Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 13 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Pojetí věrnosti v Maloryho zpracování artušovských legend
HŘEBEJKOVÁ, Aneta
Předkládaná bakalářská práce se zabývá pojetím věrnosti v díle sira Thomase Malory, Le Morte d'Arthur (Artušova smrt). Záměrem práce je představit nesnadno definovatelný pojem věrnosti a posléze jeho prostřednictvím zanalyzovat dvojici příběhů z Le Morte d'Arthur, v nichž zastupuje věrnost klíčovou roli. Pro lepší pochopení a orientaci v Maloryho díle práce přibližuje ještě rytířskou kulturu a samostatnou postavu legendárního krále Artuše.
Ideál rytíře ve staročeských textech Kronika o Štilfrídovi a Rada otce synovi
VACLÍK, Jan
Cílem práce je zkoumat pojetí ideálu rytíře ve vybraných staročeských literárních dílech vrcholného středověku, rytířské povídce Kronika o Štilfrídovi a naučné veršované skladbě Rada otce synovi, jež si jsou časem vzniku blízká. Analýzou těchto textů se pokusíme odhalit textové strategie, jimiž byl definován kodex rytířské etiky a pomocí nichž skladby budují rytířský ideál. Komparací žánrů se pokusíme o srovnání efektivity těchto textových strategií.
Textual interpretation of the Song of Roland
Kolářová, Monika ; Jančík, Jiří (vedoucí práce) ; Kalfiřtová, Eva (oponent)
Píseň o Rolandovi patří k nejstarším literárním památkám francouzské literatury. Je to nejznámější hrdinská píseň z cyklu "Chanson de geste", a je datována do 11. století. Hlavními postavami tohoto hrdinského eposu jsou Karel Veliký, jeho synovec Roland, věrný přítel Olivier, zrádce Ganelon a pohanský král Marsile. Píseň o Rolandovi nám odkrývá nejen vztahy přátelské a rodinné, ale velkým tématem je také zrada, touha po bohatství a slávě. Píseň se zabývá otázkou víry a jejím prosazováním tak, jak je to pro středověk typické. Příběh, který se odehrává ve Španělsku, kde Francouzi obléhají již sedmým rokem pohanskou pevnost Zaragozu, je z historického hlediska jistě velmi zajímavý, ale nás zajímal hlavně z hlediska naratologicko - textového, kde jsme se snažili odkrýt jednotlivé vztahy mezi mluvčími. Zaměřili jsme se na jednotlivé promluvy, kdo s kým promlouvá a jakým způsobem. Položili jsme si 3 otázky, na které jsme postupně odkrývali odpovědi. Pro potřebu analýzy jednotlivých mluvních aktů a komunikačního rámce jsme si vytvořili vlastní jazykové schéma, podle kterého jsme dále Píseň o Rolandovi analyzovali. Jako první jsme si položili otázku, proč je text Písně o Rolandovi rozdělen do třech částí. Má to dějový či jazykový význam, nebo jde pouze o náhodné rozdělení? Dále nás zajímalo, jaké jsou velké opěrné...
Chivalry in Chaucer's "Canterbury Tales"
Malá Štěpánková, Jana ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Čermák, Jan (oponent)
1 Abstrakt práce Tato práce se zabývá odrazem rytířství a rytířské kultury v Chaucerových Canterburských povídkách a vztahem jeho výpovědi k pozdně středověké společenské realitě. Kapitola 1 představuje zvolené téma ve vztahu k specifickému charakteru povídek, kontextu doby a Chaucerova života. Vytyčuje cíl práce, vypořádává se s jejími omezeními a nastiňuje postup a strukturu analýzy. Kapitola 2 odkrývá původ a vývoj rytíře a utváření souboru rytířských ctností a literární složky rytířství do konce čtrnáctého století a identifikuje dva základní rytířské archetypy v postavách rytíře a panoše z Prologu. Kapitola 3 sleduje projevy rytířství v povídkách napříč žánry s výjimkou romancí a analyzuje jejich odraz se zřetelem k vypravěčům povídek. Analýza se zaměřuje nejprve na rytířskost postav rytířů (Povídka statkářova, Povídka doktora mediciny, Povídka kolejního správce, Vyprávění mnichovo, Povídka studentova, Povídka juristova, Povídka kupcova1 ) a poté na známky vlivu rytířských ctností a kultury na postavy nerytířské (Povídka mlynářova, Povídka kněze jeptišek, Povídka lodníkova, Povídka sluhy kanovníka). Kapitola 4 analýzu završuje reflexí rytířství v povídkách reprezentujících vrcholný žánr rytířské literatury, žánr romance. Kapitola se postupně zaměřuje na čtyři povídky (Povídku rytířovu, Povídku panošovu,...
Král a prezentace královského majestátu v artušovských legendách
Mádlová, Karolína ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce se věnuje problematice středověkých artušovských legend a jejich autorům, zvláště pak Gildasovi, Geoffreymu z Monmouthu, Chrétienovi de Troyes a Thomasovi Malorymu. Na základě jejich děl je zde zrekonstruována prezentace krále a jeho majestátu, fenomén rytířství a úloha žen u dvora i mimo něj. Dále je zde zohledněna úloha křesťanství a pohanství v legendách a konkrétní aspekty související s oběma náboženstvími, jako například Glastonburské opatství, Svatý grál, Avalon, Merlin a množství dalších.
Ideál rytířského panovníka na příkladu alexandrovské epiky českého středověku
Rajterová, Petra ; Dvořáčková, Dana (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Diplomová práce se na základě studia pramenů a historiografické literatury věnuje pojetí ideálu panovníka přelomu 13. a 14. století. Jako primární prameny využívá středohornoněmeckou báseň Ulricha von Etzenbach Alexander a staročeskou báseň Alexandreida. Práce na základě porovnání obou básní sleduje pojetí ideálního rytířského panovníka. Diplomová práce zohledňuje práce historiků, literárních historiků a germanistů k vytčenému tématu, neklade si však za cíl filologický rozbor. Cílem diplomové práce je zhodnotit obě díla jakožto pramen historiografický a literárně-historiografický, na jehož základě lze sledovat a vyhodnotit představy středověkých autorů o ideálních panovnících. Diplomová práce současně zohledňuje domácí dvorské prostředí - panovnické i šlechtické, v nichž obě básně s "alexandrovskou" tématikou vznikaly. Práce se zabývá rovněž dvorskou rytířskou kulturou a v neposlední řadě dovozuje oblíbenost "alexandrovské" látky v českém prostředí i společenskou působnost a aktualitu obou děl.
Literární reprezentace rytířského ideálu v Čechách vrcholného středověku
VACLÍK, Jan
Cílem práce je zkoumat pojetí ideálu rytíře ve vybraném literárním díle vrcholného středověku v žánru tzv. rad. Touto skladbou je Rada otce synovi. Literární analýzou textu se pokusíme postihnout textové strategie, jimiž byly definovány centrální prvky rytířské etiky. Stejně tak budeme hledat zpodobení ideálního představitele rytířství i další ideály s ním související a podmínky, které se podílely na utváření fenoménu rytířství v bohemikálním prostoru.
Ideál rytíře a rytířství ve starší české literatuře
Tomášková, Tereza ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
5 Abstrakt Práce se zaměřuje na zkoumání ideálu rytířství a pojetí ideálního rytíře ve středověkých česky psaných literárních pramenech. Na základě analýzy rytířské veršované epiky a vybraných rytířských povídek a srovnání jednotlivých postav ideálních rytířů stanovuje soubor nejdůležitějších prvků podílejících se na utváření rytířského ideálu - ten zahrnuje jak ctnosti mající charakter vnitřních povahových kvalit a dovedností rytíře, tak také atributy spíše vnějškové. Práce poskytuje především bližší analýzu cti, statečnosti a věrnosti, jež jsou centrálními prvky rytířské etiky. Kromě toho se zabývá také pojetím vytrvalosti, urozenosti, moudrosti, štědrosti, zbožnosti a spravedlnosti coby dalších atributů ideálního představitele rytířství.
Ideál rytířského panovníka na příkladu alexandrovské epiky českého středověku
Rajterová, Petra ; Dvořáčková, Dana (vedoucí práce) ; Žemlička, Josef (oponent)
Diplomová práce se na základě studia pramenů a historiografické literatury věnuje pojetí ideálu panovníka přelomu 13. a 14. století. Jako primární prameny využívá středohornoněmeckou báseň Ulricha von Etzenbach Alexander a staročeskou báseň Alexandreida. Práce na základě porovnání obou básní sleduje pojetí ideálního rytířského panovníka. Diplomová práce zohledňuje práce historiků, literárních historiků a germanistů k vytčenému tématu, neklade si však za cíl filologický rozbor. Cílem diplomové práce je zhodnotit obě díla jakožto pramen historiografický a literárně-historiografický, na jehož základě lze sledovat a vyhodnotit představy středověkých autorů o ideálních panovnících. Diplomová práce současně zohledňuje domácí dvorské prostředí - panovnické i šlechtické, v nichž obě básně s "alexandrovskou" tématikou vznikaly. Práce se zabývá rovněž dvorskou rytířskou kulturou a v neposlední řadě dovozuje oblíbenost "alexandrovské" látky v českém prostředí i společenskou působnost a aktualitu obou děl.
Král a prezentace královského majestátu v artušovských legendách
Mádlová, Karolína ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
(česky): Tato bakalářská práce se věnuje problematice středověkých artušovských legend a jejich autorům, zvláště pak Gildasovi, Geoffreymu z Monmouthu, Chrétienovi de Troyes a Thomasovi Malorymu. Na základě jejich děl je zde zrekonstruována prezentace krále a jeho majestátu, fenomén rytířství a úloha žen u dvora i mimo něj. Dále je zde zohledněna úloha křesťanství a pohanství v legendách a konkrétní aspekty související s oběma náboženstvími, jako například Glastonburské opatství, Svatý grál, Avalon, Merlin a množství dalších.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 13 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.