Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 34 záznamů.  předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Samizdatový časopis Dialog
Smrčková, Lenka ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Práce se věnuje samizdatovému teatrologicko-kritickému periodiku Dialog, které vycházelo v letech 1977-1980 v redakci Evy Stehlíkové a Václava Königsmarka. U časopisu sleduji tematickou koncepci a její vývoj, skladbu a náplň jednotlivých rubrik a autorskou základnu; v neposlední řadě se pokouším rekonstruovat způsob i mechanismy redakční práce a distribuce. Na základě analýzy všech svazků časopisu se pokouším postihnout podobu kritiky v nezávislém periodiku a význam v dané době ojedinělého samizdatu v dobovém kulturním kontextu.
Paper Agora: The Samizdat Periodical Vokno and the Provincial Czech Underground in Historical and Social Perspective
Tharp, Martin ; Maslowski, Nicolas (vedoucí práce) ; Rulíková, Markéta (oponent) ; Kilias, Jaroslaw (oponent)
Disertační abstrakt Martin Tharp, Katedra historické sociologie Papírová agora: samizdatový časopis Vokno a provinční český underground v historické a sociální perspektivě Současná práce se zaměřuje na českou samizdatovou publikaci, časopis Vokno, převážně v době ilegálního provozu, tj. mezi r. 1979 a 1990, v rámcích širšího kontextu občanského a kulturního odporu vůči represivnímu sociálnímu řádu evropského státního socialismu. Analyzuje Vokno jako příklad sociální akce v prostředí nepřátelských státních sil, přičemž bere ohled na spolupůsobení a interakci opoziční praxe a systému, kterému odporuje, včetně státní policejní moci a jemnějších manifestací státní kulturní hegemonie. Představí argument, že Vokno tvořilo pokus o "kontrakulturu" ve smyslu běžném v druhé polovině 20. století, jinak řečeno, neformální a impulzivní kritiky tvrdě uspořádané modernity, nicméně v vlastním historickém kontextu muselo vzít na době tři specifické podoby: esteticky založené sub- nebo kontrakultury, sociální síť, kterou zahrnula různorodé stupně účasti a propojení (tak k etablovanému disentu, jak k ostatním sociálním vrstvám), a konečně uvědoměle opoziční sociální hnutí.
Vztah polské katolické církve k hnutí Solidarita do roku 1989 a jeho reflexe v českém samizdatu
Smolka, Radek ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Swider, Malgorzata (oponent)
Diplomová práce se zabývá vztahem hnutí Solidarita s katolickou církví v Polsku do roku 1989 a projevy tohoto vztahu v českých samizdatových periodicích. Zkoumanými periodiky jsou Lidové noviny, Informace o Chartě 77 a Informace o církvi. V práci je představena situace polské občanské opozice a to především v období 80. let. Velká část práce je věnovaná hnutí Solidarita. Prezentovány jsou zde nejen významné milníky tohoto hnutí, ale do jisté míry i jeho sociologický profil. Kromě občanské opozice je popsána i situace katolické církve v Polsku s důrazem na okolnosti a události, které budovaly vztah mezi církví a státem popř. církví a hnutím Solidarita. Vzhledem k profilu práce se jedna z kapitol věnuje také disentu v tehdejším Československu a to jak občanskému, tak i katolickému. Zkoumaná periodika mají samizdatový charakter, proto je jedna z kapitol dedikována právě této formě psaného textu a autor zde vysvětluje i důvody volby tří zmíněných samizdatových titulů. K nalezení odpovědí na výzkumné otázky byla použita kvantitativní i kvalitativní analýza. Prezentovány jsou obě analýzy i podmínky, které autor vytvořil pro zařazení určitých samizdatových textů do výzkumu. Závěr diplomové práce obsahuje shrnutí tématu a představuje odpovědi na výzkumné otázky včetně jejich zdůvodnění.
„Poslední Šlépěje“ Jakuba Demla aneb Jakub Deml samizdatový
Loučová, Petra
Autorka stati nejprve představuje neznámý ediční počin Josefa Veselého a Bohumila Macháčka, svazek Poslední Šlépěje (1982), vydaný v jihočeské samizdatové edici Jiřího Dindy JITROcel, který shrnuje v prvním vydání Demlovy pozdní veršované společenské komentáře a reviduje dosavadní literárněhistorický pohled na konvolut Demlových posledních básní, známý doposud pouze z uspořádání Jiřího Kuběny. V rozsáhlejší druhé, přehledové části studie rekapituluje vydávání Demlova díla a demlovské bádání v letech 1948–1989 v tehdejším Československu s důrazem na polooficiální tisky a samizdatové edice včetně časopiseckých a sborníkových příspěvků.
Co (ne)víme o samizdatu? Několik poznámek k projektu Encyklopedie českého literárního samizdatu
Loučová, Petra
Přehledová stať o výzkumu československého samizdatu, realizovaného Oddělením literární lexikografie ÚČL AV ČR, jeho koncepci a metodologii, úskalích, ale i překvapivých objevech.
Egon Bondy a jeho dílo v kontextu českého undergroundu
Kubáč, Vilém ; Kupcová, Helena (vedoucí práce) ; Med, Jaroslav (oponent)
Ve své bakalářské práci budu popisovat literární tvorbu Egona Bondyho v období takzvaného českého undergroundu. Dílo, na kterém chci jeho práci charakterizovat, je novela Invalidní sourozenci. Tato antiutopická novela z budoucnosti totiž popisovala atmosféru undergroundu 70. let. Dále chci ve své práci zachytit jeho další prozaické a básnické texty, ale také i období vzniku textu. Budu sledovat, jaký měl underground vliv na Bondyho tvorbu a jaký on na něj. Klíčová slova underground, nezávislé domácí struktury, normalizace, samizdat, antiutopie, česká literatura
Vybrané samizdatové časopisy let 1980 až 1987
Kučerová, Monika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Předmětem diplomové práce "Vybrané samizdatové časopisy let 1980 až 1987 (X Desítka/Violit a Jednou nohou/Revolver Revue) je podat obraz o vzniku a fungování těchto časopisů v kontextu doby. První část práce je zaměřena na obecný popis historických událostí, především období kolem nástupu Gustáva Husáka do čela KSČ a počátku normalizace. S touto změnou souvisí témata jako politické čistky a procesy a vývoj opozice. Druhá kapitola se věnuje fenoménu Charty 77, jejímu vzniku, odezvě na ni ze strany stranického a státního aparátu a tomu, co znamenalo být chartistou v běžném životě. Ve třetí kapitole je stručně vymezen pojem samizdat. Čtvrtá a pátá kapitola je věnována samotným časopisům. V šesté kapitole probíhá jejich porovnání především z hlediska výroby a distribuce.
Samizdatový časopis Dialog
Smrčková, Lenka ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Práce se věnuje samizdatovému teatrologicko-kritickému periodiku Dialog, které vycházelo v letech 1977-1980 v redakci Evy Stehlíkové a Václava Königsmarka. U časopisu sleduji tematickou koncepci a její vývoj, skladbu a náplň jednotlivých rubrik a autorskou základnu; v neposlední řadě se pokouším rekonstruovat způsob i mechanismy redakční práce a distribuce. Na základě analýzy všech svazků časopisu se pokouším postihnout podobu kritiky v nezávislém periodiku a význam v dané době ojedinělého samizdatu v dobovém kulturním kontextu.
Film a režim. Oficiální a neoficiální reflexe normalizační filmové tvorby
Shehatová, Amira ; Klimeš, Ivan (vedoucí práce) ; Přádná, Stanislava (oponent)
Ve své bakalářské práci se věnuji reflexi vybraných normalizačních filmů Věry Chytilové a Jiřího Menzela v oficiálním i neoficiálním tisku. Nezabývám se vlastními filmy, ale reakcemi na ně v denících a samizdatových a exilových periodikách. Nejprve nastíním dobový historický a společenský kontext. Dále se věnuji tomu, jaké mělo pozměněné politické uspořádání vliv na oficiální kulturu a média. Poté pokračuji popisem alternativní kultury, do které spadá i vydávání samizdatových periodik. K úplnému obrazu zařazuji i texty z exilových časopisů. V dalších dvou kapitolách podrobněji rozebírám konkrétní texty. Především mě zajímalo, jak kritici ze svých různých ideových, společenských i geografických pozic vnímají stejné filmy. Na čem se shodnou a kdy jsou naopak jejich názory úplně odlišné. Klíčová slova: film, normalizace, samizdat, exil, Věra Chytilová, Jiří Menzel

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 34 záznamů.   předchozí11 - 20dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.