|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Jádro leží v tom, jaký vliv měl tento dokument na formování vztahů mezi Německem a Polskem a Československem, respektive Českou republikou. Pro Polsko bylo klíčové především ustanovení o změně hranice a jejich zakotvení na linii Odra- Nisa. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kde se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti. Němci z Československa v Německu založily Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Konrád, Ota (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Věnuje se také důležitým právním událostem, které ve Spolkové republice v souvislosti se sjednocením a v návaznosti na dohodu, proběhli. Druhá část se zabývá vlivem tohoto dokumentu na formování vztahů mezi Německem a Československem, respektive Českou republikou. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kterým se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti, a na něj navázané konfiskační dekrety. Němci z Československa v Německu založili Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
|
Postupimská dohoda ve znovusjednoceném Německu
Lipenská, Dana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Mlsna, Petr (oponent)
Předkládaná práce se věnuje dokumentu, který po druhé světové válce určil podobu střední Evropy. Práce je členěna na dvě hlavní části. První se zabývá právní podstatou Postupimské dohody, především tím, zda ji lze považovat za platnou, pro Německo závaznou, mezinárodní smlouvu. Jádro leží v tom, jaký vliv měl tento dokument na formování vztahů mezi Německem a Polskem a Československem, respektive Českou republikou. Pro Polsko bylo klíčové především ustanovení o změně hranice a jejich zakotvení na linii Odra- Nisa. V souvislosti s Československem je nejdůležitější článek XIII, kde se rozhodlo o spořádaném odsunu obyvatel německé národnosti. Němci z Československa v Německu založily Sudetoněmecké krajanské sdružení, které právě v době po sjednocení začalo vůči Československu vyvíjet aktivitu, která byla důležitým prvkem i při formování oficiálních vztahů. Jsou uvedeny různé právní posudky, politické dokumenty i mezinárodní smlouvy, které spolu zmíněné státy uzavřely.
|
|
|
The role of Mikhail Gorbachev in the process of Reunification of Germany
Karnitskaya, Helena ; Šmidrkal, Václav (vedoucí práce) ; Handl, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Role Michaila Gorbačova v procesu sjednocení Německa" má za úkol analyzovat postoj posledního sovětského lídra k německé otázce v letech 1989-1990. Práce se věnuje proměnám v sovětsko-německých vztazích po nástupu Gorbačova na úřad generálního tajemníka komunistické strany Sovětského svazu. Bakalářská práce se zaměřuje zejména na zahraniční politiku sovětského vůdce inspirovanou jeho konceptem "Nového myšlení" a na její vliv na osud rozděleného Německa. Největší pozornost je v práci věnována postojům M. Gorbačova: k otázce možného sjednocení Německa, k příslušnosti jednotného státu k vojenským paktům a k vyjednávání podmínek odsunu sovětských vojsk z území NDR. Provedená analýza ukázala, že se postoj sovětského lídra dá rozdělit do několika období, během nichž se Gorbačov přikláněl k různým možnostem sjednocení obou německých států. Při zkoumání těchto bodů byla zodpovězena otázka, jak a proč se postoj posledního sovětského vůdce postupně během rozhodujících jednání o řešení budoucnosti rozděleného Německa měnil. Poslední část práce tvoří mediální reflexe debaty o sjednocení Německa v československém tisku (Lidové noviny).
|
host ::
RSS.