|
|
Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje
Kalouš, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje." pojednává o odlišnostech práce a postavení regionálních novinářů, jejichž činnost považuje za specifický druh žurnalistiky. Zaměřuje se především na oblast získávání a práci s informacemi, problémy a obtíže regionální žurnalistiky, roli novinářů, vztah k místnímu prostředí a etickou rovinu a v neposlední řadě přináší sociologický profil regionálních novinářů v Ústeckém kraji. Na základě výzkumu, který se skládal z nezúčastněného pozorování a dotazníkového šetření v sedmi redakcích deníků vydavatelství Vltava-Labe-Press, vykresluje obraz novinářů na periferii, kteří v obecné rovině dlouhodobě bojují se špatnou pověstí. Součástí diplomové práce je historický exkurz do vývoje regionálního tisku v České republice, na území Ústeckého kraje i bouřlivých majetkových změn v 90. letech 20. století.
|
|
|
Mediální krajina na Kladensku v letech 1990-2000
Vyhnanovský, Ondřej ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Kladensko bylo vždy průmyslovou oblastí. Jako takové se začalo pořádně vyvíjet až s nálezem uhlí na konci 18. století a především v polovině 19. století v souvislosti se založením železáren. Přílivem nového obyvatelstva, které sem za prací přichází z celé země, se rozšiřují i ostatní oblasti lidské činnosti, včetně činnosti publikační. Hodně bohatá je zdejší knižní produkce, ale nárůst počtu obyvatel si žádá i rozšíření produkce periodické, jakožto nejlepšího prostředku k šíření informací a komunikaci. Vývoj regionu tedy začíná oproti jiným částem země poměrně pozdě, ovšem Kladensko tuto ztrátu rychle dohnalo a stává se významné v celostátním měřítku. V pestré produkci období před 2. světovou válkou vyčnívá hlavně tzv. dělnický tisk, jehož činnost je asi nejvíce patrná během sociálních bouří a generální stávky v roce 1920. Utlumení vydavatelských snah po roce 1948 znamenalo na Kladensku další rozšíření levicově zaměřených titulů, které měly v této oblasti dlouhou tradici. Z místních osobností vzešlo několik známých jmen celorepublikové mediální a politické scény. S rozvojem kapitalismu po roce 1989 se naskytla příležitost pro opětovné rozšíření vydavatelských činností, ale na konci devadesátých let jsou ty nejúspěšnější podniky většinou pod vedením silných zahraničních subjektů. Zajímavé tituly zde...
|
|
| |
|
|
Význam regionálních soukromých rozhlasových stanic v dnešní době a blízké budoucnosti
Sroka, Michal ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent) ; Groman, Martin (oponent)
Rigorózní práce se zabývá zjištěním, zda v dnešní době a v blízké budoucnosti mají i nadále svůj význam soukromé regionální rozhlasové stanice. Pro tento účel byl použit kvantitativní výzkum, který byl proveden na reprezentativním vzorku respondentů, který byl vybrán na základě stanoveného kvótního výběru, a vycházel ze struktury populace posluchačů soukromých rozhlasových stanic. Výzkum dále sekundárně zjišťoval to, jaký druh přijímače posluchači pro poslech soukromých regionálních stanic v dnešní době využívají. Metodikou výzkumu byla zvolena metoda CATI, jejíž pomocí byla sebrána data ve vybraných zkoumaných regionech. Teoretická část práce popisuje historii a rozvoj regionálního rozhlasového trhu v ČR po roce 1989, obsahuje popis a vývoj regionálního rozhlasového vysílání v pětiletých periodách do roku 2015. Praktická část se zabývá použitou metodikou výzkumu, stanovením reprezentativního vzorku, samotným výzkumem, výsledky výzkumu a analýzou výsledků výzkumu. V závěru práce jsou zjištěné výsledky konfrontovány s cílem rigorózní práce a potvrzeny nebo vyvráceny stanovené hypotézy. Klíčová slova analýza, celoplošné, dotazník, informace, poslech, preference, regionální, rozhlasová stanice, soukromé, technické zařízení, vysílání, výzkum
|
|
|
Tisk na Černokostelecku v období první republiky se zaměřením na týdeník Průboj
Kvasničková, Alena ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Práce se snaží přispět k tématu prvorepublikového regionálního tisku; s důrazem na tisk v regionu Černokostelecka a především se zaměřením na týdeník Průboj (1929- 1939). V první části je vymezeno Černokostelecko, a to po stránce teritoriální, demografické i historické. Druhá část se věnuje vývoji regionálního tisku a s tím spojené legislativy a otázek cenzury, třetí je přehledem tisku v oblasti, přičemž poukazuje na regionální tiskárny, nakladatele a osobnosti. Stěžejní pro závěrečnou část práce je samotný týdeník Průboj (komplet); charakterizován je po stránce obsahové, autorské, grafické či jazykové, podchyceny jsou i případy cenzury. Součástí této části je také první a ucelená biografie Františka Šimáčka, redaktora Průboje.
|
|
|
Brand management regionálních značek
Štočková, Tereza ; Hesková, Marie (vedoucí práce) ; Hajdíková, Taťána (oponent)
Cílem práce je představit a zhodnotit regionální značení vyskytující se v České re-publice, jiných zemí Evropské unie a EU jako celku. Na základě zjištěných informací jsou poté strategie jednotlivých značkových programů v ČR zhodnoceny a předloženy možnosti k jejich zlepšení. Základními metodami kvalitativního výzkumu použitými v praktické části práce jsou analýza sekundárních dat a výzkum v terénu. Za použití zjištěných skutečností je navrhnut projekt vlastního regionálního produktu, který by splňoval požadovaná kritéria vybraného území. Ve formě případové studie, která je zpracována jako manuál, jsou navrhnuty jeho komunikační aktivity a také zvolen nejvhodnější značkový program včetně vysvětlení procesu certifikace.
|
|
|
Význam regionálních soukromých rozhlasových stanic v dnešní době a blízké budoucnosti
Sroka, Michal ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent) ; Groman, Martin (oponent)
Rigorózní práce se zabývá zjištěním, zda v dnešní době a v blízké budoucnosti mají i nadále svůj význam soukromé regionální rozhlasové stanice. Pro tento účel byl použit kvantitativní výzkum, který byl proveden na reprezentativním vzorku respondentů, který byl vybrán na základě stanoveného kvótního výběru, a vycházel ze struktury populace posluchačů soukromých rozhlasových stanic. Výzkum dále sekundárně zjišťoval to, jaký druh přijímače posluchači pro poslech soukromých regionálních stanic v dnešní době využívají. Metodikou výzkumu byla zvolena metoda CATI, jejíž pomocí byla sebrána data ve vybraných zkoumaných regionech. Teoretická část práce popisuje historii a rozvoj regionálního rozhlasového trhu v ČR po roce 1989, obsahuje popis a vývoj regionálního rozhlasového vysílání v pětiletých periodách do roku 2015. Praktická část se zabývá použitou metodikou výzkumu, stanovením reprezentativního vzorku, samotným výzkumem, výsledky výzkumu a analýzou výsledků výzkumu. V závěru práce jsou zjištěné výsledky konfrontovány s cílem rigorózní práce a potvrzeny nebo vyvráceny stanovené hypotézy. Klíčová slova analýza, celoplošné, dotazník, informace, poslech, preference, regionální, rozhlasová stanice, soukromé, technické zařízení, vysílání, výzkum
|
|
| |
|
|
Mediální krajina na Kladensku v letech 1990-2000
Vyhnanovský, Ondřej ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Lysoňková, Lenka (oponent)
Kladensko bylo vždy průmyslovou oblastí. Jako takové se začalo pořádně vyvíjet až s nálezem uhlí na konci 18. století a především v polovině 19. století v souvislosti se založením železáren. Přílivem nového obyvatelstva, které sem za prací přichází z celé země, se rozšiřují i ostatní oblasti lidské činnosti, včetně činnosti publikační. Hodně bohatá je zdejší knižní produkce, ale nárůst počtu obyvatel si žádá i rozšíření produkce periodické, jakožto nejlepšího prostředku k šíření informací a komunikaci. Vývoj regionu tedy začíná oproti jiným částem země poměrně pozdě, ovšem Kladensko tuto ztrátu rychle dohnalo a stává se významné v celostátním měřítku. V pestré produkci období před 2. světovou válkou vyčnívá hlavně tzv. dělnický tisk, jehož činnost je asi nejvíce patrná během sociálních bouří a generální stávky v roce 1920. Utlumení vydavatelských snah po roce 1948 znamenalo na Kladensku další rozšíření levicově zaměřených titulů, které měly v této oblasti dlouhou tradici. Z místních osobností vzešlo několik známých jmen celorepublikové mediální a politické scény. S rozvojem kapitalismu po roce 1989 se naskytla příležitost pro opětovné rozšíření vydavatelských činností, ale na konci devadesátých let jsou ty nejúspěšnější podniky většinou pod vedením silných zahraničních subjektů. Zajímavé tituly zde...
|
|
|
Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje
Kalouš, Pavel ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Šoltys, Otakar (oponent)
Diplomová práce "Novinář v regionálních denících jako specifická žurnalistická profese na příkladu Ústeckého kraje." pojednává o odlišnostech práce a postavení regionálních novinářů, jejichž činnost považuje za specifický druh žurnalistiky. Zaměřuje se především na oblast získávání a práci s informacemi, problémy a obtíže regionální žurnalistiky, roli novinářů, vztah k místnímu prostředí a etickou rovinu a v neposlední řadě přináší sociologický profil regionálních novinářů v Ústeckém kraji. Na základě výzkumu, který se skládal z nezúčastněného pozorování a dotazníkového šetření v sedmi redakcích deníků vydavatelství Vltava-Labe-Press, vykresluje obraz novinářů na periferii, kteří v obecné rovině dlouhodobě bojují se špatnou pověstí. Součástí diplomové práce je historický exkurz do vývoje regionálního tisku v České republice, na území Ústeckého kraje i bouřlivých majetkových změn v 90. letech 20. století.
|
host ::
RSS.