Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Noc ve mlýně
Topínková, Anita ; Havlíček, Jiří (oponent) ; Zet, Martin (vedoucí práce)
Být v pohybu, hledat, pátrat, zatím nenacházet, je příslibem ráje nebo dokonce ráj sám. Mobilita jako protest, honba za dobrodružstvím, hledání autenticity, exotična či sebe samého.
Osobnost a dílo Jana Nepomuka Poláška (1873-1956)
Chumchal, Jan
Disertační práce se zabývá osobností a dílem J. N. Poláška (1873-1956), významného regionální hudebního skladatele a pedagoga, který podstatnou část svého života prožil ve Valašském Meziříčí. Polášek se v průběhu svého života věnoval tvůrčí činnosti, do které v různé míře prostupovaly prvky valašské lidové kultury. Práce mapuje důležité životní etapy Poláškova života, zmiňuje dětská a školní léta, první kontakty s hudebním vzděláváním, studia na varhanické škole v Brně, přičemž neopomíjí ani setkání s Leošem Janáčkem. Biografická část je zakončena podkapitolou, která se věnuje Poláškovu působení ve Valašském Meziříčí až do jeho smrti v roce 1956. Stěžejní dílo Jana Nepomuka Poláška představuje kompoziční tvorba a jeho hudebně-organizační, pedagogická, publikační a sběratelská činnost. Uvedenými aktivitami a jejich analýzou se zabývá významná část disertační práce. V závěrečné části práce se nachází analýza vybraných Poláškových instrumentálních, vokálně-instrumentálních a vokálních skladeb, na jejichž základě jsou ukázány charakteristické prvky, které se v Poláškově tvorbě vyskytují. V předkládaném textu uvádíme zcela nová zjištění týkající se života a tvůrčích aktivit Jana Nepomuka Poláška, která se opírají o značné množství získaných pramenů. Klíčová slova: Jan Nepomuk Polášek, Valašsko, Valašské...
Josef Václav Scheybal: Dokumentátor a sběratel
Svobodová, Jana ; Pospíšil, Aleš (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomové práce se věnuje osobnosti Josefa Václava Scheybala (1928 - 2001) a jeho působení převážně v severních Čechách. Pokouší se zachytit všechny stránky Scheybalovy osobnosti, neboť byl malířem, grafikem, ilustrátorem, historikem umění a etnografem. Byl znalcem lidové architektury a plastiky, lidového mobiliáře, technických zařízení, lidového oděvu, grafiky, lidových písní; byl tvůrcem řady expozic. Zároveň spolupracoval s Ústavem pro etnografii a folkloristiku, účastnil se etnografických výzkumů po celé republice, jejichž výsledky pravidelně publikoval. Jeho zaměření na lidovou architekturu vyústilo v celoživotní badatelskou a dokumentátorskou práci. Shromáždil hodnotné dílo kresebných dokumentů, publikací o lidové architektuře i volné tvorby v plenéru. Diplomová práce zahrnuje i jeho rodinu, otce Josefa Scheybala a manželku Janu Scheybalovou. Klíčová slova Scheybal, etnograf, sběratel, dokumentátor, lidové stavby, lidová architektura, lidový kroj, severní Čechy, Pojizeří
Philosophical Perspective in John Fowles' The Collector
Dlasková, Barbora ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá knihou Sběratel, napsané britským spisovatelem Johnem Fowlesem. Pohled na knihu je z filosofické perspektivy, zejména z pohledu Existencialismu. Teoretická část poskytuje přehled filosofických postojů a témat, které jsou následně rozebrány v části praktické. Praktická část se soustředí na hlavní postavy románu, Mirandu Grey a Ferdinanda Clegga a jejich odlišné životní postoje. Miranda je vnímána jako hrdinka Existencialismu, připravená na autentický život a Ferdinand jako představitel Nihilismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Násilí, manipulace a ohrožená hrdinka v románech Lolita V. Nabokova a The Collector Johna Fowlese
KREJZLOVÁ, Anna
Tato bakalářská práce se zabývá dvěma postmoderními romány: The Collector (1963) britského romanopisce Johna R. Fowlese a Lolita (1955) amerického spisovatele Vladimira V. Nabokova. Nejdříve se práce zaměří na souhrnný přehled životních zkušeností obou autorů a postmoderních tendencí v jejich dílech, mimo to poskytne i stručný popis samotného postmoderního hnutí. Dále popíše hlavní rysy gotického románu, uvede jeho zakladatele a charakteristiku hrdinek. V souvislosti s gotickou tradicí přiblíží také dílo Edgara A. Poe s důrazem na jeho postavy zločinců a manipulátorů. Pozornost bude věnována porovnání předchozích anti-hrdinů a hrdinek se současnými postavami z románů The Collector a Lolita. Následuje krátké shrnutí obou děl, a poté se práce zaměří na srovnávací analýzu zahrnující vybraná témata: prostředí a jeho funkce, ztráta svobody, komunikace a úloha vypravěče, otázka svědomí a ztráta identity.
Po stopách staré kresby ve sbírkách vybraných českých sběratelů
Babická, Lenka ; Zlatohlávek, Martin (vedoucí práce) ; Jarošová, Markéta (oponent)
Po stopách staré kresby ve sbírkách vybraných českých sběratelů Anotace Tato práce je příspěvkem k dějinám sběratelství v Čechách. Zabývá se sběratelstvím kresby, již sleduje v rámci vybraných sbírek a sběratelů. Soustředí se především na starou kresbu, kterou vymezuje jako práce z 16. - 18. století. Pozornost v rámci tématu sběratelství, i při studiu konkrétních osobností, bývá věnována spíše obrazovým kolekcím, méně pak těm grafickým. Kresba mívá, i vzhledem ke své křehké podstatě, tendenci zapadnout do pozadí, a pokud netvoří stěžejní část sbírky, nebývá reflektována. Řada ze sbírek a jejích sběratelů se již dočkala pozornosti, mnohé však stále čeká na své zhodnocení a uvedení do nových souvislostí. Klíčová slova Sběratelství, sběratel, kresba, stará kresba, Čechy, provenience, Prokop Toman, Rudolf Kuchynka, Vincenc Kramář, Jan Krčmář, Frits Lugt
Fenomén Saatchi
Škvárová, Tereza ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Rakušanová, Marie (oponent)
Bakalářská práce je věnována Charlesi Saatchimu, představí tak tuto významnou osobnost na poli sběratelství současného umění. Kromě životopisných dat, která jsou o Charlesi Saatchim uvedena, práce mapuje jeho sbírku, odhaluje nákupní strategie a zmiňuje i Saatchi Gallery. Práce zkoumá možné spojitosti mezi Saatchiho akviziční činností a trhem s uměním. Mimo jiné se zabývá vlivem Charlese Saatchiho na představitele volného uskupení umělců Young British Artists. Zhodnocuje i pozici Charlese Saatchiho mezi ostatními sběrateli umění.
Josef Václav Scheybal: Dokumentátor a sběratel
Svobodová, Jana ; Pospíšil, Aleš (vedoucí práce) ; Šmied, Miroslav (oponent)
Diplomové práce se věnuje osobnosti Josefa Václava Scheybala (1928 - 2001) a jeho působení převážně v severních Čechách. Pokouší se zachytit všechny stránky Scheybalovy osobnosti, neboť byl malířem, grafikem, ilustrátorem, historikem umění a etnografem. Byl znalcem lidové architektury a plastiky, lidového mobiliáře, technických zařízení, lidového oděvu, grafiky, lidových písní; byl tvůrcem řady expozic. Zároveň spolupracoval s Ústavem pro etnografii a folkloristiku, účastnil se etnografických výzkumů po celé republice, jejichž výsledky pravidelně publikoval. Jeho zaměření na lidovou architekturu vyústilo v celoživotní badatelskou a dokumentátorskou práci. Shromáždil hodnotné dílo kresebných dokumentů, publikací o lidové architektuře i volné tvorby v plenéru. Diplomová práce zahrnuje i jeho rodinu, otce Josefa Scheybala a manželku Janu Scheybalovou. Klíčová slova Scheybal, etnograf, sběratel, dokumentátor, lidové stavby, lidová architektura, lidový kroj, severní Čechy, Pojizeří
Philosophical Perspective in John Fowles' The Collector
Dlasková, Barbora ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá knihou Sběratel, napsané britským spisovatelem Johnem Fowlesem. Pohled na knihu je z filosofické perspektivy, zejména z pohledu Existencialismu. Teoretická část poskytuje přehled filosofických postojů a témat, které jsou následně rozebrány v části praktické. Praktická část se soustředí na hlavní postavy románu, Mirandu Grey a Ferdinanda Clegga a jejich odlišné životní postoje. Miranda je vnímána jako hrdinka Existencialismu, připravená na autentický život a Ferdinand jako představitel Nihilismu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Návrat do lůna kmene: Tendence v současné kultuře
Dvořák, Jan ; Činátlová, Blanka (vedoucí práce) ; Bílek, Petr (oponent)
Michel Maffesoli a Zygmunt Bauman přisuzují (neo-)nomádovi rysy Benjaminova flanéra, obzvláště jeho "flanérský" pohled a jeho vztah ke zboží. V konceptu nomáda však tyto rysy dostávají specifickou povahu - v oblasti módy dělají z nomáda spíše migranta, který tvořivě pracuje s vanitas. Nomád, cestující flanér, má podobu cizince-hosta a stává se turistou, jenž se dobrovolně ztrácí ve městě a nechává se překvapovat nenadálými setkáními. Turistův vztah ke vzpomínkám by bylo možné popsat skrze Benjaminův popis mémoire involontaire jako oživené (barthesovské) punctum. Turista si připravuje vzpomínky jako krásně upadající ruiny. Jeho zhmotněné vzpomínky dostávají podobu suvenýrů. Suvenýr tedy není jen reprodukovaná moduritová Eiffelova věž, ale je to i magický předmět. Pokud Benjamin mluví o upadání aury, má na mysli především auru kolektivní. Ta možná mizí, ale místo ní přichází privátní aura, jež z věcí dělá talismany znovuzakouzlující svět. Éra postmechanické reprodukce ukazuje, že kromě mechanické reprodukce lze reprodukovat i biologicky: vzniká kutilský remix. Suvenýry sklesávají do podoby homogenního haraburdí. Zde se projevuje základní postmoderní forma proměny: recyklace. Tuto proměnu lze nakonec využít při analýze proměny usedlíka v nomáda, termínů Gillese Deleuze a Félixe Guattariho, jež funguje jako...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.