismus odpovídat selektivní resorpce vajíčka.
|
|
|
Evoluce pohlavních chromozomů a karyotypů u gekonů (Squamata: Gekkota)
Koubová, Martina ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Choleva, Lukáš (oponent)
Gekkota je početná a velmi rozmanitá skupina šupinatých plazů (Reptilia: Squamata) s téměř globálním rozšířením. O fylogenezi skupiny byla stanovena řada hypotéz, tradičně založených na morfologických poznatcích. Klíčový přerod ve fylogenetických vztazích skupiny nastal s příchodem molekulárních analýz, jejichž výsledky se oproti tradičnímu pojetí výrazně liší, a to i postavením základních vnitřních linií. Tento fakt má klíčový význam pro studium karyotypové evoluce skupiny. Za ancestrální karyotyp je považován karyotyp 2n=38 se všemi chromozomy akrocentrickými. U některých druhů zůstal tento karyotyp zachován, u jiných je prokazatelný vliv chromozomových přestaveb, kterým dominují Robertsonovské fúze a pericentrické inverze. Diploidní počet chromozomů v sadě se pohybuje od 16 k 46, ale nejběžnější je karyotyp o 38 chromozomech, převážně akrocentrických, postupně klesajících ve velikosti. Zajímavou charakteristikou skupiny je nebývalá variabilita ve způsobech určování pohlaví. Najdeme zde druhy s teplotně určeným pohlavím i druhy s genotypicky určeným pohlavím, a to obou typů XX/XY a ZZ/ZW. Data o pohlavních chromozomech jsou dosud známá pouze u 17 druhů. Pohlavní chromozomy se velmi liší v morfologii a dosud nebyla prokázána jejich homologie u žádných sesterských druhů. Vše nasvědčuje tomu, že ke vzniku...
|
|
|
Genové mutace ovlivňující vývoj testes u člověka
Macháčová, Simona ; Šebková, Nataša (vedoucí práce) ; Ševčíková Jonáková, Jana (oponent)
Utváření savčích pohlavních orgánů je pozoruhodný proces, během kterého se u obou pohlaví ze stejného prekurzoru (indiferentní gonády) tvoří morfologicky i funkčně odlišná struktura. Určujícími faktory, které rozhodnou o osudu nediferencované struktury, nejsou pouze geny samotné, ale také načasování transkripce regulačních genů a množství jejich produktů. Vývoj samčí i samičí gonády řídí rozsáhlý soubor regulačních genů, které se vzájemně ovlivňují, tvoří regulační síť. Hlavní úlohu v diferenciaci samčího pohlaví hraje gen SRY, který reguluje dobu i kvantitu exprese dalších faktorů. I nepatrné chyby (mutace) v sekvencích regulačních genů nebo ve změně jejich exprese mohou vést k narušení vývoje pohlavních orgánů, případně i zániku celého organismu. Přirozeně se vyskytující mutace a jejich fenotypové projevy u člověka jsou vhodné ke studiu genových regulačních faktorů, jejichž aktivita vede k určení pohlaví. Díky těmto studiím se podařila odhalit příčina mnoha vrozených defektů, což je prvním krokem k jejich případné léčbě.
|
|
|
Sekulární trend, populační variabilita a určení pohlaví podle rozměrů lidského femuru.
Švenkrtová, Iva ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Velemínský, Petr (oponent)
Určení pohlaví je jeden z nejdůležitějších úkolů při identifikaci kosterních pozůstatků. Předchozí studie ukázaly, že populační rozdíly ve velikosti a tvaru femuru ovlivňují úspěšnost klasifikace pohlaví z této kosti. Předkládaná diplomová práce testováním diskriminačních funkcí, vytvořených z odlišných populací, populační specificitu femuru potvrdila. K tomu nám posloužily 2 soubory identifikovaných stehenních kostí dospělých jedinců české populace, pocházejících z 1. poloviny (78 mužů a 81 žen) a 2. poloviny 20. století (67 mužů a 35 žen). Oba soubory nám dále pomohly odhadnout vliv sekulárního trendu femuru na úspěšnosti klasifikace pohlaví pomocí diskriminačních funkcí vypočtených v české populaci. Výsledky prokázaly existenci sekulárního trendu ve velikosti rozměrů femuru. Pouze rozměry hlavice (svislý průměr- F18, transverzální průměr-F19 a maximální průměr hlavice-MPH) a subtrochanterický předozadní průměr diafýzy (F10) se v průběhu 20. století statisticky významně nezměnily. Sekulární trend výrazně ovlivnil úspěšnost klasifikace pohlaví s katastrofiálními důsledky pro jedno pohlaví. U rozměrů, u kterých nebyl sekulární trend prokázán, se úspěšnost klasifikace výrazně nezměnila. Správná klasifikace pomocí rozměrů femuru dosahuje 71,4- 93,9% a v důsledku sekulárního trendu klesá až o 20%....
|
|
|
Pohlavní dimorfizmus tělesné velikosti obyvatel středověkých Čech.
Kaupová, Sylva ; Brůžek, Jaroslav (vedoucí práce) ; Dobisíková, Miluše (oponent)
Rozdíly ve výšce postavy mezi populacemi či změny výšky postavy populace v čase mohou být doprovázeny rozdílnou velikostí mezipohlavních rozdílů ve výšce postavy. Cílem předkládané diplomové práce bylo porovnání výšky postavy a jejího pohlavního dimorfismu (SSD) mezi dvěma skupinami populace středověkých Čech - obyvateli venkova a obyvateli Prahy. K tomu nám posloužil soubor 179 dospělých jedinců z 5 pražských a 175 jedinců ze 4 venkovských lokalit, datovaných do 11.-14. století. Pro určení pohlaví jsme využili princip primární a sekundární pohlavní diagnostiky, s jehož pomocí jsme vypočetli populačně specifické rovnice pro určení pohlaví dle rozměrů humeru, femuru, tibie a talu. Následná analýza výšky postavy neprokázala statisticky významné rozdíly ve výšce postavy ani stupni pohlavního dimorfismu mezi pražskou a venkovskou částí populace středověkých Čech. Navzdory závažným změnám, jimiž prošla česká středověká společnost ve 13. století, jsme neprokázali diachronní změny výšky postavy mezi populací 11.-12. a 13.-14. na území Čech. Srovnání našich výsledků s dříve publikovanými údaji o výšce postavy české populace v období raného novověku ukazuje na statisticky významné snížení velikostního pohlavního dimorfismu v populaci 17. století, spojené zejména s poklesem výšky postavy mužů. Naopak...
|
|
|
Optimalizace izolace DNA ptáků pro použití při determinaci pohlaví
DILLINGEROVÁ, Hana
Cílem bakalářské práce bylo zpracování literární rešerše o různých metodách vhodných pro určování pohlaví ptáků. V experimentální části pak vybrat nejvhodnější metodu izolace DNA u ptáků a ověřit použitelnost vyizolované DNA pro determinaci pohlaví ptáků pomocí PCR. Vzorky pro izolaci DNA byly odebírány z nasbíraných vzorků krycího peří a stěru buněk bukální sliznice zvířat umístěných na školním statku v Českých Budějovicích a od zvířat soukromých chovatelů v průběhu roku 2015 a 2016.
|
|
|
Vliv ročního období hnízdění na poměr pohlaví mláďat papoušků rodu Neophema
PAPAČ, Martin
Bakalářská práce zabývající se otázkou manipulace s poměrem pohlaví u ptáků představuje ucelený souhrn poznatků dosavadních studií věnovaných této problematice. Převratným momentem evolučního bádání bylo objevení DNA analýzy v 90. letech minulého století. DNA metoda totiž umožňovala přesně a bezchybně determinovat pohlaví. Starší práce, jež tuto metodu postrádaly a neznaly způsob, jak jinak pohlaví korektně určit, mohou být zavádějící. DNA analýza nabízí možnost stanovit poměr pohlaví v primární, sekundární a terciární fázi. Manipulace s pohlavím je velmi pravděpodobná a existuje několik hypotéz, které se ve studiích objevují. Mnoho experimentálních prací svými prezentovanými výsledky poukázalo na ultimátní příčiny a proximátní mechanismy, které jsou zodpovědné za manipulaci s pohlavím. Jejich nedostatkem však bylo malé množství dat. V literární rešerši shrnuji několik významných milníků z této problematiky. Některá z teoretických východisek byla v rámci výzkumu aplikována na vlastní soukromý chov. Cílem bakalářské práce je tedy potvrdit či vyvrátit dílčí hypotézy na příkladu chovných párů neofémy modrohlavé (Neophema splendida). Výzkum probíhal tři roky a ze zjištěných údajů lze jednoznačně potvrdit možnost ovlivňování pohlaví u tohoto druhu papoušků, a to i přes jejich značnou domestikaci. Výsledky výzkumu ukázaly, že hlavním faktorem, který stál za manipulací pohlaví, byla rozdílná délka dne v hnízdní sezóně a pořadí hnízdění.
|
|
|
Genetic and epigenetic acpects of sex determination
Janoušek, Bohuslav ; Hodurková, Jaromíra ; Žlůvová, Jitka ; Lengerová, Martina ; Hobza, Roman ; Nix, Tomáš ; Vyskot, Boris
The article concentrates on the latest knowledge concerning the role of epigenetic mechanisms in sex determination in model dioecious species Silene latifolia. Results suggest that the locus suppressing development of female organs in male plants is hypersensitive to the action of agents influencing level of DNA methylation (5-azacytidine) and histone acetylation (trichostatin A). According to the results obtained via inter-specific hybridisation and the ability of the smut Ustilago violacea to activate development of male organs in female plants, it can be deduced that there is a locus suppressing male organ development in standard female plants. Function of this locus is not influenced by the drugs mentioned above.
|
host ::
RSS.