|
|
Synantropizace holuba hřivnáče (Columba palumbus) a straky obecné (Pica pica)
Tesařík, Jáchym ; Lučan, Radek (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Straka obecná a holub hřivnáč jsou v současnosti typickými synantropními ptačími druhy. Prostudováním dostupných zdrojů jsem zjistil, že během svého procesu stěhování z přírody do měst prodělali několik více či méně zásadních změn, které jim usnadnily přechod z rurálního do urbánního prostředí. Vzhledem ke své přizpůsobivosti nemají s kolonizací městského prostředí problém a zvládají zde obsadit stále pestřejší škálu hnízdních biotopů. Díky synantropizaci dokázali rozšířit svůj areál a zejména zvýšit svou celkovou početnost. Pravděpodobně největší hrozbou pro urbánní populace obou druhů je hnízdní predace, kvůli které dochází lokálně k poklesům populačních trendů a ke snížení hnízdní úspěšnosti. Kvůli predačnímu tlaku a díky přizpůsobivosti hřivnáče i straky si myslím, že můžeme do budoucna očekávat nejen nárůst početnosti a populační hustoty v městských populacích obou druhů, ale také obsazování nových a pestřejších hnízdních habitatů ve stále větší blízkosti lidských obydlí.
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
|
Srovnání reprodukčních parametrů středoevropských populací kriticky ohroženého druhu motýla - okáče skalního (Chazara briseis)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Kadlec, Tomáš (oponent)
Okáč skalní (Chazara briseis) je motýl z čeledi babočkovitých (Nymphalidae), obývající převážně krátkostébelné suché stepi. Ve střední Evropě je kriticky ohrožený. V současnosti je proto předmětem mnoha ochranářských aktivit, a to včetně reintrodukcí. Při takových translokacích jedinců je důležité, aby původní a zdrojová populace byly sobě ve všech ohledech co nejpříbuznější. V této práci proto byli chováni jedinci dvou forem tohoto druhu, Ch. briseis pannonica (rakouská populace) a Ch. briseis bataia (česká populace), a byly zaznamenávány jejich reprodukční charakteristiky a sledovány rozdíly mezi těmito dvěma formami. Během dvou sezón se podařilo úspěšně rozmnožit 5 rakouských a 8 českých samic. Rakouská a česká populace se mezi sebou lišily hlavně v načasování líhnutí dospělců a začátku kladení samic - rakouští jedinci jsou fenologicky posunutí o týden až 14 dní dříve. Jednotlivé populace stejného druhu se mezi sebou mohou lišit také přítomností wolbachie (Wolbachia pipientis). Tato bakterie může ovlivňovat poměr pohlaví v populaci a také reprodukční chování jedinců. U české populace existovalo podezření na její přítomnost. Část české populace v chovu proto byla léčena antibiotiky, a reprodukční parametry byly následně porovnávány mezi léčenou (n = 8) a neléčenou (n = 7) částí populace. Dospělci...
|
|
|
Aplikace matematických znalostí při výuce biologie
STUDENÁ, Lucie
Práce se zabývá aplikacemi matematických znalostí ve výuce biologie a je členěná do 4 kapitol. Každá kapitola se věnuje jedné aplikaci. První kapitola se týká aplikace podmíněné pravděpodobnosti v lékařské diagnostice, druhá kapitola je věnována aplikace exponenciální funkce v populační ekologii, třetí kapitola se týká aplikace logické funkce při matematickém modelování neuronu a poslední čtvrtá kapitola shrnuje aplikace binomické věty a binomického rozdělení v genetice. Každá aplikace obsahuje řešené příklady, pracovní list pro studenty a autorské řešení pracovního listu. První dvě aplikace byly otestovány ve výuce matematiky na SŠ. Studenti zhodnotili mojí výuku skrze vyplnění dotazníku, jehož výsledky jsou uvedeny na konci daných kapitol. Tato práce může být použita ve výuce biologie i matematiky nebo pro účely samostudia.
|
|
|
Impact of Climate Change on Czech Bird Populations
Telenský, Tomáš ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Morelli, Federico (oponent) ; Gamero, Anna (oponent)
Klimatická změna je jedním z nejdůležitějších faktorů ovlivňujících biodiverzitu. Pokud bude postupovat současným tempem, povede k homogenizaci a bude představovat závažnou hrozbu pro biodiverzitu. Ptáci, jakožto jedna z nejvíce probádaných taxonomických skupin, jsou úspěšně využíváni jako indikátor biodiverzity celých ekosystémů, a tudíž poskytují skvělou příležitost zkoumat celkový dopad klimatické změny. V této studii jsme využili údaje z Jednotného Programu Sčítání Ptáků (JPSP) v ČR, který je založen na bodovém sčítání, a Constant Effort Sites, programu spočívajícím v odchytu ptáků do sítí a kroužkování metodou konstantního úsilí. Zjistili jsme, že: 1. Populační růst šesti z celkem 37 rezidentních druhů reagoval negativně na sezónu s nižní teplotou v zimních měsících. to lower winter temperatures. Tento vztah byl výraznější u druhů konzumujících živočišnou potravu. 2. Hnízdní produktivita dálkových migrantů reagovala negativně na vyšší jarní teploty a časnější nástup jara, měřeno datumem rozvíjení listů u tří druhů dřevin. Rezidenti a migranti na krátké vzdálenosti reagovali naopak pozitivně. Tento kontrast přináší zřejmou podporu pro mismatch hypotézu. 3. Meziroční přežívání dospělých jedinců dálkových migrantů pozitivně reagovalo na vlhkost (AET/PET) v Sahelské části jejich zimujícího areálu....
|
|
|
Telemetrie hmyzu se zaměřením na tesaříka obrovského (\kur{Cerambyx cerdo})
PĚNKA, Tomáš
V této bakalářské práci jsem zkoumal disperzní chování tesaříka obrovského (Cerambyx cerdo) (Coleoptera: Carambycidae). Jedná se o ohroženého saproxylického brouka vázaného především na staré stromy. S využitím moderní metody aktivní telemetrie jsem určil pravděpodobnost pohybu a disperzní kapacitu jedinců C. cerdo během 14 dní ve dvou lokalitách na Slovensku. Rovnež jsem stanovil rozdíly uražených vzdáleností mezi samci a samicemi. Dále jsem představil další možné telemetrické metody, které se často používají pro sledování dalších druhů různého hmyzu.
|
|
|
Reintrodukce motýlů (Lepidoptera)
Štochlová, Tereza ; Sedláček, Ondřej (vedoucí práce) ; Straka, Jakub (oponent)
Tato práce se zabývá jedním ze způsobů aktivní ochrany organismů - reintrodukcemi. Ty spo- čívají v opětovném vypuštění druhu na místě jeho historického výskytu, ze kterého vymizel. Reintrodukční snahy se většinou v rámci živočichů zabývají obratlovci, právě proto se však tato práce zaměřuje na skupinu bezobratlých, a to denní motýly (Rhopalocera). Cílem práce bylo tedy udělat rešerši předchozích experimentů, zhodnotit použité postupy a zjistit, jaký je postup správně provedené reintrodukce motýlů. Tento proces sestává z mnoha důležitých kroků. Nej- prve je nutné vybrat vhodný druh, tedy takový, který je na ústupu a má omezené disperzní schopnosti, a dále zajistit vyhovující lokalitu pro vypuštění jedinců. Ta by měla především spl- ňovat biotopové nároky, požadavky na početnost živné rostliny a být dostatečně velká. Pokud kvalita vybrané lokality není dostačující, je potřeba toho dosáhnout pomocí managementu, nej- častěji výsevem živných rostlin, kosením nebo zavedením pastvy. Dalším krokem je výběr do- norské populace, která by měla být stabilní a geneticky variabilní. Zároveň také musí být gene- ticky i ekologicky příbuzná původní, vyhynulé populaci. Po převozu a vypuštění postačujícího množství jedinců je nezbytné provádět dlouhodobý monitoring a na jeho základě případně upra- vit management...
|
|
| |
host ::
RSS.