|
|
Mobilizační strategie nesystémové krajní pravice v Rusku
Beránková, Tereza ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Kolenovská, Daniela (oponent)
Diplomová práce zkoumá mobilizační strategii nesystémové krajní pravice v Rusku a zaměřuje se přitom na dvě roviny tohoto jevu. Zaprvé práce analyzuje mobilizační strategii a zadruhé zkoumá její vliv na úspěšnost prosazení politických požadavků krajní pravice. K analýze využívá teoretického konceptu sociálních hnutí a typologii kolektivních akcí Sidney Tarrowa. Mobilizace je komplexní problematikou, kterou není možné zkoumat jako samostatnou událost. Z tohoto důvodu se práce zaměřuje také na faktory, které mobilizaci předchází, a které ovlivňují její podobu a sílu. Práce dochází k závěru, že nejefektivnější mobilizační strategií je pořádání destabilizačních a nárazových akcí, u nichž je podmínkou vzniku mezietnický konflikt. Mezi typické rysy takových destabilizačních a nárazových akcí jsou zařazeny požadavky na vysídlení neruských obyvatel z oblasti, formování místních bezpečnostních a politických struktur či obratnou práci s dezinformacemi a médii obecně. Dále z výsledků práce vyplývá, že mobilizační strategie byla úspěšnější v regionech, kde krajní pravice dokázala prosadit řadu svých požadavků. Na státní úrovni se jí, na druhou stranu, pomocí mobilizace příznivců povedlo ovlivnit pouze dílčí změny, které neměly na migrační či národnostní politiku výraznější dopad.
|
|
|
Rasová segregace ve veřejné dopravě ve Spojených státech amerických v letech 1820-1914
Soudková, Hana ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Pečenka, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce popisuje a vysvětluje důvody rasové segregace ve veřejné dopravě ve Spojených státech amerických od roku 1820, kdy se dají najít první záznamy o rasové segregaci v New Orleans. Poté nastíní boj černošského obyvatelstva proti rasové segregaci na železnici až do soudního procesu v roce 1896, který je obecně známý jako Plessy v. Ferguson. Následující kapitola popisuje tento proces, důvody a okolnosti tohoto případu a jeho průběh. Nakonec se tato práce zabývá změnou boje černošského obyvatelstva proti rasové diskriminaci a jejich zápasem proti konceptu "odděleni ale rovni" ve veřejné dopravě. Na příkladu New Orleans má práce nastiňuje vznik černošských hnutí a jejich sebeuvědomění a rovněž ukazuje vývoj černošské emancipace od původního boje proti nerovnosti poskytovaných služeb v dopravě až k úsilí ukončit segregaci jako takovou. Na vybraných soudních případech a na schválených zákonech se má práce snaží tyto změny popsat a ukázat trend, kterým se Afroameričané vydali na své cestě za rovnoprávnost. Práce se snaží potvrdit či vyvrátit tezi, že bílé obyvatelstvo nemělo problém s černošskými pasažéry, pokud byla nadále udržována dominance bílé rasy nad černošskou.
|
|
|
Jaké je být Romem v naší společnosti
KLÍMOVÁ, Eliška
Předmětem mojí diplomové práce je život Romů v České společnosti. Téma bylo vybráno záměrně, protože vztahy mezi členy romské menšiny a členy majoritní společnosti patří k tématům, které jsou velmi aktuální a ačkoliv Romové žijí na našem území již několik staletí, jsou pro naprostou většinu obyvatel stále neznámí. Cílem práce bylo především získávat informace o tom, jak vnímají život v naší společnosti sami Romové a podnítit diskuzi o jiných tématech než je např. kriminalita nebo chudoba. Zároveň byl výběr ovlivněn mojí prácí s Romy a tudíž proto pro mě velice blízkou problematikou. Diplomová práce je rozdělena do dvou částí. Teoretická část popisuje historii Romů, jejich současnou situaci v České republice a dále se věnuje tématům jako je rasismus a extremismus. Praktická část je postavena na kvalitativním a kvantitativním výzkumu. V první části jsou interpretována data, která byla získána v rámci terénního výzkumu ve vybraných lokalitách v Českých Budějovicích. Výzkum probíhal formou polořízených rozhovorů v měsících květen, červen. Druhá část výzkumu je postavena na technice obsahové analýzy primárního dokumentu, kterým byly pro účel tohoto výzkumu zvoleny romské noviny Romano hangos. Výběrový soubor mojí analýzy je tvořen všemi čísly časopisu Romano hangos v roce 2008. Základní jednotkou výběru je článek. Proto, aby mohl být článek zařazen do obsahové analýzy, musel obsahovat sdělení o tom, jak vnímají Romové život v naší společnosti. Výsledky výzkumu potvrzují, že Romové se stále v naší společnosti cítí jako cizinci. Potýkají se ve svém každodenním životě s mnoha problémy, které si majorita ani neuvědomuje. Z informací, které výzkum přinesl je patrné, že se naši Romové velmi obávají narůstajícího extremismu a ještě větší strach mají z lehkomyslnosti, s jakou se na celou situaci dívá vláda České republiky. Reprodukovaná výzkumná data, také deklarují fakt, že ačkoliv mají naši Romové ve společnosti lepší životní standart, potýkají se s úplně stejnými problémy jako lidé, kteří žijí s nižším sociálním statusem. Tento fakt naprosto odporuje a sráží ideu integrace a poukazuje na vážnost problému netolerance naší majoritní společnosti, která není schopná přijmout zaměstnaného, vzdělaného a schopného člověka, jen proto, že je Rom.
|
host ::
RSS.