|
|
Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu
Pavlíková, Klára ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Plíštilová, Tereza (oponent)
Diplomová práce Rusko-izraelské vztahy po rozpadu Sovětského svazu nahlíží na vztahy těchto zemí v období od konce roku 1991 do roku 2022 z pohledu neorealistické teorie rovnováhy sil. Hlavním cílem práce je odpovědět na otázku, jak se propisují geopolitické zájmy obou zemí do jejich vzájemných diplomatických vztahů. Na první pohled totiž mohou některé diplomatické interakce mezi Moskvou a Tel Avivem navodit dojem velmi vřelých vztahů. Obě země se však zásadně rozchází ve svých zájmech na Blízkém východě. V případě Ruska se zájmy, jak bylo možné vyvodit na základě teorie rovnováhy sil, odvíjí od jeho snahy vyvažovat USA. Izraelským zájmem je přežít v obklopení nepřátel, čehož se snaží dosáhnout skrze spojenectví s USA. Práce je postavená na dvou případových studiích: Íránu a Sýrii. Jak geopolitické zájmy, tak diplomatické vztahy analyzuji pomocí kvalitativních a kvantitativních metod výzkumu. V případě geopolitických zájmů vycházím z oficiálních vládních dokumentů, vojenských doktrín, prohlášení vrcholných politiků, vytváření vojensko-strategických aliancí, energetické spolupráce a hlasování Ruska, Izraele a USA v OSN v případě Íránu a Sýrie. Diplomatické vztahy analyzuji na základě zahraničních cest, proklamací, vyhošťování či předvolávání diplomatů a hlasování v OSN.
|
|
|
Sbírka řešených příkladů ze statiky II
ŠIMANOVÁ, Petra
Práce je koncipována jako stručný učební text k předmětu Technická mechanika I na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. V práci jsou zahrnuta následující témata: prutové soustavy, těžiště, pasivní odpory, tření, kladky a kladkostroje. Teorie je doplněna o příklady s komentovaným řešením, u prutových soustav je početní řešení doplněno i grafickým. Práce může sloužit vyučujícím předmětu při přípravě na výuku a studentům při samostudiu nebo přípravě k různým zkouškám či testům.
|
|
|
The Ukraine crisis, Russia and the West: clashing strategic visions
Stan, Mihai-Sebastian ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
This thesis looks at the 2014 Ukraine crisis through the lenses of strategic culture by analyzing both the Russian Federation and the European Union's strategic cultures. Over the last eight years, the annexation of Crimea and intervention in Donbass have received a great deal of attention as it was the first geopolitical power struggle in Europe between East and West since the Cold War. Since most of the scholarly work dealing with the 2014 Ukraine crisis have taken a realist approach, this thesis is taking a constructivist approach in order to cover this gap. The paper will cover the Russian strategic culture - the institutional influence of the intelligence services and agencies, foreign political rhetoric, security-related texts, the influence of the leading institutions and the role of 'active measures' - as well as the one of the EU - the influence of the German strategic culture, multilateralism and military restraint. Overall, the thesis will try to shed new light on the 2014 Ukraine crisis so that we can garner more insight on this event. Key words: Ukraine crisis; strategic culture; the Russian Federation; the European Union; Germany; Crimea
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy (2001-2012): The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Diplomová práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
| |
|
|
Bandwagoning with the Belt and Road: Russia's changing attitude towards the Chinese presence in Central Asia post-Crimea
Bill, Simon ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent) ; Duncan, Peter John Stuart (oponent)
Název práce BILL, Simon. Konformní pás a cesta: měnící se postoje Ruska k čínské přítomnosti ve Střední Asii. Praha, 2019. 78 pages. Master's thesis (Mgr.). Charles University, Faculty of Social Sciences, Institute of International Studies. Department of Russian and East European Studies. Supervisor Prof. Jan Šír, Ph.D. Abstrakt Od pádu Sovětského svazu považuje Rusko státy Střední Asie za součást své výlučné sféry vlivu. V posledních letech však Čína zvýšila svou přítomnost v tomto regionu a výrazně investovala především do odvětví energetiky a dopravy. Příkladem těchto aktivit je projekt Nové Hedvábné stezky, známý pod názvem "Belt and Road Initiative" (BRI), a konkrétně Ekonomický pás hedvábné stezky (Silk Road Economic Belt), který byl vytvořen v září 2013. Mnozí se domnívali, že zvýšená přítomnost Číny v tomto regionu a souběžné vytvoření ruské iniciativy v podobě Eurasijské ekonomické unie (EaEU) znamená střet těchto dvou velmocí. Vztahy mezi oběma velmocemi se však nezhoršily, právě naopak. V roce 2015 se vzhledem ke svým kontroverzním aktivitám na Ukrajině Rusko ocitlo v mezinárodním systému izolované a nečekaně iniciativu Číny pozitivně přijalo. Tato diplomová práce vysvětluje stále vstřícnější postoj Ruska vůči rostoucím investicím a vlivu Číny ve Střední Asii, a to navzdory horlivé ochraně ruské...
|
|
|
Zahraniční politika Spojených států amerických vůči Kubě v letech 1958 - 1965
Fiala, Jaroslav ; Kovář, Martin (vedoucí práce) ; Opatrný, Josef (oponent) ; Barteček, Ivo (oponent)
Zahraniční politika Spojených států amerických vůči Kubě v letech 1958-1965 U.S. Foreign Policy Towards Cuba, 1958-1965 PhDr. Jaroslav Fiala Abstrakt Práce se zabývá zahraniční politikou Spojených států amerických vůči Kubě v letech 1958-1965. Analyzuje v první řadě příčiny a vznik kubánsko-amerického napětí v době, kdy na Kubě zvítězila revoluce vedená Fidelem Castrem. Ukazuje, jakým způsobem politika Spojených států a kontext studené války přispěly k politické polarizaci a radikalizaci na Kubě. Práce analyzuje, do jaké míry se lokální konflikt v podmínkách studené války transformoval do "mezinárodní občanské války". Cílem práce je obhájit tezi, že revoluční Kuba v první polovině šedesátých let ovlivnila globální rovnováhu sil mezi Spojenými státy a Sovětským svazem. Úvodní kapitoly shrnují předpoklady a příčiny kubánské revoluce, analyzují vztahy USA a spřátelených diktatur a zahraniční politiku vůči vládě Fulgencia Batisty na Kubě. Práce pokračuje povstáním proti Batistovi a partyzánskou válkou, v níž se nepřímo angažovaly Spojené státy. Kvůli komplexnímu pochopení dobových událostí využívá multiarchivní výzkum amerických, britských a československých pramenů. Jejich srovnání ukazuje, do jaké míry byli Kubánci schopni jednat nezávisle, a pomáhá porozumět logice východoevropské politiky. Práce zároveň...
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy: The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Rigorózní práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Rigorózní práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
|
Uzbekistan's Foreign Policy (2001-2012): The Pendulum Diplomacy between the US and Russia
Lídl, Václav ; Šír, Jan (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Diplomová práce analyzuje formování uzbecké zahraniční politiky od roku 1991. Taškentský rozhodovací proces v zahraniční politice byl podle ní v největší míře ovlivněn vztahem mezi Uzbekistánem, Ruskem a Spojenými státy. Režim Islama Karimova se snažil udržet svoji nezávislost a status regionálního lídra ve Střední Asii. To bylo možné především díky jeho střídavé spolupráci s Moskvou a Washingtonem. Pro potřeby této studie je tento proces nazván "kyvadlová diplomacie". Tento proces je analyzován ve druhé a třetí kapitole práce, zatímco první kapitola obsahuje analytický rámec pro tuto analýzu. Diplomová práce se pokouší popsat prostředí, ve kterém byla formována uzbecká zahraniční politika a hlavní výzvy, se kterými se musela vyrovnat.
|
|
| |
host ::
RSS.