Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Ochrana veřejně známé osobnosti v médiích
Frejtichová, Dominika ; Šustek, Petr (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Účelem práce je analyzovat ochranu veřejně známé osobnosti v médiích. Hlavním cílem práce je popsat institut VZO, jeho obsah a ochranu VZO v médiích. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje média a mediální právo, historii ochrany veřejně známé osobnosti v médiích a hodnotí prameny. V úvodu je rovněž charakteristika hlavních cílů práce, tedy vymezení institutu, jeho smyslu, komparace české a zahraniční judikatury atd. Druhá kapitola definující veřejně známou osobnost je rozdělena do třech podkapitol. První část popisuje terminologii, vymezení a vznik VZO. Druhá část se zabývá rozdílnými kategoriemi VZO, jako VZO absolutní a relativní, veřejný činitel, atd. Třetí část vysvětluje specifika VZO v mediích, kterými jsou privilegovaná pozice, snazší přístup do médií a subsidiarita soudní moci. Třetí kapitola se zabývá konfliktem médií a osobnostního práva. Kapitola je rozdělena do třech částí. První část pojednává o konfliktu mezi všeobecným osobnostním právem, svobodou slova a právem na informace. Druhá část popisuje omezení všeobecného osobnostního práva ve veřejném zájmu, zásadu proporcionality a práva a povinnosti novinářů. Třetí část se zabývá sférami života VZO a různými způsoby zásahu do všeobecného osobnostního práva VZO, kterými jsou zásah do soukromí a pomluva....
Ochrana veřejně známé osobnosti v médiích
Frejtichová, Dominika ; Šustek, Petr (oponent) ; Pohl, Tomáš (oponent)
Účelem práce je analyzovat ochranu veřejně známé osobnosti v médiích. Hlavním cílem práce je popsat institut VZO, jeho obsah a ochranu VZO v médiích. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje média a mediální právo, historii ochrany veřejně známé osobnosti v médiích a hodnotí prameny. V úvodu je rovněž charakteristika hlavních cílů práce, tedy vymezení institutu, jeho smyslu, komparace české a zahraniční judikatury atd. Druhá kapitola definující veřejně známou osobnost je rozdělena do třech podkapitol. První část popisuje terminologii, vymezení a vznik VZO. Druhá část se zabývá rozdílnými kategoriemi VZO, jako VZO absolutní a relativní, veřejný činitel, atd. Třetí část vysvětluje specifika VZO v mediích, kterými jsou privilegovaná pozice, snazší přístup do médií a subsidiarita soudní moci. Třetí kapitola se zabývá konfliktem médií a osobnostního práva. Kapitola je rozdělena do třech částí. První část pojednává o konfliktu mezi všeobecným osobnostním právem, svobodou slova a právem na informace. Druhá část popisuje omezení všeobecného osobnostního práva ve veřejném zájmu, zásadu proporcionality a práva a povinnosti novinářů. Třetí část se zabývá sférami života VZO a různými způsoby zásahu do všeobecného osobnostního práva VZO, kterými jsou zásah do soukromí a pomluva....
Ochrana veřejně známé osobnosti v médiích
Frejtichová, Dominika ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
Účelem práce je analyzovat ochranu veřejně známé osobnosti v médiích. Hlavním cílem práce je popsat institut VZO, jeho obsah a ochranu VZO v médiích. Práce se skládá z pěti kapitol. První kapitola je úvodní a definuje média a mediální právo, historii ochrany veřejně známé osobnosti v médiích a hodnotí prameny. V úvodu je rovněž charakteristika hlavních cílů práce, tedy vymezení institutu, jeho smyslu, komparace české a zahraniční judikatury atd. Druhá kapitola definující veřejně známou osobnost je rozdělena do třech podkapitol. První část popisuje terminologii, vymezení a vznik VZO. Druhá část se zabývá rozdílnými kategoriemi VZO, jako VZO absolutní a relativní, veřejný činitel, atd. Třetí část vysvětluje specifika VZO v mediích, kterými jsou privilegovaná pozice, snazší přístup do médií a subsidiarita soudní moci. Třetí kapitola se zabývá konfliktem médií a osobnostního práva. Kapitola je rozdělena do třech částí. První část pojednává o konfliktu mezi všeobecným osobnostním právem, svobodou slova a právem na informace. Druhá část popisuje omezení všeobecného osobnostního práva ve veřejném zájmu, zásadu proporcionality a práva a povinnosti novinářů. Třetí část se zabývá sférami života VZO a různými způsoby zásahu do všeobecného osobnostního práva VZO, kterými jsou zásah do soukromí a pomluva....

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.