|
|
Inflation Target Setting in Emerging Markets
Orosz, Előd ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Herrmannová, Lenka (oponent)
Tato práce se zaměřuje na rozvíjející se země, které jako základ své měnové politiky používají inflační cílování. Zabývá se analýzou vývoje inflačního cílování v rozvíjejících se tržních ekonomikách a zjišťuje jeho determinanty v těchto zemích pomocí ekonometrických metod. Hlavními použitými metodami jsou intervalové odhady náhodných efektů (Random Effects Interval Regression), běžná metoda nejmenších čtverců (Ordinary Least Squares), náhodné efekty zobecněné metody nejmenších čtverců (Random Effects Generalized Least Squares) a odhad pevných efektů (Fixed Effects). Práce obsahuje dvě hlavní části. První část představuje nejprve obecný teoretický základ pro cílování inflace a následně se zaměřuje zejména na rozvíjející se trhy. Druhá část je empirická a podává výsledky naší studie. Zjistili jsme, že v některých rozvíjejících se zemích je inflační cílování silně ovlivněno vládou a také jsme došli k poznatku, že výčet ovlivňujících faktorů uváděný centrálními bankami je mnohdy neúplný. Navíc jsme došli k odlišným závěrům, při zkoumání vlivu cenové hladiny na inflační cílování v rámci rozvíjejících se ekonomik v porovnání s celou skupinou zemí, které inflační cílování používají.
|
|
|
Investice do otevřených podílových fondů zaměřených na emerging a developed markets
Roháček, Martin
Roháček, M. Investice do otevřených podílových fondů emerging a developed markets. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019. Hlavním cílem diplomové práce je poskytnout investorovi doporučení ohledně investic do fondů kolektivního investování. Práce na vybraných fondech hodnotí výnosnost a rizikovost pro různé investiční horizonty. Autor se zabývá faktory, které výnosnost a rizikovost ve zkoumaném období ovlivňovaly. Hlavní kritérium pro poskytnutí závěrečná doporučení je stupeň rozvinutosti trhů.
|
|
|
Sentiment a akciové trhy rozvíjejících se zemí
Hussein, Kamil
Práce se zabývá vlivem sentimentu na rozvíjející se země. Tento vztah je zkoumán na vlivu sentimentu z rozvinutých zemí na země rozvíjející se. Zkoumanými rozvíjejícími se trhy jsou Indie, Rusko, Mexiko, Turecko a Brazílie. Co se týče rozvinutých zemí, jakožto zdrojů sentimentu, jsou studovány trhy Německa, Velké Británie a USA. Ukazatelem sentimentu je implikovaná volatilita jednotlivých vyspělých trhů. Jako ukazatele výkonu rozvíjejících se trhů jsou využity jejich akciové indexy. Autor užívá ke kvantifikaci výsledků ekonometrický model VAR a Grangerovu kauzalitu. Výsledkem práce je zjištění, že indický akciový trh reaguje na sentiment plynoucí z všech zkoumaných vyspělých zemí. Rusko reaguje na změny sentimentu britského trhu, zatímco mexický trh ovlivňuje sentiment z USA. Ostatní zkoumané země, jimiž bylo Turecko a Brazílie, neovlivňuje sentiment z ani jedné zkoumané vyspělé země.
|
|
|
Russia-China relations within the framework of BRICS and their international significance in terms of neo-marxist theory and neoliberal institutionalism
Rybachenko, Diana ; Kučerová, Irah (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Neo-marxismus a neoliberální institucionalismus se aplikují ke zkoumání faktorů určujících spolupráci rozvíjejících se trhů a důsledků této spolupráci v případě rusko-čínských vztahů v rámcích BRICS. Za tímto účelem se používá metoda shody. Srovnání předpovědí a pozorování na základě dostupných údajů ukazuje, že většina důkazů souhlasí s neo-marxismem. Rusko a Čína prohlašují svoji pozici proti dominanci jednoho centra na mezinárodní scéně a zdůrazňují společný závazek ke spravedlivějšímu multipolárnímu světovému řádu, což se trvale projevuje v prohlášeních ruského a čínského vedení. Obchodní válka mezi USA a Čínou od roku 2018 je jedním z důkazů narůstajícího rozpadu stávajícího světového řádu. Vytváření nového řádu je založeno na vzniku regionálních seskupení zemí, které sdílejí společné názory na konkrétní problémy. V rámci skupiny BRICS Rusko a Čína již přijaly opatření k vlastním finančním institucím jako alternativnímu zdroji financování. Vedení obou zemí se domnívá, že by rozvíjející se země měly mít větší hlas a zastoupení v mezinárodních finančních institucích. Jejich primárním zájmem je reforma Mezinárodního měnového fondu tak, aby odrážel změny ve světové ekonomice. Rusko a Čína podporují měnovou spolupráci, včetně dohod o používání národních měn v obchodu mezi dvěma zeměmi, jakož i s...
|
|
|
Three Essays on Central European Foreign Exchange Markets
Moravcová, Michala ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Komárek, Luboš (oponent) ; Baumohl, Eduard (oponent) ; Pappas, Vasileios (oponent)
Dizertační práce se skládá z tří esejí, které se zabývají vybranými měnovými kurzy nových členských zemí EU, tj. české koruny, polského zlotého a maďarského forintu. První dvě eseje zkoumají vliv vyhlašování makroekonomických zpráv a zasedání centrálních bank na hodnotu a volatilitu měnových kurzů (CZK/EUR, PLN/EUR, HUF/EUR, CZK/USD, PLN/USD, HUF/USD). Třetí esej se zabývá korelacemi měnových kurzů nových členských zemí EU a přesuny volatility mezi těmito trhy a americkým dolarem. Hlavním přínosem této práce je obohatit již existující literaturu o výsledky zkoumání měnových trhů nových členských zemí EU v období po finanční krizi a v průběhu období Evropské dluhové krize a měnových intervencí České národní banky (ČNB). První esej (kapitola 2) zkoumá okamžitý vliv zveřejňování makroekonomických zpráv z Eurozóny, Německa a USA a změn v měnové politice centrálních bank (ECB, Fed) na hodnotu měnových kurzů nových členských zemí EU (CZK/EUR, PLN/EUR, HUF/EUR, CZK/USD, PLN/USD, HUF/USD) v období od ledna 1999 do května 2018. Díky aplikaci metodologie Event Study (ESM) na minutová intradenní data můžeme rovněž posoudit dočasnou efektivitu zkoumaných měnových trhů. Výsledky ukazují, že makroekonomické zprávy z USA působí na zkoumané měnové kurzy odlišně než zprávy z německé ekonomiky. Výsledky rovněž...
|
|
|
Inflation Target Setting in Emerging Markets
Orosz, Előd ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Herrmannová, Lenka (oponent)
Tato práce se zaměřuje na rozvíjející se země, které jako základ své měnové politiky používají inflační cílování. Zabývá se analýzou vývoje inflačního cílování v rozvíjejících se tržních ekonomikách a zjišťuje jeho determinanty v těchto zemích pomocí ekonometrických metod. Hlavními použitými metodami jsou intervalové odhady náhodných efektů (Random Effects Interval Regression), běžná metoda nejmenších čtverců (Ordinary Least Squares), náhodné efekty zobecněné metody nejmenších čtverců (Random Effects Generalized Least Squares) a odhad pevných efektů (Fixed Effects). Práce obsahuje dvě hlavní části. První část představuje nejprve obecný teoretický základ pro cílování inflace a následně se zaměřuje zejména na rozvíjející se trhy. Druhá část je empirická a podává výsledky naší studie. Zjistili jsme, že v některých rozvíjejících se zemích je inflační cílování silně ovlivněno vládou a také jsme došli k poznatku, že výčet ovlivňujících faktorů uváděný centrálními bankami je mnohdy neúplný. Navíc jsme došli k odlišným závěrům, při zkoumání vlivu cenové hladiny na inflační cílování v rámci rozvíjejících se ekonomik v porovnání s celou skupinou zemí, které inflační cílování používají.
|
|
|
Sektor luxusního zboží v mezinárodním měřítku
Kováříková, Zuzana ; Filipová, Alena (vedoucí práce) ; Zeman, Jiří (oponent)
Tato práce je základním přehledem sektoru luxusního zboží v mezinárodním prostředí. Práce se zabývá vývojem mezinárodních luxusních trhů a zkoumá vliv světové ekonomiky na celkovou výkonnost luxusního sektoru. Dále zkoumá problematiku demokratizace luxusu a degradaci luxusních značek ovlivněnou vlnou globalizace a expanzí luxusních značek na rozvíjející se trhy.
|
|
|
South Africa's Entry to the BRICS
Hegyiová, Barbora ; Šaroch, Stanislav (vedoucí práce) ; De Castro, Tereza (oponent)
Cílem práce je porovnat ekonomiku Jihoafrické republiky a států BRIC a analyzovat hlavní oblasti společného zájmu seskupení, které vstupem Jihoafrické republiky do BRICS vzniklo. Práce je rozdělena do tří kapitol. První poskytuje stručný přehled o vývoji BRICS, od definování pojmu BRIC po přijetí Jihoafrické republiky do tohoto seskupení. Druhá kapitola porovnává ekonomickou situaci v Jihoafrické republice se situací ostatních členských států BRICS, konkrétně v oblastech vývoje HDP, finanční a monetární stability a postavení v mezinárodních ekonomických vztazích. Třetí kapitola analyzuje čtyři hlavní oblasti spolupráce států BRICS, konkrétně reformu některých mezinárodních institucí, posilnění vzájemných ekonomických vztahů, problematiku udržitelného rozvoje a problematiku udržovaní míru a globální bezpečnosti.
|
host ::
RSS.