|
|
Rehabilitační ošetřování na chirurgickém oddělení
RŮŽIČKOVÁ, Monika
Diplomová práce se věnuje problematice rehabilitačního ošetřování na chirurgickém oddělení. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda jsou sestry vnímány jako součást multidisciplinárního týmu pro oblast rehabilitačního ošetřování, do jaké míry je dokumentace k rehabilitačnímu ošetřování efektivní a také jsme zjišťovali zkušenosti pacientů se zapojením sester do rehabilitačního ošetřování. Empirická část diplomové práce byla provedena kvantitativní a kvalitativní metodou. Technika sběru dat kvantitativní metody byla provedena za pomocí standardizovaného dotazníku o sedmnácti otázkách pro praktické sestry, všeobecné sestry a sestry magistry z vybraných chirurgických oddělení. Pro kvalitativní metodu byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru s pacienty z traumatologie a ortopedické jednotky intenzivní péče. Informace z rozhovorů byly kódovány a na základě analýzy jsme zhotovily čtyři kategorie. Analýza rozhovorů probíhala metodou "Tužka a papír". Výběr informantů byl záměrný. Jednalo se o informanty v období maximálně čtrnáct dnů po operaci z Nemocnice České Budějovice. Výsledky kvantitativního výzkumu ukázaly, že v komunikaci multidisciplinárního týmu se vyskytují mezery. Zvyšuje se tedy riziko pochybení ze strany personálu, kdy může dojít k poškození pacienta. Další výsledek týkající se dokumentace ukázal, že sestry vnímají dokumentaci o realizaci intervencí rehabilitačního ošetřování více jako důkaz o zlepšení stavu pacienta než jako pracovní zátěž. Dále jsme zjistili, jak se statisticky prokazuje v třetí hypotéze, že sestry poskytují rehabilitační ošetřování na základě podnětů ostatních zdravotnických pracovníků než na podkladě vlastní iniciativy. Sestry v dotazníkovém šetření nejčastěji uváděly, že k rehabilitačnímu ošetřování je podněcuje lékař. V kvalitativní výzkumné části diplomové práce jsme mapovali, jaké zkušenosti mají pacienti se zapojením sester do rehabilitačního ošetřování. Z rozhovoru vyplynulo, že informanti mají problém rozlišit pojem rehabilitační ošetřování a fyzioterapie. Také jsme se dověděli, že většina informantů je spokojená s komunikací se sestrou, která je nutná v oblasti podpory soběstačnosti. Výsledkem rozhovoru je také fakt, že žádný informant nebyl edukovaný v předoperačním období o nácviku soběstačnosti nebo vertikalizaci. Další nedostatek byl v oblasti edukace dechové rehabilitace, kdy informanti projevili mezery v informacích o prevenci komplikací. Pozitivní odpovědi měli informanti v oblasti snižování bolesti v rámci rehabilitačního ošetřování. Z odpovědí je zřejmé, že sestry dbají na analgetickou léčbu pacientů při rehabilitačním ošetřování. Závěrem jsme se informantů dotazovali na kompenzační pomůcky. Výsledkem bylo, že informanti z ortopedických oddělení jsou o používání kompenzačních pomůcek lépe informování než informanti z traumatologických oddělení. A to zřejmě z důvodu delší předoperační přípravy. Zpracování empirické části diplomové práce je ukazatelem toho, že ačkoliv je ošetřovatelská péče na vybraných odděleních na vysoké úrovni, jsou zjevné nedostatky v rehabilitačním ošetřování. Výsledky by proto mohly být nápomocny k zaměření se na problémy v rehabilitačním ošetřování a usnadnit tak kroky managementu a zdravotnického personálu na vybraných chirurgických oddělní ke zkvalitnění ošetřovatelské péče.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda
Grygarová, Lenka ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Voráčová, Helena (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zpracování kazuistiky pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda a získání teoretických poznatků týkajících se onemocnění. Metody: Bakalářská práce je rozdělena na část obecnou a speciální. Obecná část je zaměřena na teoretické poznatky popisující anatomii cévního zásobení mozku, epidemiologii a neuroplasticitu mozku. V druhé půlce obecné části je detailněji zpracovaná problematika ischemické cévní mozkové choroby, její dělení, klinický obraz a rizikové faktory. Závěrečná část je věnována spasticitě a rehabilitační péči o pacienta. Speciální část vznikla na podkladě praxe probíhající ve Vršovické zdravotní a.s. od 20. ledna 2014 do 14. února 2014. Jejím obsahem je detailní kazuistika pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě s levostrannou symptomatologií. Výsledek: Zdravotní stav pacienta se během rehabilitace zlepšil. Došlo k pozitivnímu ovlivnění stability stoje, chůze i celkové soběstačnosti pacienta. Klíčová slova: Cévní mozková příhoda, ischemie, spasticita, rehabilitační péče.
|
|
| |
|
|
Změna dynamiky hrudníku u pacientů po torakotomických operacích
Sidorenková, Olga ; Babková, Lenka (vedoucí práce) ; Tomší, Adéla (oponent)
Diplomová práce pojednává o torakotomických operacích a jejich vlivu na změny dynamiky hrudníku. Pacienti po torakotomických operacích nebývají indikováni k ambulantní rehabilitaci. Diplomová práce sleduje, jak se mění dynamika hrudníku po daných operacích a sleduje vývoj těchto změn v čase bez dalšího zásahu v rámci ambulantní rehabilitace. Pacienti byli edukováni v rámci hospitalizace a obdrželi speciálně připravený brožura o vhodném pohybovém režimu. Teoretická část se věnuje plicním operacím, možnostem zásahu respirační fyzioterapie u daných pacientů. Praktická část sleduje vliv plicních operací na expanze hrudníku, vývoj bolesti u pacientů pomocí dotazníků bolesti (pomocí Vizuální stupnice intenzity bolesti a Dotazníku interference bolestí s denními aktivitami) a vliv operace na pacienty v rámci posouzení kvality života pomocí dotazníku WHOQOL BREF.
|
|
|
Vliv a možnosti fyzioterapie u pacientů po onkologicko-chirurgických zákrocích hrudníku - její specifika v předoperačním, akutním pooperačním a ambulantním období
Hrbáčková, Karolína ; Smolíková, Libuše (vedoucí práce) ; Babková, Lenka (oponent)
Diplomová práce Vliv a možnosti fyzioterapie u pacientů po onkologicko-chirurgických zákrocích hrudníku - její specifika v předoperačním, akutním pooperačním a ambulantním období 7 Abstrakt Nádorová onemocnění plic patří mezi nejčastější nádorová onemocnění na světě. U mužů se jedná o nádorové onemocnění s nejčastější incidencí, u žen se pak řadí na třetí pozici. Nejfrekventovanější je bronchogenní karcinom, pod který spadají tumory průdušnice, průdušek i plicního parenchymu. Ve většině případů léčba vyžaduje chirurgické odstranění tumoru spojené s hospitalizací a následnou rehabilitací. Teoretická část pojednává o onkologicko-chirurgické problematice plicních tumorů. Převážná část teorie je věnována možnostem fyzioterapie a její specifika v jednotlivých fázích rehabilitační péče. Praktická část sleduje dvě skupiny pacientů a komparativně hodnotí efekt terapie jednotlivých fázích péče pomocí objektivních i subjektivních testů.
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda
Weissová, Adéla ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Křížková, Štěpánka (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda Cíle: Cílem této práce je zpracování kazuistiky u pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda a shrnutí teoretických poznatků týkajících se tohoto onemocnění. Metody: Práce je rozdělena na obecnou a praktickou část. V obecné části se zaměřuji na popsání teoretických východisek této diagnózy za pomoci odborné literatury, především na její etiopatogenezi, klinickou symptomatiku a léčebnou rehabilitaci u pacientů po prodělání tohoto onemocnění. V praktické části je zpracována kazuistika pacienta, s kterým jsem měla možnost spolupracovat během souvislé odborné praxe na rehabilitačním lůžkovém oddělení v Oblastní nemocnici v Kladně v termínu 21.1. - 15.2. 2019. Kazuistika obsahuje vyšetření pacienta, navržení terapie dle vstupních hodnot, aplikaci daných terapií a zhodnocení následného efektu terapeutického působení na fyzický a psychický stav pacienta. Výsledky: Pacient během terapií zaznamenal výrazná zlepšení především v oblasti samostatnosti a soběstačnosti při vykonávání běžných denních činností. Tohoto zlepšení bylo dosaženo zejména kvůli zvýšení rozsahu hybnosti paretických segmentů. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, ischémie, spasticita, hemiparéza, fyzioterapie, rehabilitační péče
|
|
| |
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda
Grygarová, Lenka ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Voráčová, Helena (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda Cíle: Hlavním cílem bakalářské práce bylo zpracování kazuistiky pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda a získání teoretických poznatků týkajících se onemocnění. Metody: Bakalářská práce je rozdělena na část obecnou a speciální. Obecná část je zaměřena na teoretické poznatky popisující anatomii cévního zásobení mozku, epidemiologii a neuroplasticitu mozku. V druhé půlce obecné části je detailněji zpracovaná problematika ischemické cévní mozkové choroby, její dělení, klinický obraz a rizikové faktory. Závěrečná část je věnována spasticitě a rehabilitační péči o pacienta. Speciální část vznikla na podkladě praxe probíhající ve Vršovické zdravotní a.s. od 20. ledna 2014 do 14. února 2014. Jejím obsahem je detailní kazuistika pacienta po ischemické cévní mozkové příhodě s levostrannou symptomatologií. Výsledek: Zdravotní stav pacienta se během rehabilitace zlepšil. Došlo k pozitivnímu ovlivnění stability stoje, chůze i celkové soběstačnosti pacienta. Klíčová slova: Cévní mozková příhoda, ischemie, spasticita, rehabilitační péče.
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelská péče o nemocné po amputaci
DOPITOVÁ, Pavla
Amputace je v současné době poměrně častý výkon, jehož nejčastější příčinnou bývají komplikace nemocných, kteří se léčí s diabete tzv. diabetická noha, další početnou skupinu tvoří lidé s devastujícím poraněním končetiny. Nemocní, u kterých je prováděna amputace, jsou přijímáni zejména na chirurgické a traumatologické standardní oddělení nebo na jednotky intenzivní péče a je nutné, aby sestry měly nejen teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti v ošetřovatelské péči u těchto nemocných, protože pokud se má nemocný po amputaci opět zapojit do plnohodnotného života, je třeba mu poskytnou kvalitní ošetřovatelskou péči. Ošetřovatelská péče je nutně multidisciplinární, jelikož se na ní musí podílet nejen zdravotničtí pracovníci na akutních lůžkách, rehabilitačním oddělení a na ambulancích, ale i pracovníci technické ortopedie. V práci byly stanoveny 2 cíle. Prvním cílem bylo zjistit, zda sestry umí pečovat o klienta po amputaci. Druhým stanoveným cílem bylo zjistit, zda sestry přistupují ke klientovi holisticky. K těmto cílům byly zvoleny tři hypotézy. Hypotéza 1: Sestry dodržují správné postupy při péči o klienta po amputaci. Hypotéza 2: Sestry mají dostatek informací o péči o klienta po amputaci. Hypotéza 3: Sestry se zaměřují pouze na fyzické potřeby klienta. Všechny tři hypotézy se nepotvrdily. Cíle práce byly splněny. Bakalářská práce by mohla být použita při seminářích na oddělení chirurgie či traumatologie dále může sloužit jako materiál pro studenty zdravotnictví anebo k vytvoření standardu v ošetřovatelské péči o nemocné po amputacích. Jako součást práce byl vytvořen edukační materiál, zabývající se ortopedickou protetikou.
|
host ::
RSS.