|
|
Operační systém reálného času s fixní prioritou úloh pro Raspberry Pi
Kolář, Josef ; Peringer, Petr (oponent) ; Janoušek, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem této práce je realizace podpory volně dostupného operačního systému reálného času s fixní prioritou úloh na mikropočítači Raspberry Pi 3B+. Jako vhodný systém je vybrán projekt FreeRTOS, pro který je v práci zrealizováno běhové prostředí a představena podpora pro tvorbu uživatelských aplikací s preemptivními úlohami. To je prezentováno pomocí dvou demonstračních aplikací, z nichž první využívá dvou periodických úloh a monitorování sériovou linkou, a v rámci druhé je vytvořena podpora pro sběrnici CAN, pomocí které je stav úloh s čítači reportován. Výsledkem práce je tedy funkční úprava systému FreeRTOS určená pro běh na mikropočítači Raspberry Pi 3B+ vhodná pro časově kritické aplikace.
|
|
|
Operační systém reálného času s fixní prioritou úloh pro Raspberry Pi
Kolář, Josef ; Peringer, Petr (oponent) ; Janoušek, Vladimír (vedoucí práce)
Cílem této práce je realizace podpory volně dostupného operačního systému reálného času s fixní prioritou úloh na mikropočítači Raspberry Pi 3B+. Jako vhodný systém je vybrán projekt FreeRTOS, pro který je v práci zrealizováno běhové prostředí a představena podpora pro tvorbu uživatelských aplikací s preemptivními úlohami. To je prezentováno pomocí dvou demonstračních aplikací, z nichž první využívá dvou periodických úloh a monitorování sériovou linkou, a v rámci druhé je vytvořena podpora pro sběrnici CAN, pomocí které je stav úloh s čítači reportován. Výsledkem práce je tedy funkční úprava systému FreeRTOS určená pro běh na mikropočítači Raspberry Pi 3B+ vhodná pro časově kritické aplikace.
|
|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
|
|
Normalita výjimečnosti? (Z)vládnutí krize v reformě azylové a migrační politiky Evropské unie
Kaleta, Ondřej ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Braun, Mats Rickard (oponent) ; Lupták, Ľubomír (oponent)
Tato disertační práce se zabývá problematikou krizového vládnutí Evropské unie v kontextu migračního vývoje po roce 2015. Autor zkoumá, jakým způsobem vybrané instituce EU (Evropská komise, Rada EU a Evropská rada) konstruují výjimečnost v rámci společné azylové a migrační politiky a jaké mohou být dopady této konstrukce pro fungování uvedené politické oblasti. Výzkum teoreticky vychází z konceptu "výjimečného stavu" představeného v původní podobě v dílech Carla Schmitta a Giorgia Agambena. Hlavní cíl práce spočívá v rozboru a interpretaci mimořádných migračních opatření z let 2015 až 2018, která byla navrhována a prováděna ze strany politických aktérů EU za účelem řešení migrační situace. Institucionální rovina je dále rozšířena a kontextualizována třemi případy zapojení vlád členských států EU - Maďarska, Rakouska a Německa - do interaktivního spoluutváření nouzových nástrojů. Autor sleduje utváření výjimečnosti v oficiálním diskurzu EU, konstrukci vztahu mezi výjimečností a normalitou, a uplatňování pravomoci konstruovat výjimečný stav na nadnárodní/mezivládní úrovni EU jakožto mezinárodní organizace. Práce přistupuje k tématu prostřednictvím kritické diskurzivní analýzy. Jejím předmětem jsou právní akty a doprovodné tiskové zprávy unijních institucí (respektive vybraných členských států EU),...
|
host ::
RSS.