|
|
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa.
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Horak, Pavel (oponent)
Organizace repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce na území Československa Bc. et Bc. Jana Kasíková Abstrakt Práce se zabývá sociální problematikou repatriace tzv. přemístěných osob po druhé světové válce v Československu. Nejprve sleduje plánování organizace repatriace exilovou vládou v Londýně ve spolupráci s mezinárodními institucemi, zejména UNRRA a SHAEF. Dále je zkoumáno vytvoření a fungování organizačních struktur pro řešení tohoto dočasného problému, především z hlediska sociálního, zdravotního, dopravního i finančního zajištění ze strany vládních i nevládních orgánů. Zvláštní pozornost je věnována také participaci veřejnosti skrze poskytování darů, pomoc v dobročinných organizacích, mediální komunikaci či způsoby veřejné reprezentace problému. Závěrečná kapitola popisuje organizaci repatriace cizinců v Československu. Konkrétní fungování repatriace a vzájemné kooperace je ukázáno na příkladu československo-francouzské spolupráce. Klíčová slova: repatriace, návrat po druhé světové válce, Displaced Persons, UNRRA, poválečný tisk, repatriační vazby s Francií
|
|
|
Repatriace československých občanů z exilu ve Velké Británii po druhé světové válce
Kučera, Jaroslav ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Horak, Pavel (oponent)
Cílem této práce bude vyložit, jak probíhala repatriace z Velké Británie do osvobozeného Československa po druhé světové válce. Pro zařazení československé repatriace do mezinárodní repatriační akce je třeba zdůraznit roli mezinárodních organizací, bez kterých by celá akce nemohla být provedena. V první řadě se práce zaměřuje na mnohaleté plánování repatriace londýnskou československou exilovou vládou, což byl neskutečně zdlouhavý proces nejen pro ni samotnou, ale také pro spojenecké země. Plánování totiž naráželo na mnoho problémů a navíc se s některými závěry muselo počkat až do konce druhé světové války, protože bylo nutné znát aktuální situaci v domácím státě. Za druhé se v práci představí samotný start, průběh a závěr repatriace se zaměřením na jednotlivé transporty a obtíže, jež je doprovázely. V závěru práce je představeno několik repatriantů s jejich životními osudy během trvání jejich pobytu v Anglii, i po jejich návratu do vlasti. KLÍČOVÁ SLOVA: Československo, Druhá světová válka, Exil, Repatriace
|
|
|
Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943 - 1957)
Dordzhieva, Yulia ; Pargač, Jan (vedoucí práce) ; Šatava, Leoš (oponent)
Diplomová práce Deportace kalmyckého národa na Sibiř (1943-1957) je věnována jedné z tragických kapitol v dějinách Kalmyků, národa žijícího v dolním Povolží v Rusku. Na problematiku deportace Kalmyků v Sovětském svazu za druhé světové války v diplomové práci se nahlíží v širších souvislostech. Problematika deportace jako výchozí teze práce je zasazena do širšího kontextu. Koncept deportace a represivní politiky státní vlády byl v první polovině 20. století používán vládním aparátem Sovětského svazu jako jeden z nástrojů trestních sankcí a regulace poměrů ve státě. První polovina 20. století v Rusku je poznamenána obdobím stalinismu. Období vlády generálního tajemníka ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu J. V. Stalina (1922-1952) zapsalo se do ruských dějin jako období masových represí (kolektivizace, pronásledování kulaků, církevních hodnostářů a politických odpůrců, období "velkého teroru", deportace v předvečer druhé světové války, totální deportace za druhé světové války). Represivní politika sloužila jako jedna ze strategií soustředění moci v rukou Komunistické strany a stanovení režimu v zemi. Deportace celých národů za druhé světové války byly pojímány jako totální odplata sovětské vlády za zrádu vlasti. Deportované národy byly usvědčovány z masové velezrády a kolaborace s...
|
|
|
Repatriace a návrat Čechů po druhé světové válce z totálního nasazení a internace na území Německa
Kasíková, Jana ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
Repatriace československých občanů po druhé světové válce patří k málo prozkoumaným oblastem českých dějin. Tato práce se zabývá organizací repatriace a zaměřuje se především na návrat Čechů z území Německa. Mezi zkoumaná témata patří mezinárodním přípravy repatriace během války, vymezení statutu Displaced Persons a poválečné mezinárodní činnosti v této oblasti ze strany mezinárodních institucí, zvláště UNRRA a SHAEF. Ústředním tématem je repatriace v Československu, pozornost je věnována zejména nově vzniklému repatriačnímu odboru pro území Čech a Moravy. V práci je popsáno přispění jednotlivých organizací k této tzv. repatriační akci, jakož i organizace péče o repatrianty. Zvláštní kapitola popisuje dobovou mediální komunikaci s veřejností a informování veřejnosti o repatriační problematice.
|
|
|
Židé v poválečném Československu
Sušilová, Radana ; Randák, Jan (vedoucí práce) ; Kocian, Jiří (oponent)
Diplomová práce Židé v poválečném Československu se zabývá situací českých a moravských Židů po druhé světové válce. Práce se zaměřuje na Židy, osvobozené v koncentračních táborech, na průběh jejich repatriace do vlasti a problémy s jejich adaptací do společnosti v poválečném Českolovensku. Práce sleduje fungování československých repatriačních orgánů a zahraničních židovských institucí, které pomáhaly Židům s návratem do společnosti. Hlavní jádro práce spočívá v popsání rozporů mezi židovskými obcemi a českými úřady, ke kterým docházelo v průběhu návratu Židů a jejich začlenění do společnosti. V neposlední řadě se také zabývá Židy původem z Podkarpatské Rusi a Židy německými, jejichž podmínky byly mnohem horší.
|
|
| |
|
|
Repatriace sovy pálené, sýčka obecného, puštíka bělavého ze Zoologické zahrady Ostrava
SVOBODOVÁ, Yveta
V současné době jsou v České republice sova pálená a sýček obecný řazeni dle prováděcí vyhlášky MŽP č. 395/1992 Sb., mezi silně ohrožené druhy živočichů, puštík bělavý mezi kriticky ohrožené druhy živočichů. Změny v krajině spojené s nedostatkem potravní nabídky, zvýšená predace kunou skalní, nedostatek hnízdních biotopů a hnízdních dutin, negativní vliv vzrůstajícího automobilového provozu, technické nástrahy v zemědělských objektech, to vše vede ke snižování počtu populace sov. Za účelem pomoci těmto druhům byly vyhlášeny monitorovací projekty a následně repatriační programy. Práce byla zaměřena na zaznamenání počtu hnízdních párů sovy pálené, sýčka obecného a puštíka bělavého ve volné přírodě v České republice. Cílem bylo zhodnotit přínos monitoringu a repatriace pro volně žijící populaci těchto druhů. Byly zpracovány a postupně vyhodnoceny údaje o početnosti vybraných druhů sov na různých lokalitách České republiky.
|
|
|
Dlouhodobý pracovní pobyt v zahraničí a jeho vliv na další rozvoj kariéry
Synková, Zuzana ; Němec, Otakar (vedoucí práce) ; Frková, Ludmila (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na posouzení vlivu dlouhodobého pracovního pobytu v zahraničí na rozvoj kariéry. Na konkrétním příkladu České agentury na podporu obchodu CzechTrade je přiblížen proces řízení expatriantů v jednotlivých fázích, tj. vysílání pracovníků, řízení procesu expatriace a fáze návratu ze zahraničí neboli repatriace. Empirickým šetřením mezi pracovníky, aktuálně působícími v zahraničí, byl posouzen vliv získaných zkušeností na jejich osobnostní a kariérový rozvoj. Analýzou reálné situace v CzechTrade pak byl zhodnocen proces vysílání a návratnosti expatriantů a jejich vlivu na rozvoj organizace. Daná problematika byla posuzována ve specifickém prostředí státní správy, CzechTrade je příspěvkovou organizací Ministerstva průmyslu a obchodu ČR.
|
|
|
Hlavní proudy vnější migrace v českých zemích v letech 1938-1993 a jejich příčiny
Voříšek, Tomáš ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Kozelský, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce popisuje hlavní proudy zahraniční migrace v českých zemích v letech 1938-1993 a jejich příčiny. Práce je strukturována do osmi kapitol včetně úvodu, závěru a seznamu zdrojů. V úvodu jsou objasněny termíny využité v této práci a také vytyčeny její cíle. Druhá kapitola se zabývá obdobím druhé světové války a migrací před a během ní, třetí navazuje odsunem Němců a repatriací Čechů a Slováků po skončení války. Čtvrtá kapitola se věnuje emigraci za komunismu do roku 1967 a imigrací do českých zemí ze Slovenska a spřátelených socialistických zemí. Na čtvrtou kapitolu bezprostředně navazuje pátá, kde jsou dále zkoumány emigrační proudy za totality od roku 1968 až do pádu komunismu v roce 1989. V šesté kapitole je popsána změna v migračních trendech v českých zemích po pádu komunismu. Sedmou částí práce je závěr, kde shrnuji poznatky, práci pak ukončuji seznamem využité literatury.
|
|
| |
host ::
RSS.