|
|
Katedrála v současnosti
Kovář, Martin ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení chybějící střechy Notre-Dame v Paříži po rozsáhlém požáru v roce 2019. Základní ideou bylo vytvořit v podkrovní prostor pro duchovní, který by sloužil pro jejich setkávání, studium a klidnou modlitbu bez kontaktu s turisty a doplnit chybějící vertikálu nad křížením lodí. Koncept vychází z původního pojetí podkroví, které bylo pouze servisní. Právě z jednoduchosti a účelnosti návrh vychází a odkazuje na některé jeho prvky. Podkroví má být skromné na rozdíl od velkorysého a dekorovaného prostoru přízemí katedrály. Funkční náplň koresponduje s jednoduchostí prostor a respektuje historickou hodnotu stavby. Podkroví by mělo sloužit duchovním, kteří v Notre-Dame slouží a nabídnout jim tak místo klidného oddechu. K tomuto účelu jim mají sloužit minimalistické cely pro individuální studium, knihovna, společenská místnost a kaple. Spojovacím prvkem a místem setkání mezi přízemím, podkrovím a vyšší silou je sanktusník. Ten přivádí světlo do transeptu i podkroví.
|
|
|
Katedrála v současnosti
Klimeš, Jakub ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení obnovy střechy Notre-Dame v Paříži, která spolu s věží sanktusníku shořela 15. dubna 2019. Základním motivem pro návrh bylo vytvoření klidného prostoru, který bude sloužit jako památka na dobu požáru a zároveň bude odrážet jednotu společnosti, která se semkla a přispěla na její opravu. Primárním krokem celé rekonstrukce je určit přiměřený způsob obnovy a vytvořit její etické hranice. Největší část pozornosti je tak věnována střeše a sanktusníku katedrály. Z hlediska zachování úcty ke středověkým stavitelům, kteří zasvětili celé své životy tomuto velkolepému dílu, venkovní obnovená část si ponechává stejnou siluetu a proporce, které jí byly dány už před osmi staletími, avšak jsou do ní promítnuty ideály dnešní doby. Při návrhu interiéru střechy je také důležité udržet jasnou reprezentaci gotické architektury, a to je rovnováha mezi tmou a světlem. Prostor je rozdělený na dvě části. První část reprezentuje tmu, jako překážku, kterou každý z nás musí překonat. Naopak ve druhé části návrhu se naskýtá pohled na přirozené světlo, které jako by rozervalo střechu katedrály a osvětluje celý prostor střechy. V samém srdci návrhu se pak skrývá klenot, na kterém záleží ze všeho nejvíce, a to je život. Vertikální dominanta katedrály, její sanktusník, je tvořen čtyřmi pilíři, které symbolizují spojení mysli-ducha-těla s pozemským životem. V návrhu věže se tak promítají tyto zdánlivě odlišné věci, které společně tvoří jeden celek.
|
|
|
Cizinec v Bibli a dnes: studie relevantních biblických pojmů ve světle současné diskuze o imigraci
ŠMÍD, Aleš
Práce se věnuje významu cizince-imigranta a jeho pozici v Bibli a dnes. Cílem je s použitím standardních slovníků a komentářů prozkoumat texty Starého a Nového zákona a pomocí výkladů sekundárních autorů identifikovat, analyzovat a kriticky vyhodnotit dopady těch relevantních biblických textů týkajících se cizince na téma ilegální imigrace, která je součástí dnešních imigračních diskuzí. Teoretická část měla za úkol seznámit se s vhodnou domácí a zahraniční literaturou, která se z křesťanského pohledu věnuje problematice migrace a obzvláště ilegální imigrace. Praktická část spočívala ve vzájemném porovnání různých výkladů relevantních biblických textů, upozornění na případné shody a rozdíly z výkladů vyplývající a nastínění jejich přínosů do dnešní imigrační debaty.
|
|
| |
|
|
Nature as a sanctuary in selected poems of William Wordsworth
Roučková, Pavla ; Higgins, Bernadette (vedoucí práce) ; Topolovská, Tereza (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá tématem přírody jako útočiště ve vybraných básních Williama Wordswortha. Účelem této práce je prozkoumat takové aspekty Wordsworthových spisů, které zobrazují přírodu jako úkryt, do kterého lze uniknout z průmyslové urbanizované společnosti za účelem dosažení klidného stavu mysli a meditací a introspekcí najít moudrost. Hlavní rysy Wordsworthovy interpretace útočiště, o kterých tato práce pojednává, jsou příroda jako zdroj klidu, příroda jako učitel a nadřazenost přírody nad městem. Tato práce také poskytuje faktografický základ a vhled do života básníka s cílem prozkoumat motivaci pro volbu přírody jako hlavního námětu jeho tvorby. Práce začíná představením romantického hnutí jako celku. V této části dokumentu bude romantismus představen a diskutován skrze komentování a kontrastování děl jiných autorů té doby s pracemi Williama Wordswortha s primárním zaměřením na téma přírody s cílem ustanovení postavení básníka v rámci hnutí. Teoretická část se zabývá dětstvím a adolescentním životem Wordswortha jako primárním motivátorem pro vykreslování výše zmíněných motivů v jeho poezii studiem The Prelude a biografií od jiných autorů. Následující část dokumentu se bude zabývat jednotlivými vybranými básněmi z Wordsworthova repertoáru, které se zaměřují na téma přírody jako...
|
|
|
Katedrála v současnosti
Kovář, Martin ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení chybějící střechy Notre-Dame v Paříži po rozsáhlém požáru v roce 2019. Základní ideou bylo vytvořit v podkrovní prostor pro duchovní, který by sloužil pro jejich setkávání, studium a klidnou modlitbu bez kontaktu s turisty a doplnit chybějící vertikálu nad křížením lodí. Koncept vychází z původního pojetí podkroví, které bylo pouze servisní. Právě z jednoduchosti a účelnosti návrh vychází a odkazuje na některé jeho prvky. Podkroví má být skromné na rozdíl od velkorysého a dekorovaného prostoru přízemí katedrály. Funkční náplň koresponduje s jednoduchostí prostor a respektuje historickou hodnotu stavby. Podkroví by mělo sloužit duchovním, kteří v Notre-Dame slouží a nabídnout jim tak místo klidného oddechu. K tomuto účelu jim mají sloužit minimalistické cely pro individuální studium, knihovna, společenská místnost a kaple. Spojovacím prvkem a místem setkání mezi přízemím, podkrovím a vyšší silou je sanktusník. Ten přivádí světlo do transeptu i podkroví.
|
|
|
Katedrála v současnosti
Klimeš, Jakub ; Mléčka, Jan (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Obsahem práce je ideové řešení obnovy střechy Notre-Dame v Paříži, která spolu s věží sanktusníku shořela 15. dubna 2019. Základním motivem pro návrh bylo vytvoření klidného prostoru, který bude sloužit jako památka na dobu požáru a zároveň bude odrážet jednotu společnosti, která se semkla a přispěla na její opravu. Primárním krokem celé rekonstrukce je určit přiměřený způsob obnovy a vytvořit její etické hranice. Největší část pozornosti je tak věnována střeše a sanktusníku katedrály. Z hlediska zachování úcty ke středověkým stavitelům, kteří zasvětili celé své životy tomuto velkolepému dílu, venkovní obnovená část si ponechává stejnou siluetu a proporce, které jí byly dány už před osmi staletími, avšak jsou do ní promítnuty ideály dnešní doby. Při návrhu interiéru střechy je také důležité udržet jasnou reprezentaci gotické architektury, a to je rovnováha mezi tmou a světlem. Prostor je rozdělený na dvě části. První část reprezentuje tmu, jako překážku, kterou každý z nás musí překonat. Naopak ve druhé části návrhu se naskýtá pohled na přirozené světlo, které jako by rozervalo střechu katedrály a osvětluje celý prostor střechy. V samém srdci návrhu se pak skrývá klenot, na kterém záleží ze všeho nejvíce, a to je život. Vertikální dominanta katedrály, její sanktusník, je tvořen čtyřmi pilíři, které symbolizují spojení mysli-ducha-těla s pozemským životem. V návrhu věže se tak promítají tyto zdánlivě odlišné věci, které společně tvoří jeden celek.
|
|
|
Svatyně v Tel Aradu ve světle nejnovějších kultických nálezů v oblasti Judského království.
Moulis, David Rafael ; Čapek, Filip (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent) ; Chalupa, Petr (oponent)
Bibliografická citace Svatyně v Tel Aradu ve světle nejnovějších kultických nálezů v oblasti Judského království: disertační práce / David Rafael Moulis; vedoucí práce: doc. Filip Čapek, Th.D. -- Praha, 2017. -- 163 s. Anotace Předložená disertační práce srovnává svatyni z Tel Aradu s dalšími judskými městy (Beer Šeba, Lakíš, Chirbet Qeiyafa, Tel Moca a Tel Chalíf), ve kterých byly nalezeny doklady o existenci náboženského kultu v průběhu doby železné IIa-b. Ke správnému a komplexnímu zrekonstruování podoby kultu v Aradu, potažmo Judsku ve světle nejnovějších archeologických nálezů je nutné pracovat i s epigrafickými památkami z lokalit Kuntillet Adžrud, Chirbet el-Qóm, Chirbet Bét Lej a artefakty, které jsou nalézány napříč Judskem a jsou spojeny s lidovou náboženskou praxí. První doklady judského kultu pocházejí již z přelomu 11. a 10. století př. Kr. (Chirbet Qeiyafa), ale většina oficiálních i neoficiálních kultických míst je datována až do 8. století př. Kr. Ještě ve druhé polovině téhož století byla náboženská centra odlišným způsobem zrušena a někde i zcela odstraněna. Stále se rozrůstající soubor materiální kultury je možné využít k zodpovězení dílčích otázek a ke kritickému zhodnocení interpretací z minulých desetiletí. Autor se v práci táže, zda aradský kult vykazuje vlivy cizích kultur, zda jde o...
|
|
| |
|
|
Pouštní svatyně Izraele. Podoba a funkce Boží schrány podle Pentateuchu
Steiner, Jan ; Mikulicová, Mlada (vedoucí práce) ; Pitterová, Jana (oponent)
Bakalářská práce se zabývá první svatyní Izraele. Nejprve popisuje náboženství národů, ze kterých tento národ vznikl. Jsou to Babylónie a Asýrie, Syropalestina a Egypt. Historie Izraele začíná praotcem Abrahámem, pokračuje jeho potomky, ze kterých vznikl Izrael, vyvolený národ Hospodina. Hospodin vyvedl svůj lid z Egypta na poušť, kde s ním uzavřel smlouvu. Hlavní část práce se zabývá první svatyní Izraele. Svatyně byla přenosná. Její podoba popisovaná v Ex 25-31,35-40 je však popisem rozvinutého kultu. Pro zjištění počátků kultu Hospodina, který byl prováděn kočovnými Izraelity na poušti, je nutno se obrátit na staré texty knihy Exodus a Numeri, které popisují první stan a schránu. Pro podrobnější informace bylo nutno srovnat stan setkávání se Šalomounovým chrámem a s podobnými předměty okolních národů.
|
host ::
RSS.