|
|
HSP90 jako cíl protinádorové terapie
Drápalová, Kateřina ; Zatloukalová, Pavlína (vedoucí práce) ; Dibus, Nikol (oponent)
Pro zachování buněčné homeostázy je důležitá stabilita a správná terciární struktura proteinů. K tomu buňka využívá molekulární chaperony, mezi které patří Hsp90. Hsp90 je nezbytným proteinem pro život zdravé, ale i nádorové buňky. Zvýšená exprese tohoto chaperonu je pozorována u mnoha nádorových onemocnění. V této práci jsou shrnuty poznatky týkající se proteinu Hsp90 a jeho role v procesu kancerogeneze. Ačkoli se protein Hsp90 stal cílem protinádorové terapie již v 90. letech minulého století, jeho inhibice, ač docela úspěšná v nespočtu studií, prozatím nedosáhla uspokojivých výsledků v klinické praxi. Neúspěch terapie je dán hlavně vysokou hepatotoxicitou a dalšími vedlejšími účinky provázející terapii, ale také nedostatečným protinádorovým efektem. Přesto inhibice Hsp90 proteinu představuje zajímavý přístup v protinádorové terapii a neustále dochází k vývoji nových inhibitorů a jejich testováni v monoterapii či při kombinované terapii, která prokazuje výrazně vyšší účinnost a díky synergickému efektu umožňuje aplikaci nižší koncentrace terapeutik.
|
|
|
Polymerní terapeutika pro imunoonkoterapii
Kashmel, Pavel ; Etrych, Tomáš (vedoucí práce) ; Bárta, František (oponent)
Tato magisterská práce popisuje syntézu, fyzikálně-chemickou charakterizaci a předběžné biologické testování vodorozpustných polymerních konjugátů modelového léčiva ZM241385. Toto léčivo bylo v prvním kroku derivatizováno a poté napojeno na polymerní nosič s cílem připravit systém vhodný pro cílenou dopravu léčiva do nádorových tkání. Zlepšené farmakokinetické parametry připravených polymerních systémů nesoucích ZM241385 by měly být základem pro zvýšenou terapeutickou aktivitu polymerního nanosystému v nádorové imunoterapii. Polymerní prekurzory byly syntetizovány pomocí řízené RAFT polymerizace s cílem připravit vysoce definované nosičové systémy. V rámci této práce byly připraveny dva deriváty vybraného léčiva lišící se použitou karboxylovou kyselinou a možností jejich vazby k polymernímu nosiči. K derivatizaci byla použita 4-(2-oxopropyl)benzoová kyselina, v jejíž případě byl připravený derivát vázán na nosič přes hydrazonovou vazbu. Tato vazba je pH senzitivní a vykazuje vysokou stabilitu v pH 7,4 (odpovídá pH krevního řečiště), a v mírně kyselém pH 5,5 (odpovídá mikroprostředí nádoru, případně endozomům nádorových buněk) dochází k její rychlé hydrolýze. V případě druhého derivátu byla použita 5-azidopentanová kyselina. Pro vazbu tohoto derivátu k polymernímu prekurzoru využita nekatalyzovaná...
|
|
|
Vliv acyklických nukleosidfosfonátů PMEG a PMEDAP na p38 kinasovou signalizaci v lidských leukemických buňkách
Nejedlá, Michaela ; Entlicher, Gustav (vedoucí práce) ; Slaninová, Jiřina (oponent)
PMEG [9-(2-fosfonometoxyetyl)guanin] a PMEDAP [9-(fosfonometoxyetyl)-2,6- diaminopurin] jsou acyklické nukleosidfosfonáty se zvýrazněným cytotoxickým účinkem. Antiproliferační aktivita látky PMEG byla demonstrována in vitro na řadě nádorových buněčných linií. PMEG je také účinnou látkou několika experimentálních proléčiv vynikajících selektivitou a výborným protinádorovým účinkem (např. GS-9219). PMEDAP v in vitro experimentech sice nedosahuje účinnosti PMEG, prokázal však silný protinádorový účinek na modelu SD-potkanů se spontánními lymfomy, proto byl rovněž zařazen do této studie. Cílem práce bylo na modelu buněčných linií CCRF-CEM a HL-60 popsat interakce PMEG a PMEDAP s p38-MAP-kinasovou signalizací a její vztah k apoptose. Byl zkoumán vliv těchto látek na expresi genů kódujících čtyři isoformy p38-MAPK a dále zda se tato změna projeví na úrovni proteinu. Bylo zjištěno, že PMEG zvyšuje expresi mRNA pro p38β, γ v buněčné linii CCRF-CEM a isoforem β, δ v buněčné linii HL-60, efekt PMEDAP je v porovnání s PMEG slabší. Celkové množství proteinu pro p38 však nebylo účinkem PMEG a PMEDAP ovlivněno. Dále byl sledován vliv PMEG a PMEDAP na aktivaci p38-kinasové dráhy pomocí protilátky proti fosforylované formě p38. Bylo zjištěno, že ani jedna z látek kinasovou dráhu neaktivuje. Výsledky se nelišily...
|
|
|
Molekulární mechanismy indukce programované buněčné smrti v nádorových buňkách.
Fenclová, Tereza ; Novák, Petr (vedoucí práce) ; Milichovský, Jan (oponent)
Nádorová onemocnění jsou v dnešní době třetí nejčastější příčinou úmrtí (20 % všech úmrtí). Proto je důležité najít nové způsoby jak nádorové buňky účinně a specificky likvidovat a nejslibnější cestou je cílená terapie. Jedním z nejčastěji deregulovaných protoonkogenů v nádorových buňkách je C-MYC, což ho předurčuje jako efektivní cíl léčby. Vývoj takovýchto cílených účinných látek je ale velmi nákladný, proto jsou v této práci zkoumány přírodní látky, které byly používány pro léčbu nádorových onemocnění už ve starověké Číně. V této práci jsou zkoumány látky shikonin, cnicin a artemisinin. Výsledky ukazují, že shikonin indukuje apoptosu nádorových buněk cestou snížení exprese C-MYC a aktivací tumor supresorové MST1 kinasy. Cnicin také snižuje expresi C-MYC, ale MST1 aktivuje pouze slabě. Artemisinin, na druhou stranu, expresi C-MYC zvyšuje a MST1 neaktivuje, indukuje tedy apoptosu nádorových buněk zcela jiným mechanismem.
|
|
|
Study on the role of pharmacokinetic mechanisms of drug resistance in new anticancer drugs with focus on solid tumors
Vagiannis, Dimitrios ; Hofman, Jakub (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Zendulka, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a Toxikologie Kandidát Mgr. Dimitrios Vagiannis Školitel RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. Název disertační práce Studium role farmakokinetických mechanizmů lékové rezistence u nových protinádorových léčiv se zaměřením na solidní tumory Protinádorová chemoterapie je důležitým nástrojem při léčbě nádorových onemocnění. Ačkoliv dochází k rapidnímu progresu ve vývoji nových protinádorových léčiv, fenomén mnohočetné lékové rezistence (MDR) i nadále představuje zásadní překážku vedoucí k selhání farmakoterapie u onkologických pacientů. MDR je založena na farmakodynamických i farmakokinetických mechanizmech. Farmakokinetická MDR zahrnuje působení lékových efluxních transportérů a biotransformačních enzymů, které snižují množství (aktivní formy) léčiva v nádoru. Zatímco role transportérů v MDR byla detailně prozkoumána, účast biotransformačních enzymů stále není plně zřejmá. Tato práce se věnuje studiu role cytochromů P450 (CYPs) v cytostatické rezistenci. Dále se zaměřuje na modulaci farmakokinetické MDR s využitím lékových interakcí nových cílených protinádorových léčiv. V poslední části se věnuje ověření in vitro výsledků na ex vivo modelech explantů odvozených z nádorových biopsií získaných od pacientů. V naší nejnovější publikaci...
|
|
|
Biodegradabilní polymerní nosiče léčiv se strukturou navrženou pro zvýšenou prostupnost nádorovou tkání
Hrochová, Michaela ; Etrych, Tomáš (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
Nádorová onemocnění jsou po celém světě jednou z nejčastějších příčin úmrtí. V České republice je právě pětina úmrtí zapříčiněna onkologickým onemocněním. Velkým problémem jsou při léčbě onkologických onemocnění nežádoucí účinky chemoterapie, které činí pacientům léčbu ještě těžší. V případě předkládané bakalářské práce je výzkum soustředěn na syntézu polymerních nosičů, které by mohly sloužit jako dopravci cytostatik do nádorové tkáně. Při použití nosičů cytostatik by bylo působení na zdravé tkáně a tím způsobené nežádoucí účinky výrazně sníženy. Práce je zaměřená na syntézu a fyzikálně chemickou charakterizaci nových diblokových polymerních nosičů cytostatik, konkrétně cytostatika docetaxelu. V předkládané práci je vedle úspěšné syntézy nových vodorozpustných polymerních prekurzorů a konjugátů na bázi N-(2-hydroxypropyl)methakrylamidu studována hydrolytická stabilita syntetizovaných diblokových systémů v 0,3M fosfátovém pufru o pH 7,4 simulujícím prostředí krevního řečiště. Úspěšně bylo ověřeno, že syntetizované polymerní systémy jsou hydrolyticky labilní, a tudíž snadno vylučitelné z organismu. V práci je dále prokázaný vliv typu oxokyseliny použitých pro modifikaci cytostatika na rychlost uvolňování neseného cytostatika z polymerního nosiče. Na závěr práce byla studována in vitro cytotoxicita...
|
|
|
Study on the role of pharmacokinetic mechanisms of drug resistance in new anticancer drugs with focus on solid tumors
Vagiannis, Dimitrios ; Hofman, Jakub (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent) ; Zendulka, Ondřej (oponent)
Univerzita Karlova, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Farmakologie a Toxikologie Kandidát Mgr. Dimitrios Vagiannis Školitel RNDr. Jakub Hofman, Ph.D. Název disertační práce Studium role farmakokinetických mechanizmů lékové rezistence u nových protinádorových léčiv se zaměřením na solidní tumory Protinádorová chemoterapie je důležitým nástrojem při léčbě nádorových onemocnění. Ačkoliv dochází k rapidnímu progresu ve vývoji nových protinádorových léčiv, fenomén mnohočetné lékové rezistence (MDR) i nadále představuje zásadní překážku vedoucí k selhání farmakoterapie u onkologických pacientů. MDR je založena na farmakodynamických i farmakokinetických mechanizmech. Farmakokinetická MDR zahrnuje působení lékových efluxních transportérů a biotransformačních enzymů, které snižují množství (aktivní formy) léčiva v nádoru. Zatímco role transportérů v MDR byla detailně prozkoumána, účast biotransformačních enzymů stále není plně zřejmá. Tato práce se věnuje studiu role cytochromů P450 (CYPs) v cytostatické rezistenci. Dále se zaměřuje na modulaci farmakokinetické MDR s využitím lékových interakcí nových cílených protinádorových léčiv. V poslední části se věnuje ověření in vitro výsledků na ex vivo modelech explantů odvozených z nádorových biopsií získaných od pacientů. V naší nejnovější publikaci...
|
|
|
Proteom nádorové buňky a studium změn po působení protinádorových léčiv
Tylečková, Jiřina
Rakovina představuje velmi heterogenní skupinu onemocnění a výsledky v současnosti dostupné protinádorové léčby jsou vysoce variabilní s nedostatečnými počty vyléčených pacientů. Pro hledání a vývoj nových, selektivních a specifických, nádorových biomarkerů, které mohou být použity ke sledování stavu nemoci a terapie, se používá celá řada proteomických technik. S ohledem na výše zmíněné skutečnosti jsme se v této práci zaměřili na studium proteomu nádorových buněk a jeho změn po působení protinádorových léčiv se specifickým zaměřením na (a) odpověď ke konvenčním léčivům ze skupiny antracyklinů s přihlédnutím k jejich rozdílnému klinickému využití a (b) identifikaci nových terapeutických cílů v nádorových buňkách rezistentních k biologickým preparátům jako jsou inhibitory (b1) cyklin-dependentních kináz a (b2) Aurora kináz. V této studii jsme identifikovali několik klíčových aspektů, které se vztahovaly k účinkům daunorubicinu, doxorubicinu a mitoxantronu. Zaměřili jsme se na časné intervaly po působení léčiv, kdy je minimalizován vliv apoptózy, a nalezli jsme změny proteinů metabolických a celulárních procesů společné pro všechna tři léčiva. Podstatnější bylo pozorování signifikantních změn proteinů účastnících se tvorby metabolických a energetických prekurzorů, které byly specifické pro působení...
|
|
|
Testování inhibitorů GTPas pro studium endocytózy bionanomateriálů
Gráfová, Karolína
Diplomová práce s názvem „Testování inhibitorů GTPas pro studium endocytózy bionanomateriálů“ se v literární části věnuje popisu bionanotransportérů se zaměřením na apoferritin, dále mechanismům buněčné internalizace řízené GTPasami a jejich inhibitory. V experimentální části byla testována účinnost barvení apoferritinu s vyhodnocením Cy2 NHS esteru jako vhodného fluorescenčního barviva pro další ex-perimenty, byla stanovena míra exprese receptorů TfR1 a SCARA5 a otestována toxicita dynaminového inhibitoru dynasore. Dále byla testována inhibice internalizace Cy2 značeného apoferritinu pomocí různých koncentrací dynasoru na pěti buněčných liniích odvozených z prsní tkáně (HBL-100, T-47D, MCF-7, MDA-MB-231 a MDA-MB-468) a na stejných liniích také inhibice internalizace Cy2 APO při společném působení dynasoru, azidu sodného nebo sacharosy. Naměřené výsledky potvrzují inhibici internalizace ať už samotným dynasorem či ve směsi s jinými inhibitory, zároveň však zdůrazňují komplexnost endocytických procesů a nutnost dalšího zkoumání.
|
|
|
Proteom nádorové buňky a studium změn po působení protinádorových léčiv
Tylečková, Jiřina ; Kovářová, Hana (vedoucí práce) ; Strnad, Miroslav (oponent) ; Petrák, Jiří (oponent)
Rakovina představuje velmi heterogenní skupinu onemocnění a výsledky v současnosti dostupné protinádorové léčby jsou vysoce variabilní s nedostatečnými počty vyléčených pacientů. Pro hledání a vývoj nových, selektivních a specifických, nádorových biomarkerů, které mohou být použity ke sledování stavu nemoci a terapie, se používá celá řada proteomických technik. S ohledem na výše zmíněné skutečnosti jsme se v této práci zaměřili na studium proteomu nádorových buněk a jeho změn po působení protinádorových léčiv se specifickým zaměřením na (a) odpověď ke konvenčním léčivům ze skupiny antracyklinů s přihlédnutím k jejich rozdílnému klinickému využití a (b) identifikaci nových terapeutických cílů v nádorových buňkách rezistentních k biologickým preparátům jako jsou inhibitory (b1) cyklin-dependentních kináz a (b2) Aurora kináz. V této studii jsme identifikovali několik klíčových aspektů, které se vztahovaly k účinkům daunorubicinu, doxorubicinu a mitoxantronu. Zaměřili jsme se na časné intervaly po působení léčiv, kdy je minimalizován vliv apoptózy, a nalezli jsme změny proteinů metabolických a celulárních procesů společné pro všechna tři léčiva. Podstatnější bylo pozorování signifikantních změn proteinů účastnících se tvorby metabolických a energetických prekurzorů, které byly specifické pro působení...
|
host ::
RSS.