|
|
Mapy panství a jejich význam pro studium historických krajin a poddanských měst
Tůmová, Martina ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Frajer, Jindřich (oponent) ; Šantrůčková, Markéta (oponent)
Dizertační práce se zabývá poznáním a rekonstrukcí historické krajiny raného až vrcholného novověku s využitím dosud málo vytěžovaných kartografických pramenů, map panství z 18. a první poloviny 19. století. Hledá odpovědi na otázky, k jakým proměnám krajiny v uvedeném období došlo a dokumentuje je zejména na příkladu poddanských měst v Čechách. Dizertační práce má interdisciplinární charakter. Snaží se přispět k výzkumům historické geografie a tematicky se zařadit do konceptu studia historických krajin (od identifikace a dokumentace k pochopení významů jejích proměn). Využívá však i přístupů historické kartografie, a to při výzkumu, analýze a zpracování dosud opomíjených kartografických pramenů - zdrojů informací o minulosti. Pozornost při studiu historických krajin i dějin měst byla dosud věnována spíše mladšímu období od poloviny 19. století, a to především z důvodu dostupnosti, převážně širších možností zpracování potřebných historických pramenů (topograficky přesnějších starých map a plánů srovnávacího charakteru) a přesnosti jejich výpovědní hodnoty. Starší období do poloviny 19. století byla studována zejména v pracích historiků. V urbánních dějinách se zaměřovala zvláště na formování středověkých (královských) měst, bez ohledu na využití kartografických pramenů. Dizertační práce se proto snaží...
|
|
|
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století
Chloupek, Pavel ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Semian, Michal (oponent)
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století Bakalářská práce se zabývá železnou oponou a jejím dědictvím, což souvisí s tím, jak je nám dnes železná opona připomínána, a jak se můžeme dívat na minulost českého pohraničí ovlivněného touto bývalou bariérou. V práci je nejprve představen fenomén železné opony a problém vymezení pohraničí. Pak je zde formou diskuse s literaturou probíráno, jak se české pohraničí měnilo vlivem železné opony a jejího pozdějšího pádu, a co bylo v těchto souvislostech zkoumáno a zjišťováno. Dále je probíráno, co dědictví železné opony přineslo, a jeho možné využití. Vlastním výzkumem je zde nejprve zjišťováno, kde se dnes nachází připomínky železné opony, a co nám tyto připomínky mohou říci. Další část výzkumu je zaměřena na to, co na prezentaci minulosti železné opony říkají sami lidé, v tomto případě návštěvníci muzea železné opony. Různými typy rozhovorů jsou zde zjištěny další zajímavé zjištěné informace o pohraničí a vlivu železné opony. Z výzkumu plyne, že železná opona je připomínána sice zdařile, ale neuškodilo by kdyby byla připomínána více, aby se již nikdy takováto historie neopakovala. Klíčová slova: železná opona; pohraničí; proměny krajiny; dědictví; Česko
|
|
|
Zaniklá sídla v povodí Zdíkovského potoka jako součást paměti krajiny českého pohraničí
Andrš, Vojtěch ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Riezner, Jiří (oponent)
Práce se zabývá tématem paměti krajiny, zejména historickými krajinnými strukturami vyskytujícími se v krajině pohraničí v době poválečného odsunu obyvatelstva. Ty jsou hmotnou připomínkou minulosti, bývalého osídlení a využití krajiny a stále v některých případech mohou plnit ekologickou funkci, mít estetickou, vzdělávací či historickou hodnotu anebo hodnotu symbolu krajiny. Cílem práce je nalezení, dokumentace, zhodnocení, výzkum stavu a diskuse významu a využití historických krajinných struktur z tohoto období. V rešeršní části se práce věnuje problematice proměn krajiny, její paměti a historických krajinných struktur v kontextu poválečného odsunu obyvatelstva z pohraničí. V praktické části autor zaznamenává výskyt krajinných struktur v době odsunu pomocí historických leteckých snímků a jejich aktuální stav za využití aktuálního ortofota, digitálního modelu reliéfu 5G a terénního průzkumu s využitím programu QField. Historické krajinné struktury kategorizuje na základě kritérií zachovalosti a využití a vybírá ty nejvýznačnější. Význam prvků zaniklé krajiny obecně a význam a využití nejzachovalejších je konzultován se starosty příslušných obcí za pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Praktická část je uskutečňována v horním povodí Zdíkovského potoka (přítok Malše) v podhůří Šumavy, které slouží...
|
|
|
Proměny české kulturní krajiny - případová studie: mikroregionu Bystřicko
Vávra, Libor
Tématem této diplomové práce je výzkum proměn v české kulturní krajině, a to konkrétně ve dvou vybraných katastrálních územích v mikroregionu Bystřicko. Jde o katastrální území obcí Rovečné a Vír. Metodou použitou v této diplomové práci byla literární rešerše, srovnávací metoda, anketní šetření, polostandardizované rozhovory, kartografické šetření a SWOT analýza. Po literární rešerši je popsána metodika práce, dále je vytvořena podrobná charakteristika modelových území a krajinářské srovnání. Jsou popsány výsledky anketního šetření a polostandardizovaných rozhovorů. Poté vypracována SWOT analýza a její srovnání a následně výsledky srovnání modelových území. V závěru jsou řešeny výsledky. Jsou zmíněny změny ve výměrách za posledních 174 let. V katastru Víru jsou tyto změny razantní především u orné půdy, lesů a vodních ploch. U Rovečného nejsou tyto změny tak výrazné, ale jedná se opět především o ornou půdu, lesní půdu a trvalé travní porosty. Mé hypotézy byly potvrzeny.
|
|
|
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století
Chloupek, Pavel ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Semian, Michal (oponent)
Železná opona a její dědictví v kontextu proměn pohraničí Česka v 2. polovině 20. století Bakalářská práce se zabývá železnou oponou a jejím dědictvím, což souvisí s tím, jak je nám dnes železná opona připomínána, a jak se můžeme dívat na minulost českého pohraničí ovlivněného touto bývalou bariérou. V práci je nejprve představen fenomén železné opony a problém vymezení pohraničí. Pak je zde formou diskuse s literaturou probíráno, jak se české pohraničí měnilo vlivem železné opony a jejího pozdějšího pádu, a co bylo v těchto souvislostech zkoumáno a zjišťováno. Dále je probíráno, co dědictví železné opony přineslo, a jeho možné využití. Vlastním výzkumem je zde nejprve zjišťováno, kde se dnes nachází připomínky železné opony, a co nám tyto připomínky mohou říci. Další část výzkumu je zaměřena na to, co na prezentaci minulosti železné opony říkají sami lidé, v tomto případě návštěvníci muzea železné opony. Různými typy rozhovorů jsou zde zjištěny další zajímavé zjištěné informace o pohraničí a vlivu železné opony. Z výzkumu plyne, že železná opona je připomínána sice zdařile, ale neuškodilo by kdyby byla připomínána více, aby se již nikdy takováto historie neopakovala. Klíčová slova: železná opona; pohraničí; proměny krajiny; dědictví; Česko
|
|
| |
host ::
RSS.