|
|
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Petr, David ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů Resumé Rozhodčí řízení jakožto způsob řešení sporů zaznamenává narůstající popularitu. Rozhodčí řízení stojí mezi alternativními způsoby řešení sporů na jedné straně a soudním řízením na straně druhé. Ačkoliv také alternativní způsoby řešení sporů, kam řadíme vyjednávání, zprostředkování, mediaci, smírčí řízení, expertizu, mini-trial a také jejich smíšené formy medarb a medaloa mají velice silnou pozici, jejich výsledek není vymahatelný státní autoritou. Tyto nástroje jsou častěji užívány v podnikatelské sféře, kde mají strany sporu zájem na pokračující spolupráci, a jejichž zájmem je spíše překonat částečné neshody či technické spory ve vzájemné spolupráci. Závaznost a vymahatelnost rozhodnutí poskytuje stranám rozhodčí řízení. Rozhodčí nálezy mohou být vykonávány soudní mocí a rovněž celý proces řízení je více formalizován. Přestože zde není přesná definice rozhodčího řízení jako takového, můžeme jej charakterizovat jakožto právem upravené řízení, ve kterém strany sporu přinášejí svůj spor před neutrální osobu (rozhodce či rozhodčí soud), a zároveň souhlasí s tím, že rozhodnutím této osoby bude závazné. Navíc rozhodčí řízení poskytuje stranám značnou flexibilitu v otázce průběhu řízení....
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky
Grivalská, Andrea ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Rigorózní práce "Rozhodčí řízení před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky" se zabývá především právní úpravou rozhodčí řízení vedeného před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky (dále jen "Rozhodčí soud"). Těžištěm této práce je pojednání zejména o úpravě obsažené v Řádu Rozhodčího soudu, který obsahuje poměrně komplexní úpravu pravidel pro vedené rozhodčího řízení před Rozhodčím soudem a rovněž o právní úpravě obsažené v zákoně č. 216/1994 Sb., o o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, v aktuálním znění. Při pojednání o problematice rozhodčího řízení před Rozhodčím soudem nebyl opomíjená ani rozsáhlá rozhodovací praxe obecných civilních soudů a odborná literatura. Rigorózní práce si dala za cíl nejen popis rozhodčího řízení před Rozhodčím soudem, ale rovněž jejím cílem bylo zaměřit se i na aktuální problémy související s tímto řízení a se současnou právní úpravou; současně bylo cílem nabídnout vlastní úvahu ohledně problematických témat a tak, kde to bylo alespoň trochu možné, najít východisko. Obsahem práce je pojednání o instituci rozhodčího řízení, o druzích rozhodčího řízení, dále o Rozhodčím soudu, jeho orgánech a o jeho fungování. Dále není opomenuto ani pojednání o funkci...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Institucionální rozhodčí řízení
Žídek, Jan ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
v Abstrakt Předmětem této diplomové práce je charakteristika a porovnání rozhodčího řízení v České republice a ve Švýcarsku před místními rozhodčími institucemi. Volba Švýcarska byla ovlivněna skutečností, že je tato země tradičním místem konání mezinárodních rozhodčích řízení a sídlí zde i několik významných rozhodčích institucí. Diplomová práce se skládá z úvodu, čtyř kapitol a závěru. První kapitola obsahuje obecnou charakteristiku rozhodčího řízení a alternativních způsobů řešení sporů. Navazující kapitoly jsou již detailněji zaměřeny na srovnání právní úpravy rozhodčího řízení v obou zemích a na představení dvou významných rozhodčích institucí. První z nich je český Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který je v současnosti jediným českým stálým rozhodčím soudem s neomezenou působností. Druhou představovanou institucí je Rozhodčí instituce švýcarských obchodních komor, která od roku 2012 umožňuje konání rozhodčího řízení pod novou organizační strukturou a podle nových rozhodčích pravidel. V neposlední řadě je diplomová práce věnována charakteristice a srovnání hlavních stádií rozhodčího řízení podle aktuálních rozhodčích pravidel obou institucí. Cílem diplomové práce je především upozornit na některé společné a rozdílné prvky v české a švýcarské právní...
|
|
|
Znalec v mezinárodním rozhodčím řízení a investičních sporech
Gregor, Lucie ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Kunz, Oto (oponent)
Tato disertační práce je zaměřena na problematiku osoby znalce v mezinárodním rozhodčím řízení a v mezinárodních investičních sporech. Rozhodčí řízení má oproti řízení před obecnými soudy řadu výhod, a proto je při řešení sporů v této oblasti velmi často využíváno, a při řešení sporů z mezinárodních investic téměř vždy. Cílem práce byla analýza řešení sporů v rozhodčím řízení z pohledu znalce a jeho postavení v něm. Znalec totiž může být osobou, která rozhodcům může významně pomoci spor kvalifikovaně rozhodnout. Práce se nejprve zabývá obecnými a historickými otázkami, jako je srovnání způsobu řešení sporů, ve kterých se vyskytuje mezinárodní prvek, a to v rozhodčím a soudním řízení a vyjmenovává výhody rozhodčího řízení. Po vymezení pojmu znalec následuje pohled do historie profese znalce na našem území a na její právní úpravu. Vzhledem k našemu členství v Evropské unii nemůže samozřejmě chybět pohled na právní úpravu znalectví v legislativě práva Evropské unie. V této souvislosti je konstatováno, že v současné době není tato oblast unifikována žádnými nařízeními, ale příslušnými směrnicemi, které jsou v práci podrobně rozebrány. Následuje analýza úpravy znalectví pro oblast rozhodčího řízení, počínaje českou úpravou přes úpravy ve vybraných 24 zemích až po rozhodčí pravidla mezinárodních...
|
|
|
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Petr, David ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů Resumé Rozhodčí řízení jakožto způsob řešení sporů zaznamenává narůstající popularitu. Rozhodčí řízení stojí mezi alternativními způsoby řešení sporů na jedné straně a soudním řízením na straně druhé. Ačkoliv také alternativní způsoby řešení sporů, kam řadíme vyjednávání, zprostředkování, mediaci, smírčí řízení, expertizu, mini-trial a také jejich smíšené formy medarb a medaloa mají velice silnou pozici, jejich výsledek není vymahatelný státní autoritou. Tyto nástroje jsou častěji užívány v podnikatelské sféře, kde mají strany sporu zájem na pokračující spolupráci, a jejichž zájmem je spíše překonat částečné neshody či technické spory ve vzájemné spolupráci. Závaznost a vymahatelnost rozhodnutí poskytuje stranám rozhodčí řízení. Rozhodčí nálezy mohou být vykonávány soudní mocí a rovněž celý proces řízení je více formalizován. Přestože zde není přesná definice rozhodčího řízení jako takového, můžeme jej charakterizovat jakožto právem upravené řízení, ve kterém strany sporu přinášejí svůj spor před neutrální osobu (rozhodce či rozhodčí soud), a zároveň souhlasí s tím, že rozhodnutím této osoby bude závazné. Navíc rozhodčí řízení poskytuje stranám značnou flexibilitu v otázce průběhu řízení....
|
|
|
Mezinárodní obchodní arbitráž na počátku třetího tisíciletí
Pressburgerová, Lucia ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Brodec, Jan (oponent)
128 Abstrakt Práce je rozdělena do devíti kapitol, z nichž každá se zabývá různými aspekty rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení je definováno jako právem upravený způsob řešení sporů mimo soudy obecné, kdy strany sporu dohodly, že věc předloží k projednání a rozhodnutí jedné nebo více osobám (rozhodci, nebo rozhodčímu senátu), a že tím projevily souhlas být takovým rozhodnutím vázány. Je to způsob urovnávání sporu, při kterém třetí strana případ projedná a vydá rozhodnutí, které bude pro obě strany sporu právně závazné. Rozhodčí řízení v České republice se řídí zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZRŘ"), který je z velké části založen na stejných principech jako UNCITRAL Model Law. ZRŘ se aplikuje jak na vnitrostátní, tak i na mezinárodní arbitráž konající se na území České republiky. V souladu se ZRŘ rozhodčí nález může být přezkoumán pouze jinými rozhodci, pokud si tak smluvní strany v rozhodčí smlouvě ujednají. Z důvodů vážných právních vad, ZRŘ umožňuje stranám, aby usilovaly o rozhodnutí soudu, kterým bude takový rozhodčí nález zrušen. V České republice se strany mohou rozhodnout, zda se jejich záležitost projedná a rozhodne v řízení před (trvalou) rozhodčí institucí nebo v řízení ad hoc. Stálý rozhodčí soud může být založen pouze...
|
|
|
Alternativní způsoby řešení sporů o doménová jména
Gongol, Tomáš ; Švarc, Zbyněk (vedoucí práce) ; Boháček, Martin (oponent) ; Jakl, Ladislav (oponent) ; Růžička, Květoslav (oponent)
Disertační práce se v teoretické části zabývá problematikou definice doménových jmen a alternativních způsobů řešení sporů. Na právní definici doménového jména je nahlíženo jak z pohledu českého právního řádu, tak i v mezinárodním kontextu. Pravidla regulace nakládání s doménovými jmény jsou vymezeny nejen příslušnými zákonnými normami, ale rovněž, a především, v pravidlech správců jednotlivých národních a generických vrcholových domén. Analýza těchto pramenů a jejich komparace je nezbytným předpokladem pro úvahy nad dalším vývojem. Neexistence zákonné právní úpravy způsobuje řadu problémů, na které je poukázáno v souvislosti s konkrétními soudními a správními rozhodnutími vydanými v České republice. Obzvláště důležité jsou vztahy doménového jména k ochranné známce, obchodní firmě, právům na ochranu osobnosti a nekalé soutěži. Pro vymezení pojmu "alternativní způsoby řešení sporů" byla použita speciální metoda Aristotelova logického čtverce, která je blíže vysvětlena a aplikována na podmínky řešení sporů. Předmětem zájmu v praktické části je právní úprava sporů o doménová jména .eu. Po nezbytném vymezení pramenů stávající právní úpravy na úrovni především sekundárního práva Evropských společenství, navazuje v praktické části analýza rozhodnutí týkající se doménových jmen .eu vydaných alternativní cestou řešení sporů před Rozhodčím soudem při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky v roce 2007. Součástí této analýzy je rovněž tvorba "doménové judikatury" z vydaných rozhodnutí.
|
host ::
RSS.