Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ekonomie u scholastiků v Salamance
BEDRLÍK, Jiří
Bakalářská práce se zabývá výkladem ekonomického myšlení Salamanské školy. V první kapitole je výklad děl vybraných představitelů předchozí tradice. Ve druhé kapitole jsou představena díla vybraných autorů Salamanské školy ohledně teorie hodnoty. Třetí kapitola se zabývá měnovým trhem a otázkou jestli se jedná o lichvu. V ní jsou také představeny díla vybraných autorů Salamanské školy. Čtvrtá kapitola je věnována vlastnictví a pátá veřejným financím.
Srovnání filosofie a etiky u Augustina a Tomáše Akvinského
Havránek, Zdeněk ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Magisterská práce se zabývá filosofií a etikou sv. Tomáše Akvinského a sv. Augustina. Nejdříve charakterizuji dobu. Pak již rozepisuji jednotlivé kategorie týkající se morální zasazenosti člověka do světa, jako je Bůh, duše, vůle, dobro, zlo, blaženost. Mým cílem je ukázat smysl lidské existence a ukázat jakým způsobem rozumí jednotlivým tématům oba filosofové, čím se liší a kdy mají stejný názor.
Renesanční pedagogické koncepce v díle François Rabelaise a Michela de Montaigne
Kasperová, Nikola ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Bakalářská práce Renesanční pedagogické koncepce v díle Françoise Rabelaise a Michela de Montaigne se věnuje pedagogickým myšlenkám v díle dvou význačných francouzských spisovatelů a myslitelů 16. století - Françoise Rablaise. Konkrétně analyzuje Rabelaisův román Gargantua et Pantagruel a Montaignovo dílo Les Essais. Na začátku práce je nejdříve charakterizováno období středověké scholastiky jakožto výchovné metody. Její kritický obraz v analyzovaných dílech je poté popsán v jednotlivých rozborech pedagogických myšlenek výše zmíněných autorů. Kromě toho jsou v práci především analyzovány pedagogické koncepce Françoise Rabelaise a Michela de Montaigne, které můžeme považovat za renesanční. Závěrem je provedeno stručné srovnání obou analyzovaných autorů, ve kterém jsou popsány hlavní styčné a rozdílné body jejich pedagogických pojetí.
Zdroje a základy právní teorie Francisca de Vitorii a jejich aplikace na problém sebeusmrcení
PEŠEK, Jaroslav
Tato diplomová práce se zabývá právní teorií Francisca de Vitorii a jeho pojetím sebevraždy. První část je zaměřena na život samotného myslitele a další historické souvislosti, které měly vliv na jeho práci. Ve druhé části řeší zdroje a základy jeho právní teorie se zvláštním přihlédnutím k jejímu racionalistickému výkladu. Poslední část je více praktická a zaměřuje se na problematiku ospravedlnění sebeusmrcení ve světle Vitoriova díla.
Mikuláš Kusánský a objev vážení
Růžička, Jáchym ; Paulíček, Miroslav (vedoucí práce) ; Horák, Vít (oponent)
Hlavním cílem práce je vysvětlit perspektivou sociologie vědy příčiny neúspěchu objevu vážení Mikuláše Kusánského. Pomocí Mertonovy teorie zájmu je potvrzeno, že pro úspěch objevu vážení na poli přírodní filozofie existoval předpoklad. Platnost této teorie je demonstrována na případu Kusánovy kosmologie, s níž uspěl. Mertonova teorie je v další části rozšířena o Bourdieua charakteristiku vědeckého pole a dva teoretické limity, k nimž se každé vědecké pole blíží. Druhý typ pole, vyznačující se nízkým počtem vědeckých autorit, je srovnán s Kuhnovým pojmem paradigmatu. Obě tyto koncepce jsou porovnány s polem přírodní filozofie a je dokázána oprávněnost jejich aplikace. Na základě těchto koncepcí jsou dále představeny dvě možné vědecké strategie Pierra Bourdieua, strategie následovnictví a podvratu. Vzhledem k rozporu Kusánova pojetí vědy a převládajícímu esenciálnímu předmětu vědy je Kusánskému přiřazena strategie podvratu a jsou vysvětleny nízké šance na úspech, které z této strategie plynou. V závěru je pomocí Kuhna ukázáno, že strategie podvratu může být úspěšná, jen pokud předefinuje základní principy normální vědy a tento teoretický případ je srovnán s konkrétním případem objevu vážení. Na základě tohoto srovnání je ukázáno, co chybělo Kusánskému k většímu úspěchu jeho objevu a kterými kroky...
Renesanční pedagogické koncepce v díle François Rabelaise a Michela de Montaigne
Kasperová, Nikola ; Jamek, Václav (vedoucí práce) ; Voldřichová - Beránková, Eva (oponent)
Bakalářská práce Renesanční pedagogické koncepce v díle Françoise Rabelaise a Michela de Montaigne se věnuje pedagogickým myšlenkám v díle dvou význačných francouzských spisovatelů a myslitelů 16. století - Françoise Rablaise. Konkrétně analyzuje Rabelaisův román Gargantua et Pantagruel a Montaignovo dílo Les Essais. Na začátku práce je nejdříve charakterizováno období středověké scholastiky jakožto výchovné metody. Její kritický obraz v analyzovaných dílech je poté popsán v jednotlivých rozborech pedagogických myšlenek výše zmíněných autorů. Kromě toho jsou v práci především analyzovány pedagogické koncepce Françoise Rabelaise a Michela de Montaigne, které můžeme považovat za renesanční. Závěrem je provedeno stručné srovnání obou analyzovaných autorů, ve kterém jsou popsány hlavní styčné a rozdílné body jejich pedagogických pojetí.
Srovnání filosofie a etiky u Augustina a Tomáše Akvinského
Havránek, Zdeněk ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Magisterská práce se zabývá filosofií a etikou sv. Tomáše Akvinského a sv. Augustina. Nejdříve charakterizuji dobu. Pak již rozepisuji jednotlivé kategorie týkající se morální zasazenosti člověka do světa, jako je Bůh, duše, vůle, dobro, zlo, blaženost. Mým cílem je ukázat smysl lidské existence a ukázat jakým způsobem rozumí jednotlivým tématům oba filosofové, čím se liší a kdy mají stejný názor.
O principech politické moci u Františka Suáreze: Suárezův pojem souhlasu v kontextu společensko-smluvních teorií 16.-18. století
Koblížek, Jan ; Sousedík, Stanislav (vedoucí práce) ; Svoboda, David (oponent) ; Altrichter, Michal (oponent)
1 O Principech politické moci u Františka Suáreze Abstrakt disertace - Jan Koblížek Česky: Tato disertační práce si klade otázku zda lze považovat Františka Suareze za jednoho z představitelů společensko-smluvních teorií rozvíjejících se v období od 16. do 18. století. Suarez, který je známý spíše svými metafyzickými disputacemi, totiž nabízí velice propracovanou teorii vzniku občanské společnosti a politické moci, kde nachází své klíčové místo pojem společenského souhlasu. Na první pohled se zdá, že lze Suareze bez nesnází klást vedle humanistů novověku, jako byli Thomas Hobbes, John Locke nebo později Jean-Jacques Rousseau. Totiž tak jako u nich, i u Suareze má svobodná lidská vůle svoji nezastupitelnou úlohu při vzniku politické společnosti. Je zde však i značný rozdíl. Zatímco u výše jmenovaných humanistů, je svobodná vůle jednotlivců jediným principem politické moci, u Suareze je tato vůle jen nutnou podmínkou, která jde v ústrety Bohem stvořené lidské přirozenosti, jenž je vlastním principem veškeré politické moci. Suarezův pojem společenského souhlasu je tak umístěn do teologického rámce a je úzce spjat s termíny přirozenosti a transcendence. Důsledkem pak je, že Suarez chápe stát jako přirozený morální organismus, a nikoli jako umělé těleso, jak zastává např. Hobbes. Závěrem lze konstatovat, že...
Objektivní a subjektivní poznání krásy v díle Tomáše Akvinského
FLEISCHMANN, Dan
Tato práce se zabývá objektivním a subjektivním poznáním krásy u scholastického filosofa Tomáše Akvinského. Vzhledem k tomu, že "krása" ve středověku nebyla hlavním tématem teologie a filosofie, představují úvodní kapitoly historické prameny a zdroje krásy, z kterých sv. Tomáš čerpal. Z definice krásy víme, že krása patří ke kognitivní mohutnosti, proto navazující kapitoly představují činnost smyslů a rozumu, kterými krásu poznáváme. (Pulchrum autem respicit vim cognoscitivam). Z této poznávací činnosti vyplývají objektivní charakteristické vlastnosti krásy, tj.: a) úplnost; b) proporce; c) jas.) Předposlední kapitola zdůvodňuje význam poznání objektivní a subjektivní krásy, z které nám plyne prožitek (delectatio et amor). Dochází-li v rozumu k vyhodnocování poznatků a principům týkajících se krásy, je nutně přítomný přesah poznání, jakým je věda. V závěrečné kapitole se věnujeme zajímavé otázce moderní vědy estetiky: "Zda je krása, tak jak o ní psal Tomáš Akvinský, specifickou distinktní transcendentálií, nebo pouze implicitní transcendentálií iniciovanou filosofy 20. století?" Práce se snaží ukázat význam studií středověké filosofie při formování témat jakým je krása a umění.
Fungování center Basic a LITE v České republice
ŘÁDOVÁ, Lucie
Tato diplomová práce se zabývá popisem fungování doučovacích center Basic a jazykových škol LITE. V teoretické časti jsou uvedeny alternativní směry ve vzdělání, které s těmito centry souvisí, a je prezentována Aplikovaná Scholastika, pod kterou centra Basic a LITE náleží. Je také popsáno postavení Aplikované Scholastiky ve světě. V praktické části je popsána studijní technologie používaná v centrech Basic a LITE všeobecně, a pak jsem se již podívala do konkrétních vyučovacích hodin Basicu a LITE a popsala svá pozorování. Výzkum popisuje fungování těchto institucí v ČR. Popisuji také další aktivity center a zamýšlím se nad klady a zápory tohoto vyučování.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.