|
|
Molekulární detekce původců cerkáriové dermatitidy
Procházka, Jan ; Leontovyč, Roman (vedoucí práce) ; Baláž, Vojtech (oponent)
Lidská cerkáriová dermatitida je svědivé kožní onemocnění způsobované larválními stádii ptačích motolic, v ČR nejčastěji způsobované rodem Trichobilharzia. Monitoring jejich výskytu je od roku 2021 součástí povinného sledování kvality koupacích vod. Oficiálně používanou metodou detekce je sběr a vyšetřování vodních plžů. Tato metoda má však mnoho nevýhod v podobě vysoké časové náročnosti, nízké citlivosti a obtížné determinace parazitů. Alternativu by mohly poskytnout molekulární metody založené na filtraci environmentální DNA (eDNA) společně s metodami izotermální amplifikace, a to díky jejich nižším časovým nárokům, vysoké citlivosti a přesné determinaci. Cílem této práce bylo vytvořit metodu detekce původců cerkáriové dermatitidy založenou na izotermální amplifikaci cLAMP a filtraci eDNA z vody. Za tímto účelem byla pomocí molekulární analýzy vybrána konzervovaná sekvence pro rod Trichobilharzia, na jejímž základě byla navržena sada primerů pro cLAMP. Bylo potvrzeno, že navržená esej specificky amplifikuje DNA minimálně čtyř druhů rodu Trichobilharzia. Na základě laboratorních pokusů byla potvrzena dostatečná senzitivita eseje pro použití při detekci eDNA, a to jak na ředících řadách DNA, tak v kombinaci s filtrací eDNA živých cerkárií z vody. Po pokusech v laboratorních podmínkách byla esej...
|
|
|
Acid peptidases of schistosomes and haematophagous monogeneans
Dvořáková, Hana ; Mikeš, Libor (vedoucí práce) ; Horn, Martin (oponent) ; Sojka, Daniel (oponent)
Krev je komplexní směs bohatá na živiny. Není proto divu, že si hematofágii osvojilo mnoho bezobratlých, včetně mnoho parazitických helmintů. Obecně platí, že zpracování hemoglobinu (a i jiných krevních proteinů) je u krevsajících helmintů založené na evolučně konzervované síti cysteinových a aspartických peptidáz (např. katepsiny L, B and D). Nicméně, některé skupiny helmintů byly z tohoto hlediska opomíjeny - velmi málo informací bylo známo o výskytu těchto enzymů u hematofágních monogeneí. Předkládaná práce se proto zaměřila na molekulární a biochemické vlastnosti peptidáz, které se mohou potenciálně podílet na zpracování krve u monogenea Eudiplozoon nipponicum (Heteronchoinea, Diplozoidae), ektoparazita z žaber kapra obecného. V homogenátu a exkrečně/sekrečních produktech E. nipponcum převažovala aktivita cysteinových aspartických endopeptidáz, s aktivitou typu katepsinu L převažující nad aktivitou typu katepsinu B a doplněné o aktivitu typu cathepsinu D (článek 1). Dále jsme zjistili, že dospělec E. nipponicum exprimuje širokou škálu katepsinů L, které mají odlišné strukturální vlastnosti a tím pravděpodobně i odlišné funkce. Vlastnosti a lokalizace dvou vysoce exprimovaných EnCL naznačují jejich roli při trávení proteinů hostitelské krve. Je překvapivé, že pouze jediný katepsin B je...
|
|
|
Ptačí schistosomy a cerkáriová dermatitida v České republice: rozšíření, druhová diverzita a faktory ovlivňující jejich výskyt
Pokrupová, Zuzana ; Bulantová, Jana (vedoucí práce) ; Soldánová, Miroslava (oponent)
Cerkáriová dermatitida (CD) se projevuje jako intenzivně svědivá vyrážka vznikající obvykle po koupání v přírodních nádržích, kde značně znepříjemňuje rekreaci. Následkem může být až nucené uzavírání koupališť kvůli vodě nevhodné ke koupání a CD tak může vést i k finančním ztrátám. Obdobně se může nákaza objevit také u osob, které v přírodních nádržích vykonávají svá povolání (plavčíci na přírodních koupalištích, osoby monitorující vodní organismy nebo kvalitu vody atp.). Záchyty cerkáriové dermatitidy jsou v České republice v současné době četnější, než tomu bylo v minulosti. Z těchto důvodů se téma ptačích schistosom a CD dostává stále více do popředí zájmu vědců, ale také pracovníků hygienických stanic a zdravotních ústavů, jejichž povinností bude na základě zákona č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a související prováděcí vyhlášky č. 238/2011 Sb. schválené v letošním roce i pravidelný monitoring výskytu původců CD na koupalištích. Pro ucelený přehled o dosavadním výskytu ptačích schistosom a CD na lokalitách v České republice byla za pomoci dat získaných z odborných článků, závěrečných prací studentů vysokých škol, záznamů hygienických stanic a zdravotních ústavů, vlastních sběrů, komunikací s laickou i odbornou veřejností a informací ze sdělovacích prostředků v programu ArcGIS Online...
|
|
|
The immune response of naïve mice infected with the neuropathogenic schistosome Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš
Helmintární neuroinfekce představují závažný zdravotní problém, ale mechanismy hostitelovy imunitní odpovědi často zůstávají opomíjeny, i když se mohou účastnit patogeneze. To je zčásti způsobeno nedostupností klinických vzorků, ale také nedostatkem vhodných laboratorních modelů. V této práci jsem se proto zaměřil na studium vybraných aspektů imunitní odpovědi myší nakažených neuropatogenní ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti. Většina schistosomul je u těchto náhodných hostitelů zastavena a eliminována časně po perkutánní infekci ihned v kůži. Není však jasné, jaké parazitární antigeny protektivní imunitní reakci spouštějí. Naše in vitro experimenty odhalily, že katepsin B2, cysteinová peptidáza používaná parazitem k penetraci kůže, aktivuje dendritické buňky odvozené z kostní dřeně mnohem více než kompletní parazitární homogenát. To naznačuje její úlohu ve spouštění počáteční imunitní odpovědi, která je polarizována směrem k typu 1/2. Některá schistosomula jsou však schopna kůži opustit a migrují dále do míchy. S využitím 3D zobrazovacích technik, ultramikroskopie a mikro-CT, jsme prokázali jejich preferenční lokalizaci v bílé hmotě. Přítomnost schistosomul v míše vyvolává výraznou hypertrofii astrocytů a mikroglií. Živá schistosomula u astrocytů indukují produkci interleukinu 6, jejich...
|
|
|
The immune response of naïve mice infected with the neuropathogenic schistosome Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš
Helmintární neuroinfekce představují závažný zdravotní problém, ale mechanismy hostitelovy imunitní odpovědi často zůstávají opomíjeny, i když se mohou účastnit patogeneze. To je zčásti způsobeno nedostupností klinických vzorků, ale také nedostatkem vhodných laboratorních modelů. V této práci jsem se proto zaměřil na studium vybraných aspektů imunitní odpovědi myší nakažených neuropatogenní ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti. Většina schistosomul je u těchto náhodných hostitelů zastavena a eliminována časně po perkutánní infekci ihned v kůži. Není však jasné, jaké parazitární antigeny protektivní imunitní reakci spouštějí. Naše in vitro experimenty odhalily, že katepsin B2, cysteinová peptidáza používaná parazitem k penetraci kůže, aktivuje dendritické buňky odvozené z kostní dřeně mnohem více než kompletní parazitární homogenát. To naznačuje její úlohu ve spouštění počáteční imunitní odpovědi, která je polarizována směrem k typu 1/2. Některá schistosomula jsou však schopna kůži opustit a migrují dále do míchy. S využitím 3D zobrazovacích technik, ultramikroskopie a mikro-CT, jsme prokázali jejich preferenční lokalizaci v bílé hmotě. Přítomnost schistosomul v míše vyvolává výraznou hypertrofii astrocytů a mikroglií. Živá schistosomula u astrocytů indukují produkci interleukinu 6, jejich...
|
|
|
The immune response of naïve mice infected with the neuropathogenic schistosome Trichobilharzia regenti
Macháček, Tomáš ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Bilej, Martin (oponent) ; Schabussova, Irma (oponent)
Helmintární neuroinfekce představují závažný zdravotní problém, ale mechanismy hostitelovy imunitní odpovědi často zůstávají opomíjeny, i když se mohou účastnit patogeneze. To je zčásti způsobeno nedostupností klinických vzorků, ale také nedostatkem vhodných laboratorních modelů. V této práci jsem se proto zaměřil na studium vybraných aspektů imunitní odpovědi myší nakažených neuropatogenní ptačí schistosomou Trichobilharzia regenti. Většina schistosomul je u těchto náhodných hostitelů zastavena a eliminována časně po perkutánní infekci ihned v kůži. Není však jasné, jaké parazitární antigeny protektivní imunitní reakci spouštějí. Naše in vitro experimenty odhalily, že katepsin B2, cysteinová peptidáza používaná parazitem k penetraci kůže, aktivuje dendritické buňky odvozené z kostní dřeně mnohem více než kompletní parazitární homogenát. To naznačuje její úlohu ve spouštění počáteční imunitní odpovědi, která je polarizována směrem k typu 1/2. Některá schistosomula jsou však schopna kůži opustit a migrují dále do míchy. S využitím 3D zobrazovacích technik, ultramikroskopie a mikro-CT, jsme prokázali jejich preferenční lokalizaci v bílé hmotě. Přítomnost schistosomul v míše vyvolává výraznou hypertrofii astrocytů a mikroglií. Živá schistosomula u astrocytů indukují produkci interleukinu 6, jejich...
|
|
|
Interakce vajíček a miracidií Trichobilharzia regenti s nosní sliznicí kachen
Vlčková, Linda ; Horák, Petr (vedoucí práce) ; Chanová, Marta (oponent)
Trichobilharzia regenti je ptačí nazální schistosoma, která má v prvních dnech života v definitivním hostiteli afinitu k nervové soustavě. Larvální stadia migrují centrální nervovou soustavou a dostávají se až do nosní sliznice nakažených vrubozobých ptáků, kde dospívají a množí se. Této fázi infekce byla zatím věnována menší pozornost. Dospělé motolice se nacházejí v nosní sliznici zhruba od 13. do 24. dne po infekci. Během této životní fáze prolézají oblastí bohatě prokrvené pojivové tkáně a kladou vajíčka, jejichž přítomnost byla zatím zaznamenána pouze ve tkáni. Ve tkáni dochází také k vývoji a (na rozdíl lidských schistosom) líhnutí miracidia. Přítomnost parazita vyvolává zánět a tkáň je infiltrována imunitními buňkami. Pomocí základních histologických barvení byly popsány lymfocyty, granulocyty, makrofágy, plasmatické buňky a obří vícejaderné buňky. Tato práce je zaměřená na detailnější popis buněčné imunitní odpovědi a histopatologických změn tkáně, což bylo prováděno pomocí histologických barvení a za použití protilátkových a lektinových sond. Pomocí histologických barvení byli dospělí červi pozorováni častěji v lumenu cév, který obsahoval také zvýšená množství imunitních buněk oproti zdravým jedincům. Ve tkáni došlo k infiltraci velkého množství lymfocytů, kolem vajíček se ve shlucích...
|
host ::
RSS.