|
|
Vztah mezi čteností knih, sociální skupinou a vrstvou
Novák, Štěpán ; Surynek, Alois (vedoucí práce) ; Kašparová, Eva (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá teorií sociální stratifikace a její využitelnosti pro potřeby marketingu ve vztahu ke čtenářství. Právě z důvodu této využitelnosti je zde také zmíněn a popsán cílený marketing a na to navazující popis segmentace trhu. Cílem praktické části byly analýza a popis knižního trhu, které obsahují dostatek informací seřazených tak, že je možné je využít při uvažování o vstupu na knižní trh, případně při plánování marketingových aktivit. K naplnění tohoto cíle bylo využito publikovaných výsledků empirických výzkumů na toto téma, případně na témata související. Z těchto výzkumů byla vybrána relevantní data, která mají pro splnění cíle největší přínos. Pomocí jejich kombinace a analýzy z účelového úhlu pohledu bylo dosaženo potřebných závěrů. Výsledkem této práce je hodnocení a analýza souboru grafů, které by měly sloužit při rozhodování o vstupu na knižní trh, případně jako přehled o knižním trhu pro jiné účely.
|
|
|
Doporučená četba na prvním stupni základní školy
ŠMIKMÁTOROVÁ, Veronika
Diplomová práce na téma Doporučená četba na prvním stupni základní školy je zaměřena na zmapování dnešní situace doporučené četby. Teoretická část se zabývá charakteristikou a vymezením základních pojmů tohoto tématu, tedy čtenářem, dětským čtenářstvím, čtenářskou gramotností a mimočítankovou a doporučenou četbou. Výzkum je zaměřen na učitele prvního stupně základních škol a je založen na dotazníkovém šetření. Cílem výzkumu je zjištění, jaké postavení má v současné době doporučená četba na prvním stupni základní školy, zda je zadávána a jak ji učitelé organizují.
|
|
|
Možnosti působení literárního textu na vývoj osobnosti. Pohádka a její výchovné aspekty
HOULÍKOVÁ, Ivana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá tématem pohádky a její funkcí při výchově dítěte. Je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část pojednává o problematice pohádky, jejím vzniku, funkcích, tzv. bojích o pohádku a o vlivech pohádky na dítě. Praktická část obsahuje vyhodnocení dotazníkového šetření na téma Pohádka jako prostředek výchovy, její vliv, funkce a vnímání dětmi v mateřské škole. Praktická část dále obsahuje tematický plán na téma Porozumění dané pohádce dětmi z mateřské a základní školy a případné rozdíly mezi těmito věkovými kategoriemi.
|
|
|
Průzkum čtenářské úrovně žáků 2. ročníků základních škol
BRTNÍKOVÁ, Jana
Diplomová práce s názvem Průzkum čtenářské úrovně žáků 2. ročníků na ZŠ se zaměřuje na výskyt nejčastějších čtenářských nedostatků v počátečním čtení. Práce je rozdělena na část teoretickou a výzkumnou. Teoretická část se zabývá čtením z hlediska vzdělávacího systému, seznamuje nás s fyziologickými a psychologickými pochody při čtení, zmiňuje historické i současné metody výuky čtení, základní druhy a kvality čtení, etapy rozvoje čtenářských dovedností, čtenářské nedostatky, nesprávné čtecí návyky a popisuje práci se zaostávajícími čtenáři. Výzkumná část je věnována výzkumu, jeho realizaci a vyhodnocení. Hlavním cílem je zjistit, co dělá začínajícím čtenářům největší problémy a jaká je celková úroveň čtenářských dovedností žáků 2. ročníků. Výzkumná část převážně interpretuje výsledky nahrávání čtenářského výkonu.
|
|
|
Fonologické dovednosti v prevenci čtenářských obtíží
KRAJÍCOVÁ, Markéta
Tato diplomová práce na téma ?Fonologické dovednosti v prevenci čtenářských obtíží? se zaměřuje na poznávání vztahu mezi fonologickými dovednostmi a čtením v českém (transparentním) jazykovém prostředí. Teoretická část definuje dyslexii a uvádí její typologii. Vymezuje příčiny, diagnostiku, nápravu a vliv dyslexie na dítě. Radí, jak hodnotit a pracovat s žáky, kteří takovou poruchou trpí. Praktická část uvádí vlastní testování fonologických dovedností žáků. Popisuje postup a metodu měření, uvádí popis cvičení a získané výsledky.
|
|
|
Vliv morfologických a fonologických dovedností na čtení
POKORNÁ, Veronika
Tato diplomová práce je zaměřena za zkoumání vlivu fonologických a morfologických dovedností na čtení u žáků I. stupně základní školy. Zkoumání vlivu morfologických dovedností na čtení bylo až donedávna ponecháno stranou zájmů výzkumníků. Práce je rozdělena na dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část se zabývá charakteristikou závislých proměnných (rychlost čtení, porozumění čtenému) i nezávislých proměnných (fonologické a morfologické dovednosti), osvětluje pojmy čtenářství a čtenářská gramotnost. Praktická část je zaměřena na vlastní výzkum těchto vlivů. Stanoveny jsou zde cíle i hypotézy, charakterizován je vzorek zkoumaných dětí. Popsány jsou zde také jednak testové metody, kterých bylo užito, jednak postup při zadávání testů. Především jsou ale uvedeny výsledky výzkumu a jejich interpretace.
|
|
|
Porozumění čtenému textu u žáků na 1. stupni ZŠ
VOLFOVÁ, Lenka
Diplomovou práci jsem nazvala Porozumění čtenému textu na 1. stupni ZŠ. V této práci se věnuji především problematice čtenářské gramotnosti. Dané téma je v posledních letech velmi diskutované, rozhodla jsem se proto udělat výzkum, který se této problematiky dotýká. Výzkum jsem provedla na 1. stupni základní školy v Ledenicích. Testováno bylo padesát žáků z pěti ročníků. O úrovni čtenářské gramotnosti žáků nás informovali testy, které čtenáři vyplňovali po přečtení textu. Cílem bylo zjistit, jaká je čtenářská gramotnost žáků na 1. stupni ZŠ. Východiskem byly hypotézy, které se z větší části potvrdily.
|
|
|
Odsouzené ženy a jejich vztah k literatuře, čtení a knihám
KADLECOVÁ, Kateřina
Předložená diplomová práce se zabývá vztahem odsouzených žen ke knihám, čtení a literatuře. Cílem bylo zjistit, jaký mají vztah k literatuře a ke knihám vybrané ženy, které pobývají ve Věznici Světlá nad Sázavou. Také jsme si položili otázku, zda mohou být nedostatečné či zcela chybějící čtenářské návyky prediktibilním faktorem kriminálního chování, jelikož se domníváme, že mezi nedostatečnými čtenářskými aktivitami jedince a pácháním trestné činnosti by mohla být určitá souvislost.
|
|
|
Rozvoj schopnosti spolupráce dětí mladšího školního věku s využitím vybraných knižních titulů prostřednictvím výtvarných technik
KELTNEROVÁ, Marcela
Práce se zabývá spoluprácí dětí mladšího školního věku a možnostmi jejího rozvoje s pomocí literárního námětu a výtvarné činnosti. Teoretická část vymezuje specifika mladšího školního věku, tělesný a duševní vývoj dítěte. Charakterizuje fenomén spolupráce, roli pedagoga v kooperativní výuce, učební prostředí, kooperativní hru a možnosti spolupráce ve výtvarné výchově. Popisuje význam a specifičnost literatury pro děti, definuje vztah dětí ke knihám v dnešní době. Zaměřuje se také na pohádky a jejich důležitost pro dětské čtenáře. Charakterizuje výtvarnou výchovu dětí, její význam a propojenost s literaturou. Popisuje výtvarné techniky vhodné pro činnost s děti mladšího školního věku. Praktická část je orientovaná na výtvarný projev dětí mladšího školního věku, na jejich spolupráci při tvořivé činnosti. Práce proběhla s dětmi ve školní družině. Činnosti byly motivovány knihami známých českých autorů.
|
|
|
Vliv prostředí na vývoj řeči dětí
VYSKOČILOVÁ, Jitka
Bakalářská práce se zabývá vlivem prostředí na vývoj řeči dětí. Jejím cílem je charakterizovat současné podmínky rodinného prostředí, jež zásadně ovlivňuje rozvoj řeči dítěte v předškolním věku a zjistit, zda dítě, kterému rodiče pravidelně předčítají, dosahuje lepší řečové úrovně či nikoli. Teoretická část práce pojednává o základních názorech na vývoj osobnosti dítěte a zmiňuje se také o některých současných vlivech prostředí na dítě, zejména pak vlivu rodiny a médií. Zpracován je zde vývoj řeči dítěte od jeho narození do konce předškolního období, který je doplněn možnostmi stimulace řeči podle věku, včetně využití knihy jako prostředku k jejímu rozvoji. Praktická část se týká výzkumného šetření, které je zaměřené na předčítání dětem v rodině a řečovou úroveň dětí ve věkové skupině 3 ? 4 let. Zjišťuje, zda má předčítání dětem pozitivní vliv na kvalitu jejich řečového projevu. Z provedeného výzkumu pak vyplývá, že rodiče předčítají svým dětem poměrně pravidelně a že žádné z dětí, kterému je předčítáno každodenně, nedosahuje podprůměrné řečové úrovně.
|
host ::
RSS.