|
|
Morfologické změny a změny v produkci biomasy u krytokořenných semenáčků buku lesního (Fagus sylvatica L.) po výsevu naklíčených bukvic
Skuhrová, Eliška
Diplomová práce se zabývá vlivem různého stavu a poškození klíčků při výsevu naklíčených bukvic na vzcházivost, produkci biomasy a morfologické parametry krytokořenných semenáčků buku lesního. Dle stavu klíčků byly bukvice roztříděny do 6 variant (malý bílý klíček, velký hnědý klíček, ulomený klíček, nenaklíčené, 2 klíčky, abnormálně klíčící) a následně vysety do umělého obalu. Za účelem zjištění vlivu skladování bukvic byly dále do obalů postupně vysévány bukvice s různou délkou skladování v chladícím zařízení při průměrné teplotě +0,7 °C. Dle výsledků vyplývá, že semenáčky vzešlé z bukvic s nepoškozeným malým bílým klíčkem měly výrazně vyšší vzcházivost než semenáčky, které byly vypěstovány z bukvic při výsevu nenaklíčených nebo jejichž klíček byl při výsevu poškozen. Typ a délka klíčku bukvic má též vliv na morfologické parametry, především na tvar kořenového krčku rostlin. U semenáčků vzešlých z nenaklíčených bukvic či bukvic s ulomeným klíčkem nebylo zaznamenáno žádné narušení architektoniky kořenového systému. Naopak u rostlin vzešlých z naklíčených bukvic s malým bílým, velkým hnědým či dvěma klíčky byly zaznamenány výrazné deformace kořenového systému (zakřivení či smyčky v místě kořenového krčku). Dále bylo zjištěno, že skladování bukvic v mrazícím zařízení nemá negativní vliv na následnou vzcházivost rostlin. Výrazný vliv délky skladování bukvic na morfologické parametry semenáčků nebyl zaznamenán. Z výzkumu ovšem vyplývá, že výsev bukvic by měl být proveden včas, aby rostliny ve vegetačním období dosáhly co možná nejoptimálnější parametry a splňovaly tak podmínky standardizovaného sadebního materiálu dané normou ČSN 48 2115 (2012).
|
|
|
Function of the Tetratrico-peptide Thioredoxin-Like (TTL) gene family in root system development
Xin, Pengfei ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Vaňková, Radomíra (oponent) ; Ovečka, Miroslav (oponent)
Kořenový systém plní základní funkce rostlin, jako je příjem živin a vody, ukotvení v půdě, nebo interakce s abiotickými a biotickými faktory v půdním prostředí. Funkce kořenů hraje významnou roli také u zemědělských plodin, při naplňování potřeb potravinové bezpečnosti dnešního světa. Postranní kořeny (LR) jsou základní složkou kořenového systému rostlin. Identifikovali jsme gen TETRATRICOPEPTIDE-REPEAT THIOREDOXINLIKE 3 (TTL3), který je funkčně propojený s vývojem kořenových primordií, jejich vynořením z mateřského kořene a pozdějším vývojem LR. Ztráta funkce TTL3 vede ke snížení počtu postranních kořenů v důsledku opožděného vývoje jejich primordií (LRP). Genová rodina TTL u Arabidopsis obsahuje čtyři členy. S výjimkou genu TTL2, který byl specificky zapojen do vývoje samčího gameofytu, je exprese ostatních tří (TTL1, TTL3 a TTL4) spojena s růstem a vývojem kořenů. Časové a prostorové rozložení exprese TTL3 odpovídá jeho roli v postiniciačním vývoji LRP, v období emergence a pozdějším vývoji rostoucích postranních kořenů. Subcelulární lokalizace TTL1, TTL2, TTL3 a TTL4 ukázala, že jsou spojeny při transientní expresi v listech tabáku ko-lokalizovány s mikrotubuly, což bylo pro TTL3 potvrzeno také v Arabidopsis. TTL3 byl také spojen s endomembránovým systémem a bylo již dříve popsáno, že je...
|
|
|
Role genu AHL20 při iniciaci a prorůstání postranních kořenů.
Svobodová, Barbora ; Soukup, Aleš (vedoucí práce) ; Růžička, Kamil (oponent)
Členové genové rodiny AHL (AT-hook motif nuclear-localized) byli nalezeni ve všech doposud osekvenovaných suchozemských rostlinách; z tohoto důvodu se předpokládá souvislost mezi divergencí AHL genů a kolonizací suchozemského prostředí rostlinami. Jednou z adaptací rostlin na suchozemské prostředí byl vznik kořenového systému. O možné funkci AHL genů při vzniku a vývoji kořenové systému se toho momentálně mnoho neví. Typickou vlastností AHL genů je přítomnost AT-hook motivu a vysoce konzervované PPC domény. Mnoho studií potvrdilo jejich účast na široké škále rostlinných procesů. Jedná se o potenciálně silné regulátory transkripce na různých úrovních. Fungují jako transkripční faktory; prostřednictvím PPC domény interagují s dalšími transkripčními faktory a prostřednictvím modifikací histonů jsou schopni remodelace chromatinu. Na základě veřejně dostupných transkriptomických dat jsme vybrali kandidátní geny: AHL18, AHL19, AHL20, AHL21, AHL22, AHL23, AHL27 a AHL28 s predikcí funkce při vzniku a vývoji kořenového systému. Prvním cílem diplomové práce bylo zjistit jejich možné zapojení při vývoji postranních kořenů. U AHL19, AHL20, AHL21, AHL23, AHL27 a AHL28 jsme zkoumali míru transkripce v kořenové špičce a v různých stádiích vyvíjejících se primordií. Na základě získaných výsledků jsme poté vybrali...
|
|
|
Hodnocení produkční schopnosti jitrocele kopinatého pro pícní využití
Valigurová, Jana
Stále častěji se v zemědělství využívají dvouděložné byliny pro pícní využití. Tato diplomová práce se zaměřuje na jednu z variant, a to jitrocel kopinatý, který je považován za kvalitní pícninu a mezi jehož přednosti patří schopnost odolávat abiotickým stresům a poskytovat tak vysokou produkci píce i v suchém období. Se stále častějším výskytem suššího období má jitrocel velký potenciál stát se více pěstovanou plodinou. Proto byly vyšlechtěny odrůdy jitrocele kopinatého, které poskytují vyšší výnosy a jsou odolnější vůči nepříznivým klimatickým podmínkám než plané genotypy. Praktická část této práce je rozdělena na dvě části. První část pokusu byla pěstována ve válcích s pískem, kde poté došlo k porovnání produkce kořenové biomasy jitrocele kopinatého (odrůda Tonic) s dalšími čtyřmi druhy: čekankou obecnou (odrůda Puna II), jetelem lučním (odrůda Callisto), kostřavou rákosovitou (odrůda Kora) a vojtěškou setou (odrůda Zuzana). Tento pokus byl založen v září 2019 a celková délka vegetace byla 69 dnů, pokus byl hnojen dvakrát v průběhu vegetace. Po celou dobu vegetace byl pokus ovlivňován nízkými teplotami a zkracující se délkou dne. Během vegetace byly zaznamenávány výšky porostů všech druhů. Po ukončení vegetace se hodnotila celková délka kořenů, maximální hloubka kořenů a délka kořenů na základě jejich tloušťky. Tyto parametry byly vyhodnoceny prostřednictvím programu WinRHIZO. U jitrocele Tonic byla prokázána maximální hloubka kořenů (18,2 cm) a celková délka kořenů (2 032 cm). Druhá část pokusu zaměřená na hodnocení produkční schopnosti a kořenové biomasy jitrocele probíhala na pokusných parcelkách na Pícninářské stanici ve Vatíně. Zde byl pokus založen v červnu 2019 ve třech variantách, kde byly vysety tyto druhy: jitrocel kopinatý odrůda Libor, planá odrůda čekanky obecné a směs jitrocele kopinatého, čekanky obecné, srhy laločnaté, jílku vytrvalého, kostřavy luční, lipnice luční, bojínku luč-ního, jetele plazivého a štírovníku růžkatého. Statisticky průkazný rozdíl byl zjištěn u výnosu sušiny a obsahu sušiny, kdy u jitrocele Libor byly zaznamenány nižší hodnoty než u travní směsi (výnos sušiny nižší o 0,45 t.ha-1, obsah sušiny v první seči nižší o 5,06 %, ve druhé seči nižší o 2,22 %). Byl zde vyhodnocen také obsah hrubého proteinu (15,87 %) a vlákniny (ADF 22,58 % a NDF 26,77 %). Na jaře 2020 byla hodnocena produkce kořenové biomasy jako u první části pokusu pomocí programu WinRHIZO. U jitrocele Libor byla zjištěna větší hustota prokořenění ve svrchní vrstvě půdy (10,2 cm.cm-3) než u čekanky obecné (3,1 cm.cm-3).
|
|
|
Role adheze plazmatické membrány k buněčné stěně ve vývoji a funkci kořenového systému
Králíková, Dagmar ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Schwarzerová, Kateřina (oponent)
Adheze mezi plasmatickou membránou a buněčnou stěnou a existence kontinua těchto dvou kompartmentů je důležitá pro přenos signálů, například při napadení patogenem, během expanze buněk a růstu buněčné stěny, či reakce na podmínky okolního prostředí. Tuto adhezi zajišťuje kromě turgoru i fyzické propojení obou kompartmentů. Jeden z nejznámějších příkladů fyzického propojení najdeme v kořenovém systému, v oblasti Casparyho proužku, kde je potřebné pro udržení apoplastické bariéry kořene, a to i za nepříznivých podmínek a následné plazmolýzy. O fyzickém propojení a účastnících se makromolekulách se toho do dnešní doby ví málo, jsou ale vytipováni kandidáti, kteří by se této interakce mohli účastnit. Tato diplomová práce se zabývá arabinogalaktanovými (AGP) proteiny s fasciclin-like doménou (konkrétně FLA9 a FLA2). Tyto proteiny by mohly hrát roli v adhesi plasmatické membrány a buněčné stěny a zároveň být zapojeny v regulaci růstu a vývoje kořenového systému, vzhledem k jejich relativně silné expresi v kořenech, především v elongační zóně a v primární kůře, včetně endodermis (dle čipových dat). Dále se práce v menší míře věnuje i integrin-like proteinu At14A. Nejzajímavějším výsledkem provedených experimentů je zjištění, že mutantní rostlina se sníženou expresí FLA9 genu má zhoršený růst kořenového...
|
|
|
Reakce rostlin na přítomnost amonného iontu v prostředí
Čabelková, Barbora ; Tylová, Edita (vedoucí práce) ; Ponert, Jan (oponent)
NH4 + je jednou z hlavních anorganických forem dusíku, kterou rostliny přijímají z půdy pomocí kořenů. Reakce rostlin na NH4 + závisí na řadě faktorů - především na jeho koncentraci v rhizosféře nebo na dostupnosti dalších iontů, jako je NO3 - nebo K+ . V případě nízké dostupnosti dusíku v rhizosféře, NH4 + pozitivně ovlivňuje růst kořenového systému. V oblasti rhizosféry bohaté na NH4 + může dojít k lokální stimulaci větvení postranních kořenů za účelem efektivního získání přítomného zdroje dusíku. Senzorem, který vnímá NH4 + a indukuje odpověď kořenového systému, je vysokoafinitní transportér amonného iontu AMT1;3. Při nadbytku NH4 + dochází k inhibici růstu celé rostliny a tento jev je nazýván jako syndrom toxicity amonného iontu. Syndrom je výsledkem interference NH4 + s různými procesy v rostlině a mezi jeden z nejdůležitějších patří indukovaná deficience K+ . NH4 + a K+ mezi sebou přímo interferují, protože NH4 + vstupuje do rostliny prostřednictvím K+ kanálů a také inhibuje expresi vysokoafinitních transportérů pro K+ , čímž výrazně snižuje jeho příjem. Právě interference NH4 + a K+ je jedním z hlavních témat, na které se tato bakalářská práce zaměřuje. Dále také shrnuje mechanismy příjmu a zpracování NH4 + , mechanismy toxicity NH4 + a reakce kořenového systému na různou koncentraci NH4 + v...
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.