|
| |
|
| |
|
|
Významné faktory úspešnosti drobného podnikania v živočíšnej výrobe
Zajacová, Martina
Zajacová, M. Významné faktory úspěšnosti drobného podnikání v živočišné produkci. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita, 2019. Bakalářská práce se zabývá stanovením významných faktorů úspěšnosti v drobném podnikání v živočišné produkci z pohledu mladého začínajícího farmáře. V práci je popsáno prostředí zahájení podnikání, forma podnikání, charakteristika regionu Bánovce nad Bebravou jako potencionální region podnikání. Faktory úspěšnosti s sebou nesou rizika, která jsou v práci analyzovány. Na modelovém příkladu je provedena analýza rizik, jsou identifikovány aktiva nezbytná při zahájení podnikání, stanovení jejich hodnoty, identifikace rizik a hrozeb a následně stanovení jejich závažnosti. Na základě identifikace těchto faktorů úspěšnosti jsou popsány jejich možná řešení, respektive protiopatření pro zahájení podnikání mladého farmáře v drobné živočišné produkci. Výsledek práce bude použit pro analýzu rizik v podnikatelském plánu.
|
|
|
Klimatické deriváty v zemědělství
Špička, Jindřich ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Málek, Jiří (oponent) ; Blažek, Ladislav (oponent)
Zemědělství je jedním z odvětví s nejvyšší citlivostí na průběh počasí. Cílem práce je zhodnotit účinnost klimatických derivátů při řízení systematických příjmových rizik v zemědělské prvovýrobě v podmínkách ČR. Problémem systému řízení rizik v českém zemědělství je, že systematická rizika nejsou kryta pojištěním (sucho). V těchto situacích musejí zemědělci spoléhat buď na své vlastní finanční rezervy nebo na ad hoc státní pomoc. Aby bylo možné navrhnout indexové kontrakty na počasí pro nejvýznamnější plodiny pěstované v ČR, bylo nutné testovat různé kombinace proměnných počasí, plodin, regionů a meteorologických stanic. První část práce je věnovaná literárnímu přehledu problematiky řízení rizik v zemědělství. Po přehledu datových zdrojů následuje zhodnocení rizikového prostředí zemědělských podniků v ČR. Poté autor popisuje výběr plodin a regionů vhodných pro návrh klimatického derivátu. Hlavní část metodiky je věnována metodice návrhu a ocenění klimatických derivátů na regionální úrovni (burn analýza, parametrický bootstrap). V závěrečných částech práce jsou diskutována nejdůležitější zjištění, příležitosti a limity zemědělských klimatických derivátů. Výzkum ukazuje potřebu lépe diferencovat veřejnou podporu řízení rizik v zemědělství v ČR. Z hlediska účinnosti klimatických derivátů je možné konstatovat, že prostorové (geografické) a produkční bazické riziko významně redukují účinnost klimatických derivátů v zemědělské praxi.
|
host ::
RSS.