Název:
Hodnocení produkční schopnosti jitrocele kopinatého pro pícní využití
Autoři:
Valigurová, Jana Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2020
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Stále častěji se v zemědělství využívají dvouděložné byliny pro pícní využití. Tato diplomová práce se zaměřuje na jednu z variant, a to jitrocel kopinatý, který je považován za kvalitní pícninu a mezi jehož přednosti patří schopnost odolávat abiotickým stresům a poskytovat tak vysokou produkci píce i v suchém období. Se stále častějším výskytem suššího období má jitrocel velký potenciál stát se více pěstovanou plodinou. Proto byly vyšlechtěny odrůdy jitrocele kopinatého, které poskytují vyšší výnosy a jsou odolnější vůči nepříznivým klimatickým podmínkám než plané genotypy. Praktická část této práce je rozdělena na dvě části. První část pokusu byla pěstována ve válcích s pískem, kde poté došlo k porovnání produkce kořenové biomasy jitrocele kopinatého (odrůda Tonic) s dalšími čtyřmi druhy: čekankou obecnou (odrůda Puna II), jetelem lučním (odrůda Callisto), kostřavou rákosovitou (odrůda Kora) a vojtěškou setou (odrůda Zuzana). Tento pokus byl založen v září 2019 a celková délka vegetace byla 69 dnů, pokus byl hnojen dvakrát v průběhu vegetace. Po celou dobu vegetace byl pokus ovlivňován nízkými teplotami a zkracující se délkou dne. Během vegetace byly zaznamenávány výšky porostů všech druhů. Po ukončení vegetace se hodnotila celková délka kořenů, maximální hloubka kořenů a délka kořenů na základě jejich tloušťky. Tyto parametry byly vyhodnoceny prostřednictvím programu WinRHIZO. U jitrocele Tonic byla prokázána maximální hloubka kořenů (18,2 cm) a celková délka kořenů (2 032 cm). Druhá část pokusu zaměřená na hodnocení produkční schopnosti a kořenové biomasy jitrocele probíhala na pokusných parcelkách na Pícninářské stanici ve Vatíně. Zde byl pokus založen v červnu 2019 ve třech variantách, kde byly vysety tyto druhy: jitrocel kopinatý odrůda Libor, planá odrůda čekanky obecné a směs jitrocele kopinatého, čekanky obecné, srhy laločnaté, jílku vytrvalého, kostřavy luční, lipnice luční, bojínku luč-ního, jetele plazivého a štírovníku růžkatého. Statisticky průkazný rozdíl byl zjištěn u výnosu sušiny a obsahu sušiny, kdy u jitrocele Libor byly zaznamenány nižší hodnoty než u travní směsi (výnos sušiny nižší o 0,45 t.ha-1, obsah sušiny v první seči nižší o 5,06 %, ve druhé seči nižší o 2,22 %). Byl zde vyhodnocen také obsah hrubého proteinu (15,87 %) a vlákniny (ADF 22,58 % a NDF 26,77 %). Na jaře 2020 byla hodnocena produkce kořenové biomasy jako u první části pokusu pomocí programu WinRHIZO. U jitrocele Libor byla zjištěna větší hustota prokořenění ve svrchní vrstvě půdy (10,2 cm.cm-3) než u čekanky obecné (3,1 cm.cm-3).Dycotyledonous herbs for forage use are more often being used in agriculture. This diploma thesis focuses on one of the variants, namely ribwort plantain, which is considered a high-quality fodder and whose main feature is the ability to withstand abiotic stresses and provide high forage production even in the dry season. With the increasing frequency of drier periods, ribwort plantain has got great potential to become a more grown crop. Therefore were cultivated varieties of ribwort plantain, which provide higher yields and are more resistant to adverse climatic conditions than common flatweed type. The practical part of this work is divided into two parts. The first part of the experiment was grown in sand rolls, where the production of rootstock biomass of ribwort plantain (cv. Tonic) was compared with four other species: chicory (cv. Puna II), red clover (cv. Callisto), festuca arundinacea (cv. Kora) and alfalfa (cv. Zuzana). This experiment was set up in September 2019 and the total lenght of vegetation was 69 days, the experiment was fertilized twice during the vegetation. Leaves heights of all species were written down during the vegetation. After the end of the vegetation there was evaluated total lenght of the roots, the maximum depth of the roots and the length of the roots based on their thickness. These parameters were evaluated via WinRHIZO program. The maximum of root depth (18,2 cm) and root length in total (2 032 cm) were demonstrated for Tonic plantain. The second part of the experiment focused on the evaluation of the production capacity and the production of the root biomass of ribwort plantain took place on experimental plots at the Forage station in Vatín. This experiment was set up in June 2019 in three variants, where three following species where sown: ribwort plantain (cv. Libor), chicory and a mixture of plantain, chicory, cocksfoot, perennial ryegrass, meadow fescue, Kentucky blue grass, timothy, white clover, birdsfoot trefoil. A statistically significant difference was found only in the dry matter yield and the dry matter content, where lower values were written down for plantain Libor than for the grass mixture (dry matter yield lower by 0,45 t.ha-1, dry matter content in the first mowing lower by 5,06 %, in the second mowing lower by 2,22 %). There was also evaluated the content of crude protein (15,87 %) and fibre (ADF 22,58 % and NDF 26,77 %). In the spring 2020 was evaluated the production of root biomass like in the first part of the experiment using the WinRHIZO program. In plantain Libor there was found higher density of rooting in the upper layer of the soil (10,2 cm.cm-3) than in chicory (3,1 cm.cm-3).
Klíčová slova:
forage production; kořenový systém; leaves; listy; produkce píce; root system
host ::
