|
|
Comparison of immunomodulatory properties of mesenchymal stem cells and Sertoli cells
Porubská, Bianka ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Komrsková, Kateřina (oponent) ; Filipp, Dominik (oponent)
Slovak Abstract Bunkové terapie sa v súčastnosti zohľadňujú viac a viac v klinických štúdiách a budúcnosti medincíny. Najviac študovaným typom buniek v tomto kontexte sú mezenchymálne kmeňové bunky vďaka svojim imunomodulačným vlastnostiam (Mesenchymal Stem cells - MSC). Efektivita bunkovej terapie záleží na viacerých aspektoch, napríklad viabilite MSC, ich zdroji a čistote bunkovej suspenzie. Je potreba prispôsobiť terapiu a vybrať bunkový typ lepšie vyhovujúci špecifickej patológii. Sertoliho bunky (Sertoli cells - SC) sú niektorými autormi považované za druh MSC, najmä pre ich podobné imunomodulačné vlastnosti. Nachádzajú sa priamo v semenotvorných tubuloch semenníkov, vďaka čomu sú vhodným kandidátom pre terapiu zápalových patológií semenníkov, ako je napríklad neplodnosť vyvolaná bakteriálnou infekciou. Schopnosť SC diferencovať do bunkových typov mezenchymálnej línie, osteocytov, chondrocytov a adipocytov in vitro je porovnateľná s MSC, čo poskytuje dôkaz o ich mezenchymálnom pôvode. Účinok MSC alebo SC na aktivované bunky imunitného systému ukázal potlačenie pro-zápalovej reakcie v odlišnej podobe. MSC potlačujú aktiváciu Th17 buniek, čo je ukázané potlačením produkcie IL-17 CD4+ T bunkami. SC potlačili produkciu TNFα a IL-2, čo skôr poukazuje na potlačenie indukcie zápalu v začiatkoch. SC, v...
|
|
|
Terapeutický vliv Sertoliho buněk na efekty oxidačního stresu u germinálních buněk
Hynková, Marie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Frolíková, Michaela (oponent)
Sertoliho buňky jsou somatické buňky varlat, které mají funkci v podpoře spermatogeneze, výživě zárodečných buněk, ale také v udržování protizánětlivého prostředí a tvorbě hematotestikulární bariéry ve varlatech. Tyto buňky jsou intenzivně zkoumány pro své imunomodulační vlastnosti, které jsou využitelné v transplantační medicíně či jako terapeutický nástroj v regenerativní medicíně. V návaznosti na předchozí výzkum, ve kterém bylo potvrzeno, že Sertoliho buňky u myši sdílí některé charakteristiky s mezenchymálními kmenovými buňkami a mají multipotentní diferenciační potenciál in vitro, byly provedeny experimenty pro zjištění jejich terapeutických schopností. Sertoliho buňky prokázaly schopnost podpořit zachování motility spermií po navození zánětu varlat a snížit množství imobilních spermií in vivo. Na základě předběžných výsledků mají také schopnost snižovat množství ROS produkovaných testikulárními buňkami postiženými oxidačním stresem in vitro. Klíčová slova: Sertoliho buňky, germinální buňky, neplodnost, oxidační stres, ROS
|
|
|
Vliv estrogenů na in vitro modely testikulární tkáně a spermatogeneze
Jursová, Pavlína ; Děd, Lukáš (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Přestože jsou estrogeny známy především pro jejich funkce v ženském reprodukčním systému, jejich vliv na mužské reprodukční funkce byl již také vcelku dobře objasněn. Fyziologické koncentrace estrogenů jsou esenciální pro správný průběh spermatogeneze. Regulují celou řadu funkcí v testikulární tkáni, včetně proliferace a apoptózy všech typů testikulárních buněk, dynamické restrukturalizace mezibuněčných spojení v testes a změn v zastoupení některých post-translačních modifikací histonů v jádrech testikulárních buněk. Cílem této diplomové práce bylo studovat jejich vliv na in vitro modely testikulární tkáně a spermatogeneze a tak hlouběji objasnit jejich funkce v testikulární tkáni. Součástí tohoto projektu bylo také ustanovení in vitro kultury testikulárních organoidů pro pozdější použití jako in vitro model spermatogeneze. Současně byly provedeny experimenty s MCF7 buněčnou liní, které byly použity k výběru vhodné formy estrogenu pro experimenty. Nakonec byly provedeny experimenty s TM4 buněčnou linií, která sloužila jako in vitro model testikulární tkáně. V rámci plnění cílů a ověřování stanovených hypotéz byly použity i některé pokročilejší metody jako například objemové konfokální zobrazování CLARITY či holografická mikroskopie. Bylo zjištěno, že estrogeny mají vliv na morfologii Sertoliho...
|
|
|
Modulační působení kmenových buněk na buňky imunitního systému zprostředkované mitochondriálním transferem
Somova, Veronika ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Balounová, Jana (oponent)
Kmenové buňky využívají různých mechanismů mezibuněčné komunikace k modulaci imunitní odpovědi. Jedním z mechanismů je mitochondriální transfer, který indukuje metabolické změny, podporuje přežívání a mění fenotyp imunitních buněk, avšak málo je známo o mechanismech přenosu mitochondrií do různých buněčných populací a osudu mitochondrií v buňce-příjemci. Tato práce měla za cíl popsat mechanismus a modulační působení mitochondriálního transferu. Byly zkoumány faktory, které můžou přenos mitochondrií ovlivňovat: tvorba ROS, apoptóza, funkčnost mitochondrií. Dále byl popsán vliv mitochondriálního transferu na přežívání imunitních buněk a mitofagie. V neposlední řadě se tato práce soustředila na porovnání schopnosti mezenchymálních kmenových buněk a Sertoliho buněk přenášet mitochondrie. Mezenchymální kmenové buňky se ve většině případů ukázaly jako zdatnější v přenosu mitochondrií než Sertoliho buňky. Byly rovněž pozorovány velké rozdíly v přítomnosti mitochondrií z mezenchymálních kmenových buněk nebo Sertoliho buněk v námi zvolených populacích splenocytů. Proto byl podrobněji zkoumán vliv kyslíkových radikálů na přenos mitochondrií, který se jednoznačně nepotvrdil. Je ale potřeba vyzdvihnout roli mitofagie, která se, dle získaných výsledků, zdá být důležitá jak před, tak po přenosu mitochondrií do...
|
|
|
Role ubikvitin ligázy Fbxo38 v myší spermatogenezi
Zobalová, Eliška ; Čermák, Lukáš (vedoucí práce) ; Stopka, Pavel (oponent)
Ubikvitin ligázy závislé na cullinových podjednotkách jsou zodpovědné za regulaci většiny buněčných procesů. Navzdory tomu, že jejich mutované formy jsou příčinou vzniku mnoha lidských onemocnění, nejsou jejich fyziologické role dostatečně popsány. V rámci předkládaných výsledků jsme se soustředili na fyziologickou roli ubikvitin ligázy SCFFBXO38 (SKP1-CULLIN1-FBXO38), jejíž mutované formy jsou zodpovědné za progresi distální neuropatie. Příprava myšího modelu absence FBXO38 odhalila vyšší mortalitu homozygotních mláďat a růstový defekt, a to jak na úrovni celého organismu, tak i jednotlivých orgánů, zejména jater a varlat. Samci s delecí v genu Fbxo38 měli výrazně nižší reprodukční schopnost, což souviselo s nižší produkcí maturovaných spermií a patologickými změnami ve struktuře semenotvorných tubulů. Zjistili jsme, že protein FBXO38 je funkčně exprimován v Sertoliho buňkách zodpovědných za regulaci spermatogeneze a integrity semenotvorných kanálků. Bližší analýza spermatogenních populací odhalila defekt na úrovni spermatocytární diferenciace. Dynamika této diferenciace je závislá na funkční integritě hematotestikulární bariéry tvořené mezibuněčnými spoji Sertoliho buněk. Potvrdili jsme, že retenční schopnost této bariéry byla u mutovaných zvířat snížena, což korelovalo s poklesem exprese její...
|
|
|
Diferenciace progenitorů Sertoliho buněk a příprava testikulárních 3D kultur Xenopus tropicalis.
Slováková, Lucie ; Tlapáková, Tereza (vedoucí práce) ; Hovořáková, Mária (oponent)
Sertoliho buňky jsou jediné somatické buňky nacházející se v přímém kontaktu se zárodečnými buňkami. Tyto buňky jsou významnými mediátory procesů vedoucích k vývoji testikulárního niche během embryonálního vývoje. Jejich role v postnatálních varlatech spočívá v regulaci a výživě zárodečných buněk i v tvorbě imunoprotektivní hematotestikulární bariéry. V laboratoři školitelky byla úspěšně založená kultura představující nezralé Sertoliho buňky odvozené z varlat samce X. tropicalis (XtiSCs). V této práci jsem se zabývala indukcí diferenciace XtiSCs v dospělé Sertoliho buňky. In vitro pokusy nepotvrdily diferenciaci buněk v dospělé Sertoliho buňky po stimulaci různými faktory ani po použití primární kultury z 4- letého samce X. tropicalis. Částečný diferenciační proces byl navozen při použití pre-pubertální myší buněčné linie TM4. Výsledky práce naznačují možný potenciál XtiSCs diferencovat v dospělé SCs. Dále byla v práci testována schopnost testikulárních buněk juvenilních samců X. tropicalis formovat de novo organoidy. In vitro pokusy prokázaly schopnost buněk formovat testikulární organoidy v třívrstevném matrigelu.
|
|
|
Regenerative potential of Sertoli cell progenitors regarding heart injury in Xenopus tropicalis
Onhajzer, Jakub ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Procházka, Jan (oponent)
Celosvětově je srdeční selhání jednou z hlavních příčin úmrtí. Léčebný přístup, který by nahradil současný invazivní postup (transplantace s následnou imunosupresivní terapií), v současnosti není k dispozici. Výsledky výzkumu terapie mezenchymálními kmenovými buňkami (MSCs), jasně demonstrují jejich imunomodulační potenciál, který podporuje regeneraci různých orgánů bez nutnosti další podpůrné léčby. V naší laboratoři byla založena buněčná kultura z varlat juvenilního samce Xenopus tropicalis s názvem Xenopus tropicalis immature Sertoli cells (XtiSCs). Tyto buňky mají schopnost modulovat imunitní systém, a po ošetření inhibitorem glykogen syntázy kinázy-3 (GSK-3) CHIR99021 diferencují do kardiomyocytů. Mikroinjekcí takto ošetřených buněk do srdce pulce jsme potvrdili jejich přežití a proliferaci po celou dobu pozorování (30 dní). Na druhou stranu, po přímé injekci buněk do srdce dospělé žáby s následovným poškozením myokardu nebyly v oblasti rány lokalizovány žádné buňky. Z tohoto důvodu jsme změnili experimentální přístup a zaměřili se na nepřímý vliv XtiSC (remote control) na regeneraci srdce pomocí produkovaných růstových faktorů. V této souvislosti jsme upustili od ošetření buněk CHIR99021. XtiSCs byly injikovány do kosterního svalu zadní končetiny, kde bez problémů přežívaly a proliferovaly....
|
|
|
Study of mechanisms of Sertoli cell survival in xenogeneic organism
Porubská, Bianka ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Anděra, Ladislav (oponent)
Sertoliho bunky (Sertoli cells- SC) sú somatické bunky semenníkov. Ako jediné sú v priamom kontakte s pohlavými bunkami a sú kľúčové v procese spermatogenézi. Nové poznatky v oblasti biológie SC zdôrazňujú ich imunologickú funkciu: ochranu spermatogónií pomocou tvorby imunoprotektívneho prostredia, zostanevím hemato- semenníkovej bariéry a taktiež lokálnu moduláciu odpovede imunitného systému (Immune System - IS) voči spermatickým bunkám. Výrazná imunomodulačná aktivita SC je zachovaná aj po ich alo- a xenogénnej transplantácii. IS je po aplikácii SC ovplyvňovaný a tým SC predlžujú prežitie nielen seba samých, ale aj buniek transplantovaných spolu s nimi. Cieľom práce bolo sledovanie prežívania a migrácie prekurzorov SC (TSC) v recipientných myšiach. Projekt využíva fenomén neonatálnej tolerancie a evolučne vzdialený donorový organizmus, Xenopus tropicalis, za účelom sledovania konzervovaných mechanizmov modulácie IS pomocou SC. TSC boli 7 dní po aplikácii detekovateľné v pľúcach a týmuse. Fenotyp imunitných buniek sa u recipientných myší nemenil 30 dní po transplantácii, napriek tomu boli detekované zmeny v cytokínovom prostredí a to zvýšenie cytokínov typických pre Th2 a Treg imunitnú odpoveď. In vitro pokusy ďalej potvrdili moduláciu IS pomocou SC zmenou fenotypu makrofágov na alternatívne aktivovaný M2...
|
|
|
Immunoprotective properties of Sertoli cells
Porubská, Bianka ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Grobárová, Valéria (oponent)
Sertoliho bunky (Sertoli cells- SC) sú somatické bunky nachádzajúce sa v samčích pohlavných orgánoch, semenníkoch. Ich funkcia a rola v spermatogenéze je každým dňom ozrejmená o niečo viac a niet pochýb, že bez SC by bola narušená reprodukcia druhu a teda jeho zachovanie. SC ovplyvňujú okrem už známej spermatogenézy aj imunitný system a to na viacerých úrovniach. Bunková aj nebunková časť imunitného systemu sú po aplikácii SC ovplyvnené a tak predlžujú prežitie nielen seba samých, ale aj ďalších kotransplantovaných buniek. Modulácia odpovede zložiek vrodenej aj získanej imunity sa zdá byť do budúcna kľúčovým nástrojom pre terapiu rady chorôb. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.