Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Po stopách Julia Fučíka v dětských časopisech z let 1945-1970
Jozífová, Kateřina ; Knapík, Jiří (vedoucí práce) ; Köpplová, Barbara (oponent)
Diplomová práce se věnuje mediálnímu obrazu Julia Fučíka v dobových dětských časopisech mezi lety 1945 a 1970. Cílem práce bylo zjistit, jak často se Julius Fučík objevoval v obsazích vybraných časopisů pro děti a jakým způsobem jim byl prezentován. Pro výzkum bylo vybráno jedenáct periodik určených pro děti základní školní docházky - Vlaštovička, Vpřed, Mateřídouška, Studánka, Plamen mládí, Člověk a příroda, Ohníček, Pionýrské noviny, Pionýr, ABC mladých techniků a přírodovědců, Sedmička. Texty věnující se tématu Julia Fučíka nebo jeho díla byly podrobeny frekvenční a tematické analýze. Na jejich základě bylo možné stanovit období vzestupů a pádů Fučíkova kultu osobnosti a také stanovit šest hlavních témat, která se s jeho osobou v dětských časopisech pojila. V závěru jsou zodpovězeny všechny předem stanovené výzkumné otázky a jsou podrobněji popsány výsledky celé práce. Z provedených analýz vyplývá, že období nejsilnějšího Fučíkova kultu nastalo v roce 1953. Naopak mezi lety 1945-1948, 1955-1956 a 1965-1969 se v dětských časopisech neobjevil jediný text související s Juliem Fučíkem. Výzkum také ukázal, že Julius Fučík byl dětem prezentován jako národní hrdina, vzor, jak fyzický, tak duševní. K jeho osobě se pojily vlastnosti jako statečnost, bojovnost, radostnost, věrnost, láskyplnost a...
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Miroslav (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
Akademické identity v kontextu Mentoringového programu pro začínající vědkyně a vědce
Fucimanová, Martina ; Nyklová, Blanka (vedoucí práce) ; Pavlík, Petr (oponent)
Diplomová práce vychází z rozhovorů s účastnicemi a účastníky Mentoringového programu pro začínající vědkyně a vědce. Práce představuje analýzu způsobů, jimiž se účastnice a účastníci vztahují k tomu, co je podle nich věda. Cílem analýzy je zjistit, zda je jejich chápání vědy genderované, i to, jaké znaky nese akademická identita lidí, kteří se do daného mentoringového programu hlásí a jsou v něm aktivní. Teoretickými rámci jsou epistemologie vědy, teorie mentoringu, kontext fungování vysokých škol a vědeckého prostředí v České republice a práce Pat O'Connor, Clare O'Hagan a Julie Brannen, které se zabývají výzkumem akademických identit v současném neoliberálním akademickém prostředí.
Examination of the impact of teacher's gender, age and experience on student achievement
Aschermannová, Petra ; Korbel, Václav (vedoucí práce) ; Debatz, Laure (oponent)
Jednou z klíčových charakteristik učitelů je jejich úspěšnost při předávání znalostí studentům. Tato schopnost je ovlivněna mnoha faktory, mimo jiné i genderovou shodou mezi učiteli a žáky. Přestože samotný význam genderové shody byl v poslední době mnohokrát studován, o jejím ovlivnění dalšími vlastnostmi učitelů není mnoho známo. Tato práce zkoumá, zda zkušenosti a věk učitelů ovlivňují efekt genderové shody na žáky 8. tříd v České republice. Ačkoli jsme nenašli žádný významný vliv zkušeností učitelů na efekt genderové shody, našli jsme malý, ale signifikantní kladný vliv mladých učitelek na výsledky děvčat.
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Wittlich, Filip (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.
Obraz jako příklad a vzor v kontextu jeho vlivu a rozšíření na prožívání života člověka
Nohejl, Jiří ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Vojtěchovský, Miroslav (oponent)
Ústředním tématem této práce je snaha definovat obraz jako vizuální zkušenost. Takové vnímání obrazu lze uchopovat jako interakci člověka, kde se tento obraz stává informační jednotkou, která pro člověka může představovat možnost, příklad, vzor. Důraz je v tomto textu kladen na proces samotné percepce jedince a na způsob interakce s akcentem na kontext sociálního učení a napodobování. Podstatnou rovinou je analýza principů této interakce vyúsťující v představení jednotlivých interakčních modelů zastřešujících tyto procesy. Struktura práce je členěna do 10 hlavních kapitol. V nich se autor pokusil představit kategorie, jako jsou vnímání, definování obrazu, napodobování jako nástroj kulturního přenosu, představení jednotek tohoto přenosu, vlastní proces interakce a analogický příklad jednotlivých základních rolí, které jedinec v této interakci zastává. Jako nadstavba jsou uvedeny tři analogie těchto rolí, které odkazují na antropologickou univerzální interakci, která popisuje člověka jako sběrače a lovce. Ty mají za úkol lépe ilustrovat formu lidského způsobu prožívání. V závěru je uvedena reflexe nad tématem a jsou zde popsány možnosti a východiska, které tato práce může v praktické podobě poskytnout.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.