|
| |
|
| |
|
|
Změna diskurzu strany Liga a Hnutí pěti hvězd po volbách v roce 2018 v Itálii
Vaněček, Vojtěch ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá změnou diskurzu dvou populistických stran v Itálii po parlamentních volbách v roce 2018. Jedná se o komparativní studii, která zkoumá fenomén populismu na příkladu Hnutí pěti hvězd (M5S) a Ligy (LN). Tato strana a hnutí jsou vnímány jako populistické a v řadě otázek se nacházejí na odlišných stranách politického spektra. LN a M5S spolu vytvořily vládnoucí koalici po volbách v roce 2018. Cíl práce je zaměřen na komparaci vývoje a analýzu proměn vybraných aspektů populismu těchto subjektů v letech společné vlády. Snahou je určit postavení LN a Hnutí pěti hvězd v politickém spektru, určit jakým způsobem se jejich politiky překrývají s důrazem na období přechodu z opozice do vlády.
|
|
|
Francouzský levicový populismus a tři prezidentské pokusy Jeana-Luca Mélenchona
Urbanová, Anna ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Šindelář, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá prvky levicového populismu při kandidaturách Jeana-Luca Mélenchona na francouzského prezidenta. V empirické části pomocí kritické diskurzivní analýzy zkoumá programy pro volby 2012, 2017 a 2022, pozornost věnuje též prezentaci prezidentského kandidáta a jeho veřejnému vystupování. Cílem práce je zjistit, jak se vyvíjel diskurz levicového populismu u Mélenchona, a zda v kampaních využíval momentů společenských krizí, případně jak s nimi nakládal. Výzkum se zaměřuje také na koncept mainstreamizace populistů, podle kterého se odklání od původních ideálů, aby byla jejich rétorika přijatelnější pro větší spektrum voličů, činí tak ve snaze dosáhnout vyšších volebních výsledků.
|
|
|
Vzestup populismu ve státech jižní Evropy po ekonomické krizi roku 2008
Faltis, Tadeáš ; Lánský, Ondřej (vedoucí práce) ; Prokschová, Daniela (oponent)
Tato práce se zabývá vztahem mezi ekonomickou krizí z roku 2008 a vzestupem populismu ve státech jižní Evropy. V práci byla použita metoda rešerše odborné literatury, analýza sociologických dat k tématu dopadu ekonomické krize a analýza úspěšných populistických stran ve vybraných státech regionu jižní Evropy. V první části práce definuje populismus a ekonomickou krizi, dále se věnuje vztahu mezi těmito dvěma pojmy a možném datovém měření populismu. V další části práce charakterizuje region jižní Evropy a konkrétní vybrané státy, kterými jsou Řecko, Španělsko a Itálie. Zabývá se především jejich strukturálními problémy, které by mohly souviset s růstem populismu. V hlavní části práce analyzuje dopady ekonomické krize na vybrané státy, nejdříve ekonomické a sociální, následně politické. V závěrečné části se práce zaměřuje na samotný vzestup populismu ve vybraných státech. Na příkladů tří nejúspěšnějších populistických stran, řecké SYRIZI, španělské Podemos a italského Hnutí pěti hvězd, hledá společné jmenovatele pro jeho vzestup. Za ty práce v závěru určila historické strukturální problémy, dopady ekonomické krize z roku 2008, nedůvěra v stávající politické elity a úspěšnou kampaň populistických stran s využitím nových komunikačních technologií a občanských protestů. KLÍČOVÁ SLOVA populismus,...
|
|
|
Environmental populism in Slovakia
Baroková, Bernadeta ; Vejchodská, Eliška (vedoucí práce) ; Plaček, Michal (oponent)
Cieľom tejto práce je zistiť, aké sú znaky environmentálneho populizmu na Slovensku, ktorý šírili pravicové strany, označené ako populistické, a ktorý sa šíril vo vzťahu k témam ochrany prírody a klimatickej krízy vo vystúpeniach v Národnej rade Slovenskej republiky pri konkrétnom návrhu zákona, ktorý mení a dopĺňa zákon č. 543/2002 Z.z. o ochrane prírody a krajiny, tzv. reforma národných parkov. V teoretickej časti je identifikovaný stav a výzvy ochrany prírody na Slovensku, postoje odbornej a širokej verejnosti, ako aj navrhovaná reforma národných parkov. Teoretický rámec práce zahŕňa vymedzenie populizmu a environmentálneho populizmu, a ďalších fenoménov, ktoré sa s populizmom vyskytujú. Empirická časť pozostáva z analýzy prostredníctvom dvoch metód - kvalitatívnej kritickej diskurzívnej analýzy a kvantitatívnej metódy holistického známkovania 161 vystúpení aktérov, ktorí sa dostali do parlamentu v roku 2020 na kandidátnych listinách strán Kotlebovci - Ľudová strana Naše Slovensko a Sme rodina. Medzi najzásadnejšie zistenia výskumu patrí, že environmentálny populistický diskurz sa v diskusii o reforme národných parkov vyskytuje. Analyzovaní aktéri v diskurze používajú koncepty antielitizmu, ľudocentrizmu, a ekonomickej marginalizácie ľudí. Spojenie populistických pravicových strán a...
|
|
|
Hranice demokracie jako výzva ve výuce občanské výchovy
JINDRA, Martin Elíša
Diplomová práce je věnována didaktické transformaci politologického tématu hranic demokracie aplikované ve výuce výchovy k občanství (VkO). Obsahuje teoretickou (politologickou) a praktickou (didaktickou) část. V teoretické části práce analyzuje populistický přístup vládnutí některých současných politiků, kteří se ve své konkrétní zemi dostali k moci, a následky jejich vlády na demokratické fungování státních institucí. Pro tento účel byly vybrány tři příklady - Andrej Babiš (ANO 2011), Donald J. Trump (Republican Party) a Recep Tayyip Erdo?an (AK PARTi). Text navazuje syntézou získaných poznatků, čímž vytváří profil nedemokratického populisty, mimo to analyzuje průniky tématu s RVP ZV, učebnicemi internetovými materiály. V praktické části jsou politologická data didakticky transformována do výuky tématu ve výchově k občanství v alternativní škole, finálně je tato výuka upravena na dvouhodinovou lekci hranic demokracie.
|
|
|
Parlamentní reprezentace v České republice. Poslanci a senátoři v době krize reprezentativní demokracie a vlády politických stran
Jágr, David ; Perottino, Michel (vedoucí práce) ; Gjuričová, Adéla (oponent) ; Kuta, Martin (oponent)
Český stranický systém prošel ve 2. dekádě 21. století výraznou rekonfigurací. Předkládaný výzkum se proto zaměřuje na poslance a senátory pohybující se v tomto fluidním prostředí, přičemž se úzce soustředí na percepci parlamentního mandátu, a to právě z perspektivy zástupců této skupiny. Text dále přibližuje vztah českých parlamentních reprezentantů vůči občanům, stranám i volebním obvodům a věnuje se proměnám těchto vztahů z dlouhodobé perspektivy. Zvláštní důraz je kladen na zákonodárce z nových sněmovních uskupení a zejména pak z těch vymezujících se vůči elitám a modelu vlády politických stran. Protože tito reprezentanti akcentují nezprostředkované a přímé spojení s lidem, respektive návrat moci od elit k lidu, lze předpokládat i jejich odlišné chápání mandátu. Jádro výzkumu tvoří sněmovní volební období 2017 až 2021, kdy Poslaneckou sněmovnu hned z poloviny tvořili zástupci populistických uskupení. Výzkum nicméně reflektuje i další politický vývoj, stejně jako dřívější výzkumy českých parlamentních reprezentantů či debaty ohledně krize reprezentativní demokracie. Bližší pozornost je věnována i prostředí horní komory. V práci je rovněž reflektována dosud přehlížená problematika politiky jako povolání. Přidaná hodnota výzkumu spočívá i v jeho načasování, a to na počátek pandemie COVID-19, čímž...
|
|
|
Populismus jako diskurzivní strategie: analýza komunikace vybraných populistických aktérů na české politické scéně
Křovák, Jan ; Charvát, Jakub (vedoucí práce) ; Just, Petr (oponent)
Tato práce analyzuje koncept populismu jako diskurzivní strategie. Využívá proto pohled na populistický diskurz, jak o něm ve svých pracích hovoří Ernesto Laclau a další autoři. Autor analyzuje komunikační postupy čtyř vybraných českých politických aktérů na sociálních sítích (Facebooku a Twitteru) v období před volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky v říjnu roku 2021. Pro analýzu si autor vybral zástupce běžně označovaných populistů, tedy bývalého premiéra Andreje Babiše, krajně pravicových populistů, tedy Tomia Okamuru, a pak také dva politiky, kteří zastupují mainstreamové strany - Markétu Pekarovou Adamovou z TOP 09 a Víta Rakušana z hnutí STAN. V teoretické části autor popisuje na základě odborné literatury do hloubky fenomén populismu, uceleným způsobem pak poukazuje na vztah populismu, sociálních sítí, médií a politické komunikace. V praktické části provedl autor takzvanou kritickou diskurzivní analýzu příspěvků zmíněných autorů a následně porovnal jejich praktiky, které zasadil do kontextu populistického narativu popsaného v teoretické části práce.
|
|
|
"These are citizens of our country. We are their servants." A case study of Pierre Poilievre as an example of growing Canadian populism within the framework of Cas Mudde's scholarship
Mola-Schmidt, Amelia ; Shavit, Anna (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Jak poznamenávají vědci, kteří studovali populismus v kanadském kontextu, Kanada měla dříve falešný pocit imunity vůči vzestupu populismu kvůli svému multikulturalismu, který byl považován za překážku pro tradiční xenofobní a kulturně výlučné hodnoty populistických politiků v jiných západních demokraciích. Formy populismu, které se v Kanadě objevily, měly podobu "neoliberálního populismu", ideologie zakořeněné ve fiskálním konzervatismu a přesvědčení, že méně státních zásahů je lepší. Zvolení Pierra Poilievra do čela Federální konzervativní strany však naznačilo posun v politickém spektru, že populismus získává na síle na úrovni hlavního proudu. Jak píše Cas Mudde ve své literatuře o populismu, mainstreamová média hrají aktivní roli při utváření diskurzu kolem populistů a často jim poskytují více vysílacího času díky jejich senzacechtivému chování, které vytváří virální zvukové hlášky. Jak tedy kanadská média reagovala na Poilievra a jak politické zaměření médií ovlivňuje jeho zpravodajství? Tato studie se bude snažit odpovědět na tyto otázky a poskytne poznatky o tom, jak mohou kanadská média přispívat k další politické polarizaci společnosti.
|
host ::
RSS.