|
|
Mezinárodní srovnatelnost postojových škál sociálního kapitálu a politického odcizení v Evropském sociálním výzkumu
Anýžová, Petra ; Vinopal, Jiří (vedoucí práce) ; Hamplová, Dana (oponent) ; Urbánek, Tomáš (oponent)
Petra A n ý ž o v á Disertační práce: Mezinárodní srovnatelnost postojových škál sociálního kapitálu a politického odcizení v Evropském sociálním výzkumu Abstrakt Práce se zabývá metodologickým zázemím komparativních mezinárodních výzkumů, jejichž význam v současné globální době nabývá na důležitosti. Sociální vědci analyzují atraktivní mezinárodní data čím dál častěji, bohužel často bez vědomí toho, jaké úrovně srovnatelnosti tato data vlastně dosahují a jakým způsobem je s nimi tedy možné v analýze dat statisticky zacházet a dále je interpretovat v komparativní perspektivě. Tato práce představuje ekvivalenci dat jako jeden z nejdůležitějších aspektů kvality mezinárodního výzkumu a zaměřuje se speciálně na problematiku postojových škál, jejichž srovnatelnost je v komparativních výzkumech ohrožena nejvíce. Předmětem rozboru je zde konkrétně mezinárodní srovnatelnost dvou v současnosti velmi často využívaných robustních postojových škál, a to škály sociálního kapitálu a politického odcizení, tak jak jsou měřeny v Evropském sociálním výzkumu. Oba dva tyto sociálně vědní koncepty se v sociologii i politologii řadí mezi velmi významné, řadu let teoreticky pojednávané a empiricky zkoumané sociální jevy. Nezřídka mají i reálný dopad na sociální a politickou praxi, když uvážíme, že podávají vysvětlení k povaze...
|
|
|
Srovnání vybraných aspektů politické kultury v ČR a SRN
Gawrecká, Daniela ; Buriánek, Jiří (vedoucí práce) ; Šubrt, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním vybraných témat politické kultury mezi studenty z České republiky a Spolkové republiky Německo. K tomuto účelu bylo provedeno dotazníkové šetření, které tato práce analyzuje a jeho výsledky prezentuje. Výzkumu se zúčastnilo 108 českých studentů Univerzity Karlovy v Praze a 102 německých studentů Brémské univerzity. Výzkum se zabýval udávanou mírou jejich volební i nevolební participace, stranickými preferencemi, ať již na škále pravice-levice nebo podpory konkrétní strany, mírou diskusí o politice a sledováním politického zpravodajství, vlastenectvím a postojem k evropské integraci, občanské společnosti a přímé demokracii. Také sledoval míru politického odcizení a znechucení politikou, důvěru v média a efektivitu státního aparátu a v neposlední řadě míru znalostí o politice mezi českými a německými respondenty. Jednotlivé orientace se sledovaly především podle státní příslušnosti respondenta a také podle pohlaví v celém souboru a v určitých případech také zvlášť mezi českými a zvlášť mezi německými respondenty. Tam, kde to bylo účelné, došlo také ke srovnání podle studijního oboru dotazovaných. Většina respondentů z obou zemí má jasně definovanou vazbu k politickému systému a ke svému místu v něm, což se projevilo např. ve vysoké míře volební účasti, ochotou...
|
host ::
RSS.