|
|
Sociální bydlení, Brno
Mašková, Klára ; Krupica, Roman (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce vychází z ateliérové práce vytvořené v předmětu AG 32. Cílem práce je navrhnout sociální bydlení pro romské etnikum. Návrh se snaží respektovat specifika romského bydlení, především vysoký počet členů typické romské nukleární rodiny. Návrh je umístěn v Brně - Maloměřicích, nedaleko řeky Svitavy, na konci zástavby rodinných domů. Návrh na pozemek umisťuje celkem 13 rodinných domů, seskupených do dvojdomů a jedné skupiny tří domů. Bydlení je doplněno o parkově upravená veřejná prostranství. Dvojdomy byly navrženy jako kompromis mezi požadavkem na co nejvyšší využití území a snahou respektovat charakter okolní zástavby. Všechny domy mají stejné dispoziční řešení. Podle změn vyvolaných různou polohou domu se dělí na koncový rodinný dům pravý (typ „A“), koncový rodinný dům levý (typ „B“) a řadový rodinný dům (typ „C“). Rodinný dům typu „A“ nacházející se v jihovýchodním cípu areálu je předmětem této bakalářské práce. Domy jsou dvoupodlažní a jsou orientovány na východ a na západ. Dispozice domu je tedy řešena jako podélný trojtrakt – uprostřed je chodba, z níž vedou pokoje na východní a na západní stranu. Protože je požadováno, aby v domě mohla bydlet 10 až 15 členná rodina (rodiče a velký počet dětí), tak má dům dva obývací pokoje, aby se provozy nerušily. V každém podlaží je tedy několik pokojů, obývací pokoj, a hygienické zázemí. S ohledem na sociální charakter návrhu je v domě umístěna pouze jedna prostorná kuchyně ve 2NP.
|
|
|
Spirituální posouzení v sociální práci s nezletilými matkami v zařízení ústavní výchovy
HORÁKOVÁ, Marcela
Tato práce se zaměřuje na spiritualitu nezletilých matek romského etnika s nařízenou ústavní výchovou. Práce v první části vymezuje pojmy: spiritualita, spirituální posouzení a jeho proces, sociální práce, sociální pracovník obecně v kontextu spirituálního posouzení. Dále se zaměřuje na téma kultury Romů, jejich tradice a specifika, alternativní religiozitu romského etnika. V části empirické je popsána charakteristika konkrétního zařízení pro výkon ústavní výchovy, specifika nezletilých matek přijímaných do tohoto zařízení. Popisuje individuální konstrukty spirituality dívek a snahu o porozumění a posouzení, zda je zde spiritualita pomocí či překážkou při řešení obtížné životní situace dívek ve spolupráci se sociálním pracovníkem. Ve výzkumné části byly použity tyto metody: sběr a analýza dokumentů, rozhovor, dotazování a pozorování.
|
|
|
Úskalí distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit
TROJANOVÁ, Karolína
Tato práce se věnuje distanční výuce u dětí z vyloučených lokalit, konkrétněji z okresu Prachatice a České Budějovice. Přesun na distanční výuku je důsledkem uzavření škol během pandemie COVID-19. Tato forma výuky byla náročná pro každého zúčastněného, ze stran učitelů i studentů. Děti z vyloučených lokalit mají ztížený přístup ke vzdělávání a tato forma výuky pro ně jistě znamenala velkou změnu. Teoretická část pojednává o sociálním vyloučení, specifikách těchto lokalit, o moderních technologiích a distanční výuce a jejích možných rizikách a následcích. Praktická část byla realizována formou kvalitativního výzkumu pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Cílem práce je zmapování distanční výuky u dětí z vyloučených lokalit, pohledem dětí samotných, jejich rodičů, učitelů a sociálních pracovníků. Ti během uskutečněných rozhovorů popisovali otázku úskalí a pozitiv, které v dané distanční výuce pozorují. Z výzkumu vyplynulo, že názory na distanční výuku jsou ve všech dotazovaných kategoriích osob převážně negativní, avšak najdou se zde jistá pozitiva. Největší důraz přikládám názoru dětí, kterých se distanční výuka týkala nejvíce. Komunikace s nimi byla vcelku náročná, některé na otázky odpovídaly krátce a nezaujatě, ale přesto z většiny hodnotí výuku negativně. Chyběl jim nejvíce kontakt s vrstevníky. Sociální pracovníci a učitelé na výuce našli i pozitiva, nejvíce to, že děti získaly znalosti v IT oblasti a naučily se práce s moderní technikou (tablet, PC, notebooky..). Rodiče byli ve velkém stresu, pokud museli chodit do zaměstnání, děti byly doma bez dozoru a rodiče se o ně báli. Distanční výuka kladla na rodiny větší nároky, a to se projevilo v psychické rovině dětí i rodičů.
|
|
|
Sociální práce s romskou minoritou v Týně nad Vltavou
NOVOTNÁ, Tereza
Bakalářská práce prezentuje vhled do sociální práce s romskou minoritou v Týně nad Vltavou. Cílem, který má bakalářská práce naplnit, je zjistit aktuální provádění sociální práce s romskou minoritou v Týně nad Vltavou.Jako výzkumnou otázku jsem vytyčila - jakých metod a technik využívají sociální pracovníci při práci s romskou minoritou. Pro výzkumnou část byla zvolena kvalitativní strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Výzkum probíhal v jihočeském městě Týn nad Vltavou, kde byly osloveny sociální pracovnice ze 4 různých organizací. Z provedeného výzkumu vyplynulo, že sociální pracovnice jednají s každým klientem jako s jedinečnou bytostí, bez rozdílu rasy, předsudků či stereotypů a nedělají žádné rozdíly mezi majoritními a minoritními klienty. Za nejčastěji aplikované metody a techniky pokládáme rozhovor, terénní a komunitní práci. Mezi přístupy, jenž využívají sociální pracovnice při své práci, řadíme psychosociální, skupinový, na klienta a na úkoly zaměřený přístup. Vědecký přínos mé bakalářské práce spatřuji v pochopení romské menšiny, jak s nimi jako sociální pracovníci co nejvhodněji pracovat a dobrat se plnohodnotných výsledků. Dle mého názoru by bylo vhodné rozšířit nabídku terénních služeb, neboť přirozené prostředí klientů znamená úspěch v sociální práci, obzvláště s romskou menšinou. Dále pokládám za důležité, větší zapojení romských spoluobčanů do Komunitního centra sounáležitosti (Vltavotýnska), kde by se společně mohli podílet na aktivitách v rámci komunitní práce.
|
|
| |
|
|
Aspekty každodenního života v romské osadě
Demkovičová, Lucie ; Nová, Monika (vedoucí práce) ; Racková, Barbora (oponent)
Cílem této práce je popsat život v romské osadě na základě literatury a následně jej zachytit přímo v realitě a tyto dva pohledy srovnat. V úvodu se věnuji i obecné charakteristice Romů, kdy pak přecházím na specifika romské osady. V praktické části jsem využila metody kvalitativního výzkumu s technikou pozorování a informace z teoretické části ověřuji přímo v praxi. Klíčová slova: Romové, romské etnikum, romská minorita, majoritní společnost, majorita, romská osada
|
|
|
Romský pacient v českém zdravotnictví
ŠEDIVCOVÁ, Daniela
Teoretická část bakalářské práce je věnována multikulturnímu ošetřovatelství, romskému etniku, historii Romů, romské rodině, životnímu stylu a komunikaci s pacientem z minoritní společnosti. Dále navazují témata, jako jsou těhotenství a porod, umírání a smrt a v neposlední řadě přístup Romů ke zdraví a nemoci. Praktická část bakalářské práce je zaměřená na romské pacienty, kteří byli hospitalizovaní na různých odděleních v nemocničním zařízení a sestry z lůžkových oddělení, které těmto pacientům zajišťují ošetřovatelskou péči během jejich hospitalizace. Pro výzkumnou část této bakalářské práce byla použita metoda kvalitativního výzkumného šetření, a to pomocí polostrukturovaných rozhovorů, jak s pacienty z minoritní společnosti, tak se sestrami nemocničního zařízení. Cílem práce bylo zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o romského pacienta. Mezi nejdůležitější specifikum ošetřovatelské péče u romského pacienta byla opakovaná edukace o probíhající léčbě a ošetřovatelské péči a nutnost klást velký důraz na srozumitelné podávání informací v průběhu hospitalizace. Dalším cílem bylo zmapovat nejčastější problémy, se kterými se Romové setkávali během hospitalizace v nemocnici. Nejčastější problémy, se kterými se Romové setkávali, byl pocit omezené volnosti, odloučení od své rodiny a narušené soukromí. Třetím cílem bylo zmapovat problémy, se kterými se sestry setkávaly při ošetřovatelské péči o romského pacienta. Mezi hlavní zmiňované problémy sestry řadily potíže s dodržováním nastavených pravidel nemocničního zařízení a nedostatečná, či omezená spolupráce a komunikace s těmito pacienty. Získané odpovědi z rozhovorů dotazovaných sester a romských pacientů byly roztříděny do jednotlivých kategorií a podkategorií. Tato bakalářská práce by mohla zvýšit povědomí o této problematice mezi zdravotnickým personálem a zvýšit kvalitu ošetřovatelské péče o pacienty romského etnika během hospitalizace v nemocničních zařízeních. Získaná data a informace byly shrnuty a zpracovány v informačním letáku pro sestry pečující o pacienty z minoritní společnosti.
|
|
|
Motivace romských dětí ke vzdělávání a učení
Procházka, Martin ; Komárková, Tereza (vedoucí práce) ; Sedláčková, Daniela (oponent)
Práce se zabývá problematikou motivace romských dětí k učení. Vychází z obecného předpokladu, že motivace romské minority je odlišná, než u majority. Prakticky se tato situace ve výuce může projevovat neochotou se učit, narušováním edukačního procesu, nenavštěvováním ZŠ a nepokračováním v další formě vzdělávání. Teoretická část práce se zaměřuje na popis specifik Romů. Především v souvislosti s prostředím rodiny, v němž romské děti vyrůstají a které formuje jejich postoje. Určuje též míru motivace k učení, která tvoří základní pilíř úspěšnosti žáka. Motivující skutečnosti se liší nastavením hodnoty vzdělání v sociokulturním kontextu romské minority. Obsahem praktické části byl kvalitativní etnografický výzkum. Cílem výzkumu bylo analyzovat motivaci romských dětí ke vzdělání. Metoda pozorování se vztahovala k výzkumným otázkám: Jak působí sociokulturní a odlišná historická východiska na motivaci romských dětí k učení? Jaké jsou kritické momenty u romských dětí a motivační krize ovlivňující vztah k učení v kontextu prostředí sociálního vyloučení? Výzkumný vzorek, který jsem zkoumal, byl vygenerován mezi dětmi navštěvujícími nízkoprahové zařízení. Výchozí bylo především pozorování programů edukativního charakteru, ale též nestrukturované rozhovory s romskými dětmi a dospívajícími, převážně ze...
|
|
|
Vývoj romské populace se zaměřením na teenageri
Lovašová, Nikola ; Dvořáčková, Hana (vedoucí práce) ; Syslová, Hana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je poukázat na vývojové změny, kterými prochází teeanageři romské populace pod vlivem majoritní společnosti a které identické znaky u nich neustále přetrvávají. V úvodní části se práce zabývá původem Romů. Jde o historické poznatky, které dodnes ovlivňují postavení Romů a postoje většinové populace. Práce se dále teoreticky i prakticky zaměřuje na interakci majoritní společnosti a romské minority, která vychází ze sociokulturních odlišností obou skupin. Tato práce prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření podává objektivní pohled Romů i majority na společné soužití ve společnosti.
|
|
| |
host ::
RSS.