|
|
Analýza dopadu zavedení regulačních poplatků na efektivnost zdravotnického systému v České republice
Běgeřová, Michaela ; Janíčko, Martin (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje dopad regulačních poplatků, které byly v českém zdravotnictví zavedeny v roce 2008 jako součást reformy zdravotnictví. Práce shrnuje specifika ekonomie zdravotní péče, srovnává hlavní systémy financování zdravotnictví a popisuje vývoj a současnou situaci českého zdravotního systému. Samotné regulační poplatky byly implementovány jednak za účelem omezení nadužívání lékařské péče a jednak jako zdroj dodatečných příjmů plynoucích do zdravotnictví. Provedená ekonometrická analýza odhaluje, že povinnost hradit regulační poplatek snižuje čtvrtletní počet ambulantních návštěv lékaře o 0,198.
|
|
|
Analýza dopadů zavedení regulačních poplatků po roce 2008 ve zdravotnictví v České republice
Suchomel, Jiří ; Prachař, Ondřej (vedoucí práce) ; Lukášová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dopady, které způsobilo zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví v České republice po roce 2008. V teoretické části je představen systém financování zdravotnictví v České republice. Praktická část se zabývá analýzou jednotlivých ukazatelů, které dle Ministerstva zdravotnictví ČR měly zavedení regulačních poplatků ovlivnit. Cílem je pak zjistit, zda ovlivnění těchto ukazatelů bylo jiné, než bylo plánované, a proto došlo k jejich zrušení. V této analýze vyšlo, že ovlivnění bylo ve větší míře takové, jaké se od regulačních poplatků očekávalo a jejich zrušení proběhlo z jiného důvodu.
|
|
|
Dopad regulačních poplatků ve zdravotnictví na veřejné zdravotní pojištění
PRAŽMOVÁ, Věra
Veřejné zdravotní pojištění funguje v České republice již více než dvacet let. Za toto období vzniklo mnoho návrhů na reformu zdravotnictví, které měly udržet růst nákladů na zdravotní péči a na druhé straně neomezit kvalitu a dostupnost zdravotní péče pro pacienty. Součástí reformy zdravotnictví bylo i zavedení regulačních poplatků, které měly jednak omezit poptávku po zdravotní péči a tím regulovat spotřebu zdravotních služeb a dále přinést do zdravotnictví další soukromé zdroje. Cílem disertační práce bylo zjistit, zda zavedené regulační poplatky ovlivnily počet návštěv pacientů u lékaře a také, zda měly dopad na výši nákladů na zdravotní péči. V teoretické části disertační práce autorka popisuje zdravotnické systémy některých evropských zemí, a to zejména z pohledu spoluúčasti pacienta na úhradě zdravotní péče. Větší pozornost je pak věnována systému financování zdravotní péče v České republice. V práci jsou podrobně charakterizovány jednotlivé druhy regulačních poplatků včetně změn v právní úpravě, kterými za dobu do svého zavedení prošly. Na základě údajů zdravotních pojišťoven autorka sumarizuje částky za jednotlivé typy poplatků, které pojištěnci všech zdravotních pojišťoven zaplatily od doby jejich zavedení do roku 2012. V praktické části práce autorka analyzovala a statisticky zpracovala data jedné z poboček zaměstnanecké zdravotní pojišťovny a na souboru těchto dat sleduje vývoj průměrného počtu návštěv na jednoho pojištěnce ve vybraných odbornostech ambulantní péče v roce 2007 - tedy před zavedením poplatků a porovnává jej s průměrným počtem návštěv po zavedení poplatků, tedy za období let 2008 -2013. Byl sledován vývoj počtu návštěv u celkem 22 odborností ambulantní péče. Získané výsledky autorka statisticky vyhodnotila pomocí tzv. jednovýběrového jednostranného t-testu. Dále byl sledován i vliv regulačních poplatků na náklady zdravotní péče v jednotlivých sledovaných odbornostech. Obdobně jako u počtu návštěv autorka porovnává průměrné náklady na jednoho pojištěnce ve vybraných odbornostech před zavedením poplatků, tj. v roce 2007 a po jejich zavedení. Práce podává ucelený přehled o dané problematice a může být využita jako podkladový materiál pro další úvahy o regulačních opatřeních ve zdravotnictví.
|
|
| |
|
|
Regulační poplatky ve zdravotnictví 5 let po zavedení
ŠILLEROVÁ, Veronika
Regulační poplatky byly zavedeny zákonem č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů, kterým byla novelizována řada zákonů, včetně zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. Tato novela stanovila povinnost pojištěnce, popř. jeho zákonného zástupce platit regulační poplatky zdravotnickému zařízení, které mu poskytlo zdravotní péči ? lékaři, zdravotnickému zařízení či lékárně. Cílem práce bylo shrnout právní úpravu týkající se regulačních poplatků a zmapovat názory občanů na tuto problematiku a na regulační charakter poplatků. Dílčím cílem bylo zjistit, zda se názory občanů změnily v uplynulých 5 letech od jejich zavedení, jestli si na ně zvykli a pochopili jejich smysl, či zda by poplatky raději zrušili. V teoretické části práce jsou vysvětleny pojmy týkající se zdravotnictví a pojišťovnictví, podrobně jsou popsány jednotlivé regulační poplatky, jejich výše, okruhy osob, kterých se týkají. Pozornost je věnována i případům osvobození od regulačních poplatků. Teoretická část dále pojednává o ochranném limitu, který se tématu regulačních poplatků přímo dotýká, a je zde vysvětleno, které poplatky se do tohoto limitu započítávají. V další podkapitole jsou vysvětlena základní pravidla poskytování péče ve členských státech Evropské unie a na závěr teoretické části jsou popsány také jednotlivé změny a novely, kterými regulační poplatky procházely v průběhu let 2008-2013. Ke zpracování praktické části byl použit kvantitativní výzkum, provedený pomocí metody dotazování. Dotazníkové šetření na 331 respondentech z řad veřejnosti Jihočeského kraje bylo uskutečněno prostřednictvím online dotazníku a tištěných formulářů. Na základě studia odborné literatury byly stanoveny 3 následující hypotézy: Hypotéza 1: Respondenti nesouhlasí se zvýšením poplatku za pobyt v nemocnici z 60 na 100,- Kč. Hypotéza 2: Ze zavedených regulačních poplatků ovlivňuje čerpání zdravotní péče pouze poplatek za pohotovostní službu. Hypotéza 3: Pacienti souhlasí s regulačním poplatkem za recept. Z těchto hypotéz se H1 a H3 potvrdily, zatímco H2 byla na základě výsledků dotazníku vyvrácena. Ukázalo se, že poplatek 90 Kč za ošetření na pohotovosti není pro většinu osob tak vysoký, aby přímo znemožnil využití této pohotovostní služby a ovlivnil tak negativně čerpání zdravotní péče. Naopak z potvrzené hypotézy 3 vyplývá, že zrušení poplatku 30 Kč za položku na receptu a nahrazení poplatkem za recept jako celek byl správným krokem, protože pacienti jsou ochotnější zaplatit poplatek za celý recept než platit za každou položku na něm. U hypotézy 1 byl výsledek takřka jednoznačný, většina respondentů nesouhlasí se zvýšením poplatku za den pobytu v nemocnici. Výsledky výzkumu poukazují na fakt, že oproti minulým rokům se zlepšuje nejen všeobecná informovanost o systému regulačních poplatků, ale i jejich akceptace občany, a že se zvyšuje ochota je platit. Vždy se najde skupina občanů, kteří nebudou spokojeni se stávajícím nastavením regulačních poplatků a zřejmě se nepodaří zcela vyloučit, aby poplatky nikdy nezasáhly do osobního či rodinného rozpočtu. Je však důležitým úkolem českého zdravotnictví a odpovědných orgánů nastavit regulační poplatky tak, aby byl splněn jejich regulační účel a na druhé straně aby poplatky neomezily možnost některých osob, které se ocitly v sociálně či jinak obtížné situaci, čerpat zdravotní péči. Práce by mohla sloužit jako informační brožura pro širokou veřejnost, jako studijní materiál pro studenty zdravotně-sociálních oborů či jako materiál určený k porovnání s budoucími výzkumy.
|
|
| |
|
|
Regulační poplatky v systému českého zdravotnictví
KYTLEROVÁ, Ivana
Velká část práce byla věnována regulačním poplatkům jako jednomu z regulačních mechanismů zdravotních systémů. Podstatné místo v práci zaujímá rozpracování tématu nárůstu nákladů na fungování zdravotních systémů v současném světě a jejich možností řešení. Práce se také zabývá rozsáhlým a často diskutovaným tématem spravedlnosti ve vztazích mezi lékařem a pacientem. Téma bylo zpracováno v souvislosti s historickými okolnostmi a filozofickým rozměrem vnímání spravedlnosti ve zdravotnictví. Dále jsou rozpracovány ideje a ideologické základy spravedlnosti, které se promítají do politických ideologií. Krátce byly charakterizovány zdravotnické systémy, systém zdravotního pojištění v České republice a jeho právní úprava. Cílem práce bylo zmapovat názor některých řadových občanů na vnímání spravedlnosti v českém zdravotnictví a na zavedení regulačních poplatků. Dílčími cíli bylo zjistit, jak se politická orientace odráží v názoru na spravedlnost vybíraných regulačních poplatků a dále pak zmapovat jak výše příjmu respondentů ovlivňuje názor na to, že regulační poplatky jsou příjmem zdravotnického zařízení. Stanoveny byly dvě hypotézy. Hypotéza 1 : Vysokoškoláci jsou lépe orientováni v systému regulačních poplatků. Hypotéza 2 : Více jak 80 % respondentů považuje za nespravedlivé, že regulační poplatky jsou příjmem lékaře, zdravotnického zařízení, lékárny. Ke zpracování byla použita metoda dotazování, sběr dat byl uskutečněn pomocí techniky dotazníku. K vyhodnocení informací byly použity statistické metody vhodné pro analýzu kategoriálních dat. Bylo rozdáno 300 dotazníků, návratnost byla 74 %, výzkumný soubor nakonec tvořilo 182 respondentů z města Votice. Další použitou metodou ke zpracování byla sekundární analýza dat. Výsledky dotazníkového šetření přinesly řadu zajímavých skutečností týkajících se postoje respondentů k otázce spravedlnosti a stavu českého zdravotnictví. Dále bylo potvrzeno, že respondenti s vysokoškolským vzděláním jsou lépe orientováni v systému regulačních poplatků. Respondenti ve více než 65 % považují za nespravedlivé, že zisk z jejich výběru je příjmem zdravotnického zařízení. Jedna z hypotéz byla potvrzena a druhá vyvrácena. Získané informace mohou být použity jako návod k veřejné diskuzi.
|
|
|
Problém rovnosti a efektivnosti při realizaci vládních programů
Benda, Vladislav ; Musil, Martin (vedoucí práce) ; Krbová, Jana (oponent)
Práce by měla ukázat obecné i konkrétní podmínky a problémy rovnosti a efektivnosti v ekonomice při realizaci vládních programů a na konkrétních analyzovaných příkladech navrhnout možná řešení, zlepšení, či alternativní postupy. V teoretické části se práce nejprve zabývá rolí veřejného sektoru v národním hospodářství, příčinami proč stát provádí své zásahy do různých odvětví hospodářství, přičemž nedílnou součástí je nástin zdravotnictví jako jedné z výdajových sektorů vlády. Na tuto část navazují koncepty hodnocení různých typů programů z pohledu jejich efektivnosti a teoretické koncepty pohledu na rovnost a spravedlnost. V praktické části je provedeno hodnocení programu zaměřeného na zavedení regulačních poplatků ve zdravotnictví v České republice.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.