|
|
Podpora rodin v krizové situaci rozvodu či rozchodu
NĚMEČKOVÁ, Klaudie
Rodina ve společenské kontextu plní určité funkce. Pokud však nastane rozpad rodiny rozvodem či rozchodem, pro rodiče, děti ale i širší rodinu to ve většině případů znamená velkou změnu a jiné uspořádání budoucnosti. V polovině rozvodů v České republice přihlíží rozpadu rodiny nezletilé děti, kteří jsou přímo či nepřímo zapojeni do krizové situace rozvodu či rozchodu svých rodičů. Diplomová práce na téma Podpora rodin v krizové situaci rozvodu či rozchodu pojednává o procesu rozvodu v kontextu legislativní vymezení, jako je i role soudu v procesu rozvodu či postavení dítěte v soudním řízením. Dále se teoretická část práce zaobírá dopady rozpadu rodin, tedy tím, co by měli rodiče vědět, že s rozvodem či rozchodem souvisí. Vymezení standartního postupu a interdisciplinární spolupráce při rozvodu či rozchodu seznamuje s jejich rozdíly, specifiky práce a postavení jednotlivých odborníků, kteří intervenují rodiny v této situaci. Poslední část se zaměřuje na vliv COVID-19 na rozpad rodiny. Tato práce si klade hned několik cílů. Stěžejním cílem je poskytnout ucelené informace o rozvodu či rozchodu rodin a odbornících, na které se mohou nejen rodiče obrátit. Dalšími cíli je zjistit, jak jsou rodiče v období rozvodu či rozchodu spokojeni s podporou a pomocí intervenujících odborných organizací či institucí. Posledními cíli je zjistit jak odborníci z odborných organizací či institucí pracují s rodinami v tomto období a jaké nástroje využívají k dohodě rodičů, dále najít důkazy založené na praxi, které mohou být využity při práci s rodinami. Výzkum byl realizován kvalitativním šetřením, k analýze výsledků bylo použito otevřené kódování a dále byla data zpracována v softwarovém programu ATLAS.ti, ve kterém byly vytvořeny grafické výstupy. Analýzou a interpretací získaných dat bylo zjištěno, jaké potřeby mají rodiče v období rozvodu či rozchodu, dále že intervenující organizace předávají rodinám potřebnou podporu, kterou rodiny hodnotí za velmi důležitou. Jsou však oblasti podpory, které rodiče vnímají za nedostatečné či absentující. Práce s rodinami se liší dle kompetencí odborníků, avšak řada z nich využívá při práci s klienty i jiné nástroje podpory vedoucí k dohodě rodičů. Výsledky také poukazují na nejednotnost práce odborníků, zapojení duplikátních organizací a nedostatečnou kontinuitu podpory. Tato práce by mohla být přínosem pro rodiče, pro své ucelené informace a vymezení kompetencí jednotlivých odborníků. Dále by práce mohla být přínosem pro odborníky, kteří mohou využít výpovědi rodin ve své klientské praxi.
|
|
|
Cochemský model jako možnost při využití participačního práva dětí
ADAMOVÁ, Veronika
Tato diplomová práce se zaměřuje na postavení dítěte v systému rozhodování o úpravě výživy a péče. V práci je popsána cochemská praxe a s ní související participace dětí. Uvádí, jak mohou děti, nacházející se v rodičovském konfliktu při rozpadu rodiny, participaci využít. Cochemský model je založen na interdisciplinární spolupráci, která je v práci také uvedena. Práce je obohacena o případy z praxe a pohled psychologa.
|
|
|
Prožívání rozchodu rodičů adolescentními dětmi
FILIPOVÁ, Iveta
Bakalářská práce se zabývá prožíváním rozchodu rodičů adolescentními dětmi. Teoretická část se věnuje popisu rodiny, charakteristickým rysům pro období adolescence, partnerskými vztahy, a především rozpadem rodiny z hlediska možných dopadů na dospívajícího. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu, kdy za použití metody polostrukturovaného interview bylo osloveno šest respondentů, kteří prožili rozchod rodičů v období adolescence. Cílem výzkumu je zachytit prožívaní adolescentů v průběhu procesu rozpadu rodiny v důsledku rozchodu rodičů. Zmapovat především prožívání dospívajících, změny vztahu k rodičům, zjistit, co jim v těžkých chvílích pomáhalo, jaký je jejich pohled na partnerské vztahy a jak celou situaci okolo rozchodu hodnotí dnes. Data byla zpracována za použití obsahové analýzy. Ze získaných výsledků bylo zjištěno, že dospívající prožívali rozchod rodičů ve většině případů negativně. Prožití této náročné životní situace s sebou přineslo změny ve formě narušení vztahů k rodičům, které jsou podle některých respondentů už nevratné, jiný pohled na partnerské vztahy a celkově na život. K přiblížení a porozumění okolností kolem rozvodu rodičů byla zvolena případová studie.
|
|
|
Ekonomické ukazatele a současný život samoživitelek z neziskové organizace v ČR
PLASSOVÁ, Monika
Bakalářská práce se zabývá velmi diskutovaným tématem na poli sociální práce, ženami, které vychovávají své děti samy. V úvodu je přiblížen pojem samoživitelství, dále se práce zabývá funkcemi rodiny, neúplnými rodinami a rozpadem rodiny. Následuje představení ekonomických dopadů, feminizace chudoby a ženských práv. Poté je práce věnována podpoře samoživitelek. Cílem práce bylo na základě studia odborných zdrojů, literatury a vytvořeného výzkumu představit život matek samoživitelek a zjistit, jaké ekonomické ukazatele ovlivňují jejich úroveň života. Pro naplnění cíle byl využit kvalitativní výzkum, který byl realizován pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Výsledky výzkumu jsou shrnuty a rozebrány v následné diskusi, poté obecněji zrekapitulovány v závěru práce, jež má poukázat na důležitost tématu samoživitelství v naší společnosti, dále upozorňuje na potíže, kterým matky musí čelit. Těmito potížemi je nesnadné hledání zaměstnání, nelehké zharmonizování zaměstnání a péče o děti, nedostatek předškolních zařízení pro malé děti, stigmatizace ve společnosti. Tato práce je zároveň určená všem, kteří chtějí nahlédnout hlouběji do tématu samoživitelství a chtějí se dozvědět více o tom, jak matky samoživitelky žijí.
|
|
|
Výchovné strategie matek v doplněných rodinách
TOPINKOVÁ, Petra
Bakalářská práce se zabývá problematikou doplněných rodin z pohledu matek. Cílem práce je proniknout do problematiky doplněných rodin, jak rodina funguje, jaké změny nastanou sloučením dvou původních rodin, jaké výchovné strategie jsou používané a jaké emoce matky v nových rodinách prožívají. Práce se skládá ze dvou částí. Teoretická část je zaměřená na vymezení pojmů rodiny, rozpadu rodiny a doplněné rodiny. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum, který byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů s pěti respondentkami z doplněných rodin. Pomocí této metody bylo zjištěno, jakým způsobem doplněná rodina funguje, jaké změny nastaly, jak probíhá výchova, a to vše z pohledu matky.
|
|
|
Rozpad rodiny a jeho působení na děti v předškolním věku
BARTOŠOVÁ, Olga
Bakalářská práce je standardně rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část bude vypracována na základě analýzy odborné literatury a bude se zabývat psychologickou problematikou rodiny nejprve v širokém kontextu, následně bude věnována pozornost vlivu rodiny na utváření osobnosti jedince. Dále se bude zabývat dopadem rozvodu rodičů na osobnost dítěte v předškolním věku, na jeho chování a prožívání. Praktická část je zpracovaná formou smíšeného výzkumu. Jako metodu sběru dat je zvolen strukturovaný rozhovor s učitelkami mateřských škol. Cílem bakalářské práce bude ukázat široké spektrum variant chování dítěte v mateřské škole v kontextu rozpadu rodiny.
|
|
| |
|
|
Family in modern American drama
Hovorka, Jan ; Wallace, Clare (vedoucí práce) ; Ulmanová, Hana (oponent)
Tato práce analyzuje americkou rodinu v kontextu společnosti a jejich požadavků. Předmětem analýzy jsou stěžejní kanonické hry moderního poválečného amerického dramatu. Řadí se mezi ně tito autoři: Tennessee Williams, Arthur Miller, Edward Albee, Sam Shepard a David Mamet. Dramatiky lze rozdělit do dvou výrazných skupin, které jsou si tematicky velmi blízké. V první skupině je Tennessee Williams a Arthur Miller, kteří poukazují na rodinu pod rostoucím tlakem jak zevnitř tak zvenku. Rodina se rozpadá, členové rodiny se snaží uniknout dusivé atmosféře domova a tím rodina ztrácí svou důležitou funkci. Tlak je výslednicí působení několika sil, hlaví z nich je hluboce zakořeněná americké mytologie, která je nedílnou součástí společnosti a která silně ovlivňuje i rodinu. Společným tématem první skupiny je pocit ztráty. Tento má dvě dimenze - prostorovou a temporální. Druhá skupina dramatiků popisuje stejné téma ztráty a jeho prostorové a časové dopady. Tyto dramatiky spojuje charakteristický styl a účel používání jazyka, který zachycuje převládající pocit zkázy, apokalypsy, marnosti a pustoty. Hledání vlastní identity je je v hrách naznačeno stejně jako neblahý účinek drsného kapitalistického prostředí působící na rodinu. Hry popisují svazky v kontextu poválečných padesátých let, kdy rodina byla považována a...
|
host ::
RSS.