|
|
Inherentní nestabilita finančních trhů
Hladík, Jan ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Předkládaná diplomová práce si klade za cíl představit integrativní přístup k zachcení postkrizových transformačního procesů, a to historizací společenských a mocenských fundamentů finančních trhů, jejich operací a následných dopadů na globální mocenské záležitosti. Zejména pak zdůrazňuje teoretické přístupy dynamicky komplexních systémů aplikované v souvislosti s globální finanční krizí a rozvíjené v intra- a inter-sociálním kontextu následných dějů. Instrumentálně k tomu využívá kritiky normativních postulátů konceptu volného trhu a související neoklasické ekonomie, a to zhodnocením hypotézy efektivních trhů kritickou perspektivou hypotézy finanční nestability Hymana Minskyho. Kombinací s komplexní dynamikou nabízí unikátní porozumění finanční krizi coby inherentně endogennímu procesu soudobého finančnícho kapitalismu, rozuměného coby soudobého společenského systému. Argumentuji, že finanční trhy vnášejí inherentní nestabilitu do všech společenských dějů. Po této historicko-teoretické exkurzi práce nabízí zhodnocení intra- sociální reakce v podobě režimů austerity, s návaznými společenskými důsledky. Linie argumentu poté na tomto základě staví další návazné kritiky intra-sociálních dějů, provázených intenzifikací hospodářské a mezistátní konkurence, resp. militarizací těchto konfliktů. Za účelem...
|
|
|
Významné ekonomické události pohledem platební bilance USA a její specifika
Trampota, Simon ; Šíma, Ondřej (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Primárním cílem bakalářské práce je seznámit čtenáře s platební bilancí Spojených států, jejími specifiky a následně s její pomocí interpretovat dopad klíčových událostí. Práce je rozdělená do tří hlavních částí. První část se věnuje teorii platební bilance a jednotlivým jejím účtům. Část druhá pojednává konkrétně o platební bilanci USA. Nejprve je pozornost věnována celkovému vývoji, následuje zmínka o vztahu veřejného dluhu a deficitu běžného účtu. Součástí je taktéž problematika amerického dolaru v pozici hlavní rezervní měny. Závěr druhé části je spojen s tematikou globálních nerovnováh a paradoxem investiční pozice USA. Náplní části třetí jsou jednotlivé události, jejich příčiny a důsledky, nejvíce prostoru je věnováno hypoteční a světové finanční krizi. Smyslem závěrečné kapitoly je zprostředkovat pohled na tyto události prostřednictvím platební bilance USA.
|
|
|
Jüan světovou měnou
Král, Martin ; Brůna, Karel (vedoucí práce) ; Pour, Jiří (oponent)
Cílem práce je zodpovědět otázku, zda má čínská měna jüan předpoklady k tomu, aby se zařadila po bok již využívaných rezervních měn, a zda budou čínské orgány schopny zajistit nutné změny pro plynulý přechod na nový měnový režim. Čína už tímto směrem učinila řadu kroků a na základě jejich analýzy bude otázka zodpovězena. V první části jsou shrnuty obecné poznatky ohledně světové měny, jejích funkcí, vlastností a jejího postavení ve světové ekonomice, s uvedením výhod i nevýhod vyplývajících pro stát emitující světovou měnu, dále jsou uvedeny faktory, které jsou nutnými předpoklady pro internacionalizaci měny. Druhá část se věnuje čínské měně a faktorům, jako jsou velikost a otevřenost čínské ekonomiky, analýza čínského finančního trhu, kurzový systém a směnitelnost jüanu, které ovlivňují mezinárodní postavení měny. Závěr práce zhodnocuje vyhlídky jüanu na statut světové rezervní měny.
|
|
| |
|
|
The swiss franc as a reserve currency
Sabo, Roman ; Durčáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Doležal, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje skutečnému a potenciálnímu postavení švýcarského franku jako rezervní měny. Pro tento účel shrnuje dosavadní poznatky a názory na problematiku devizových rezerv, jejich adekvátnosti a důvody jejich držby. Dále jsou shrnuty výhody a nevýhody plynoucí z rezervní měny a podmínky, které by měla splňovat. Švýcarský frank nesplňuje všechny z těchto podmínek. Relativně malá velikost švýcarské ekonomiky snižuje jeho využitelnost v mezinárodním rozsahu. Saldo běžného účtu i celkové platební bilance je dlouhodobě kladné. Současný minimální kurz vůči euru ukazuje, že Švýcarsko není ochotné snášet nevýhody rezervní měny.
|
|
| |
|
|
Japonský jen ve struktuře mezinárodních devizových rezerv
Vařenka, Marek ; Durčáková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Mandel, Martin (oponent)
Tato práce je zejména zaměřena na podání charakteristiky devizových rezerv centrálních bank, důvodů pro držbu rezerv, jejich strukturu, optimální výši a vývoj. Dále je zmíněn vliv platební bilance a systému devizového kurzuna strukturu a výši devizových rezerv. Kromě jiných důvodů pro držbu rezerv, jsou pro Japonsko důležitým a zároveň relativně častým využitím intervence na devizovém trhu, a proto je jim věnována celá kapitola. Stabilita měny, dobře rozvinuté finanční trhy a další faktory jsou nezbytnou podmínkou pro to, aby mohla měna dosáhnout statutu rezervní měny. Tyto podmínky jsou uvedeny v kapitole Reservní měna. Aktuální i historický vývoj měnové struktury devizových rezerv je rozveden v poslední kapitole.
|
|
|
Vývoj společné evropské měny a její komparace s americkým dolarem
Jeníčková, Radka ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Nováková, Jana (oponent)
Práce vychází z historického pozadí budování Hospodářské a měnové unie (HMU) v Evropě, které bylo završeno zavedením společné měny euro. Následné porovnání eura a dolaru se zabývá zejména jejich rolí ve vybraných segmentech světové ekonomiky a snaží se dávat tyto skutečnosti do souvislostí. Cílem této analýzy je poskytnout celkový přehled o aktuálním stavu a nastínit možný budoucí vývoj na pozici hlavní světové měny.
|
|
|
The role of the US dollar as a global reserve currency and major currency in international trade
Škodáčková, Marcela ; Mandel, Martin (vedoucí práce)
Podpisem dohody v Bretton Woods vznikl nový měnový systém založený na dolaru. USD hraje pořád, i navzdory poklesu své hodnoty, důležitou roli na devizových trzích a v mezinárodním obchodě. Tato bakalářská práce zkoumá postavení dolaru jako globální rezervní měny a hlavní měny v mezinárodním obchodě v několika klíčových oblastech. Americký dolar dominuje na devizových trzích (v devizových intervencích), bankovním vkladům (v ukládání devizových rezerv), v obchodu a finančních transakcích, a je nejpoužívanější měnovou kotvou. Od 70. let 20. století se začali ukládat dolary do zahraničních finančních institucí mimo USA. Tímto způsobem vznikl nový prvek ve světové ekonomice - tzv. eurodolar. Eurodolarová depozita jsou atraktivní pro investory, protože nejsou regulovaná americkými autoritami. Vznik eura jako hlavní měny eurozóny a globálního konkurenta dolaru podporuje diskuze o mezinárodním postavení dolaru. Proto obsahuje závěr práce několik prognóz o tom, zda euro nebo nějaká jiná nadnárodní měna dostihnou pozici dolaru nebo zaujmou jeho postavení světové rezervní a hlavní měny v mezinárodním obchodním styku.
|
host ::
RSS.