|
|
Sociální práce s lidmi s Alzheimerovou chorobou
ŠIMEČKOVÁ, Veronika
Práce si klade za cíl teoreticky popsat sociální práci v kontextu péče o lidi s Alzheimerovou chorobou primárně v domácím prostředí a poukázat na specifika, která s sebou práce s touto cílovou skupinou přináší. V práci je charakterizována Alzheimerova choroba tak, jak je to podchyceno v odborné literatuře. Dále je popsána péče o nemocného v domácím prostředí, specifika komunikace s nemocným a zátěž pečujícího. V práci je uvedeno, jaké jsou možnosti pomoci a podpory ze strany sociální práce vůči nemocnému i pečující osobě a teoreticky popsány možnosti nefarmakologické léčby.
|
|
|
Systém podpory rodin dětí se zdravotním postižením
Náměstková, Petra ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Holda, Dalibor (oponent)
NÁMĚSTKOVÁ, Petra. Systém podpory rodin dětí se zdravotním postižením. Praha: Katedra sociální práce, Universita Karlova, 2015. 70 str. Diplomová práce. Práce se věnuje problematice systému podpory rodin dětí se zdravotním postižením. Cílem této práce je zkoumání současných podpůrných systémů rodin dětí se zdravotním postižením na území České republiky. Teoretická část popisuje základní charakteristiky jednotlivých druhů zdravotních postižení, je zaměřena na život rodin, které pečují o dítě s postižením, přibližuje teorii sítí a v potřebných souvislostech zdůrazňuje problematiku sociální pomoci o jedince se zdravotním postižením a možnosti využívání svépomocných skupin. K získání potřebných dat pro naplnění cíle práce bylo využito strukturovaného rozhovoru jako jedné z technik kvalitativního výzkumu. Respondenty se stali rodiče dětí se zdravotním postižením. Protože výzkumný soubor diplomové práce obsahuje pouze dvacet rodin dětí se zdravotním postižením, není možné získané poznatky zobecnit na veškeré rodiny pečující o děti se zdravotním postižením na celém území ČR. Je nutné k tomuto faktu přihlédnout a veškeré závěry aplikovat pouze pro zkoumaný soubor, který vznikl na určitém místě a v určitou dobu. Na základě výsledků výzkumného šetření této práce lze konstatovat, že v 70% oslovených rodin je...
|
|
|
Proces léčby alkoholismu v rámci společenství Anonymních alkoholiků
Němcová, Lucie ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Práce se zabývá alternativním přístupem k léčbě závislosti na alkoholu v rámci společenství Anonymních alkoholiků a poukazuje na význam svépomocných skupin v současné společnosti. Tato celosvětově největší svépomocná skupina využívá pro dosažení nového životního způsobu spojeného s abstinencí sociologicky významných postupů, které jsem studovala prostřednictvím zúčastněného pozorování. Společenství Anonymních alkoholiků působí na své členy svou specifickou kulturou, odrážející se ve skupinových rituálech, vysoké míře afiliace jedince ke skupině, spiritualitě a spolu-konstruovaném komunitním příběhu, který je nositelem členského vědění. Na změny k identitě abstinujícího alkoholika a novému způsobu života v souladu s programem Dvanácti kroků Anonymních alkoholiků studie pohlíží prizmatem driftového modelu konverze, přechodových rituálů nebo principů užívaných v narativní terapii. V rámci těchto procesů dochází k radikální rekonstrukci percepčních, kognitivních i behaviorálních schémat, které ovlivňují významy při interpretaci každodenní reality a následně mění i identitu jedince a jeho jednání. Změny identity i jedince jsou dále prostřednictvím skupiny upevňovány a stále více se uplatňují i mimo ní.
|
|
|
Svépomocné skupiny v České republice - analýza současného stavu
WASSERBAUEROVÁ, Klára
Bakalářská práce zpracovává téma Svépomocné skupiny v České republice - analýza současného stavu. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je popsán pojem svépomoc, historie svépomocných skupin, charakteristika a principy. Dále jsou zde specifikované cílové skupiny, práce sociálního pracovníka a popis významu skupiny. V druhé polovině teoretické části jsou charakterizovány svépomocné skupiny z pohledu terapeutického, konkrétně kapitolou Terapeutické faktory svépomocných skupin. Praktická část je rozdělena do dvou výzkumných souborů. První výzkumný soubor se věnuje kvalitativní strategii ve formě rozhovorů s klienty. Na základě těchto rozhovorů byla provedena SWOT analýza, která byla stěžejní pro naplnění cíle. Druhý výzkumný soubor je veden kvantitativní strategií, nebo-li sběrem existujících dat pomocí internetu. Sběr dat byl nezbytný k zodpovězení výzkumných otázek. První výzkumná otázka zněla: Jaké svépomocné skupiny jsou v České republice jednotlivým cílovým skupinám dostupné? Zadání druhé výzkumné otázky bylo: Absentují svépomocné skupiny pro některé cílové skupiny zájemců?. Na obě výzkumné otázky se podařilo odpovědět díky výzkumu, který zároveň ukázal, jaká je reálná situace svépomocných skupin v České republice. Vyhledávání informací a dat k výzkumným otázkám vedlo k rozdělení svépomocných skupin na ty, které jsou vedené profesionálně či vrstevnicky a na ty, které spadají pod určitou instituci nebo jsou vedené samostatně. I z toho důvodu jsou rozděleny svépomocné skupiny v České republice podle krajů, činnosti, typu vedení a působnosti. Cílem této bakalářské práce je zanalyzovat dostupnost svépomocných skupin. Tohoto cíle bylo dosaženo díky provedenému výzkumu. Z analýzy vyplývá, že dostupnost svépomocných skupin v České republice je na rostoucí úrovni, avšak je zřejmé, že oproti západním zemím má Česká republika ještě určité rezervy, které je třeba do budoucna řešit.
|
|
|
Systém podpory rodin dětí se zdravotním postižením
Náměstková, Petra ; Matoušek, Oldřich (vedoucí práce) ; Holda, Dalibor (oponent)
NÁMĚSTKOVÁ, Petra. Systém podpory rodin dětí se zdravotním postižením. Praha: Katedra sociální práce, Universita Karlova, 2015. 70 str. Diplomová práce. Práce se věnuje problematice systému podpory rodin dětí se zdravotním postižením. Cílem této práce je zkoumání současných podpůrných systémů rodin dětí se zdravotním postižením na území České republiky. Teoretická část popisuje základní charakteristiky jednotlivých druhů zdravotních postižení, je zaměřena na život rodin, které pečují o dítě s postižením, přibližuje teorii sítí a v potřebných souvislostech zdůrazňuje problematiku sociální pomoci o jedince se zdravotním postižením a možnosti využívání svépomocných skupin. K získání potřebných dat pro naplnění cíle práce bylo využito strukturovaného rozhovoru jako jedné z technik kvalitativního výzkumu. Respondenty se stali rodiče dětí se zdravotním postižením. Protože výzkumný soubor diplomové práce obsahuje pouze dvacet rodin dětí se zdravotním postižením, není možné získané poznatky zobecnit na veškeré rodiny pečující o děti se zdravotním postižením na celém území ČR. Je nutné k tomuto faktu přihlédnout a veškeré závěry aplikovat pouze pro zkoumaný soubor, který vznikl na určitém místě a v určitou dobu. Na základě výsledků výzkumného šetření této práce lze konstatovat, že v 70% oslovených rodin je...
|
|
|
Proces léčby alkoholismu v rámci společenství Anonymních alkoholiků
Němcová, Lucie ; Grygar, Jakub (vedoucí práce) ; Hájek, Martin (oponent)
Práce se zabývá alternativním přístupem k léčbě závislosti na alkoholu v rámci společenství Anonymních alkoholiků a poukazuje na význam svépomocných skupin v současné společnosti. Tato celosvětově největší svépomocná skupina využívá pro dosažení nového životního způsobu spojeného s abstinencí sociologicky významných postupů, které jsem studovala prostřednictvím zúčastněného pozorování. Společenství Anonymních alkoholiků působí na své členy svou specifickou kulturou, odrážející se ve skupinových rituálech, vysoké míře afiliace jedince ke skupině, spiritualitě a spolu-konstruovaném komunitním příběhu, který je nositelem členského vědění. Na změny k identitě abstinujícího alkoholika a novému způsobu života v souladu s programem Dvanácti kroků Anonymních alkoholiků studie pohlíží prizmatem driftového modelu konverze, přechodových rituálů nebo principů užívaných v narativní terapii. V rámci těchto procesů dochází k radikální rekonstrukci percepčních, kognitivních i behaviorálních schémat, které ovlivňují významy při interpretaci každodenní reality a následně mění i identitu jedince a jeho jednání. Změny identity i jedince jsou dále prostřednictvím skupiny upevňovány a stále více se uplatňují i mimo ní.
|
|
|
Stomické sestry a jejich podíl na práci se svépomocnými skupinami nemocných
ŠŤASTNÁ, Olga
Svépomocné skupiny, stomasestry a pacienti se stomií jsou v neustálém spojení a stále spolu pracují. Úkolem naší práce bylo zjistit, jaký má stomasestra podíl na práci ve svépomocných skupinách stomiků. Začátky s tímto onemocněním bývají složité, a proto v nemocnicích pracují tzv. stomasestry, což jsou specializované sestry, které jsou zaškolené v ošetřování stomií a vším, co s tímto problémem souvisí. Stomasestry navštěvují pacienty na odděleních a připravují je na život stomika. Seznamují je s možnostmi pomůcek, s jejich dodavateli, i komplikacemi, které mohou nastat. Učí je, jak reagovat, na koho se obrátit a kde si obstarat pomůcky. Také je informují o sdruženích stomiků a o svépomocných skupinách, protože slyšet vzájemně různé problémy, moc pomáhá každému pacientovi. Ve svépomocných skupinách platí principy rovnoprávnosti, vzájemné pomoci a výměny zkušeností. Velkou roli hrají stomasestry, které jsou v každodenním kontaktu se svými pacienty. Měly by umět poradit s mnoha psychologicko etickými problémy. Cílem práce bylo zjistit, zda si stomasestry uvědomují význam svépomocných skupin pro stomiky. Dále pak, zda sestry informují pacienty o svépomocných skupinách, zda spolu vzájemně spolupracují a jaký je podíl stomasestry v těchto skupinách. Také jsme chtěly zjistit, jaký význam přikládají pacienti se stomií svépomocným skupinám.
|
|
|
Práce svépomocných skupin domácích pečovatelů u nemocných s Alzheimerovou chorobou
ŘÍHOVÁ, Jana
Současný trend obecného stárnutí populace s sebou nese celou řadu závažných důsledků, zejména nárůst incidence a prevalence nemocí, které se u starší populace vyskytují mnohem častěji. Nejzávažnější ze zdravotnického a socioekonomického pohledu se v tomto kontextu jeví onemocnění demencí, protože prevalence tohoto onemocnění u lidí starších 60 let vykazuje s přibývajícími lety téměř exponenciální charakter. Zhoršování stavu nemocného je značnou zátěží i pro rodinu. Je velice těžké přijmout skutečnost tak velkého úpadku osobnosti blízkého člověka a nezměnit k němu postoj. Postižený člověk je sice stále fyzicky přítomen, ale psychicky se změnil, ztratil svou osobnost: {\clqq}Je to on, ale už to není on.`` V rámci kvalitativního výzkumu byla využita technika řízeného i neřízeného rozhovoru, kazuistiky a sekundární analýza dat. Řízené rozhovory byly provedeny v Domově pro seniory Máj. Soubor tvořilo 5 rodinných příslušníků lidí, kteří trpí Alzheimerovou chorobou, 5 zdravotních sester z oddělení se zvláštním režimem a 3 sociální pracovnice. Sekundární analýza dat byla provedena na základě statistiky zveřejněné v ročníkové práci na téma: Problémy rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou. Dotazovaných respondentů bylo 15. V rámci stanoveného cíle- zmapování činnosti svépomocných skupin- jsem využila data zveřejněná ve Výroční zprávě České alzheimerovské společnosti z roku 2005. Dále byl proveden neřízený rozhovor s koordinátorem svépomocné skupiny v Českých Budějovicích. Výsledky výzkumu ukázaly jako největší problém při péči o nemocného psychickou zátěž. Ke zlepšení psychiky může pomoci odpočinek, relaxace, zábava... Když se tyto zásady dodrží, většina problémů nenastane. Ke splnění těchto bodů je zapotřebí pomoc další osoby. Zde by měly nastoupit služby (denní stacionáře, respitní péče, svépomocné skupiny). Výzkum poukázal na problém nedostupnosti svépomocných skupin rodinných pečovatelů o nemocné Alzheimerovou chorobou v rámci určitých regionů České republiky a dále na nízkou informovanost o jejich existenci a činnosti. Doufám, že moje práce pomůže pečovatelům předcházet problémům, které jsem v ní naznačila (hlavně psychickým), tak již existujícím svépomocným skupinám.
|
host ::
RSS.