|
|
Královéhradecká Pochodeň přelomu 80. a 90. let dvacátého století jako příklad transformace československého regionálního deníku
Vaněk, Vladimír ; Končelík, Jakub (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Sametová revoluce v listopadu 1989 znamenala konec komunistické nadvlády a znovuobnovení demokracie. Přelom 80. a 90. let patří bezesporu k významným historickým obdobím české společnosti, přinesl zásadní a svým způsobem revoluční změny - nový politický i ekonomický systém, nové mezinárodní postavení země, nová politická práva a občanské svobody, ale i nové povinnosti a odpovědnost. Změny se týkaly také českých médií. Především došlo k jejich přechodu do soukromých rukou. Klíčovým zájmem této práce je podrobné zmapování deníku Pochodeň na přelomu 80. a 90. let, především pak samotný proces transformace novin po roce 1989. Práce se zabývá obdobím před listopadem 1989, kdy byla Pochodeň tiskovým orgánem krajského výboru KSČ v Hradci Králové. Součástí je také popis sametové revoluce v redakci a následný vývoj po roce 1990. Práci je zasazena do kontextu doby minulé. Její součástí je pohled na transformaci české společnosti, ekonomiky i českých médií. Takto koncipovaná diplomová práce popisuje nedávnou historii východočeského periodika a využívá paměti novinářů, kteří byli na přelomu 80. a 90. let členy redakce Pochodně, respektive Hradeckých novin.
|
|
|
Obsahová analýza obrazu politika v celostátním a regionálním deníku na příkladu Jiřího Čunka
Pomšárová, Markéta ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Nečas, Vlastimil (oponent)
Tématem analýzy je vývoj obrazu politika v celostátním a regionálním deníku na příkladu Jiřího Čunka v období od září 2006 do dubna 2007 (včetně). Analyzovány byly dva z nejčtenějších deníků - celostátní Mladá fronta Dnes a regionální Valašský deník - konkrétně přístupem kvalitativní obsahové analýzy případová studie. Mladá fronta Dnes začala o osobě komunálního politika Jiřího Čunka referovat velmi zvolna. Zájem tohoto celostátního deníku zesílil ve chvíli, kdy byl politik zvolen zákonodárcem a začala se objevovat kontroverzní témata spojená s jeho osobou. V tu chvíli deník začíná přinášet zprávy nejen o politických tématech spojených s J. Čunkem, ale také informace z jeho soukromého života. Naproti tomu Valašský deník o Jiřím Čunkovi, starostovi města Vsetína, referoval bez významnější odmlky dlouhodobě, nicméně postupně rozšiřoval rejstřík témat s ním spojených. Leckdy byly na způsobu podání informací patrné sympatie veřejnosti z regionu i deníku samého k prvnímu muži vsetínské radnice.
|
|
|
Osvobozený našinec v letech 1945 až 1948
Marešová, Veronika ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Diplomová práce s názvem Osvobozený Našinec v letech 1945 - 1948 si klade za cíl zpracovat analýzu sledovaného listu ve zvoleném období. Osvobozený Našinec byl regionálním katolickým deníkem vycházejícím v Olomouci s více než 80 letou tradicí. Přestože dlouhé roky odolával mnohým neblahým vlivům, únorový komunistický převrat v roce 1948 znamenal definitivní konec jeho vycházení. Deník doposud sloužil především pro účely doplnění informací o životě v Olomouci, nicméně sám nebyl předmětem hlubšího zkoumání. Práce se zprvu zabývá vývojem deníku od počátku své existence do roku 1941, kdy byl ve válečném období zastaven. Osvobozeného Našince po druhé světové válce vydávala Československá strana lidová, proto je jedna kapitola věnována i straně a jejímu vývoji. Následující část práce popisuje situaci v Československu po konci války a změny, které válka přinesla ve všech oblastech života, zaměření bude věnováno tisku, Olomoucku a Československé straně lidové. Další kapitola se věnuje samotnému Osvobozenému Našinci. Vedle obecných charakteristik deníku se část kapitoly zaměřuje na vliv ČSL na deník, na členy redakce, na vydavatelství a na závěrečné dny listu. Poslední kapitola je věnována obsahovému zaměření deníku a jeho grafické podobě.
|
|
|
Mediální preference před volbami do Poslanecké sněmovny PČR 2013
Stanislavová, Anita ; Křeček, Jan (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Práce sleduje distribuci mediálního prostoru politickým stranám v předvolebním období na příkladu Moravskoslezského a Pražského deníku. Teoreticky přitom vychází z politického paralelismu jako pojmu popisujícím ovlivnění struktury mediálního obsahu preferencemi subjektů podílejících se na jeho vzniku. Práce popisuje také press-party paralelismus Colina Seymour-Ura, na něj navazující práci Blumlera a Gurevitche a media-party paralelismus van Kempenové. Stručně se věnuje i historickému vývoji vztahů mezi politickými a mediálními systémy v Evropě a USA. V praktické části sleduje v období od 26. září do 26. října 2013 frekvenci a rozsah zpráv o vybraných politických subjektech. V obou periodicích odhaluje převahu levicové ČSSD, silněji se objevuje v Moravskoslezském deníku. Také ukazuje vzhledem k výsledkům voleb výraznou preferenci SPOZ. Odhaluje rozdílnost v distribuci mediálních obsahů mezi jednotlivé kategorie zpráv (zpravodajský článek, komentář, rozhovor), kdy v Moravskoslezském deníku dostávají politické subjekty více prostoru v rozhovorech. Dle výsledků práce se dá předpokládat, že Deník se na pravolevé škále politických preferencí staví spíše doleva. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
host ::
RSS.