|
|
Strukturní a transportní vlastnosti hybridních hydrogelů s ohledem na aplikační využití
Zhurauliova, Darya ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Smilek, Jiří (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá přípravou a následnou charakterizací strukturních a transportních vlastností hybridních hydrogelů na bázi polyvinylalkoholu a alginátu sodného s ohledem na jejich aplikační potenciál. Cílem práce je provést studii současného stavu řešené problematiky na téma charakterizace strukturních a transportních (uvolňovacích) vlastností hybridních hydrogelů s ohledem na jejich využití v různých odvětvích lidské činnosti, a také na základě literární rešerše navrhnout a optimalizovat vhodný postup přípravy a provést sérii experimentů pro jejich charakterizaci. S ohledem na vypracovanou literární rešerši, byly pro přípravu hydrogelů zvoleny vhodné polymery schopné gelace, jako je polyvinylalkohol (PVA) a přírodní polysacharid – alginát sodný. Příprava této hybridní sítě zahrnovala fyzikální síťování PVA metodou zmrazování a rozmrazování, a iontového síťování alginátu sodného vápenatými ionty. Kombinací těchto polymerů byly v experimentální části za pomocí fyzikálně-chemických metod stanovovány vlastnosti viskoelastické, bobtnací a transportní. Pro studium mechanických vlastností byla provedena reologická měření – konkrétně oscilační a amplitudové testy. Strukturní vlastnosti hydrogelů (resp. xerogelů) byly stanovovány pomocí rastrovací elektronové mikroskopie. Transportní (uvolňovací) vlastnosti gelových systémů byly stanoveny pomocí difúzních experimentů s metodou detekce UV-VIS spektrometrie, u nichž bylo použito organické barvivo (methylenová modř) jako modelová sonda. Dalším cílem této diplomové práce je modifikace vnitřní struktury hybridních hydrogelů vhodnými činidly, tj. lecitinem. Přítomnost lecitinu v hybridní hydrogelové trojrozměrné sítě slouží jako model fosfolipidové dvojvrstvy tvořící buněčnou membránu čili vyskytující ve tkáních, a tedy má značný vliv na reologické a transportní vlastnosti. Stejnými metodami byly u hybridních hydrogelů s přídavkem lecitinu též stanoveny vlastnosti mechanické, bobtnací a transportní. Závěrem této práce je souhrn naměřených dat pro poskytnutí komplexního přehledu této problematiky. Výsledky naznačují, že přítomnost alginátu sodného ve struktuře PVA zhoršuje jeho mechanické vlastnosti, i když přítomnost lecitinu zvyšuje pevnost hybridních hydrogelů. Porovnáním všech výsledků měření je možné stanovit, že alginát sodný, resp. lecitin, působí na vlastnosti a strukturu hydrogelů, z čehož vyplývá možnost korigovat vlastnosti hybridních gelových systémů podle potřebných aplikací.
|
|
|
Gonartróza: biologická odezva na farmaka skupiny SYSADOA
Kurková, Eva ; Jelen, Karel (vedoucí práce) ; Tlapáková, Eva (oponent)
Autor: Bc. Eva Kurková Název: Gonartróza: biologická odezva na farmaka skupiny SYSADOA Vymezení problému: Gonartróza je degenerativní onemocnění kloubů, které patří mezi nejčastější choroby pohybového systému. Onemocnění je spojeno s bolestivostí kolenních kloubů, což je příčinou omezení v běžných denních činnostech života pacienta. Proto je cílem v terapii gonartrózy snížení bolesti a zabránění progrese tohoto onemocnění. K dosažení cílů se používají metody konzervativní i chirurgické. Mezi metody konzervativní patří např. léčba farmakologická. Při farmakologické léčbě jsou díky dobré dostupnosti často využívány léky ze skupiny SYSADOA. Cíl práce: Cílem práce bylo určení vlivu farmak ze skupiny SYSADOA na gonartrózu I. až III. stupně. Účinek byl určován dle subjektivního hodnocení pacientů a dle změn reologických vlastností kolenního kloubu. Metoda řešení: V rámci výzkumu byla zjištěna anamnéza formou dotazníku a provedeno klinické vyšetření kolenního kloubu. Reologické vlastnosti byly hodnoceny pomocí speciálního přístroje - kolenního reometru, který neinvazivně a bezbolestně měří závislost pasivního odporu kolenního kloubu na úhlu jeho ohybu. K vyhodnocení subjektivního vnímání účinku farmak ze skupiny SYSADOA na osteoartrózu kolenního kloubu každého probanda byl použit klinický test WOMAC....
|
|
|
Vliv léků ze skupiny SYSADOA na gonartrózu
Pavlová, Lenka ; Kubový, Petr (vedoucí práce) ; Jelen, Karel (oponent)
Název: Vliv léků ze skupiny SYSADOA na gonartrózu Cíle: Cílem této diplomové práce je určení vlivu tříměsíčního užívání farmak ze skupiny SYSADOA na subjektivní vnímání obtíží spojených s gonartrózou a na změnu reologických vlastností osteoartritického kolenního kloubu. Metody: Ve spolupráci s rehabilitačními a ortopedickými pracovišti bylo získáno 18 probandů s gonartrózou II. stupně. Tito probandi byli rozděleni do dvou skupin - do skupiny experimentální (kde užívali preparát Proenzi 3 plus) a do skupiny kontrolní (kde užívali placebo). U všech pacientů bylo v rámci výzkumu provedeno vstupní klinické vyšetření, odběr anamnézy, vyplnění WOMAC dotazníku a měření na kloubním reometru. Po dvanácti týdnech užívání preparátů bylo provedeno kontrolní měření a byly vyhodnoceny změny subjektivního vnímání obtíží a změny reologických vlastností postiženého kolenního kloubu. Výsledky: Výsledky objektivně měřených parametrů jasně ukázaly, že má přípravek Proenzi 3 plus pozitivní vliv na reologické vlastnosti kolenního kloubu s gonartrózou. U experimentální skupiny došlo, narozdíl od skupiny kontrolní, ke statisticky významému zlepšení obou měřených parametrů. Co se týče výsledků subjektivního hodnocení probandů, byly výsledky obou skupin podobné. Statisticky signifikantní zlepšení bylo patrné pouze u...
|
|
|
Strukturní vývoj rozhraní suprastruktury a infrastruktury v orogenech
Peřestý, Vít ; Lexa, Ondrej (vedoucí práce) ; Franěk, Jan (oponent)
Tato práce se zabývá strukturním a reologickým vývojem kůry v průběhu orogeneze s důrazem kladeným na procesy probíhající na rozhraní suprastruktury a infrastruktury. V prvních fázích vývoje orogenu se v nejsvrchnější suprastruktuře vytvářejí subvertikální planární stavby, které setrvávají téměř nezměněny po celou dobu vývoje orogenu. Naproti tomu v hlouběji položené infrastruktuře dochází postupně k nárůstu teploty a aktivaci duktilního toku, který transponuje starší strmé stavby na ploše uložené planární struktury. Protože vývoj rozhraní úzce souvisí s přechodem z křehkého do duktilního pole deformace, vychází současný pohled na koncept suprastruktury a infrastruktury z reologických vlastností kůry. Reologická rozhraní jsou často oblasti vysokých gradientů přemístění. Konvenční teorie příkrovové stavby akomoduje napětí na rozhraní vytvořením plochy detachmetnu, což však znamená ztrátu mechanické komunikace mezi sousedními vrstvami, které poté vystupují nezávisle. Alternativou je, že vrstvy zůstávají alespoň částečně propojeny a mohou přenášet napětí z jedné vrstvy do druhé v širší deformační zóně. Z tohoto předpokladu vychází teorie spojek, která popisuje mechanismy propojení na rozhraních a podporuje argumenty, že orogenní oblasti jsou spíše systémy řízené zdola než ze stran. V další části jsou...
|
|
|
Localization of deformation in rocks with existing anisotropy: consequences for geodynamic interpretations
Bukovská, Zita ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Stünitz, Holger (oponent) ; Grasemann, Bernhard (oponent)
Lokalizace deformace se vyskytuje v zemské kůře jako důsledek aplikovaného napětí a je rozšířeným fenoménem, který lze sledovat v korových horninách. Obvykle se lokalizace deformace projevuje ve formě střižných zón. Střižné zóny malého měřítka označované jako střižné pásy (shear bands), které jsou součástí S-C struktur jsou často využívány jako kinematické indikátory, ačkoli jejich vývoj, kinematický rámec a kontinuita nejsou dobře definovány. Interpretace geodynamického vývoje nemusí být pak jednoznačná a snadná. Z hlediska kinematické kontinuity a vývoje byly rozlišeny a popsány dva typy S-C struktur: a) kinematicky nekontinuální S-C struktury tvořené v průběhu více deformačních události a b) kinematicky kontinuální S-C struktury tvořené během jediné deformační události. Kinematicky nekontinuální S-C struktury byly studovány v západní části Taurského okna ve Východních Alpách a v Gemersko-veporské kontaktní zóně v Centrálních Západních Karpatech, kde předcházející geodynamické interpretace misinterpretovaly význam struktur lokalizace deformace. Kinematicky kontinuální S-C struktury byly studovány v Jihoarmorické střižné zóně, kde byly S-C struktury definovány a poprvé popsány (Berthé a kol., 1979). Navzájem protínající se stavby pod malými úhly tvořící S-C geometrie byly dokumentovány v rámci...
|
|
|
Effect of activator nature on rheology and surface chemistry of alkali-activated slag
Russkykh, Kostyantyn ; Smilek, Jiří (oponent) ; Bílek, Vlastimil (vedoucí práce)
The rheological behavior of alkali-activated slag, inorganic materials synthesized by the activation of ground granulated blast furnace slag (GGBFS) with an alkaline solution, is described. The effect of the activating solution composition (alkali hydroxides, silicates and carbonates) as well as its concentration on the rheological parameters was investigated using amplitude sweep tests. Based on the results of the experiments, it was concluded that the type of activator is the prevailing factor affecting the rheological behavior of the activated slag. It was also confirmed that potassium-based activators lead to weaker structure of the pastes (lower yield point, flow point and values of viscoelastic moduli) than sodium-based activators, which, can be explained by differences in the sizes of alkaline ions. Unlike other activators, silicates dramatically increased loss factor and thus changed the behavior of the pastes from solid-like to liquid-like. It is also clear from the experimental results that most activators have a so-called critical concentration, after which the rheological properties of the samples tend to change. The obtained results were correlated with zeta potential measurements.
|
|
|
Hydrogely hydrofobizovaného hyaluronanu a micel
Daňková, Kristýna ; Smilek, Jiří (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na přípravu hydrogelů hydrofobizovaného derivátu kyseliny hyaluronové palmitoyl hyaluronanu v přítomnosti micel biotenzidu decyl glukosidu, tenzidu triton X-100 a jejich následnou charakterizaci pomocí vybraných testů reologie a infračervené spektrometrie. Byl pozorován vliv metody přípravy, druhu a koncentrace tenzidu a celkově přítomnosti micel na vlastnosti výsledného hydrogelu. Mimo jiné byla provedena zkouška na botnání, která přinesla pozitivní výsledky pro budoucí výzkum.
|
|
|
Hydrogely s uhlíkovými vlákny
Kučerová, Barbora ; Bouška,, Marek (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium chování uhlíkových vláken v hydrogelu, a to především viskoelastických modulů těchto gelů či koeficient prostupu barvy gelem. Hlavními cíli byla optimalizace vzorků a změření jejich viskoelastických modulů na reometru, a to hned v několika různých módech. Následovalo napodobení fyziologických podmínek pro vybrané vzorky a jejich proměření na reometru. Byl zde také proveden experiment neustálené difuze v kyvetách, kdy byl zkoumán prostup barviva gelem s přídavkem vláken a pro porovnání také bez nich. V neposlední řadě byly připraveny difuzní páry.
|
|
|
Biosurfaktanty a jejich využití pro inkorporaci hydrofobních domén do moderních nosičových systémů
Nešpor, Tomáš ; Pekař, Miloslav (oponent) ; Sedláček, Petr (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá aktuálním tématem nosičových systémů. Jelikož největším problémem je prostup hydrofobních léčivých látek krevním řečištěm, případně přes univerzální tělní bariéry (např. hematoencefalická) je nutné tyto nosiče chemicky modifikovat, aby bylo možné hydrofobní látky efektivně podávat. V práci je na základě literární rešerše navrženo a následně studováno hned několik systémů, u kterých je předpoklad možného použití pro nosičové systémy a zároveň v sobě mají zakomponované biosurfaktanty z důvodu jejich schopnosti solubilizovat hydrofobní molekuly. V teoretické části této práce budou popsány jednotlivé biosurfaktanty, postup jejich produkce, jejich fyzikálně-chemické vlastnosti a možnost jejich využití v nosičových systémech. Zároveň jsou popsány jednotlivé nosičové systémy, postup jejich přípravy, možnosti jejich využití a jsou také srovnány jejich přednosti a nevýhody. V praktické části je poté proveden screening jak jednotlivých látek a jejich vzájemných interakcí, tak metod využitelných ke studiu vznikajících struktur. Studium molekulárních interakcí je primárně prováděno pomocí techniky dynamického rozptylu světla. V další části je popsána optimalizace tvorby hydrogelů se zakomponovanými biosurfaktanty v jejich struktuře a následně jsou vytvořené gely podrobeny reologickým a solubilizačním testům. Studium vnitřní struktury těchto gelů je provedeno pomocí skenovacího elektronového mikroskopu.
|
|
|
Vývoj a optimalizace přípravy masti na hojení popálenin
Müllerová, Kristýna ; Sedláček, Petr (oponent) ; Enev, Vojtěch (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce si klade za cíl připravit masti na bázi masťového základu s přídavkem bioaktivní složky chlorofylu podle receptury od neznámého lékaře. V teoretických základech byla provedena základní charakteristika emulzí, byla popsána zejména jejich nestabilita a možné způsoby stabilizace. Dále je čtenář obeznámen s bioaktivní látkou chlorofylu, vybranými mastmi na hojení popálenin a ran a na závěr s využitím v medicíně. V Experimentální části byla popsána příprava emulzních základů mastí. Na základě provedené analýzy stability pomocí analytické odstředivky byly vybrány dva masťové základy, do kterých byly přidány další složky – chlorofyl, včelí vosk a extrakt z heřmánku pravého. Byla studována stabilita při 25 °C a 37 °C kompletně připravených mastí, tato analýza byla provedena i po delším časovém intervalu. S využitím ATR-FTIR spektrometrie byly u připravených mastí, jednotlivých složek masťového základu i samotného chlorofylu identifikovány přítomné funkční skupiny. Na základě měření stability zhotovených mastí a reologického měření (oscilační a rotační měření) bylo vyhodnoceno, že nejlepší vlastnosti vykazovala připravená mast s masťovým základem tvořeným 30 hm. % bílou vazelínou a 70 hm. % syndermanem.
|
host ::
RSS.