|
|
Sociální pracovník a jeho role ve školství
BRTNÍKOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce popisuje, jakou roli zastávají sociální pracovníci ve školství. Teoretická část uvádí, kde se běžně můžeme se sociálním pracovníkem ve školství setkat, jaká je jeho náplň práce, financování a legislativa. Pokud se však podíváme konktrétně do škol, zde školní sociální pracovník často chybí. I přesto, že škola jako instituce zastává primárně vzdělávací a výchovnou funkci, hraje také velkou roli v socializaci dítěte a školní prostředí musí být připraveno tyto situace řešit. Zde by byla možnost uplatnění sociálního pracovníka jako spojovacího článku mezi ostatními pracovníky multidisciplinárního týmu, žáků, jejich rodin a ostatních zařízení. Základem je správné nastavení personálního managementu vedoucími pracovníky. Hlavním cílem práce proto bylo zjistit, zda ostatní pracovníci základních škol Jihočeského kraje také vnímají potřebnost této pozice. Pro získání zpětné vazby od nejvíce odborníků byl použit kvantitativní typ výzkumu, metoda dotazování, technika dotazník. Data získaná z dotazníkového šetření od 580 respondentů z většinové části potvrdila potřebu pomoci v sociální oblasti. Záleželo by však na mnoha aspektech, které jsou uvedené a rozpracované ve výsledcích výzkumu. Za největší přínos práce lze považovat aktuálnost a výsledky od poměrně velkého množství kvalifikovaných respondentů, které by mohly být nápomocné při zavádění sociální práce do škol. Práce také může posloužit k většímu zájmu informovanosti odborné i široké veřejnosti o problematice školní sociální práce.
|
|
|
Potřebnost sociálního pracovníka na základních školách.
PŘIBYLOVÁ, Michaela
Tato bakalářská práce se zaměřuje na profesi školního sociálního pracovníka a jeho roli na základních školách. Cílem bakalářské práce je zjistit potřebnost sociálních pracovníků na základních školách, a zjistit, jaká by měla být jeho role z pohledu ředitelů a pedagogických pracovníků základních škol. Ve výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie, ve které byla využita technika polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory probíhaly s pedagogickými pracovníky základní školy. Výběr výzkumného souboru byl realizován záměrným výběrem. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přepsány do textové podoby elektronické verze. Vyhodnocení dat proběhlo pomocí otevřeného kódování. Kódy následně byly přiřazeny k jednotlivým výrokům. Zpracováváním této bakalářské práce jsem si rozšířila obzory o profesi školního sociálního pracovníka, jeho roli a kompetencích na základních školách, a zjistila, jaký pohled na tuto profesi mají pedagogičtí pracovníci základních škol. Bakalářská práce může rozšířit povědomí o potřebnosti školního sociálního pracovníka a zvážit jeho zakotvení do legislativní sféry. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že si pedagogičtí pracovníci a jiní odborníci si dokáží představit fungování školního sociálního pracovníka na základních školách, a potvrdili, že v určitých sférách svého zaměření by byl na základních školách potřebný. Bylo zjištěno, že nízká praxe školních sociálních pracovníků v České republice ovlivňuje informovanost lidí o této pozici, a ti nedokáží s jistotou určit jeho přesnou roli na základních školách. Komunikační partneři si jeho roli dokázali v určitých sférách představit, ovšem bylo pro ně náročnější rozlišit hranici kompetencí školního sociálního pracovníka, aby nenastalo dublování jiných profesí, které fungují na základních školách.
|
|
|
Školská sociální práce se zaměřením na podporu žáka na základní škole a jeho rodiny
ČECHUROVÁ, Lucie
V bakalářské práci se věnuji tématu práce školského sociálního pracovníka a možnostem jeho spolupráce se žáky na základní škole a jejich rodinami. Uvádím zde modely školské sociální práce, které vycházejí z ekologické perspektivy a jsou zaměřené nejen na rozvoj školy, ale také na propojení spolupráce mezi školou, rodinou a komunitou. Zabývám se tím, jak je tato spolupráce přínosná při řešení problémů žáků ve škole a v jejich motivaci ke studiu. Dále se věnuji tomu, jak může školský sociální pracovník efektivně využít metody a přístupy z oblasti sociální práce při práci se žáky a jejich rodinami.
|
|
|
Sociální znevýhodnění žáků středních škol - vliv znevýhodnění na vzdělávání a možnosti eliminace tohoto jevu
Zbořilová, Barbora ; Laurenčíková, Klára (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzděláváním žáků středních škol se sociálním znevýhodněním. Představuje fenomén sociálního znevýhodnění v kontextu vzdělávání a současné legislativy. Dále popisuje aktuální situaci a příčiny rozvoje sociálního znevýhodnění, především roli rodiny a také se zabývá žáky a jejich rodinami ze sociálně vyloučených lokalit. V práci je vyčleněn velký prostor popisům projevů sociálního znevýhodnění ve škole, diagnostice sociálního znevýhodnění a specifickému vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, především principům tohoto vzdělávání. Cílem této práce je demonstrace vlivu sociálního znevýhodnění na žáky středních škol a poukázání na možnosti řešení tohoto fenoménu v rámci školy, možnosti podpory při vzdělávání a roli školního sociálního pracovníka při eliminaci dopadů sociálního znevýhodnění na vzdělávání. Součástí práce jsou kazuistiky žákyň se sociálním znevýhodněním jako ukázka odborné a důležité práce školního sociálního pracovníka. KLÍČOVÁ SLOVA vzdělávání, sociální znevýhodnění, žáci se sociálním znevýhodněním, střední škola, sociální vyloučení, školní sociální pracovník
|
|
|
Potřebnost školního sociálního pracovníka v současném školství
HAJNOVÁ, Jitka
V bakalářské práci se věnuji potřebnosti pozice školního sociálního pracovníka. V současnosti je jejich činnost na škole i mimo ní rozsáhlá a postihuje komplexnost služeb - služby žákům, služby rodině a rodičům a služby pedagogickým pracovníkům i personálu školy. Cílem je poukázat na fakt, že školní sociální pracovník jako expert na sociální prostředí v něm umí vyhodnotit a řešit důležité vlivy. Škola je v ekosystému plně strukturovaný systém, kde je třeba pro docílení rovnováhy rozumět i subsystémům, jejich společenským hranicím, vzájemnostem všech vztahů a prvků. Proto by každá škola měla mít odborníka na sociální prostředí, který u jakékoli nerovnováhy dokáže správně analyzovat a hledat možnosti. Školní sociální práce by se měla stát integrální součástí všech škol. Při její absenci je řada činností takzvaně přehazována na pedagogy, kteří jsou již tak dost vytíženi. V literární části se zaměřím na vymezení základních kategorií(sociální práce, sociální pracovník, školní sociální práce, školní sociální pracovník, sociální pedagog, pedagog) a jejich kompetencí, případně náplně práce. Významnou pozornost budu věnovat skupinám dětí ve školním vzdělávání, které vzhledem ke svým problémům vyžadují zvýšenou pozornost. Zaměřím se na faktory ovlivňující jejich chování a úspěšnost ve vzdělání. Formou souhrnných tabulek a grafů četnosti žáků evidovaných ve statistikách MŠMT zpracuji data a vyvodím závěry. Argumentaci pro potřebnost školního sociálního pracovníka podpořím zapracováním vlastních zkušeností z praxe, vyvozenými závěry a případnými doporučeními. Rozsah 30- 40 stran
|
|
|
Školní sociální práce postoje rodičů žáků základních škol
PACÁKOVÁ, Tereza
Tato bakalářská práce je věnována tématu školní sociální práce. Cílem práce bylo zjistit, jaké mají rodiče žáků základních škol názory na možné působení sociálního pracovníka na základních školách. Pojmy školní sociální práce a školní sociální pracovník jsou v České republice prozatím téměř neznámé. Chybí zde legislativní ukotvení školní sociální práce a také odborníci, kteří by se tímto tématem zabývali. Spolupráce s rodinou žáka je velice důležitou součástí školní sociální práce a proto je nezbytné dozvědět se více o názorech rodičů na tuto problematiku. K dosažení cíle práce byla použita kvalitativní strategie výzkumu a metoda polořízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořili rodiče žáků základních škol v Českých Budějovicích. Rozhovor byl uskutečněn s celkem 8 informanty. Získaná data byla vyhodnocována pomocí otevřeného kódování a jsou prezentována formou kategorizace dat. Výsledky výzkumu ukázaly, že většina rodičů žáků základních škol by ocenili pozici školního sociálního pracovníka fungujícího na škole. Nejčastěji by školního sociálního pracovníka využili při řešení problémových situací spojených s rizikovým chováním žáků a také při snaze získat informace o fungování školy. Rodiče se shodli na tom, že školní sociální pracovník působící na základní škole by byl užitečným přínosem do prostředí školy. Někteří rodiče ale uvedli, že si nejsou jisti, zda by byl potřebný, neboť na základních školách v České republice fungují pedagogičtí pracovníci, kteří dle názorů některých rodičů zastanou práci, kterou by mohl vykonávat školní sociální pracovník. Mohu ovšem s jistotou říci, že zavedení pozice školního sociálního pracovníka na základních školách by mělo pozitivní dopad do prostředí školy.
|
|
|
Prevence v sociální práci a ve školním prostředí
Machačová, Julie ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na prevenci v sociální práci a ve školním prostředí. Dále uvádí možnost mezirezortní spolupráce prostřednictvím zavedení pozice školního sociálního pracovníka. Práce se opírá o školní šikanování jako o jednu z forem rizikového chování. Teoretická část přibližuje jednotlivá témata (sociální prevence, prevence ve školství, školní sociální pracovník a školní šikanování). Praktická část s využitím tzv. zakotvené teorie popisuje názory vybraných kompetentních pedagogických pracovníků, zástupců rodiny a zástupců sociální práce na zapojení a spolupráci možných zúčastněných rolí při prevenci školního šikanování. Klíčová slova: sociální prevence, prevence v sociální práci, školní sociální pracovník, školní primární prevence, šikana, mezirezortní spolupráce
|
|
|
Sociální znevýhodnění žáků středních škol - vliv znevýhodnění na vzdělávání a možnosti eliminace tohoto jevu
Zbořilová, Barbora ; Laurenčíková, Klára (vedoucí práce) ; Němec, Zbyněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá vzděláváním žáků středních škol se sociálním znevýhodněním. Představuje fenomén sociálního znevýhodnění v kontextu vzdělávání a současné legislativy. Dále popisuje aktuální situaci a příčiny rozvoje sociálního znevýhodnění, především roli rodiny a také se zabývá žáky a jejich rodinami ze sociálně vyloučených lokalit. V práci je vyčleněn velký prostor popisům projevů sociálního znevýhodnění ve škole, diagnostice sociálního znevýhodnění a specifickému vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, především principům tohoto vzdělávání. Cílem této práce je demonstrace vlivu sociálního znevýhodnění na žáky středních škol a poukázání na možnosti řešení tohoto fenoménu v rámci školy, možnosti podpory při vzdělávání a roli školního sociálního pracovníka při eliminaci dopadů sociálního znevýhodnění na vzdělávání. Součástí práce jsou kazuistiky žákyň se sociálním znevýhodněním jako ukázka odborné a důležité práce školního sociálního pracovníka. KLÍČOVÁ SLOVA vzdělávání, sociální znevýhodnění, žáci se sociálním znevýhodněním, střední škola, sociální vyloučení, školní sociální pracovník
|
|
|
Možnosti zavedení školské sociální práce na základní školy v České republice
Skalová, Nikola ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Suda, Radek (oponent)
Diplomová popisuje možnosti zavedení školské sociální práce na základní školy v ČR. V úvodu se zaměřuje na vhled do problematiky školské sociální práce spolu s charakteristikou role školského sociálního pracovníka a možnými překážkami na cestě v zavedení školské sociální práce. Dále je pojednáno o praxi školské sociální práce v zahraničí a současném stavu poradenského systému ve školství ČR. Práce se také zaměřuje na legislativní nastavení a návrh možné budoucí podoby školské sociální práce v ČR. V závěru je nastíněn návrh specializačního vzdělávacího programu pro školské sociální pracovníky v ČR.
|
|
|
Školní sociální pracovník - postoje pedagogických pracovníků základních škol
HODKOVÁ, Eva
V této bakalářské práci se zabývám tématem školní sociální práce a jejím cílem bylo zjistit postoj pedagogů základních škol k pozici školního sociálního pracovníka. Dílčím cílem pak bylo zjistit názor pedagogů na to, zda by funkce školního sociálního pracovníka měla pozitivní dopad na fungování školy a její zdravé sociální klima. Školní sociální práce a školní sociální pracovník jsou v českém prostředí zatím málo známými pojmy. V praxi nejsou zavedeny a legislativně ukotveny. Ojediněle se vyskytuje obdobná pozice na některých základních školách spíš komunitního typu. V posledních letech se o zavedení školního sociálního pracovníka do škol mluví častěji, zatím však pouze v akademické rovině. V teoretické části bakalářské práce jsme se proto věnovala zmapování školní sociální práce ve světe, kde již řadu let školní sociální pracovníci na školách pracují. Nejdelší historii v této oblasti má USA, proto jsem velkou část první kapitoly věnovala právě historii a také současnosti americké školní sociální práce. Počátky sociální práce v USA se datují do roku 1877 s přijetím zákona o dětské práci a později se zákonem o povinné školní docházce. Tehdejší hlavní činností pracovníků byl dohled nad školní docházkou. Později po oficiálním zavedení sociální práce do škol se jejich pravomoc rozšiřovala. V současnosti je jejich činnost na škole i mimo ní rozsáhlá a postihuje podle americké Asociace školních sociálních pracovníků tři základní okruhy služeb: služby studentům, služby rodině a rodičům a služby personálu školy. Kromě USA se školní sociální práce vyvíjela taky v Evropě. V další části první kapitoly se věnuji stručně Anglii a Německu a Slovensku. Na Slovensku je historie školní sociální práce nejkratší, ale vzhledem k naší společné historii a podobného vzdělávacího systému asi pro sbírání zkušeností nejzajímavější. V druhé kapitole teoretické části se zabývám popisem českého vzdělávacího systému a analýzou současného stavu na základních školách. Nastiňuji také vývoj poradenských služeb, vznik nových pracovních pozic jako je metodik prevence, výchovný poradce. V této kapitole jsem se snažila také popsat konkrétní aktivity MŠMT, které vedou formou národních projektů částečně hrazených z ESF k zvýšení výchovné a preventivní funkci školy, k rozvoji poradenských služeb a zvyšování odborností a kompetencí pedagogických pracovníků. V praktické části práce jsem měla zjišťovat názor pedagogických pracovníků na zřízení nové pracovní pozice školního sociálního pracovníka. Pro výzkum jsem použila strategii kvalitativního výzkumu a metodu polořízeného rozhovoru. Výzkumný vzorek tvořili pedagogové základních škol z Kraje Vysočina. Celkem se mi povedlo uskutečnit rozhovory s 21 respondenty. Při vyhodnocování rozhovorů jsem použila metodu vytváření trsů. Výsledky výzkumu naznačují, že školní sociální pracovník by byl vítaným členem týmu, ale už není zcela jednoznačné, zda je v současné době potřebný. Vzhledem k tomu, že výzkum probíhal v době zavádění "Společného vzdělávání" do škol, učitelé vnímali potřebnost jiných profesí. Na dílčí otázku práce by se však dalo odpovědět, že pokud by byl na škole školní sociální pracovník, tak by jeho práce měla pozitivní dopad na celkové klima školy.
|
host ::
RSS.