|
|
Ošetření pupečníku novorozence od narození po propuštění do domácí péče
ŠNAJDROVÁ, Šárka
Současný stav: Ošetřování pupečníku je jeden ze základních výkonů prováděných bezprostředně po porodu a v prvních týdnech života novorozence. Jde o každodenní rutinu porodních asistentek, dětských sester, ale i matek. Péče o pupečník je velice důležitá, neboť pupečník se snadno může stát vstupní bránou infekce a tím ohrozit zdraví a život novorozence. O tom, jak pupeční pahýl ošetřovat bylo popsáno mnoho stran různých publikací. Autoři většinou vycházeli z vlastní praxe a z možností, které ve své době měli. Vzhledem k tomu, že se postup výkonu v průběhu let několikrát měnil, není v tomto směru v současné době učiněna žádná shoda, jak postupovat jednotně a ošetření pupečníku novorozence se na jednotlivých pracovištích provádí odlišně. Nezbytná je také opakovaná edukace matek o tom, jak správně ošetřovat pupečník novorozence nejen ve zdravotnickém zařízení, ale i doma. Problematikou ošetřování pupečníku novorozence se zabývá a ošetřovatelské postupy vydává Světová zdravotnická organizace (WHO), Asociace porodních asistentek a neonatologických sester (AWHONN), Evropská rada pro resuscitaci (ERC) a u nás Česká neonatologická společnost (ČSNeoS). Předmět: Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem se provádí ošetření pupečníku novorozence od narození po propuštění do domácí péče na vybraných novorozeneckých odděleních a jakým způsobem jsou edukovány matky o péči o pupečník novorozence na vybraných novorozeneckých odděleních. Metodika: Praktická část bakalářské práce byla zpracována na základě kvalitativního výzkumného šetření s malým souborem respondentek. Kvalitativní výzkumné šetření probíhalo metodou dotazování, pro sběr dat byla použita technika hloubkového rozhovoru. Tato metoda byla zvolena zejména kvůli tomu, že pomáhá udržet obsahovou stránku rozhovoru a zároveň dává prostor respondentkám volně vyjadřovat své vlastní názory, pocity a zkušenosti k předmětu výzkumu. Umožňuje také podrobně přihlížet, jak respondentky chápou určitý problém. Díky stejné struktuře otázek, bylo ulehčeno následné kódování, kategorizace i obsahová analýza rozhovorů. Výzkumný soubor: Výzkumný soubor tvořily tři dětské sestry/porodní asistentky a tři matky na záměrně vybraných novorozeneckých odděleních ve Valašském Meziříčí, v Benešově a v Českých Budějovicích. Pro výběr porodních asistentek/dětských sester byly stanoveny tři kritéria. Prvním kritériem byla práce na novorozeneckém oddělení bez odborného dohledu (platná registrace sestry v NCONZO), druhým kritériem byl pracovní poměr minimálně jeden rok na novorozeneckém oddělení a třetím kritériem byla viditelná identifikace osoby. Pro výběr matek byla stanovena dvě kritéria. Prvním kritériem byla péče matky o fyziologického novorozence na rooming-in alespoň 48 hodin, druhým kritériem bylo, že v den rozhovoru je matka i novorozenec propuštěn do domácí péče. Výsledky: Z výsledku výzkumného šetření je jasné, že se způsob ošetření pupečníku novorozence na vybraných novorozeneckých odděleních liší jak v péči o pupečník po porodu, tak i v následné péči na rooming-in. Postupy péče o pupečník jsou na novorozeneckých odděleních stanoveny primářem a vedoucím lékařem oddělení a v zásadě se nemění, pouze na novorozeneckém oddělení v Českých Budějovicích došlo ke změně v loňském roce, kdy se přiklonili k poslednímu doporučení AWHONN z roku 2007, které uvádí, že se pupeční pahýl má nechat samovolně odpadnout. Z toho vyplývá, že nejvíc se s doporučením ošetření pupečníku novorozence WHO, AWHONN i ČNeoS sjednocuje novorozenecké oddělení v Českých Budějovicích, na novorozeneckém oddělení v Benešově se postup péče o pupečník novorozence mírně odlišuje a na novorozeneckém oddělení ve Valašském Meziříčí se pupečník novorozence ošetřuje podle staré normy ČNeoS. Závěr: Výstupem bakalářské práce je standard ošetřovatelské péče o pupečník novorozence, který by mohl posloužit pro jednotný postup na vybraných novorozeneckých odděleních.
|
host ::
RSS.