|
|
Biomoc a autonomismus
Poppr, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent)
Martin Poppr : Biomoc a autonomismus (abstrakt bakalářské práce) Hlavním tématem této práce je poměr jedince a společnosti. Kladu si otázku po původu společenské autority, péče o společnost, a snahy o kontrolu jejího fungování. Dále se zabývám vztahem vědění a moci, a také nakolik má u obou dvou smysl otázka násilí. Ve své práci vycházím z filosofie Michela Foucaulta, z jeho archeologie vědění a filosofického zkoumání, jak fungují lidské společnosti, a jak je lidské vědění podrobeno svým vlastním diskursům. Lidské diskursy jsou totiž jistým výrazem společenské moci. Nakolik je jedinec takovouto mocí, uplatňovanou na něm společenskými institucemi, i skrze jeho vlastní myšlení, zasažen, a jak se to na jeho životě projevuje, na to se chci zaměřit především. Tohoto tématu se pokusím udržet i při zkoumání prací několika dalších autorů. Foucaultův fenomén biomoci nechám rozvést Gillem Deleuze, který biomoc na foucaultovském půdorysu dovádí do podoby více odpovídající dnešní situaci, a jelikož Foucault sám si myslí, že dobrým způsobem, jak biomoc zkoumat, je zaměřit se na snahu život před biomocí chránit, pokusím se zmapovat, jak biomoci čelí filosofie autonomismu.
|
|
|
Politická filosofie Johna Graye
Černý, Kryštof ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Politická filosofie Johna Graye se dotýká mnoha témat a prošla za dobu jeho půso-bení několika obměnami. Tato práce se však snaží ukázat, že je možné v Grayově myšlení nalézt soudržnou politickou doktrínu agonistického liberalismu, která vychází z jeho kritiky racionalistických teorií liberalismu. Agonistický liberalismus je založený na naturalistické etické teorii hodnotového pluralismu, kterou Gray přebírá od Isaiaha Berlina a částečně ji modifikuje. Na základě nesouměřitelnosti a nekombinovatelnosti základních hodnot v rámci jednotlivých lidských životů i celých životních způsobů dochází Gray k závěru, že hodnotový konflikt je nevykořenitelnou součástí našich životů a není proto možné pomocí politické nebo právní teorie nalézt nějaký soubor liberálních principů, který by byl univerzálně platný. Proto Gray navrhuje koncept modu vivendi, politický ideál pro soužití jednotlivců, skupin i společností založený na vzájemné toleranci. Vzhledem k racionální nerozhodnutelnosti hodnotových sporů musí podle agonistického liberalismu k jejich urovnání docházet v rámci politického rozhodování.
|
|
|
Je pojem lidských práv fiktivní? Postmetafyzická koncepce Jürgena Habermase.
Lysoňková, Michala ; Znoj, Milan (vedoucí práce) ; Barša, Pavel (oponent)
Pojem lidských práv představuje stěžejní prakticko-politický koncept, který je předmětem různých teoretických disciplín: politické a právní filosofie, politické vědy či jurisprudence. V předkládané práci je uvedený pojem nahlížen z perspektivy politické filosofie. Základní otázka zní: Je pojem lidských práv formulovatelný (racionálně platný) rovněž v postmetafyzické situaci, a pokud ano, která práva lze označit jako "lidská"? Tato otázka je kladena na pozadí stávající (obsahové, prostorové a symbolické) expanze lidských práv a zodpovídána ve světle koncepce Jürgena Habermase. Habermasovo pojetí představuje zřejmě nejdůsažnější pokus o racionální reformulaci pojmu lidských práv v postmetafyzické situaci. Autorovo odůvodnění se pokouší oprostit od veškerých antropologických předpokladů, jež jsou spjaty s původní artikulací práv člověka a rezonují mimo jiné v právním konceptu lidské důstojnosti. Po úvodní formulaci problému, historickém exkursu do oblasti moderního přirozeného práva a po základní charakterizaci postmetafyzické situace následuje analýza a zhodnocení předpokladů Habermasovy "lingvistifikované" koncepce: univerzální pragmatiky, intersubjektivistického pojetí individua a diskursivní etiky. Objasnění těchto předpokladů zahrnuje nástin teorie řečových aktů Austina a Searla, tj. základ...
|
host ::
RSS.