Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 26 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Poutní místo 2020
Chrastilová, Sabina ; Šagát,, MA Peter Susan (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Umění, zdraví a víra. Tyto tři témata jsou nosným prvkem mé diplomové práce. Zajímá mě moment, kdy se právě víra střetává s uměním a nabízí člověku oporu, jistotu nebo naději. V mé diplomové práci se věnuji fenoménu hledání poutních míst, které vzbuzovali v lidech duchovní naplnění a postupem času se staly odrazem kultury a mentality národa. Právě na těchto místech nejčastěji docházelo k zázračným uzdravením a lidé tak věřili v sílu a magii. Má závěrečná práce zkoumá, zda i v současnosti navštěvujeme kulturní a umělecké události ses stejnou ambicí a energií jako původní poutníci. Základní prvek mé výsledné části je video mých osobních poutních míst, které jsem navštívila za poslední rok. Druhá část se týká mé nově založené online galerie, která mapuje novodobé formy poutnictví. Celkovou instalaci podporuje třetí část, kterou je můj poutní kabát, který jsem během posledních cest upravovala podle svých potřeb.
Duchovní brownfield Olomouc - Zlín
Smolová, Tereza ; Nový, Jindřich (oponent) ; Štěpán, Marek (vedoucí práce)
Hlavním tématem diplomové práce je návrh křesťanského duchovního centra jako rozšíření stávajícího poutního místa, nedaleko Napajedelské brány na rozmezí Hané, Slovácka a Valašska, v kopcích Vizovické vrchoviny, Pramene Svatá voda. Návrh se opírá o analýzy a syntézy mapování duchovních brownfields zpracované v rámci před diplomní práce. Součástí zkoumání byla analýza poutních míst v okolí Zlína. Zabývá se mimo jiné otázkou, jak má vypadat současný sakrální prostor a jakým způsobem promlouvá k dnešnímu člověku. Práce řeší návrh poutního kostela se zázemím pro turisty a ubytováním pro duchovní a poutníky. Základem kompozice jsou tři hlavní objekty - kostel, vstupní objekt a útulna - doplněny o kampanilu a křtitelnici. Jedná se o soubor objektů s nejvýše dvěma nadzemními podlažími a jedním podzemním podlažím s lázní. Stavební program vyžaduje separaci skupin uživatelů vzhledem k účelu užívání stavby. Součástí stavby je zahrada, která je svým funkčním i ideologickým ztvárněním inspirována rajským dvorem.
Historie poutního místa Římov od doby jeho založení až do konce sedmnáctého století
ŠRUBAŘ, Štěpán
Práce se zabývá popisem vzniku a výstavby poutního místa v Římově v jižních Čechách, které vzniklo v 17. století a bylo vybudováno na základě daru tamního statku jezuitské koleji v Českém Krumlově snahou laického bratra Tovaryšstva Ježíšova Jana Gurreho a kapucína P. Alexe ve formě loretánské kaple spojené s pašijovou cestou po vzoru křížové cesty v Jeruzalémě. Ukazuje roli posvátných staveb v životě tehdejších křesťanů. Zmiňuje roli zbožných bratrstev a mariánské zbožnosti ve spiritualitě katolíků doby baroka. Na základě informací z pravidelných dopisů v rámci jezuitského řádu jsou popisovány neobvyklé události během založení a prvních desetiletí provozu poutního místa, ale i hospodářské záležitosti římovské rezidence v závislosti na krumlovskou koleji. Rozhodující roli při zajištění kněží působících v Římově rovněž hrál význam finanční dar jezuity z rytířského řádu Malovců.
Historie české obecné školy v Kájově
MÜLLER, Martin
Bakalářská práce popisuje historii české obecné školy v Kájově od samotného zřízení až do roku 1950. Práce se zaměřuje na historii české školy, zároveň však úzce souvisí se školstvím německým. Pracoval jsem s on-line dostupnou školní kronikou ze Státního oblastního archivu v Třeboni, s odbornou literaturou, internetovými zdroji, ale i s nepublikovanými pamětmi z rodinné sbírky příbuzných kájovské pamětnice Růženy Hotové. Samotná práce se zaměřuje na místo Kájov jeho historii a současnost, samotný vznik školství, vliv nacismu, válečné období, odsuny Němců po skončení války, nástup komunismu. Práce se zaměřuje na historii české obecné školy až do roku 1950. Jedním z důvodů je dostupnost materiálů, zároveň však práce obsahuje významné události pro český národ.
Klášter Hájek u Červeného Újezda
Štěrbová, Magdalena ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Klášter Hájek u Čerevného Újezda se nachází v katastru obce Červený Újezd v okrese Praha-západ, při silnici z Červeného Újezda do Břev. Jde o klášterní komplex, skládající se z loretánského domku, obklopeného klášterním ambitem se dvěma obytnými patrovými křídly (spravoval jej řád františkánů) a dalšími obslužnými budovami. Areál byl v minulosti jedním z nejvýznamnějších poutních míst ve středních Čechách, v 50. letech 20. století kdy byl přeměněn na internační tábor a vojenskou stanici. Na základě literatury a historických pramenů jsme vytvořili popis areálu, jak mohl vypadat a být vybaven na začátku 20. století. S použitím vlastní fotodokumentace a průzkumu namístě jsme pak provedli popis současného stavu areálu. Konstatovali jsme, že z původního vybavení se v areálu nezachovalo téměř nic, několik jednotlivostí je uloženo na jiných místech. Z hlediska stavebního je památka zchátralá, ne však havarijní, a postupně se daří pracovat na její renovaci. V areálu hájeckého kláštera najdeme několik stavebně-historicky zajímavých prvků. Jde zejména o samotnou loretu, jednu z nejstarších na našem území (1623); budovu tzv. poustevny, která snad mohla sloužit pro paraliturgické hry; altán v okrasné zahradě - profánní prvek v sakrálním prostoru; zeď, ohraničující celý areál a v neposlední řadě skupinu...
Možnosti postupů při památkové obnově na příkladu poutního areálu v Horní Polici
Koutná, Marie ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá představením metod používaných při opravách historických a památkově chráněných objektů, se zaměřením na dřevěné a zděné nosné konstrukce. Text popisuje příčiny a druhy závad konstrukcí, dále možné způsoby sanací a je rovněž doplněn o příklady jejich použití v praxi. Má tak být vytvořen jakýsi vzorník toho, z jakých možností lze vybírat a co je potřeba při obnově jednotlivých prvků zvážit, aby byl celý proces oprav v souladu s principy památkové péče. Možné přístupy a metody v procesu rekonstrukce památkově chráněného objektu jsou poté demonstrovány na v současné době probíhající celkové obnově poutního areálu v Horní Polici, který je národní kulturní památkou. Práce se zaměřuje na jednotlivé stavby areálu, kostel Navštívení Panny Marie, ambit, který ho obklopuje a vstupní věž se zvonicí. Autorka uvádí rovněž historii a popis poutního místa. Klíčová slova Památková péče, zděné nosné konstrukce, dřevěné nosné konstrukce, sanace, obnova, rekonstrukce, poutní místo, Horní Police, kostel Navštívení Panny Marie
Poutní místo 2020
Chrastilová, Sabina ; Šagát,, MA Peter Susan (oponent) ; Klodová, Lenka (vedoucí práce)
Umění, zdraví a víra. Tyto tři témata jsou nosným prvkem mé diplomové práce. Zajímá mě moment, kdy se právě víra střetává s uměním a nabízí člověku oporu, jistotu nebo naději. V mé diplomové práci se věnuji fenoménu hledání poutních míst, které vzbuzovali v lidech duchovní naplnění a postupem času se staly odrazem kultury a mentality národa. Právě na těchto místech nejčastěji docházelo k zázračným uzdravením a lidé tak věřili v sílu a magii. Má závěrečná práce zkoumá, zda i v současnosti navštěvujeme kulturní a umělecké události ses stejnou ambicí a energií jako původní poutníci. Základní prvek mé výsledné části je video mých osobních poutních míst, které jsem navštívila za poslední rok. Druhá část se týká mé nově založené online galerie, která mapuje novodobé formy poutnictví. Celkovou instalaci podporuje třetí část, kterou je můj poutní kabát, který jsem během posledních cest upravovala podle svých potřeb.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 26 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.