|
|
Turkey's Influence in Kosovo and Albania since 2006
Rukiqi, Dorjeta ; Doboš, Bohumil (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Kosovo a Albánie rozvíjely vztahy s Tureckem po mnoho staletí díky společné historii. Tyto vztahy dostaly další rozměr v 21. století vstupem prezidenta Erdogana na politickou scénu Turecka. Vidíme rozvoj osobních vztahů mezi vůdcem Turecka a představiteli v Kosovu a Albánii. Navíc v oblasti ekonomiky dosáhli mnoha dohod, které mají dopad na trhy Turecka, Albánie a Kosova. Vzhledem k tomu, že spolu sdílejí minulost, vidíme mezi zeměmi velké podobnosti v kultuře. Vzhledem k muslimským společnostem Turecko také využívá náboženství jako nástroj k projektování měkké síly v Albánii a Kosovu. V této studii se blíže podíváme na turecký vliv v Albánii a Kosovu v politické, ekonomické a kulturní sféře. Studie byla provedena na smíšené metodologii. Během období sběru dat bylo vytvořeno deset polostrukturovaných rozhovorů s odborníky, profesorem a politiky (pět v každé zemi). Za účelem zahrnutí toho, jak občané vnímají turecký vliv v Kosovu a Albánii, byl proveden online průzkum. V průzkumu odpovědělo 867 osob (asi 51 % respondentů z Kosova a 49 % z Albánie). Tato studie dospěla k závěru, že vliv Turecka v Kosovu a Albánii není negativní, kromě vzácných případů pronikání do vnitřní politiky. Kulturní podobnosti přispívají k obchodu mezi stranami. V důsledku vícesektorové spolupráce leží vztah mezi Tureckem a...
|
|
|
Islámský stát - politicko-geografické faktory vzniku a šíření
Plešivčák, Peter ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Boleček, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje otázkám vzniku Islámského státu, jenž vedl k rozpoutání největšího ozbrojeného konfliktu současnosti a způsobil velkou humanitární katastrofu a rozsáhlé migrace obyvatelstva. Jako hrozba destabilizace celého Blízkého Východu, přitahuje pozornost řady vědních oborů včetně politické geografie. Cílem práce je pomocí rešerše literatury a mapových zdrojů zhodnotit geopolitické, náboženské a sociální příčiny vzniku Islámského státu a pokusit se o zdůvodnění jeho geografického šíření na základě těchto faktorů. Práce je zaměřena hlavně na hodnocení vlivu náboženské, etnické a sociálně-ekonomické struktury Iráku a Sýrie a na význam regionální diferenciace uvedených faktorů pro vznik a šíření Islámského státu.
|
|
|
Československo-britské vztahy v letech 1953-1957
Žíla, Erik ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá československo-britskými vztahy v období 1953-1957. Práce rozděluje československo-britské vztahy do tří základních oblastí, v nichž analyzuje vývoj ve sledovaném období, přičemž každé z nich je vyhrazena samostatná kapitola. Konkrétně se jedná o oblast politickou a diplomatickou, dále ekonomickou a konečně pak kulturní. Politická oblast začíná podkapitolou o základní podobě mezinárodního politického uspořádání ve sledovaném období, dále se zabývá stručným poválečným vývojem vzájemných politických vztahů a v hlavní části kapitoly zkoumá kromě úrovně vzájemných vztahů ve sledovaném období také vliv německé otázky a suezské krize na československo- britské vztahy. Kapitola je pak zakončena vyhodnocením úrovně československo-britských vztahů v politické oblasti. Ekonomická kapitola se po představení stručného poválečného vývoje věnuje v hlavní části kromě samotné analýzy vzájemných vztahů ve sledovaném období také československo-britským vztahům v oblasti civilního využití jaderné energie. Stejně jako předchozí kapitola je i tato kapitola zakončena podkapitolou, která hodnotí kvalitu československo-britských vztahů v ekonomické oblasti. Závěrečná kulturní kapitola uvádí po nástinu poválečného vývoje v její hlavní části vyjma samotné analýzy vzájemných vztahů ve...
|
|
|
Islámský stát - politicko-geografické faktory vzniku a šíření
Plešivčák, Peter ; Tomeš, Jiří (vedoucí práce) ; Boleček, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje otázkám vzniku Islámského státu, jenž vedl k rozpoutání největšího ozbrojeného konfliktu současnosti a způsobil velkou humanitární katastrofu a rozsáhlé migrace obyvatelstva. Jako hrozba destabilizace celého Blízkého Východu, přitahuje pozornost řady vědních oborů včetně politické geografie. Cílem práce je pomocí rešerše literatury a mapových zdrojů zhodnotit geopolitické, náboženské a sociální příčiny vzniku Islámského státu a pokusit se o zdůvodnění jeho geografického šíření na základě těchto faktorů. Práce je zaměřena hlavně na hodnocení vlivu náboženské, etnické a sociálně-ekonomické struktury Iráku a Sýrie a na význam regionální diferenciace uvedených faktorů pro vznik a šíření Islámského státu.
|
|
|
Československo-britské vztahy v letech 1953-1957
Žíla, Erik ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Předkládaná rigorózní práce se zabývá československo-britskými vztahy v období 1953-1957. Práce rozděluje československo-britské vztahy do tří základních oblastí, v nichž analyzuje vývoj ve sledovaném období, přičemž každé z nich je vyhrazena samostatná kapitola. Konkrétně se jedná o oblast politickou a diplomatickou, dále ekonomickou a konečně pak kulturní. Politická oblast začíná podkapitolou o základní podobě mezinárodního politického uspořádání ve sledovaném období, dále se zabývá stručným poválečným vývojem vzájemných politických vztahů a v hlavní části kapitoly zkoumá kromě úrovně vzájemných vztahů ve sledovaném období také vliv německé otázky a suezské krize na československo- britské vztahy. Kapitola je pak zakončena vyhodnocením úrovně československo-britských vztahů v politické oblasti. Ekonomická kapitola se po představení stručného poválečného vývoje věnuje v hlavní části kromě samotné analýzy vzájemných vztahů ve sledovaném období také československo-britským vztahům v oblasti civilního využití jaderné energie. Stejně jako předchozí kapitola je i tato kapitola zakončena podkapitolou, která hodnotí kvalitu československo-britských vztahů v ekonomické oblasti. Závěrečná kulturní kapitola uvádí po nástinu poválečného vývoje v její hlavní části vyjma samotné analýzy vzájemných vztahů ve...
|
|
|
Kreslené politické komentáře: svoboda projevu a obvinění z difamace
Hořavová, Tatiana ; Osvaldová, Barbora (vedoucí práce) ; Slanec, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá žánrem kresleného politického komentáře, což je žánr, kterému se v současnosti nevěnuje příliš pozornost. Práce se snaží zmapovat jak minulost, tak dnešní pozici žánru a popsat jeho funkce a možnosti; zejména se však soustředí na možné střety svobody projevu a jiných svobod, práv a zájmů, ke kterým v tvorbě karikaturistů může docházet. Ukazuje, jak se tyto střety odrážejí na pozici žánru samotného, a analyzuje, odkud přicházejí snahy nebo úvahy o limitování svobody projevu karikaturistů. Zkoumá dvě různá prostředí - kontinentální evropské a americké - jako oblasti s různou právní tradicí a historií, což se projevuje v odlišném chápání a úpravě konceptu svobody slova. Prostřednictvím zkoumání tří kontroverzních případů karikatur z těchto prostředí dochází k závěru, že výraznou výzvou žánru kresleného politického komentáře je v současnosti zvláště v americkém prostředí fenomén politické korektnosti, který má na žánr kresleného komentáře téměř umrtvující vliv. Porovnává také souvis karikatur se stavem svobody slova ve zkoumaných oblastech obecně a upozorňuje na možnou deterioraci žánru jako dopad přílišných ústupků a omezování svobody projevu. Zabývá se také možnou budoucností žánru kresleného politického komentáře.
|
host ::
RSS.