|
|
Role systémů značení regionálních produktů v procesu institucionalizace regionů a v jejich rozvoji
Kašková, Magdalena ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Jehlička, Petr (oponent)
Diplomová práce řeší v rámci české geografie dosud málo zkoumané téma regionálních produktů, resp. systémů značení regionálních produktů. Snaží se jednak určit jejich roli v procesu institucionalizace regionu (podle Anssi Paasiho), jednak identifikovat přínosy značení k rozvoji regionu. Základ práce tvoří teoretická rozprava zahrnující koncept formování regionu a regionální identity, téma regionálních produktů jako součást konceptu alternativních potravinových sítí a problematiku symboliky a značek. Vlastní výzkum má tři fáze. Výsledkem první fáze je sestavení databáze českých systémů značení a zhodnocení vývoje značení regionálních produktů v Česku. Další fáze hodnotí z různých hledisek (polohových, strukturálních aj.) 22 vybraných systémů značení sdružených v Asociaci regionálních značek. Třetí fáze výzkumu ověřuje a doplňuje zjištěné údaje formou řízených rozhovorů s klíčovými aktéry systémů značení. Práce prokázala na všech měřítkových úrovních vztah mezi značením regionálních produktů a institucionaliazcí regionu. Značení se uplatňuje zejména při vymezování prostorového tvaru regionu a upevňování regionálního vědomí a image regionu. Značení regionálních produktů může být účinným nástrojem rozvoje regionů včetně problémových, nelze je však přeceňovat. Jde spíše o vhodnou doplňkovou aktivitu v...
|
|
|
Regional Identity and Conflict in Transnistria since Late Communism
Niutenko, Olga ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent) ; Nucifora, Melania (oponent)
Regionální identita a konflikt v Podněstří od pozdního komunismu Tato studie zkoumá problematiku konfliktu v Podněstří, jeho identitu a státnost pohledem historiografie, hospodářského rozvoje, jazykové a vzdělávací politiky, náboženství, sovětské ideologie a prostřednictvím pamětihodností ve dvou částech Moldavské republiky: v Besarábii a v Podněstří. Výsledky práce odhalily vliv výše uvedených aspektů na identitu v obou regionech, významnou roli státních orgánů Podněstří a Moldavské republiky na utváření mínění lidí, zesilující myšlenku státnosti Podněstří a existence regionální identity v Podněstří ve fázi přechodu.
|
|
|
Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku.
Sladká, Jana ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Diplomová práce "Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku" má za hlavní cíl posouzení regionální identity obyvatel a rekreantů v příhraniční oblasti Česka - Borska, a dále pak zjištění povědomí sounáležitosti uživatelů území, ve kterém žijí a které využívají k účelu rekreace. Vedle posouzení regionální identity na území Borska je cílem srovnat výsledky výzkumu vybrané oblasti s celkovými výsledky grantového projektu číslo 43/03/1491 a nalézt specifika, a to metodou dotazníkového šetření a řízených rozhovorů, včetně tabelárního a grafického znázornění výsledků šetření. Dalším cílem je posouzení regionální identity regionu na základě propagačních materiálů. Modelové území Boru na Tachovsku je příkladem příhraniční periferie Česka, kde formování regionální identity bylo velmi ovlivněno 2. světovou válkou a následným dosidlováním.
|
|
|
Formování regionální identity na území vnitřní periferie Česka; případová studie Neveklovsko
Skalová, Vlasta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Bičík, Ivan (oponent)
Diplomové práce si klade dva základní cíle. Prvním je analýza procesů formování regionální identity a identity regionů v modelovém území Neveklovska a identifikace vnitřního potenciálu regionu ze socioekonomických a sociokulturních hledisek. Druhý cílem je snaha identifikovat rozdíly v jednotlivých modelových územích Česka specifických vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí, ve kterých byl výzkum prováděn v rámci grantového projektu. Výzkum byl prováděn na základě terénního a dotazníkového šetření. Modelové území Neveklovsko je příkladem venkovského území vnitřní periferie, s vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí. Významnou roli při formování regionální identity sehrála 2. světová válka a nucené vysídlení oblasti pro účely cvičiště SS. Klíčová slova: druhé bydlení, regionální identita, venkov, vnitřní periferie
|
|
|
Amenitní migrace a regionální identita na Prachaticku
Loquenz, Jan ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Novotná, Marie (oponent)
Tato diplomová práce nesoucí název "Amenitní migrace a regionální identita na Prachaticku" se zabývá porovnáním síly regionální identity u stálých obyvatel a amenitních migrantů v oblasti zájmového území ORP Prachatice. Amenitní migrace je poměrně mladý termín, který se dá volně přeložit jako migrace požitková. Tento specifický druh migrace je motivován snahou lidí žít v oblastech s kvalitním životním prostředím. Zpravidla se jedná o pohyb obyvatelstva z městského prostředí do prostředí venkovského. Pro účely této práce bylo vybráno jako zájmová oblast území ORP Prachatice, které se skládá ze tří pověřených úřadů - PÚ Netolice, PÚ Prachatice a PÚ Volary. Celé zájmové území nabízí na poměrně malé ploše 3 dosti odlišná přírodní prostředí. Cílem této práce je porovnání míry regionální identity obyvatelstva v závislosti na takto odlišném okolním prostředí a také porovnání síly regionální identity mezi skupinou stálých obyvatel a amenitních migrantů. Výsledky práce, které jsou vyhodnoceny z dotazníkového šetření, jsou zaměřeny na mobilitu obyvatelstva, hodnocení kvality složek okolního prostředí, symboliku regionu, pozitiva a negativa regionu, informovanost obyvatelstva a na téma pohraničí. Klíčová slova: amenitní migrace, pohraničí, regionální identita, turismus.
|
|
|
Role euroregionu Silva Nortica v rámci přeshraniční spolupráce a při utváření regionální identity.
Klečková, Veronika ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučerová, Silvie Rita (oponent)
P edkládaná práce se zabývá vlivem euroregionu Silva Nortica na p eshrani ní spolupráci a regionální identitu. Silva Nortica se nachází na esko-rakouském pohrani í a je nejmlad ím euroregionem v esku. Situace v euroregionu je analyzována pomocí kvantitativního a kvalitativního výzkumu, a tak nabízí komplexní pohled na danou problematiku. V kontextu rámcových institucionálních podmínek euroregionu bylo analyzováno dotazníkové et ení spole n s ízenými rozhovory s p edstaviteli euroregionu. V práci jsou také nastín ny mo né varianty budoucího vývoje euroregionu. Z výsledk výzkumu vyplývá, e mezi místními obyvateli existuje potenciál pro budování p eshrani ního spole enství. Na druhou stranu na institucionální úrovni existuje ada problematických faktor , které mohou bránit prohlubování p eshrani ní spolupráce v esko-rakouském pohrani í. Klí ová slova: Euroregion Silva Nortica, esko-rakouské pohrani í, p eshrani ní spolupráce, regionální identita, p eshrani ní spole enství, víceúrov ové ízení
|
|
|
Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku.
Sladká, Jana ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Kopp, Jan (oponent)
Diplomová práce "Regionální identita obyvatel a rekreantů v pohraničí; případová studie: Bor na Tachovsku" má za hlavní cíl posouzení regionální identity obyvatel a rekreantů v příhraniční oblasti Česka - v Boru, a dále pak zjištění povědomí sounáležitosti uživatelů území, ve kterém žijí a které využívají k účelu rekreace. Vedle posouzení regionální identity na území Boru je cílem srovnat výsledky výzkumu vybrané oblasti s celkovými výsledky grantového projektu číslo 43/03/1491 a nalézt specifika, a to metodou dotazníkového a terénního šetření a řízených rozhovorů, včetně tabelárního a grafického znázornění výsledků šetření. Dalším cílem je posouzení regionální identity regionu na základě jeho propagace a prezentace. Modelové území Boru na Tachovsku je příkladem příhraniční periferie Česka, kde formování regionální identity bylo velmi ovlivněno 2. světovou válkou a následným dosidlováním. Klíčová slova Identita obyvatel, regionální identita, periferie, příhraničí, Bor (Tachovsko)
|
|
|
Regionální diferenciace svahilské identity - případová studie měst Vanga a Ushongo
Mbezi, Barbora ; Havlíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Frajer, Václav (oponent)
Předkládaná práce se zabývá tvorbou svahilské identity v rámci dvou států Keňa a Tanzanie. Svahilové obývali východoafrické pobřeží již od prvního tisíciletí. Využívali tamní zdroje k obchodování a vytváření svého vznešeného postavení. Značný vliv na vývoj svahilské kultury měl islám jako myšlenkový proud. Tyto tradiční prvky typické pro svahilskou kulturu byly značně omezeny obdobím kolonialismu, kde nově vzniknuvší hranice rozdělila toto etnikum. Situace na obou stranách hranice je analyzována pomocí kvantitativního i kvalitativního výzkumu a tak nabízí komplexní pohled na problematiku. Z výsledků výzkumu vyplývá, že vybrané obce jsou si velice podobné s malými rozdíly. Ty se týkají uzavřenosti či otevřenosti vesnice vůči stále narůstajícímu cestovnímu ruchu. Obecně lze říci, že ustanovená hranice při utváření svahilské identity nehraje téměř žádnou roli. Svahilové si zachovávají tradiční postavení v rámci východoafrického pobřeží, i když s narůstající vzdáleností jsou vztahy se zahraničními sousedy méně provázané.
|
|
|
Transformace rekreačního zázemí Prahy
Tesař, Jakub ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Havrlant, Jan (oponent)
Diplomová práce se věnuje transformaci rekreačního zázemí Prahy. Zaměřuje se na modelové území obcí Ohrobec a Dolní Břežany, které je dlouhodobě sledováno katedrou sociální geografie a regionálního rozvoje Univerzity Karlovy v Praze. Oblast je významnou rekreační oblastí, od počátku devadesátých let však dosahuje velkých změn. V území dochází k transformaci druhého bydlení a suburbánní činnosti, která mění dosavadní tvář krajiny. Ve zkoumané lokalitě tak dochází ke změně sociální skladby uživatelů území. Práce si klade za cíl zjistit, jak tito lidé využívají daný prostor, jak se identifikují s prostorem, kde žijí či se rekreují a jaké mají vzájemné vztahy. Vzhledem k charakteru tématu je zvoleno několik metod z řad kvalitativního výzkumu, hlavním zdrojem informací je dotazníkové šetření mezi obyvateli a rekreanty území.
|
|
|
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku
Dufková, Kateřina ; Chromý, Pavel (vedoucí práce) ; Osoba, Petr (oponent)
Diferenciace územních identit obyvatel na Karlovarsku Abstrakt Bakalářská práce se zabývá regionální identitou obyvatel Karlovarského kraje. Jeho příhraniční poloha a specifický historický a demografický vývoj (odsun tzv. českých Němců a téměř kompletní výměna obyvatelstva po druhé světové válce) z něj činí ideální modelové území pro zkoumání vztahu obyvatel k oblasti, v níž žijí. Na základě vyhodnocení dotazníkového šetření je posuzována zakořeněnost místních obyvatel a pocit sounáležitosti s územím kraje. Pozornost je pak věnována diferenciaci územních identit v jednotlivých typech mikroregionů, vzájemně se lišících svým ekonomickým a populačním vývojem. Klíčová slova regionální identita, Karlovarsko, pohraničí, periferie
|
host ::
RSS.