|
|
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století
Šalak, Boris ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Kindl, Vladimír (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
Organizace soudnictví v Rakousku ve druhé polovině 19. století Hlavním cílem této práce je popis organizace soudnictví v Rakousku (Předlitavsku) v 19. století a jeho zasazení do širšího evropského kontextu. Zásadní revoluční události roku 1848 se výrazně dotkly i organizace soudnictví. Roku 1850 došlo v některých zemích monarchie k aktivaci nové soustavy řádných soudů, která nahradila starou soustavu předbřeznovou. Nová soustava byla plně postátněná a oddělená od správy na všech úrovních. Ačkoliv takto formovaná struktura prošla v následujícím půlstoletí několika výraznými proměnami, základní principy organizace se s jistou výjimkou let 1855 až 1867 příliš nezměnily. Dalšími mezníky vývoje jsou léta 1854/1855 spojená s tzv. bachovskou reorganizací justice, léta 1867/1868 charakterizovaná přijetím prosincové ústavy a začátkem aplikace některých principů v ní uvedených, léta 1873/1874 spjatá s přijetím nového trestního řádu a s počátkem jeho účinnosti a konečně léta 1895 až 1898, kdy došlo k reformě civilního řízení i organizace soudnictví. Rakouská soudní soustava v podobě, jakou zaujímala na počátku minulého století, se v českých zemích stala úhelným kamenem organizace soudnictví i po roce 1918.
|
|
|
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích
Zavadil, Tomáš ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Šouša, Jiří (oponent)
Tato diplomová práce se snaží o zachycení některých aspektů vývoje trestního práva v 18. století v českých zemích. Zaměřuje se však téměř výlučně na trestní právo hmotné a o postihnutí jeho vývoje usiluje převážně srovnáváním vybraných právních institutů obsažených ve sledovaných trestních zákonících, které jsou řazeny chronologicky. Práce se skládá zúvodu, tří kapitol a závěru. Úvod práce představuje stručné uvedení do problematiky spolu s vymezením některých základních pojmů a zmiňuje i existující literaturu k tématu. První kapitola je rozdělena na tři části. První z těchto částí se věnuje stavu pramenů trestního práva na počátku 18. století a většímu prostoru se dostává kodifikaci městského práva a posléze i práva zemského. Následující část této kapitoly cílí zejména na trestní zákoníky Josefa I. a Marie Terezie, které byly publikovány v 18. století. Poslední část této kapitoly se pak zabývá dvěma dalšími publikovanými trestními zákoníky a to Josefa II. a Františka II., které už vycházejí z osvícenské filozofie, z nichž posledně zmíněný již spadá do 19. století. Druhá kapitola podává přehled vybraných institutů trestního práva hmotného. Opět je dělena na tři části, přičemž první část se zabývá trestným činem a souvisejícími instituty jako pokusem trestného činu, nutnou obranou apod. Druhá část...
|
|
|
Vybrané aspekty právní úpravy a organizace StB v letech 1945-1969
Vyskočil, Zdeněk ; Šouša, Jiří (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Předmětem této diplomové práce je zachycení vybraných aspektů právní úpravy a organizace StB v kontextu s její činností v letech 1945 - 1969. Pojetí doktríny ochrany státního zřízení, které se projevilo v aplikaci právní úpravy ve vězeňství i ve vlastním vývoji, který ovlivnil na dlouhá desetiletí ochranu státu a státního zřízení, a který ve svých obecných motivech a principech přetrvává v podstatě do dnes. Práce se skládá z úvodu a předmluvy, ve kterých se obecně deklarují společenské jevy a události, které lze analyticky vyvodit z provedeného zkoumání historických reálií. Vlastní těžiště práce je pak uvedeno v šesti hlavních kapitolách, které obsahují vlastní podkapitoly. Úvod a předmluva deklarují společenské události, které vedly ke vzniku nového právního řádu a ke vzniku instituce chránící tento nový společenský i právní řád. Ve třetí kapitole je upraven vliv StB na vězeňství. Konkrétně faktické a právní aspekty, které motivovaly StB pro svou činnost na úseku vězeňství. Čtvrtá kapitola obecně pojímá vznik, vývoj a vlivy, které formovaly jak fakticky, tak po právní stránce vlastní existenci StB v dané době. Pátá kapitola odráží obecně vývoj poválečné ochrany státu a státního zřízení s ohledem na právní a společenské aspekty činnosti instituce, jakou byla StB. V šesté kapitole je uvedena činnost...
|
|
|
Úloha apelačního soudu v letech 1548 až 1783
Pleskot, Jaroslav ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Šouša, Jiří (oponent)
Úloha apelačního soudu v letech 1548 až 1783 Účelem disertační práce je analyzovat vývoj pražského apelačního soudu v letech 1548 až 1783. Práce popisuje úlohu jednoho z nejvýznamnějších soudů v českých zemích raného novověku. Důvodem, proč jsem se věnoval tomuto tématu je skutečnost, že dosud nebylo komplexně zpracováno novodobými historiky. Cílem práce je doplnění a revize výsledků dosavadního bádání v této oblasti. Práce se skládá z úvodu, deseti kapitol a závěru. Některé kapitoly jsou rozčleněny do subkapitol. Úvod definuje téma, popisuje stávající literaturu a prameny. Výzkum je založen jak na publikovaných, tak archivních pramenech. Posledně jmenované byly studovány v Národním archivu a ve vybraných okresních archivech. První kapitola zkoumá příčiny zřízení soudu, specifikuje jeho právní rámec a popisuje jeho obsazení. Soud byl zřízen v lednu 1548 českým králem Ferdinandem I. Habsburským (1526-1564) za účelem omezení moci královských měst v českých zemích poté, co panovník potlačil stavovský odboj v roce 1547. Apelačními rady byli zástupci všech stavů v Čechách (páni, rytíři, měšťané) a dále čtyři osoby s právnickým vzděláním. Soudu předsedal prezident. Druhá kapitola analyzuje pravomoci nové královské instituce. Byla pověřena vyřizováním apelací od městských soudů a poskytovala naučení a...
|
|
|
Homosexualita v praxi a diskurzu trestního práva, medicíny a občanské společnosti od vydání trestního zákona z roku 1852 do přijetí trestního zákona z roku 1961
Seidl, Jan ; Putna, Martin (vedoucí práce) ; Sokolová, Věra (oponent) ; Nečasová, Denisa (oponent)
Dizertační práce se zabývá proměnami pojetí homosexuality a homosexuální subkultury jako něčeho odlišného, jak se vyvíjelo od druhé třetiny 19. století do druhé poloviny 20. století mezi zástupci českého trestního práva a české medicíny, jakož i proměnami sebepojetí české homosexuální subkultury samotné v tomto časovém intervalu. Práce zejména sleduje postoje a snahy aktérů, jejichž cílem bylo přispět ke společenské emancipaci této subkultury, anebo - v době zvýšené perzekuce homosexuality za nacistické okupace - faktickou nemožnost takové snahy vyvíjet. Práce je rozdělena do pěti oddílů - v prvním je představeno právní prostředí, které podmínilo toto emancipační úsilí v době platnosti trestního zákona z roku 1852 (tedy do roku 1950); další čtyři oddíly pak zkoumají toto úsilí samotné zvlášť pro jednotlivá období. Druhý oddíl se tak zabývá rozšířením povědomí o moderní homosexuální identitě v českých zemích v době před první světovou válkou, třetí úsilím reformně orientovaných lékařů, právníků a samotných homosexuálů o zrušení všeobecné trestnosti homosexuálního jednání v podmínkách demokratické první republiky, čtvrtý změněným strukturálním půdorysem a zvýšenou mírou perzekuce homosexuálního jednání za nacistické okupace českých zemích a pátý zrušením trestnosti homosexuality za komunistického...
|
|
|
Vývoj trestního práva v 18. století v našich zemích
Zíka, Tomáš ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Resumé diplomové práce Tato diplomová práce se jako svým hlavním tématem zabývá vývojem trestního práva hmotného a procesního v 18. století v našich zemích. Pojednává též o zákoníku vydaném v roce 1803, protože celý tento vývoj završoval a logicky je tedy nutné ho uvést. Celý vývoj trestního práva v českých zemích se samozřejmě odvíjí od vývoje trestního práva v Habsburské monarchii, jejíž byly naše země součástí. Jako vedlejší téma je tedy zpracován také historický vývoj monarchie v dané době, filosofické a náboženské směry a názory, největší myslitelé a také dřívější právní úprava, ze které samozřejmě tvůrci zákonů v 18. století čerpaly a která často platila i v první polovině 18. století. Dále tato diplomová práce pojednává o vývoji struktury hrdelního soudnictví na našem území, kdy se zaměřuje hlavně na jeho personální i věcné vybavení a na důvody postupného snižování počtu hrdelních soudů. Ve zvláštní kapitole se také pojednává o vývoji úpravy trestných činů proti božskému majestátu, na které se v průběhu tohoto století nejvíce měnil náhled, kdy se během pár let změnily z nejpřísněji postihovaného trestního činu na přestupky a poté opět na trestný čin. V této kapitole se navíc dostává srovnání těchto činů s trestnými činy proti panovníkovi. Hlavní pozornost je ale věnovaná jednotlivým zákoníkům vydaným...
|
|
|
Zákon o manželství - konstanty a proměny během 30 let existence ČLR
Platzerová, Barbora ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Klimeš, Ondřej (oponent)
Tato práce má za cíl nastínit vývoj čínského manželského práva v historickém období prvních třiceti let existence Čínské lidové republiky prostřednictvím dvou významných právních předpisů, jimiž jsou Zákon o manželství z roku 1950 a Zákon o manželství z roku 1980. Oba tyto předpisy vznikaly za zvláštních historických okolností, v období politických a společenských změn, jež se odrážejí v jejich textu i následné aplikaci. Okrajově jsou zkoumány i související právní předpisy, legislativa jednotlivých Osvobozených oblastí před oficiálním vznikem ČLR, a některé podzákonné předpisy upravující aplikaci obou výše uvedených zákonů. Zákon o manželství z roku 1950 můžeme považovat za nejvýznamnější právní předpis ČLR z období panování předsedy Mao Zedonga. Je to předpis revoluční, který symbolizoval společenské změny konce čtyřicátých let a jenž měl být jedním z prostředků vytvoření nového společenského řádu. Zákon o manželství z roku 1980 je naopak předpis přijatý v období konsolidace a stabilizace čínské společnosti po skončení Kulturní revoluce. Tedy v období změn na vedoucích pozicích komunistické strany a ČLR a počátku nového ekonomického systému, který doprovázela částečná proměna čínské společnosti. Účelem práce je postihnout rozdíly mezi oběma předpisy a popsat principy, které se jeví jako neměnné. Majetkové...
|
|
|
Vývoj právní úpravy státních civilních úředníků od 18. století do roku 1938 v českých zemích
Šouša, Jiří ; Malý, Karel (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent) ; Vojáček, Ladislav (oponent)
v českém jazyce Předkládaná disertační práce se soustřeďuje na nastínění a rozbor základů vývoje právní úpravy postavení státních civilních úředníků od konce 18. století do roku 1938 s důrazem na poznání vzniku a proměny postavení tzv. pragmatikálního úřednictva v českých zemích, tedy otázek náležejících do dějin úřednického práva včetně pojmově-teoretických východisek, tzn. vymezení pojmů úřednictvo, státní civilní úřednictvo, byrokracie a jejích úkolů včetně státní, resp. veřejné služby. Přináší tak komplexnější pohled do minulosti aktuálního právního tématu. Regulace statusu státního civilního úřednictva právními normami má v českých zemích dlouhou historickou tradici, která se vyvíjí současně s evolucí celého právního řádu a přizpůsobuje se změnám společnosti, hospodářství a jednotlivých normativních systémů včetně práva. Počátky moderní tvářnosti služebního (úřednického) práva se formovaly v 18. století, v době osvícenství, za vlády Marie Terezie a zejména Josefa II. Některé instituty tehdy do jisté míry navazovaly na regulaci předchozího stavovského a absolutistického feudalismu, jiné už představovaly zcela nové instituty a zachovaly se až do dnešních dnů. Společným byl princip, který přetrval až do konce v práci zkoumaného období, totiž speciální úřednický veřejnoprávní řád. Namísto staršího...
|
|
|
Vývoj vodního práva v českých zemích do roku 1914
Urban, Michael ; Kindl, Vladimír (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
Cílem této práce je zachytit vývoj právní úpravy českého vodního práva a právní regulace právních vztahů k vodě, poukázat na skutečnost, že mlynářské, rybářské a plavební právo přirozeně patří k vodnímu právu. V nejstarších dobách nebyla doprava po vodě ani nakládání s vodami regulována. České vodní právo navázalo na dědictví římské právní kultury. Od konce 10. století nacházíme první zmínky o vodoprávních vztazích zejména v panovnických listinách. Prvními významnými právními předpisy v oblasti vod jsou Horní zákoník Václava II. z let 1300-1305 a zákoník Karla IV. Maiestas Carolina, který však nebyl do praxe přijat. Dalším významným pramenem k poznání vodoprávních poměrů jsou tzv. právní knihy. Od konce 15. a v průběhu 15. století se začínají uplatňovat prvky komplexní právní úpravy s celostátní platností - řada zemských zřízení a kodex městského práva, který je dílem Pavla Kristiána z Koldína. K značnému nárůstu právních předpisů ve všech oblastech vodoprávních vztahů dochází za vlády Marie Terezie a Josefa II. (plavební patent, mlynářské řády). Následující období se vyznačovalo značným množstvím dílčích právních úprav, zákonů a předpisů. Zvláštní skupinu předpisů tvoří tzv. hospodářské řády a instrukce, které byly uplatňovány na jednotlivých panstvích. V polovině 19. století nacházíme...
|
host ::
RSS.