|
|
Valenční syntax ve výukové praxi
JAHODOVÁ, Aneta
Cílem bakalářské práce bude představit základní principy valenční syntaxe v akademických příručkách a zmapovat, do jaké míry se tyto přístupy promítají do učebnic ČJ pro 2. stupeň ZŠ. Snahou této práce bude porovnat nejen obsahovou náplň tohoto učiva, ale zejména metodologickou vhodnost a nápaditost přístupů různých učebnicových řad, případně též navrhnout vlastní přístupy k výuce této problematiky na 2. stupni ZŠ.
|
|
| |
|
|
Atributivní a predikativní funkce adjektiv v češtině
Manukjanová, Hana ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozdílem mezi atributivní a predikativní funkcí adjektiv v současné češtině. Ačkoli je tato distinkce pro vymezení adjektiv v mnoha jazycích velmi důležitá, v češtině jí dosud nebylo věnováno příliš pozornosti. Teoreticky budeme vycházet z práce Františka Čermáka Lexikon a sémantika (2010), která v návaznosti na britskou lingvistiku přináší do české tradice samotný pojem predikativní adjektiva, jenž dosud nebyl soustavněji užíván. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá shrnutím popisu adjektiv v obou funkcích do uceleného výkladu. Vychází z českých i zahraničních mluvnic, jazykových příruček a odborných článků. Výklad přináší základní charakteristiku obou typů adjektiv a dále se zaměřuje na popis jejich formy, tvarového rozlišení a valence, která na něm závisí. Tato část práce také vymezuje některé sporné body nebo nejasnosti těchto výkladů a přístupů. Na základě reflexe odborné literatury jsou stanoveny jednotlivé teze, které ověřuje druhá část práce. Metodologicky jde o korpusovou analýzu, která ověřuje vybrané rysy adjektiv. Analýza vychází z materiálu psaných textů Českého národního korpusu, konkrétně korpusu SYN2010. Sledovány jsou sémantické, morfologické i syntaktické rysy adjektiv užitých v predikativní i atributivní funkci s cílem přinést popis jejich...
|
|
| |
|
|
Zvláštnosti aktuálního větného členění v češtině 16.století (z pohledu současného recipienta )
Stránská, Kateřina ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Tato bakalářská práce se zabývá zvláštnostmi aktuálního větného členění v češtině 16. století z pohledu současného. Je rozdělena na dvě části, a to na teoretickou a praktickou část. V teoretické části se zaměřuje na terminologické pozadí, vymezení termínů aktuální větné členění a výpověď, protože v celé práci hrají klíčovou roli. Do vymezení termínu AČV je také zahrnut stručný popis vývoje jeho zkoumání. Dále je pak v teoretické části nastíněn vývoj a stav českého jazyka v 16. století. Tento vývoj je důležitý pro pochopení tendencí působících na jazyk právě v době napsání překladu. V praktické části se práce zabývá zkoumáním zvláštností v textu za pomoci četných příkladů a návrhů na jejich dnešní podobu a vyhledáváním především zvláštností, které by dnešnímu čtenáři mohly znesnadnit čtení a porozumění textu.
|
|
|
Kvantifikované subjekty a jejich shoda s přísudkem
Jochová, Marie ; Giger, Markus (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
Bakalářská práce se zabývá shodou podmětu s přísudkem ve větách s kvantifikovaným subjektem. Teoretická část seznamuje čtenáře s obecnou problematikou shody a ukazuje její různé podoby v jazyce českém a ruském. Také shrnuje základní poznatky o shodě přísudku s kvantifikovaným subjektem v ruštině a mapuje faktory, které tuto shodu ovlivňují. Zaměřuje se pouze na číslo přísudku, které je právě v těchto případech variabilní. Část praktická ověřuje poznatky z části teoretické pomocí dat z ruského národního korpusu. Proběhlo ověřování čtyř faktorů, které by měli ovlivňovat číslo přísudku. Jednalo se o slovosled, životnost, agentivnost podmětu a samotný kvantifikátor. Z dat v korpusu se ukázalo, že zcela zásadní vliv na číslo přísudku má slovosled a kvantifikátor. Životnost má výrazně menší vliv a u agentivnosti podmětu je vliv zanedbatelný.
|
|
|
Reflexe prekonceptu přísudku v 6. ročníku ZŠ
Skřivánek, Vratislav ; Štěpáník, Stanislav (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
Cílem práce Reflexe prekonceptu přísudku v 6. ročníku ZŠ je postihnout, jakým způsobem žáci 6. ročníku přemýšlejí o větném členu přísudek. Práce tedy nejprve charakterizuje konstruktivismus, jakožto směr, který s prekoncepty aktivně pracuje, ve vztahu k výuce českého jazyka. Dále je charakterizován přísudek, a to jak z hlediska lingvistického, tak z hlediska didaktického pojetí v RVP a v učebnicích. Ke zjištění prekonceptu přísudku bylo využito cvičení speciálně designovaného pro tento výzkum, které žáci písemně individuálně vypracovávali, a polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na jejich způsob řešení. Pro výzkum bylo vybráno 37 žáků 6. ročníku ze 4 různých pražských škol. Rozhovory byly nahrávány a následně přepsány a analyzovány. Z výzkumu vyplývá, že žáci výrazně preferují přísudek slovesný před slovesně-jmenným, avšak pro oba typy přísudku dokáží navrhnout adekvátní komunikační situaci. Zkoumáno také bylo, jestli žáci sami použijí podstatné a přídavné jméno jako neslovesnou část přísudku. Zatímco přídavná jména takto užívali hojně, užití podstatného jména tímto způsobem pro ně bylo problematické. Dále z výzkumu vyplývá, že žáci neidentifikují přísudek jakožto důležitý větný člen pro smysl věty. Výsledky výzkumu potvrzují, že žáci v 6. ročníku uvažují spíše o významu jednotlivých slov než o...
|
|
| |
|
|
Atributivní a predikativní funkce adjektiv v češtině
Manukjanová, Hana ; Lehečková, Eva (vedoucí práce) ; Synková, Pavlína (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rozdílem mezi atributivní a predikativní funkcí adjektiv v současné češtině. Ačkoli je tato distinkce pro vymezení adjektiv v mnoha jazycích velmi důležitá, v češtině jí dosud nebylo věnováno příliš pozornosti. Teoreticky budeme vycházet z práce Františka Čermáka Lexikon a sémantika (2010), která v návaznosti na britskou lingvistiku přináší do české tradice samotný pojem predikativní adjektiva, jenž dosud nebyl soustavněji užíván. Práce je rozdělena do dvou částí. První část se zabývá shrnutím popisu adjektiv v obou funkcích do uceleného výkladu. Vychází z českých i zahraničních mluvnic, jazykových příruček a odborných článků. Výklad přináší základní charakteristiku obou typů adjektiv a dále se zaměřuje na popis jejich formy, tvarového rozlišení a valence, která na něm závisí. Tato část práce také vymezuje některé sporné body nebo nejasnosti těchto výkladů a přístupů. Na základě reflexe odborné literatury jsou stanoveny jednotlivé teze, které ověřuje druhá část práce. Metodologicky jde o korpusovou analýzu, která ověřuje vybrané rysy adjektiv. Analýza vychází z materiálu psaných textů Českého národního korpusu, konkrétně korpusu SYN2010. Sledovány jsou sémantické, morfologické i syntaktické rysy adjektiv užitých v predikativní i atributivní funkci s cílem přinést popis jejich...
|
|
|
Komplexní predikát v italštině
Galli, Jitka ; Štichauer, Pavel (vedoucí práce) ; Obstová, Zora (oponent)
Cílem této práce je postihnout problematiku komplexních predikátů a jejich užití v italském jazyce tak, aby výsledný přehled pomohl studentům italského jazyka pochopit roli a možnosti použití těchto slovesných konstrukcí. Práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Část teoretická vymezuje základní pojmy a mechanizmy predikace a typy predikátů (verbální, verbonominální a komplexní). Praktická část se věnuje aplikaci teoretických poznatků. Předkládá příklady popsaných jevů a nabízí možnosti tvoření nových komplexních predikátů dle struktury předložené v první části.
|
host ::
RSS.