|
Srovnání postavení prezidenta v politickém systému Výmarské republiky a Spolkové republiky Německo
Krautová, Tereza Rozalie ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Brunclík, Miloš (oponent)
Práce se zabývá srovnáním postavení prezidentů v politickém systému Výmarské republiky a Spolkové republiky Německo. Spolková republika Německo přijetím Základního zákona v roce 1949 postavila prezidentský úřad na zcela na novém základě. Hlavním cílem této práce je zjistit, proč je úloha prezidenta v politickém systému SRN pouze reprezentativní. V práci je využita komparativní případová studie. Postavení prezidentů ve Výmarské republice a SRN je nahlíženo z několika pozic. Úvodní kapitola obsahuje obecnou klasifikaci politických režimů (poloprezidencialismus a parlamentarismus) a postavení hlavy státu v těchto režimech. Následující kapitola se zabývá historickými souvislostmi, konkrétně vznikem prezidentských úřadů v obou zemích. Klíčové kapitoly práce jsou zaměřeny na roli prezidentů Výmarské republiky a SRN z ústavněprávního pohledu a posléze i z pohledu praktického. Při hledání odpovědí na výzkumnou otázku je velice důležité se při srovnávání postavení prezidentů zaměřit nejen na ukotvení hlavy státu v ústavách republik, ale rovněž i analyzovat praxi výkonu prezidentského úřadu, která může být odlišná a posouvat tak politický systém i jiným směrem. Poslední kapitola jakožto exkurz zkoumá vliv konkrétních prezidentů na výkon úřadu. Slouží k doplnění klíčových kapitol a k upevnění závěrů z nich...
|
|
Fenomén prezidentské volby. Vývoj volby československého a českého prezidenta 1918-2008
Kočicová, Anna ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Havel, Tomáš (oponent)
Fenomén prezidentské volby. Vývoj volby československého a českého prezidenta 1918-2008. Tématem této diplomové práce je analýza vývoje volby prezidenta československého, později českého státu v letech 1918 až 2008 v kontextu svébytného chápání role prezidenta republiky v kolektivní paměti českého národa. Důvodem pro propojení analýzy volby prezidenta ve vymezeném časovém období s rovinou české zkušenosti s percepcí postavení prezidenta v politickém systému České republiky je neoddělitelná spjatost obou témat, v rámci níž specifická percepce prezidenta v očích české veřejnosti vývoj institutu volby prezidenta podmiňuje a má tak potenciál úspěšně jej interpretovat. V tomto smyslu pak lze prezidentskou volbu označit za fenomén: jev nesoucí určité historické, kulturní a sociologické rysy percepce postavení prezidenta v kolektivní paměti českého národa, jež byly v průběhu fungování institutu prezidentské volby v českém prostoru zásadní pro další formování podoby tohoto institutu a zároveň z něj učinily jev charakteristický svým potenciálem prošlý vývoj vysvětlit a budoucí předznamenat. Hlavním cílem této práce je prostřednictvím analýzy jednotlivých voleb českých, resp. československých prezidentů fenomén prezidentské volby co nejlépe ilustrovat a zároveň poskytnout odpovědi na dílčí otázky, jež z...
|
| |
|
Pravomoci a postavení prezidenta České republiky
Peškar, Michal ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Práce popisuje postavení prezidenta České republiky. I když je Česká republika považována za republiku s parlamentním režimem, postavení prezidenta je poměrně silné a poslední vývoj naznačuje, že dochází k určitému posunu k poloprezidentskému režimu. Práce je rozdělen do tří kapitol. První kapitola je teoretická a zabývá se právním základem pravomocí českého prezidenta. Jednotlivé pravomoci jsou proto popsány tak, jak je stanovuje Ústava a další zákony. Tato kapitola taktéž obsahuje část týkající se odpovědnosti prezidenta a možnosti přezkoumat jeho akty. Druhá kapitola studuje postavení prezidenta ve vztahu k ostatním politickým činitelům a obecně v politickém systému České republiky. Zvláště jsou zmíněny vztahy prezidenta s vládou, Parlamentem a Ústavním soudem. Třetí kapitola ukazuje, jak dosavadní prezidenti České republiky - Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman - konkrétně jednali při svém působení v úřadě. Analýza se zvláště zaměřuje na situace, kdy prezidenti užívali své pravomoci na samé hraně Ústavy nebo dokonce v rozporu s převládajícími výklady Ústavy.
|