|
|
Úloha HPA osy v rozvoji afektivních poruch
Fiedlerová, Alžběta ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Svoboda, Jan (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vliv hypotalamo-hypofýzo-nadledvinové osy (HPA osy) na rozvoj afektivních onemocnění. Afektivní onemocnění, jako je velká depresivní porucha nebo posttraumatický stresový syndrom, jsou vážnými psychickými onemocněními, která mají závažný dopad na život jedince trpícího touto poruchou. HPA osa hraje klíčovou roli v adaptaci organismu na stresové situace. Dysfunkce HPA osy může významně ovlivnit homeostázu organismu díky zvýšeným či sníženým hladinám hormonů a neurotransmiterů či deregulacím stresového systému. To může vést k rozvoji afektivních poruch. Tato práce se zaměřuje na analýzu souvislostí mezi aktivitou HPA osy a vznikem afektivních poruch a zkoumá možnosti terapeutické léčby této osy jako potenciálního cíle léčby těchto poruch. Výsledky této rešerše jednotlivých vědeckých článků podporují porozumění mechanismům, které spojují HPA osu s afektivními poruchami a nabízejí perspektivu pro budoucí výzkum. Klíčová slova: HPAosa, kortizol, velká depresivní porucha, úzkostná porucha, posttraumatický stresový syndrom, bipolární porucha
|
|
|
Prospects of PTSD treatment in war veterans with psychadelic-assisted psychotherapy
Štefánik, Timotej ; Kazharski, Aliaksei (vedoucí práce) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Práca skúma perspektívy liečby posttraumatickej stresovej poruchy u vojnových veteránov pomocou psychedelickej psychoterapie. V súčasnosti je psychoterapia s pomocou psychedelík len čiastočne legálna. Tento pojem zahŕňa mnoho látok - v súčasnosti jediným široko používaným psychedelickým disociatívom podávaným v terapii je ketamín. Látkou, ktorá bude s najväčšou pravdepodobnosťou ďalšou v poradí na zavedenie, je MDMA a psilocybín. Táto práca skúma históriu psychedelík a zdroje stigmy, ktoré tento pojem nesie. Skúma tiež niekoľko presvedčivých štúdií, ktoré poukazujú na skutočnosť, že psychoterapia s pomocou MDMA by mohla byť užitočným nástrojom pri riešení PTSD veteránov. Empirická časť tohto výskumu má kvalitatívny charakter. Autor pomocou hĺbkových rozhovorov zbieral údaje o stave psychedelického výskumu v Českej republike a hľadal prekážky, ktoré bránia realizácii psychedelickej terapie. Hlavným záverom je, že psychedelická terapia naráža na prekážky v implementácii v podobe nedostatku vedeckých poznatkov o tejto téme zo strany verejnosti a tiež naráža na právne a finančné prekážky. Právne prekážky by sa mohli v najbližších rokoch odstrániť vďaka posunu vpred v tejto oblasti. Finančná otázka súvisí s právnou otázkou; ak sa odstráni právna prekážka, zvýši sa aj finančný prístup k výskumu. Celkovo...
|
|
|
Trauma a jeho role v životě drogově závislého člověka
WERNEROVÁ, Barbora
Práce se zabývá rolí traumatu v životě drogově závislého jedince s ohledem na jeho rané dětství a traumatické události, se kterými se setkal. První část práce je zaměřená na charakteristiku stresu, obranné mechanismy, posttraumatickou stresovou poruchou, dále je v práci představen posttraumatický růst, který je pozitivním následkem traumatu. Práce se dále věnuje vymezení závislosti a jejímu vzniku. Jsou popsány příčiny a formy závislosti. V poslední části práce se věnujeme souvislostem mezi traumatem a závislostí, konkrétně tedy jak neurobiologie a vnější prostředí může být jedněmi z příčin vzniku závislosti. V této části je kladen důraz na to, že událost sama není trauma, ale to, co člověk prožívá, to, co se uvnitř člověka odehrává a jeho reakce na traumatickou událost, je teprve trauma. V závěru je zmíněna teorie Gabora Matého, který označil závislost za přímý následek traumatu.
|
|
|
Psychické trauma a jeho vliv na lidský život
Skřivanová, Vendula ; Mužáková, Monika (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce "Psychické trauma a jeho vliv na lidský život" má za cíl zjistit, jaký vliv na člověka má skutečnost, že do jeho života vstoupí neočekávaný traumatický zážitek. Teoretická část podává stručnou charakteristiku k tématu psychického traumatu, jeho vzniku, rysům a formám, taktéž pojednává o stresových fenoménech, adaptačních, obranných a zvládacích mechanismech, jejichž pomocí se člověk snaží zvládat zátěž a vyrovnávat se s tíživou životní situací. Stěžejní část se v souvislosti s dopady extrémního stresu věnuje ponejvíce posttraumatické stresové poruše, jakožto jedné z nejčastějších diagnostických kategorií, vznikající v důsledku nedostatečného zpracování závažné traumatické zkušenosti, projevující se přetrváváním psychických a somatických obtíží, a dalším následkům traumatu v oblasti psychické a sociální včetně posttraumatického rozvoje osobnosti. Rovněž je zde pojednáno o odlišných reakcích na trauma a rizikových a protektivních faktorech ovlivňujících zpracování traumatu resp. reakci na trauma. Výzkumný projekt (Metodologické šetření) předkládá případové studie a ukazuje průběh, zpracovávání a vyrovnávání se s traumatickým zážitkem. Hodnotí a potvrzuje negativní i pozitivní dopad a vliv psychického traumatu na lidský život.
|
|
|
Znalosti vybraných studentů Univerzity Karlovy o posttraumatické stresové poruše
Brodská, Martina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Kučírek, Jiří (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na posttraumatickou stresovou poruchu a související psychosomatiku, která zkoumá somatickou odpověď a odlišnosti reakcí těla na působící stresové faktory či traumatickou událost. Podrobněji je na začátku teoretické části popsán mechanismus zpracování a objektivní změny na mozku po nezpracovaném traumatickém zážitku. Následující kapitoly pojednávají o možnostech zpracování posttraumatické stresové poruchy, přijetí traumatizujícího zážitku jako vyřešené součásti osobní minulosti a benefitu v podobě zvýšené odolnosti. Poslední část teorie je věnována psychosomatice. Praktická část zkoumá a porovnává znalosti o posttraumatické stresové poruše studentů pedagogické a lékařské fakulty. Ve výsledcích výzkumu se objevují nečekané rezervy v profesionální přípravě budoucích lékařů a učitelů. Komparací souvisejících dat dochází k zajímavému zjištění, které vede k doporučení uspokojit a doplnit vědomostní potřeby studentů. KLÍČOVÁ SLOVA trauma, posttraumatická stresová porucha, psychosomatika
|
|
| |
|
|
Validizace nástroje na měření traumatu: PTSD Checklist pro DSM-5
Miklóš, Jessica ; Preiss, Marek (vedoucí práce) ; Rudorfer, Lothar Filip (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na prvotní validizaci dotazníku PTSD Checklist for DSM- 5 (PCL-5) v jeho české verzi. Jedná se o sebeposuzovací metodu, která měří symptomy provázející posttraumatickou stresovou poruchu (PTSP). Teoretická část práce popisuje vývoj diagnózy PTSP v čase a její nynější kritéria. Dále prezentuje výčet diagnostických nástrojů pro měření PTSP včetně PCL-5 a jeho psychometrických vlastností. Výzkumná část práce popisuje průběh sběru a zpracování dat, výsledky stanovených hypotéz a diskuzi. Výzkumný vzorek tvořilo 444 respondentů (370 žen; 74 mužů) s věkovým průměrem 32,6 let (SD = 10,6). Průměrným skórem v PCL-5 bylo 29,3 bodů (SD = 19,9). Při srovnání výsledků žen (M = 30,2; SD = 20) a mužů (M = 24,7; SD = 18,8) byl pozorován statisticky signifikantní rozdíl (p = 0,029). Při srovnání respondentů s PA - psychiatrickou anamnézou (M = 39,5; SD = 20) a bez PA (M = 21,7; SD = 16,6) byl také pozorovaný významný rozdíl (p < 0,001). V případě srovnání respondentů bez PA podle pohlaví nebyl statisticky významný rozdíl potvrzen. Cronbachovo alfa pro celý dotazník vyšlo vysoké: 0,955 (pro klastry v rozmezí 0,831-0,908), což je v souladu s předchozími studiemi. Provedena byla také konfirmační faktorová analýza, která celkově prokázala adekvátní fit k datům pro DSM-5 model (χ2 (164)...
|
|
|
Posttraumatický rozvoj člověka
Špeldová, Patricie ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Kutnohorská, Jana (oponent)
Autor: Patricie Špeldová Instituce: Univerzita Karlova Lékařská fakulta v Hradci Králové Ústav nelékařských studií Název práce: Posttraumatický rozvoj člověka Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 60 Počet příloh: 1 Rok obhajoby: 2021 Klíčová slova: Posttraumatický rozvoj člověka, posttraumatická stresová porucha, traumatická událost, trauma, dopravní nehoda Bakalářská práce pojednává o posttraumatickém rozvoji u osob, které prodělaly vážnou dopravní nehodu. Práce se skládá ze dvou částí. Teoreticko-přehledová část se postupně věnuje těmto tématům: traumatická událost, posttraumatická stresová porucha a posttraumatický rozvoj člověka. Všímá si především dělení traumatu, jeho vzniku a jeho vlivu na osobnost člověka, příznaků, průběhu a léčby posttraumatické stresové poruchy. Dále se zaměřuje na principy a průběh posttraumatického rozvoje a na faktory, které ho mohou ovlivnit. Empirická část je koncipována jako kvalitativní sonda u 4 osob, které zažily dopravní úraz. Jednalo se o 3 muže a 1 ženu. Základní použitou metodou byl polostrukturovaný rozhovor a obsahová analýza výpovědí klientů. Výsledky ukázaly, že pouze u dvou klientů lze mluvit o skutečném posttraumatickém rozvoji. Projevil se v oblasti osobní síly, nových možností a ve změně mezilidských vztahů. U zbývajících klientů...
|
|
|
Proměnné predikující efekt operace u pacientů s bolestí zad
Hollasová, Sára ; Kavka, Tomáš (vedoucí práce) ; Šembera, Martin (oponent)
Proměnné predikující efekt operace u pacientů s bolestí zad Abstrakt Diplomová práce v teoretické části shrnuje poznatky ohledně bolesti a jejích typech, především chronické bolesti. Zaměřujeme se také na vertebrogenní algický syndrom a momentálně využívané přístupy léčby tohoto syndromu. V práci shrnujeme, jaký vliv mají centrální senzitizace, potenciálně traumatické zážitky a psychologické trauma na bolest (zejména bolest zad). V praktické části jsme zjišťovali, jaký vliv má centrální senzitizace a prožitá potenciálně traumatická událost a příznaky posttraumatické stresové poruchy (PTSD) na efekt spondylochirurgické operace. Výsledky byly získány pomocí dotazníků Central Sensitization Inventory (CSI), PTSD Cecklist dor DSM-5 (PCL-5) a Life Event Checklist (LEC-5 Standard), Short Form 36 Helth Survey Questionnaire (SF-36), NASS Lumbar Spine Questionnaire. Získaná data byla statisticky vyhodnocena a zpracována. Vliv vyššího skóru v CSI (vyšší míra centrální senzitizace) a LEC-5 (více prožitých potenciálně traumatických událostí) na horší efekt operace bederní páteře se ukázal jako statisticky signifikantní. Zároveň se potvrdil statisticky významný vztah mezi PCL-5 (hodnotící příznaky PTSD) a CSI. Klíčová slova: Bolest, centrální senzitizace, životní traumatická událost, psychologické trauma, posttraumatická...
|
|
|
Posttraumatická stresová porucha, její terapie a přístupy
PLANČÍKOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je teoretickou literární rešerší, zabývající se posttraumatickou stresovou poruchou (dále jen PTSD), jejími terapiemi a přístupy k léčbě. Nejprve je zde definována posttraumatická stresová porucha. Dále práce vymezuje psychoterapie, které se využívají v léčbě PTSD. Jsou jimi kognitivně behaviorální psychoterapie, psychodynamická psychoterapie, sugestivní a hypnotická psychoterapie, logoterapie a existenciální analýza, gestalt psychoterapie. V poslední části práce jsou porovnány přístupy, které se v rámci léčby PTSD uplatňují. Srovnáván je jejich pohled na vznik PTSD, jejich znaky, metody a přístup k léčbě a také účinnost.
|
host ::
RSS.