|
|
Využití kapilární elektroforézy pro stanovení vybrané skupiny flavonoidů
Tran Xuan, Tiep ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
V posledních letech se znovu dostalo do popředí zájmu široké veřejnosti užívání přírodních léčivých vlastností rostlin. Tyto léčivé rostliny se pro své terapeutické vlastnosti běžně využívají v alternativních metodách léčby u méně závažných onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá stanovováním polyfenolových kyselin v extraktech z aronie, třapatkovky, migrénovníku a pupečníku. Jedním z cílů diplomové práce bylo srovnat množství polyfenolových kyselin v jednotlivých rostlinách s jejich s antioxidačními vlastnostmi. Teoretická část zahrnuje obecné představení flavonoidů, uvedení do problematiky polyfenolových kyselin, představení principů kapilární zónové elektroforézy a souhrn vybraných zahraničních studií pro stanovení flavonoidů. Důležitou kapitolou teoretické části je popis jednotlivých rostlin s vysvětlením jejich možného terapeutického využití. Experimentální část se věnuje procesu optimalizace elektroforetického stanovení vybraných polyfenolových kyselin a vyhodnocení jejich obsahu. Bylo zjištěno, že v extraktech se šest zástupců polyfenolových kyselin vyskytuje v minimálních množství, často pod limitem kvantifikace či detekce metody.
|
|
|
Vliv modifikace extracelulární matrix na změnu struktury a regeneraci nervové tkáně
Vallová, Jana ; Machová Urdzíková, Lucia (vedoucí práce) ; Hampl, Aleš (oponent) ; Hubálek Kalbáčová, Marie (oponent)
Vliv modifikace extracelulární matrix na změnu struktury a regeneraci nervové tkáně Abstrakt Extralelulární matrix (ECM) je nebuněčná 3D struktura, která se nachází ve všech typech tkání a podílí se nejen na tvorbě struktury a fyzikální podpory tkání, ale aktivně vstupuje do biologických dějů a homeostázy. Modifikace ECM může přispět k změnám plasticity nervové tkáně. Proto je v naší studii použit 4-Methylumbelliferone (4-MU) který narušil strukturu perineuronálních sítí, obklopující některé typy neuronů, které jsou zodpovědné za tvorbu paměťových stop. Myši byly po dobu 6 měsíců krmena krmivem s příměsí 4-MU (6,7mg/g/den), což zlepšilo jejich paměťové schopnosti, testované v testu spontánní rekognice, bez výraznějšího negativního vlivu na ledviny, játra či klouby. V další časti naší studie byl vytvořen biomimetický hydrogel pomocí decelularizace extracelulární matrix derivované z fetální lidské pupečníkové tkáně. Vzhledem k nízké stabilitě vytvořené UC-ECM a její rychlé degradaci byla struktura stabilizována kovalentní genipinovou vazbou (ECM/G). Stabilizace při použití 1mM genipinu zvýšila biologickou stabilitu materiálu. UC-ECM tak jako ECM/G neprokazoval toxicitu v testech in vitro, kdy nebyla negativně ovlivněna proliferace mezenchymálních kmenových buněk, axonální pučení nebo růst a diferenciace...
|
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
|
Využití kapilární elektroforézy pro stanovení vybrané skupiny flavonoidů
Tran Xuan, Tiep ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
V posledních letech se znovu dostalo do popředí zájmu široké veřejnosti užívání přírodních léčivých vlastností rostlin. Tyto léčivé rostliny se pro své terapeutické vlastnosti běžně využívají v alternativních metodách léčby u méně závažných onemocnění. Tato diplomová práce se zabývá stanovováním polyfenolových kyselin v extraktech z aronie, třapatkovky, migrénovníku a pupečníku. Jedním z cílů diplomové práce bylo srovnat množství polyfenolových kyselin v jednotlivých rostlinách s jejich s antioxidačními vlastnostmi. Teoretická část zahrnuje obecné představení flavonoidů, uvedení do problematiky polyfenolových kyselin, představení principů kapilární zónové elektroforézy a souhrn vybraných zahraničních studií pro stanovení flavonoidů. Důležitou kapitolou teoretické části je popis jednotlivých rostlin s vysvětlením jejich možného terapeutického využití. Experimentální část se věnuje procesu optimalizace elektroforetického stanovení vybraných polyfenolových kyselin a vyhodnocení jejich obsahu. Bylo zjištěno, že v extraktech se šest zástupců polyfenolových kyselin vyskytuje v minimálních množství, často pod limitem kvantifikace či detekce metody.
|
|
|
Mesenchymal stromal cells and biological scaffolds for neural tissue regeneration
Kočí, Zuzana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Filová, Eva (oponent) ; Zach, Petr (oponent)
Navzdory obrovskému pokroku v medicíně zůstává poranění centrálního nervového systému bez uspokojivého řešení. Regenerativní medicína využívá tkáňové inženýrství, buněčnou terapii, zdravotní protetiku, genovou terapii nebo růstové faktory s cílem přemostit lézi, opravit poškozená spojení a zlepšit endogenní regeneraci tak, aby došlo k obnově neurální funkce. Cílem mé práce bylo zhodnotit terapeutický potenciál dvou přístupů, transplantace lidských mezenchymálních stromálních buněk (hMSC) a biologických hydrogelů získaných z extracelulární matrix (ECM) v regeneraci nervové tkáně u modelů míšního poranění. První část práce je věnovaná charakterizaci hMSC z různých zdrojů - kostní dřeně (KD), tukové tkáně (AT) a Whartonova rosolu (WJ). Všechny typy buněk splnily minimální kritéria pro fenotyp MSC a vykazovaly podobné vlastnosti z hlediska exprese povrchových markerů, diferenciačního potenciálu, migrační kapacity a sekrece cytokinů a růstových faktorů. Pupečníková a tuková tkáň však vzhledem ke kostní dřeni poskytovaly významně vyšší výtěžky buněk a MSCs izolované z těchto tkání proliferovaly lépe než hBM-MSCs. Terapeutický účinek intratekální aplikace hWJ-MSC byl posléze vyhodnocen na kompresním modelu míšního poranění u potkanů. Byl porovnán účinek nízké (0,5 milionu) a vysoké (1,5 milionu) dávky...
|
|
| |
|
|
Ošetření pupečníku novorozence od narození po propuštění do domácí péče
ŠNAJDROVÁ, Šárka
Současný stav: Ošetřování pupečníku je jeden ze základních výkonů prováděných bezprostředně po porodu a v prvních týdnech života novorozence. Jde o každodenní rutinu porodních asistentek, dětských sester, ale i matek. Péče o pupečník je velice důležitá, neboť pupečník se snadno může stát vstupní bránou infekce a tím ohrozit zdraví a život novorozence. O tom, jak pupeční pahýl ošetřovat bylo popsáno mnoho stran různých publikací. Autoři většinou vycházeli z vlastní praxe a z možností, které ve své době měli. Vzhledem k tomu, že se postup výkonu v průběhu let několikrát měnil, není v tomto směru v současné době učiněna žádná shoda, jak postupovat jednotně a ošetření pupečníku novorozence se na jednotlivých pracovištích provádí odlišně. Nezbytná je také opakovaná edukace matek o tom, jak správně ošetřovat pupečník novorozence nejen ve zdravotnickém zařízení, ale i doma. Problematikou ošetřování pupečníku novorozence se zabývá a ošetřovatelské postupy vydává Světová zdravotnická organizace (WHO), Asociace porodních asistentek a neonatologických sester (AWHONN), Evropská rada pro resuscitaci (ERC) a u nás Česká neonatologická společnost (ČSNeoS). Předmět: Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se provádí ošetření pupečníku novorozence od narození po propuštění do domácí péče na vybraných novorozeneckých odděleních a jakým způsobem jsou edukovány matky o péči o pupečník novorozence na vybraných novorozeneckých odděleních. Metodika: Praktická část bakalářské práce byla zpracována na základě kvalitativního výzkumného šetření s malým souborem respondentek. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo metodou dotazování, pro sběr dat byla použita technika hloubkového rozhovoru. Tato metoda byla zvolena zejména kvůli tomu, že pomáhá udržet obsahovou stránku rozhovoru a zároveň dává prostor respondentkám volně vyjadřovat své vlastní názory, pocity a zkušenosti k předmětu výzkumu. Umožňuje také podrobně přihlížet, jak respondentky chápou určitý problém. Díky stejné struktuře otázek, bylo ulehčeno následné kódování, kategorizace i obsahová analýza rozhovorů. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořily tři dětské sestry/porodní asistentky a tři matky na záměrně vybraných novorozeneckých odděleních ve Valašském Meziříčí, v Benešově a v Českých Budějovicích. Pro výběr porodních asistentek/dětských sester byly stanoveny tři kritéria. Prvním kritériem byla práce na novorozeneckém oddělení bez odborného dohledu (platná registrace sestry v NCONZO), druhým kritériem byl pracovní poměr minimálně jeden rok na novorozeneckém oddělení a třetím kritériem byla viditelná identifikace osoby. Pro výběr matek byla stanovena dvě kritéria. Prvním kritériem byla péče matky o fyziologického novorozence na rooming-in alespoň 48 hodin, druhým kritériem bylo, že v den rozhovoru je matka i novorozenec propuštěn do domácí péče. Výsledky: Z výsledku výzkumného šetření je jasné, že se způsob ošetření pupečníku novorozence na vybraných novorozeneckých odděleních liší jak v péči o pupečník po porodu, tak i v následné péči na rooming-in. Postupy péče o pupečník jsou na novorozeneckých odděleních stanoveny primářem a vedoucím lékařem oddělení a v zásadě se nemění, pouze na novorozeneckém oddělení v Českých Budějovicích došlo ke změně v loňském roce, kdy se přiklonili k poslednímu doporučení AWHONN z roku 2007, které uvádí, že se pupeční pahýl má nechat samovolně odpadnout. Z toho vyplývá, že nejvíc se s doporučením ošetření pupečníku novorozence WHO, AWHONN i ČNeoS sjednocuje novorozenecké oddělení v Českých Budějovicích, na novorozeneckém oddělení v Benešově se postup péče o pupečník novorozence mírně odlišuje a na novorozeneckém oddělení ve Valašském Meziříčí se pupečník novorozence ošetřuje podle staré normy ČNeoS. Závěr: Výstupem bakalářské práce je standard ošetřovatelské péče o pupečník novorozence, který by mohl posloužit pro jednotný postup na vybraných novorozeneckých odděleních.
|
|
| |
|
|
Informovanost rodiček o možnosti odběru pupečníkové krve
BLÁHOVÁ, Martina
V bakalářské práci byla zjišťována informovanost rodiček o možnosti odběru pupečníkové krve. Pupečníkovou krev lze odebrat pouze v jediném okamžiku, a to v době po porodu plodu. V pupečníkové krvi jsou obsažené zárodečné kmenové buňky, které se již nikdy během života v těle člověka nenacházejí. Kmenové buňky se již řadu let využívají k léčení krevních onemocnění. Pupečníková krev je obsažena v pupečníku a v placentě. Odběr pupečníkové krve není za žádných okolností nebezpečný a dárcovství je zcela dobrovolné. Porodní asistentka je členem týmu, který se podílí na odběru pupečníkové krve. Zná správné postupy při odběru pupečníkové krve. Přestože rodičky mají dostatek informací o možnosti odběru pupečníkové krve, je potřeba zlepšit informovanost o významu odebrané pupečníkové krve například v předporodních kurzech nebo vytvořením uceleného edukačního materiálu. Pupečníková krev se v současnosti využívá hlavně při léčbě dětských krvetvorných onemocnění, ale v budoucnosti může využití kmenových buněk překonávat dosavadní představivost. Výhodou je, že pupečníkovou krev lze získat bezpečně a bezbolestně po porodu plodu a lze jí dlouhodobě uschovat v bankách pupečníkové krve. Uchování pupečníkové krve se může stát významnou zdravotní i životní pojistkou.
|
host ::
RSS.