|
|
Důsledky rusko-ukrajinské krize pro energetickou bezpečnost Evropské unie
Hrdlička, Vít
Práce se zabývá energetickou bezpečností Evropské unie v kontextu rusko-ukrajinské krize z roku 2014, která eskalovala v únoru 2022 ruskou invazí na Ukrajinu. Práce formou případové studie analyzuje dopady této invaze na energetickou bezpečnost EU, jelikož Ruská federace dodává významné množství fosilních paliv do zemí Unie. V důsledku invaze došlo ke snížení podílu dodávek zemního plynu a ropy z Ruska do EU a ceny těchto surovin vzrostly. V této souvislost se EU začala orientovat na nové dodavatele z Blízkého východu a posílila spolupráci s již existujícími dodavateli jako Norsko nebo Spojené státy americké. Kromě toho EU vydala sankční balíčky týkající se energetiky a představila plán REPowerEU, což vedlo k posílení energetické bezpečnosti EU a snížení závislosti na dovozu fosilních paliv z Ruska.
|
|
|
"Wir müssen kleine Brötchen backen": Německá zahraničně-kulturní a vzdělávací politika vůči Rusku v kontextu třetí vlády Angely Merkelové
Jiříček, Dalibor ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Emler, David (oponent)
The diploma thesis deals with the analysis of Germany's foreign-cultural and educational policy, emphasizing the education sector to Russia during the third government of Angela Merkel. Attention is paid mainly to crucial changes and the definition of normative, institutional, and conceptual levels. The introductory part of the thesis deals with the essential introduction to the topic, setting goals, theses, and research questions. Furthermore, the methodology and critical evaluation of sources and literature are described here. The first chapter theoretically defines the analytical concepts of soft power, civil power, geo-economic power, and "Wir müssen kleine Brötchen backen", which allow a more detailed description of the research area. This section also defines foreign cultural policy and its main instruments. The second chapter presenting the empirical part of the thesis deals in detail with the educational sector of Germany's foreign cultural and educational policy to Russia from 2013 to 2017. Through crucial programs and projects, the goals, thematic areas, program, conceptual and partly also financial changes of the examined policy are analyzed. The third chapter deals with the analysis and evaluation of these changes. In addition, attention is paid to continuity in selected areas and the...
|
|
|
Analýza dopadu sankcí na obchod mezi Evropskou unií a Ruskem
Kolářová, Andrea ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Coniglio, Nicola (oponent)
Diplomová práce se snaží analyzovat dopady sankcí, které byly uvaleny na Rusko v roce 2014 Evropskou unií a dalšími státy s ohledem na změny, které nastaly v obchodních tocích mezi EU a Ruskem. Nejdříve je uveden teoretický význam sankcí, vysvětlující jejich účinky a nástroje, které různé sankční prostředky využívají. Dále práce vysvětluje pozadí rusko-ukrajinského konfliktu, který předcházel daným sankcím, společně se stručným zhodnocením ekonomických restrikcí, které byly implementovány jak ze strany EU, tak ze strany Ruské federace. Empirická část práce se nejprve zaměřuje na dopady sankcí na jednotlivé ekonomiky obou aktérů a následně pokračuje přehledem toho, jak vzájemný obchod vypadal před uvalením ekonomických sankcí. Poslední, nejdůležitější část práce obsahuje gravitační model, který odhaduje dopady sankcí pomocí dvou způsobů. Prvním z nich je regresní analýza s umělou proměnnou, která kontroluje právě dopad uvalených sankcí. Druhý způsob analýzy předpovídá to, jak obchodní toky mezi EU a Ruskem měly pokračovat, pokud by sankce uvaleny nebyly a následně tyto hodnoty porovnává s hodnotami reálnými. Výsledky těchto analýz potvrdily dané předpoklady o negativních efektech ekonomických sankcí na obchod mezi Evropskou unií a Ruskem.
|
|
| |
|
|
The effect of diplomacy in the field of international relations - a case study of the Russian-Ukrainian crisis
Madarászová, Alexandra ; Lehmannová, Zuzana (vedoucí práce) ; Voráček, Emil (oponent)
Diplomacie představuje primární nástroj řešení mezinárodních konfliktů. Její význam je možné vidět na mnoha historických událostech, kdy se významné politické osobnosti dokázali shodnout na kompromisu a společně předejít válce. Ať už se jednalo o Vestfálský mír ukončující 30 letou válku, konferenci v Janově a následně podepsanou Rapallskou smlouvou o znovupřijetí Německa a SSSR do celosvětového dění, nebo vytvoření integračních seskupení NAT0 a OSN, jejichž primární cíl bylo udržení míru a mezinárodní bezpečnosti, všechny události byly vyslovenou záležitostí preference diplomatických prostředků před těmi vojenskými. Bakalářská práce se zabývá touto problematikou aplikovanou v případové studii rusko-ukrajinské krize. Autor se zaměřuje na roli a význam diplomacie v tomto konfliktu, její možnosti a meze, kterými disponuje a způsoby, jakými mohla napětí předejít. Významná část práce spočívá v mezinárodním postoji členských států EU ke konfliktu a nejednotný názor převládající v USA.
|
host ::
RSS.