|
|
Vliv politických ideologií na uměleckou tvorbu v Rusku v letech 1900-1930
VÁCHOVÁ, Gabriela
Bakalářská práce se zabývá vlivem politických ideologií na uměleckou tvorbu v Rusku v letech 1900-1930. Ruská avantgarda vznikla na pozadí zásadních historických událostí, které provázely významné politické změny. Cílem práce je vysvětlit a popsat, jakým způsobem byla ovlivněna ruská umělecká scéna z hlediska výtvarného umění. Práce je rozdělena do tří témat. První část nastiňuje historický vývoj, který zásadně ovlivnil kulturní společnost v prvních třech dekádách 20. století. Druhá část je zaměřena na ruskou avantgardu, ve které jsou popsány důležité umělecké směry spolu s několika čelními představiteli. Poslední kapitola sleduje vlivy politických ideologií na výtvarné umění v kontextu těchto historických souvislostí.
|
|
|
Dvizhenie (1962 - 1976): Experimentální tvorba skupiny a její prezentace za hranicemi SSSR
Slavíková, Kateřina ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Dvizhenie (1962-1976) Experimentální tvorba skupiny a její prezentace za hranicemi SSSR Anotace Bakalářská práce se zaměřuje na moskevskou výtvarnou skupinu Dvizhenie, která se formovala především díky osobě Leva Nusberga v 60. letech 20. století. Její činnost trvala do roku 1976 a za tu dobu se stala jednou z nejucelenějších a nejvyhraněnějších skupin v tehdejším sovětském umění, a to především díky své experimentální tvorbě. Uměleckému vývoji skupiny se bude věnovat první část práce. Dvizhenie nejprve čerpala z ruské avantgardy 20. let, která formovala první vlnu kinetismu v Evropě. Její prvotní geometrické práce na papíře se postupně rozpohybovaly a dostaly se do prostoru. Nakonec skupina dospěla až ke kinetické plastice, která zažívá v 50. letech obrození v celé Evropě i mimo ni. Pohyb jako umělecké vyjádření přivedlo skupinu k experimentům s kybernetikou - tuto novou technologii spojila s moderní psychologií zaměřenou na vnímání uměleckých děl a scénografii. Vrcholnou tvorbou skupiny bylo kybernetické divadlo, které chtělo v první řadě zapojit všechny divákovy smysly. Druhá část práce se zaměří na vztah Dvizhenie s totalitní politikou SSSR. Jejím členům se překvapivě podařilo získat i přes oficiální zákaz avantgardního umění z roku 1953 několik státních zakázek, a to i u takových příležitostí, jakou...
|
|
|
Jak je uděláno Pozvání na popravu. Teatrální a polemické prvky v románě Vladimira Nabokova
Lenz, Linda ; Svatoň, Vladimír (vedoucí práce) ; Dohnal, Josef (oponent) ; Pechal, Zdeněk (oponent)
Práce se soustřeďuje na komplexní rozbor poetiky románu Vladimira Nabokova Pozvání na popravu z hlediska jeho kulturního kontextu. Konkrétně se zabývá jeho souvislostmi se sovětskou divadelní avantgardou, s mytopoetickým symbolismem a s ranou literární avantgardou. Z pohledu divadla přistupujeme k románu jako k parodii na porevoluční avantgardní experimenty sovětské scény. Speciální pozornost je věnována té okolnosti, že vlivem teatralizace textu, tj. připodobení románového prostoru divadelnímu představení, dochází k rozdělení diegeze Pozvání na popravu na dva rovnocenné protikladné světy, z nichž lze každý usouvztažnit s určitou poetikou. Svět soustředěný do hlavní postavy Cincinnata je inspirovaný symbolismem, a to především symbolem a symbolistickým vnímáním světa Andreje Bělého. Ústředním hybným principem této reality je sémiotizace světa. Jeho protiklad tvoří okolní románový svět, který je formován prostřednictvím principu desémiotizace, jenž demonstrativně nahrazuje přenesené významy přímými. Z pohledu sémiotických modelů tedy v románě dochází ke střetu dvou různých pojetí slova: proti symbolistické sémiotizaci reality je postavena desémiotizace jako ústřední aspekt formalisticko-futuristické avantgardy, která hrdinův svět systematicky rozkládá. Ani jeden z těchto světů však není vítězný, v...
|
host ::
RSS.